Proč si myslím, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.
Na tomto portále se hodně řeší údajný rozdíl mezi SVJ založenými před účinností nové právní úpravy občanského práva dle Občanského zákoníku 89/2012 Sb. účinné od 1.1.2014. A to přestože většina výkladové literatury, většinový názor odborné veřejnosti a dokonce i většinový názor příslušných soudců nejvyššího soudu je shodný v tom, že nic takového není pravda a všechna SVJ se řídí od 1.1.2014 tímto zákonem.
Odkazy na odůvodnění údajného rozdílu jsou zde v mnoha diskuzích, takže si odůvodnění můžete snadno dohledat. Například je tady http://www.portalsvj.cz/…lzi-a-penize Tento názor se opírá zejména o argumentaci absencí positivního vyjmenování SVJ v přechodových ustanoveních a judikaturou ústavního soudu zakazující retroaktivitu zákona. Já tento názor nesdílím, nemyslím si, že se v případě SVJ jedná o zakázanou retroaktivitu a dávám tímto zapravdu většinovému názoru odborné veřejnosti z následujících důvodů.
Z argumentace odůvodňující rozdíl mezi SVJ cituji „Retroaktivita musí být v právním předpisu výslovně a jednoznačně ustanovena. Tak to ukládá státní moci Ústavní soud v řadě svých nálezů.“ Já se domnívám, že z následujících důvodů je retroaktivita právní úpravy SVJ v občanském zákoníku stanovena dostatečně jednoznačně a jakákoliv ústavní stížnost podpořená argumentací opakovanou na tomto serveru nejen ve výše uvedeném odkazu nemá u ústavního soudu šanci.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3028
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
Zde k výše uvedené citaci zákona doplňuji ne všem zřejmou skutečnost, že vlastnické právo je právo věcné
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3063
Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů.
Toto přechodové ustanovení řeší pouze vznik věcného práva, nikoliv právní poměry týkající se jej, či práva a povinnosti, které z tohoto věcného práva vyplývají, či dokonce teprve vzniknou, či vznikly po nabytí účinnosti občanského zákoníku.
Takže právní poměry týkající se vlastnického práva musím po 1.1.2014 hledat v občanském zákoníku.
A tam najdu.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
Společenství vlastníků
§ 1194
(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.
Takže protože poměry týkající se vlastnického práva se řídí úpravou v občanském zákoníku, tak jsem z titulu tohoto vlastnického práva členem SVJ dle občanského zákoníku přestože moje vlastnické právo vzniklo podle jiné právní úpravy.
Tím pádem ovšem je SVJ jehož jsem členem upraveno v občanském zákoníku. A podle:
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 3041
(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.
se prostě řídí povaha právnícké osoby SVJ jíž jsem členem občanským zákoníkem a nikoliv zrušeným ZoVB.
Na tom nic nemění, že prostě při přilepení SVJ do občanského zákoníku mohli uvést i přechodové ustanovení jako u nadací a neuvedli jej, ať už zapomněli, či prostě měli pocit, že například z titulu výše uvedeného to nebylo nutné, protože občanský zákoník sice postrádá pozitivní vymezení retroaktivity výslovně pro SVJ, ale také nikde netvrdí opak a naopak výslovně uvádí, že právní poměry týkající se vlastnického práva se řídí občanským zákoníkem. A právním poměrem týkajícím se vlastnického práva je jednoduše i členství v SVJ dle občanského zákoníku.
Toto, tedy skutečnost že členství v SVJ je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednoty a právní poměr členství v SVJ je poměrem týkajícím se vlastnického práva potvrzuje ostatně i ústavní soud v usnesení I. ÚS 752/15, kdy říká:
…Nutno zdůraznit, že věc stěžovatelky je důsledkem skutečnosti, že jako vlastnice bytové jednotky a vymezeného podílu na celku je začleněna do společenství vlastníků…
14. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud rovněž konstatoval, že protiústavní není ani způsob rozhodování společenství vlastníků jednotek, vymezený v § 11 zákona o vlastnictví bytů. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Jedná-li se o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl (§ 11 odst. 3). Jednomyslnost je stanovena v případě rozhodování o přijetí usnesení v závažných situacích, kterými jsou změna účelu užívání stavby, změna stavby nebo podstatné změny, týkající se společných částí domu (§ 11 odst. 5). Článek 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zakotvuje především právo každého vlastnit majetek a právo na zajištění stejného zákonného obsahu a ochrany vlastnického práva všech vlastníků. Napadená ustanovení právo každého vlastnit majetek nikterak neomezují a není jimi vytvořena ani nerovnost v obsahu a ochraně vlastnického práva, když daná právní úprava dopadá na každého spoluvlastníka domu a vlastníka jednotky stejně.
15. Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona o vlastnictví bytů, zaujatý stěžovatelkou, postavený na svým způsobem absolutizovaném vlastnickém právu k bytové jednotce, by zejména ve větších společenstvích vlastníků jednotek – mimo nekonečných sporů – vedl zřejmě k tomu, že by se stěží mohla na něčem závazně vůbec dohodnout. Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost. V konkrétním případě pak majetek stěžovatelky nebyl nijak zásadně dotčen či umenšen, jen měla jiné záměry a názory než většina ostatních členů daného společenství. Je snad nadbytečné dodávat, že ani v tom nelze shledávat porušení jejích ústavně zaručených práv nebo svobod.
16. Ústavní stížnost tedy byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčený, že jakákoliv ústavní stížnost vznesená na základě argumentace ve stylu lakem opakovaného tvrzení, že SVJ(2000) není SVJ(2012) jdoucí proti úmyslu zákonodárce, proti většinovému názoru soudců nejvyššího soudu a proti většinovému výkladu zákona dopadne podobně s podobnými formulacemi „…Jako obiter dictum lze poznamenat, že poměrně striktní výklad určitých pasáží zákona…“ či „…Na těchto právních závěrech, pokud jde o meritum věci, Ústavní soud neshledává nic protiústavního, i když některé právní názory stěžovatelky se mohou prima vista jevit přinejmenším jako rovněž přijatelné…“,„…Lze připustit, že právní úprava není v dané oblasti bezchybná a ideální, leč to ještě zdaleka neznamená její neústavnost…“
Takže se domnívám, že argumentace o rozdílu SVJ před a po 1.1.2014 je sice pěkná teoretická úvaha o retroaktivitě, nicméne je mylná. A u všech českých soudů nevyargumentovatelná a nepoužitelná, takže pokud člověk nechce skončit před Evropským soudem pro lidská práva pokoušejíc se změnit judikaturu Ústavního soudu ČR, je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně.
Každopádně všem hodně stěstí :)
„sluha SVJ“, „vůbec nerozumíte“, „nechápete“ – učenlivá žačka. Když není argument, tak se alespoň strefit do toho, kdo argumenty předkládá, že?
Zděšený má argument ve svém textu.
Prohlášení podle ZoVB jsou v rozporu s NOZem, zkuste si přečíst to svoje a porovnat se zněním zákona případně stanov přijatých podle NOZu, mimochodem, co z NOZu musíte dát do stanov?
U mne si např. SVJ dalo do stanov, že příspěvek na správu domu se již neřídí pouze velikostí spoluvl. podílu a že tento příspěvek, který platím 6 let se nepoužije na opravy společných částí domu, které jsou v Prohlášení jako společné části definovány.
Nevím, jak Vy, ale já to považuji za krádež za bílého dne. Ale, když si soudce myslí, že FO je „masa finančních prostředků na účtu SVJ“, tak by jistě dal za pravdu SVJ.
Jaká učenlivá žačka, ptám se, zda je moje PVB platné či nikoli.
Jenom ještě jedna ukázka.
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 665
Snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný projev vůle, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství.
Představte si, že tato povinnost v minulosti neexistovala. Nemám teď čas ani chuť dohledávat, kdy byla novelou vložena do zákona o rodině č.94/1963 Sb. Takže si pomůžu odkazem na právní úpravu manželství platnou do roku 1963 – Zákon o právu rodinném 265/1949 Sb. http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw…
Tady nic o podobném projevu vůle výše uvedeném nenajdete. Tedy mechanizmus vzniku manželství byl jiný, než je dnes v NOZu. Podobně jako byl jiný mechanizmus vzniku SVJ dle ZoVB a je dnes dle NOZu.
Přesto i manželství uzavřené dle předchozích právních úprav budete rozvádět dle NOZu. :)
A obdobně i SVJ vzniklé podle ZoVB se dnes řídí podle NOZu.
Zrovna § 665 bych sem jako příklad neuváděl, požaduje totiž nesplnitelné a je tak bez právních důsledků. (Formálně se mu jistě vyhovět dá, a to učiněním prohlášení požadovaného obsahu, problém je v tom, že fakticky vyhovět je nesplnitelné.)
S tím souhlasím, nicméně dal jsem to sem pouze jako ukázku, že nejen SVJ vznikají po formální stránce různými způsoby a že by důsledkem absurdní argumentace rozdělující SVJ pouze podle způsobu jejich založení musely být podobně rozděleny i manželské svazky 1949, 1963, 2012 a to ještě vynechávám všechny novely a že jich od roku 1963 do 2013 bylo… :)
U manželství to nikoho nenapadá, nicméně u SVJ je tady neustále opakován názor, že členství v SVJ je cosi jiného než neoddělitelná součást vlastnického práva.
SVJ je jiné, než jiné právnícké osoby, neboť v něm nikdo není dobrovolně.
Jsme svj vzniké podle ZoVB a správu domu máme popsanou v Prohlášení vlastníka. Ptám se vás tedy, je naše Prohlášení neplatné?
Pokud není v rozporu s vybranými konkrétními ustanoveními NOZu, od kterých se nelze odchýlit, tak ne. Záleží na konkrétním obsahu toho prohlášení. A i pokud se odchyluje, tak pouze ta část v rozporu pozbyla platnosti k 1.1.2014.
Když si "zděšený člen SVJ" myslí, že všechna SVJ (tj. ta stará SVJ2000 i ta nová SVJ2012) se pojednávají shodně, pak nechť mi vysvětlí, proč ČÚZK nadále pojednává o obou separátně. Doporučuji k samostudiu toto:
ČÚZK vydal dne 10. února 2016 NÁVOD PRO SPRÁVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ pod č.j. ČÚZK-03030/2016-22 s účinností od 1. dubna 2016
http://www.cuzk.cz/Predpisy/Resortni-predpisy-a-opatreni/Navody-CUZK/160303022.aspx
kde používá zkratky: BytZ = Zákon č. 72/1994 Sb., ObčZ = Zákon č. 89/2012 Sb.
Mohl bych uvádět spousta citací z tohoto dokumentu, ale tak jen na ukázku:
5.5.2.3 Změna vlastnického práva a vznik jiného věcného práva k jednotce vymezené podle BytZ
5.5.2.3.1 Převod jednotky vymezené podle BytZ
5.5.2.3.1.1 Do katastru se zapisuje změna vlastnického práva na základě smlouvy o převodu vlastnického práva, ve které bude, co se týče předmětu převodu, jednotka vymezena podle BytZ a je-li převodce vlastníkem nebo podílovým spoluvlastníkem pozemku pod domem, popřípadě pozemku funkčně souvisejícího s domem, uveden i spoluvlastnický podíl na pozemku, popřípadě pozemcích. Povinné náležitosti smlouvy o převodu (a samotná smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce) se řídí právní úpravou účinnou od 1. ledna 2014. Z návrhu na vklad musí být zřejmé, že jeho předmětem je vklad vlastnického práva k jednotce, a v případě spoluvlastnictví pozemku i vklad vlastnického práva k příslušnému podílu k danému pozemku.
6.2.2.2
Bytové spoluvlastnictví podle BytZ nebo ObčZ (typu předmětu řízení „Vlastnictví“ (kód 6.2.2.2.1 2), kód typu právního vztahu „Vlastnictví“ (kód 30)), je v katastru vyjádřeno vlastnictvím jednotky (jednotek) a velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, v případě bytového spoluvlastnictví podle BytZ, nebo velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech nemovitosti v případě bytového spoluvlastnictví podle ObčZ (dále jen “spoluvlastnický podíl na společných částech”).
"zděšený člen SVJ" v závěru svého příspěvku napsal: "Takže se domnívám, že argumentace o rozdílu SVJ před a po 1.1.2014 je sice pěkná teoretická úvaha o retroaktivitě, nicméne je mylná. A u všech českých soudů nevyargumentovatelná a nepoužitelná, takže pokud člověk nechce skončit před Evropským soudem pro lidská práva pokoušejíc se změnit judikaturu Ústavního soudu ČR, je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně.
Každopádně všem hodně stěstí :)"
Takže kdo má pravdu?
Vše co zde citujete se týká odlišného vymezení jednotky. A tedy naprosto logickému jinému přístupu katastru k jednotkám jinak vymezeným. Ono jednotku vymezenou podle ZoVB totiž dnes už nemůžete vytvořit, nicméně dále existuje. K tomu jsem se již podrobněji vyjádřil níže v odpovědi na dotaz, jak se to projevuje prakticky.
Můj názor s odůvodněním výše se týká nikoliv rozdílů mezi jednotkami, ale rozdílů mezi SVJ. A ty nejsou. Ať už máte jednotky vymezené dle ZoVB, nebo dle Občanského zákoníku, jste členem SVJ jež je upraveno v Občanském zákoníku a režim tohoto SVJ podléhá občanskému zákoníku.
Režim SVJ podléhá NOZ. V čem je tedy SVJ podle NOZ jiné ve srovnáním s SVJ podle ZoVB, V čem je ten režim jiný? Uveďte příklad, příklady.
Podle § 3028 NOZ se závazkové vztahy vzniklé před účinností NOZ řídí i nadále podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3063 NOZ se vlastnictví jednotky(1994) nabývá i nadále podle dosavadních právních předpisů, takže se podle nich řídí i práva a povinnosti vlastníků jednotek. Žádná výjimka není v NOZ obsažena. Takže se řídíte podle ZoVB a podle vašich stanov. Ustanovení § 1180 se neuplatní, neboť se týká pouze právnických osob nově vznikajících ode dne 1.1.2014.
Chapu spravne, ze NOZ je jine ku pr v otazce zastoupeni vlastniku v otazkach tykajicich se pojisteni BYTU? Coz muze byt problem v pripade, ze vybor je nekomunikativni , nonchalantni ci negativni vuci urcitym vlastnikum.
NOZ § 1196 2) Vzniknou-li vlastníkům jednotek práva vadou jednotky, zastupuje společenství vlastníků vlastníky jednotek při uplatňování těchto práv.
Dle ZoVB si otazky tykajci se pojisteni bytove jednotky vyrizuji vlastnici primo s pojistovnou. Coz pokladam za efektivnejsi nez byti (nedobrovone!) zastupovan vyborem (cizimi lidmi kterym na mem majetku nemusi vubec zalezet). .
Moc nerozumím otázce. V tuto chvíli existují již jen SVJ podle NOZ, jen některé z nich vznikly podle ZoVB a mají jednotky vymezené dle ZoVB. Podle NOZ je lecos jinak, než bylo dle ZoVB, nicméně v tomto existuje nespočet článků a literatury.
SVJ založené dle NOZ a SVJ založené dle ZoVB se tedy dnes v ničem neliší.Respektive byly jiným způsobem založeny, ale to není pro praktický chod moc podstatné.
Pokud tu otázku upřesníte, můžu se pokusit lépe odpovědět.
Samozřejmě jednotku vymezenou dle ZoVB můžete vytvořit i dnes a to např. v domě, kde již takové jednotky jsou a kde jsou zároveň i jednotky v družstevním vlastnictví. V jednom domě nemohou být současně jednotky dle ZoVB a jednotky dle NOZ.
Ano, v tomto bylo moje vyjádření možná ne úplně pochopitelné a mohlo tedy být zavádějící.
Samozřejmě, v domě s jednotkami dle ZoVB můžete vytvořit novou jednotku smlouvou o výstavbě a bude i tato jednotka vymezena dle ZoVB.
Pouze v novém domě či v domě nově rozdělovanám na jednotky musí být jednotky vymezeny dle NOZ.
Děkuji za to upřesnění
A je to snad nějaký zásadní problém? V čem Vás nový způsob vymezení jednotek omezuje? Nebo v čem Vás posouvá dál?
Chapu spravne (?) nasledujici:
Správa domu společenstvím podle nového NOZ je mnohem širší pojem: zahrnuje nejen výdaje nutné k zachování a udržení domu, nýbrž výslovně i činnosti a náklady na zlepšení domu.
Dalším zásadním rozdílem je, že ZoVB výslovně vylučuje rozhodování o nástavbě a přístavbě ze správy domu prováděné společenstvím: vyžaduje pro tyto stavební úpravy smlouvu o výstavbě, uzavřenou všemi vlastníky.
Naopak podle NOZ jde o součást správy v kompetenci shromáždění.
Dle ZoVB muze tříčtvrtinová většina vlastníků přinutit vlastníka jednotky k úhradě jakéhokoliv nákladu na společnou věc, i když nepůjde o výdaj na správu domu společenstvím. Nemohou však vlastníka donutit skládat na takový účel zálohu celé roky dopředu. Dle NOZ je mozno pouzit dlouhodobe zalohy skladane na spravu domu na jakykoliv naklad odhllasovany vetsinou pritomnych vlastniku pokud neurci stanovy nebo zakon vyssi kvorum.
Potesi mne pokud pan zdeseny ci jiny expert vysvetli, ze se mylim.
Ano, s výše uvedeným souhlasím. Pokud nemáte změny stavby vedoucí ke změně účelu upraveny prohlášením vlastníka či stanovami jinak, jde o kompetenci shromáždění s postačujícím kvórem nadpoloviční většina přítomných za předpokladu usnášení schopnosti, tedy za přítomnosti víc než poloviny, takže ano, pokud to nemáte jinak upraveno, tak zákonu postačí například lehce nad >25% domu z přítomných lehce nad >50%.
A to na základě
Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím č. 366/2013 Sb.
§ 7
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména
a) provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,
Snížení hlasovacího kvóra je v
Občanský zákoník 89/2012 Sb.
§ 1206
(1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.
(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.
Takže Vás asi nepotěším.
Uvedl jste:
„jde o kompetenci shromáždění s postačujícím kvórem nadpoloviční většina…“
Naprosto s tím souhlasím. Pan lake tu už několik let mate čtenáře diskusí názorem, že se dokonce i u nových SVJ vzniklých podle NOZ použijí kvóra obecných ustanovení podílového spoluvlastnctví (§ 1128 a následující).
Samozřejmě jsem se za svůj názor http://www.portalsvj.cz/…ad-paragrafu#…,
podle kterého se § 1128 a následující na „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) podle NOZ nevztahují, protože hlasování na shromáždění vlastníků upravuje § 1206 (ve všech záležitostech v působnosti shromáždění viz. § 1208); jde o ustanovení speciální pro „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující),
stal, jak je u lakeho obvyklé, terčem jeho urážek a mazání svých příspěvků.
Pane Diskutující, jste to Vy, kdo mate čtenáře. Neznáte znění § 1206 NOZ. To se v otázce kvor odkazuje na zákon, obsahuje-li kvorum vyšší než § 1206. popřípadě na stanovy, obsahují-li kvorum ještě vyšší nežli zákon. Odkaz na zákon vede samozřejmě na obecnou právní úpravu rozhodování spoluvlastníků v § 1128 až § 1133. Nic přiléhavějšího nenajdete v žádném zákonu.
Opak nejste schopen ničím prokázat a znění NOZ je v tomto jednoznačné – pravdu mám já.
Jen hlupák používá dokola argumentaci, že ustanovení § 1206 je speciální, aniž by se seznámil s obsahem tohoto speciálního ustanovení. Musíte si jeho obsah konečně někdy přečíst a teprve pak byste zjistil co obsahuje.
lake
Lake: " Odkaz na zákon vede samozřejmě na obecnou právní úpravu rozhodování spoluvlastníků v § 1128 až § 1133."
To je mylné tvrzení. Odkaz na zákon vede na ustanovení § 1214 NOZ, podle kterého se při rozhodování mimo zasedání rozhoduje většinou hlasů všech vlastníků, pokud stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů. Další výjimkou danou zákonem je druhá část ustanovení § 1214, kdy je potřebný souhlas všech vlastníků (mění-li se všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech) – toto ustanovení se vztahuje na rozhodování jak na shromáždění vlastníků, tak při rozhodování mimo zasedání.
Tento názor podtvrdil už i judikát j.č. 25Cm42/2014. Cituji z judikátu:
„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí. Soud tak má napadené shromáždění vlastníků žalovaného za usnášeníschopné a usnesení bodu 2)pozvánky hlasováním za přijaté dle § 1206 odst. 2 o.z., Neboť na toto hlasování shromáždění SVJ speciálně upravené nelze použít obecná ustanovení vyžadující většinu všech spoluvlastníků dle § 1128 odst. 1 o.z..“
Nikoliv, nemáte pravdu. Odkaz na zákon vede na zákon. To znamená na kteroukoliv část zákona, která upravuje spoluvlastnické rozhodování.
Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví. Vy to snad popíráte?
Zjevně neberete do úvahy, že zákon upravuje rozhodování spoluvlastníků právě v § 1128 až § 1133. Tyto obecné právní normy dopadají beze změny jak na bytové spoluvlastnictví, tak na přídatné spoluvlastnictví. Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena (v části o přídatném spoluvlastnictví je zmíněno pouze kvorum pro hlasování o výši záloh). Vždyť bytové i přídatné spoluvlastnictví jsou pouze speciální případy spoluvlastnictví, a obě se tedy řídí přiměřeně obecnou částí NOZ o spoluvlastnictví.
Proč by to zákonodárce v NOZ opakoval ještě dvakrát navíc? Dal prostě odkaz na zákon (což vůbec nemusel) a předpokládal, že osoba s rozumem průměrného člověka si příslušná ustanovení v NOZ najde.
Odkazem na zákon je samozřejmě také § 1210 až § 1214, což jste zmínil, ale to je speciální úprava pro velmi speciální případ – hlasování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění. O tomto případu se zde nediskutuje, ostatně platnost této části NOZ nikdo nezpochybňuje.
lake
Napsal jste: „Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví…Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena…“
Opět mylné tvrzení. Ve speciální části „Bytové spoluvlastnictví“ jsou kvora pro hlasování uvedena právě v § 1206. Na která konkrétní hlasování se použijí je přece uvedeno v § 1208 – Do působosti shromáždění patří …
Vaše z minulých diskusí opakované tvrzení, že odkazem na zákon v § 1206 je pouze hlasování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění dle odst.1 § 1210, ale už ne dle odst.2 § 1210 („V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“), je nepochopitelná fabulace. Ustanovení § 1214 upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání upravená jak v odst.1, tak odst.2 § 1210. Vaše tvrzení, že na některá rozhodnutí mimo zasedání se použijí kvora uvedená v obecných ustanoveních v § 1128 a následujících, a na některá rozhudnutí mimo zasedání se naopak použijí kvora uvedená v ustanovení § 1214, je v naprostém rozporu se zněním ustanovení § 1214, který nic takového neumožňuje. § 1214 jednoznačně upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání uvedená v odst.1 i odst.2 § 1210.
Musím opět zopakovat, že nemáte pravdu ani v jednom z Vašich tvrzení.
Samozřejmě, že pro bytové spoluvlastnictví se použije § 1206, o tom není sporu. Seznamte se ale s OBSAHEM tohoto ustanovení, abyste porozuměl jak se hlasuje.
Podle § 978 NOZ platí, že pd ustanovení této části se lze odchýlit
ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to
zákon.
Podle § 1158 NOZ platí, že bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví
nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.
Podle § 1206 NOZ platí, že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas
většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže
stanovy nebo zákon vyžadují vyšší
počet hlasů.
Zákonodárce určil přímo v § 1206, že pro hlasování bytových spoluvlastníků se použije hlasování podle zákona, stanoví-li zákon kvora vyšší než § 1206. Dále zákonodárce určil, že pro hlasování bytových spoluvlastníků se použije hlasování podle stanov SVJ, určují-li stanovy kvorum vyšší než § 1206.
Ustanovení § 1210 o rozhodování po neusnášeníschopném shromáždění je lex specilais vůči § 1206 pouze pro tento speciální případ. Je to srozumitelně uvedeno jak v NOZ, tak i v důvodové zprávě k NOZ.
lake
Pane lake napsal jste: „Ustanovení § 1210 o rozhodování po neusnášeníschopném shromáždění je lex specilais vůči § 1206 pouze pro tento speciální případ.“
To je nepravdivá informace, kterou jste si vycucal z prstu. Ustanovení § 1210 neřeší jen rozhododování „po neusnášeníschopném shromáždění“, nýbrž platí i pro jiné případy rozhodování mimo zasedání, pokud to připouští stanovy viz. § 1210 odst. 2 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…
Copak vy nevidíte, že § 1210 má kromě odst. 1 i odst. 2, a že společně s § 1214, který upravuje kvora pro všechna rozhodnutí mimo zasedání, jsou zařazeny v NOZ pod nadpis „Rozhodnutí mimo zasedání“? Copak nevidíte, že ustanovení § 1214 neobsahuje odvolání na zákon tj. neobsahuje na rozdíl od § 1206 slova „ledaže zákon vyžadují vyšší počet hlasů“, což znamená, že nepřipouští kromě možné úpravy ve stanovách jiná kvora uvedené na jiném místě zákona? Jak můžete tvrdit v rozporu s uvedeným, že se na rozhodnutí mimo zasedání dle odst. 2 § 1210 („V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy“) neuplatní kvora podle § 1214, nýbrž podle obecných ustanovení pro spoluvlastnictí § 1128 a následující? Jak můžete tvrdit, že se pro rozhodování mimo zasedání po neusnášeníschopném shromáždění uplatní jiná kvora než na ostatní případy rozhodování mimo zasedání upravené stanovami, když ustanoví § 1214 nic takové nepřipouští a bylo by to v jednoznačném rozporu s tímto ustanovením?
Není takové překrucování jednoznačného ustanovení § 1210 a 1214 právě tím prasečím právem a právní žumpou, o které tu pořád mluvíte?
Pane Diskutující,
přesně toto jsem vysvětloval na tomto portálu už třikrát. Pokud si vzpomínám, dvakrát přímo Vám. Mýlíte se a Váš omyl byste rozpoznal, kdybyste si přečetl důvodovou zprávu k NOZ, která Váš názor výslovně vyvrací. Počtvrté ten výklad opakovat nehodlám, najděte si to laskavě ve zdejších diskusích.
Jiné případy rozhodování se nedějí podle § 1210, jak se mylně domníváte, nýbrž podle § 158 NOZ. Viz důvodová zpráva k NOZ (autor prof. Karel Eliáš) a má dřívější vysvětlení.
lake
Pane lake,
vaše stokrát opakovaná lež se nestane pravdou. Tak pro pořádek. Tvrdíte, že jiné případy rozhodování mimo zasedání se nedějí podle § 1210. Z nepravdy vás usvědčuje samotné ustanovení odst. 2 § 1210 „(2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“
Ostatně § 158 s tím není v rozporu, říká to samé, co je uvedeno v § 1210 " Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání…„, a to samé, co je uvedeno v § 1214 “Zakladatelské právní jednání může stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů …"
Znění ustanovení § 1214 je jasné, nelze si ho změnit, jak by se vám hodilo. To neokecáte ani důvodovou zprávou. Samozřejmě vím, kterým textem DZ jste argumentoval, abyste překroutil znění ustanovení § 1214. Opět šlo ale jen o vaše nesmyslné konstrukce. Vámi uvedený text DZ se o možnosti použít jiná kvora, než jsou uvedena v § 1214 nezminoval ani slůvkem.
Pane, napsal jsem Vám, kde se máte poučit o výkladu obsahu § 1210 odst. 2 NOZ. Jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce, se může snažit něco psát dál bez toho, aby se seznámil s obsahem důvodové zprávy k § 1210 NOZ.
Je to vysvětleno zde: http://www.portalsvj.cz/…/16602/90700#….
Mějte se pěkně.
lake
Ano, v tom odkazu uvádíte příspěvek s textem z DZ, o kterém jsem se zmínil v minulém příspěvku. Ostatně příspěvek zde http://www.portalsvj.cz/…iky-2014-noz#…, na to reagoval v citované diskusi, a já s ním naprosto souhlasím, když uvádí,
"DZ popisuje jen správné určení případů, ve kterých lze rozhodovat mimo zasedání. O hlasovacím kvoru, které určuje § 1214 tu není zmínka. Rozhodně si nemyslím, že je z uvedeného zřejmé to, co tvrdí lake: „že zákonodárce vůbec neuvažoval o tom, že by hlasování zmíněné v § 1210 odst. 2 mělo snad mít jakoukoliv spojitost s § 1214.“
o dva příspěvky výše jste napsal: „Tam, kde chybí speciální právní úprava spoluvlastnictví, se samozřejmě použije obecná právní úprava spoluvlastnictví…Je tomu tak proto, že ve speciálních částech NOZ nejsou kvora pro konkrétní hlasování upravena…“
Já si s tímto dovoluji nesouhlasit a jsem zvědavý, jak se s tím popere judikatura.
Nesouhlasím z důvodu, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek není totéž, jako hlasování spoluvlastníků. Neboť hlasováním spoluvlastníků se pouze rozhoduje o jejich společném majetku a nezavazují tímto nikoho dalšího, ale hlasováním shromáždění vlastníků jednotek se vytváří vůle společenství, jedná se o hlasování nejvyššího orgánu SVJ.
Viz nález ústavního soudu I. ÚS 646/04 ze dne 8.3.2005 http://nalus.usoud.cz/…GetText.aspx?…
Cituji z odůvodnění: …existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy)…
Na tomto nic nezměnila změna právní úpravy účinné od 1.1.2014 a tedy se domnívám, že stále platí, že hlasování nejvyššího orgánu SVJ je něco jiného, než hlasování spoluvlastníků.
A protože zákon č. 89/2012 Sb. neobsahuje žádné další upřesnění hlasovacích kvór pro hlasování shromáždění vlastníků jednotek, coby nejvyššího orgánu společenství vlastníků, krom úpravy hlasování pro rozhodnutí mimo zasedání v § 1210 – § 1214, tak se uplatní hlasovací kvóra ve stanovách, či v § 1206 a nic jiného.
Uznávám, že tímto má spoluvlastník budovy, kde nemusí být a není SVJ větší hlasovací kvóra, než o dům vedle spoluvlastník budovy se SVJ. Ovšem až do momentu, kdy ústavní soud vyloží hlasovací kvóra podle Vás tvrdím, že vysoce pravděpodobně nemáte pravdu, neboť jednoduše nemůžete ustanoveními řešícími hlasování spoluvlastníků poměřovat hlasovací kvóra nutná pro přijetí rozhodnutí SVJ. A zákon v § 1206 neodkazuje na všechny zákony, ale pouze na ustanovení týkající se tvorby vůle shromáždění vlastníků jednotek a samozřejmě na stanovy společenství.
- Napsal jste: „Nesouhlasím z důvodu, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek není totéž, jako hlasování spoluvlastníků.“
Snad najednou neobjevujete Ameriku? Tak tomu přece je od roku 2000, kdy zákon č. 103/2000 Sb. zavedl SVJ jako právnickou osobu. Do roku 2000 bylo shromáždění pluralitou spoluvlastníků společných částí. Šlo o bezformální skupinu osob – vlastníků jednotek v domě. Viz: https://cs.wikipedia.org/…%AF_jednotek.
Od roku 2000 (od nabytí účinnosti zákona č. 103/2000 Sb.) existuje shromáždění také jako nejvyšší orgán právnické osoby – pokud v domě tato osoba vznikla.
Když už jste citoval I. ÚS 646/04, tak si to v něm přečtěte: Ústavní soud se vůbec nezabýval hlasováním nejvyššího orgánu právnické osoby, protože se nehlasovalo o záležitostech právnické osoby. Hlasovalo se o čistě spoluvlastnické záležitosti: o osazení madla na schodech. Proto ÚS napsal, že hlasovali vlastníci jednotek a spoluvlastníci budovy. Tím, že hlasovali spoluvlastníci, se vytvořila také (jaksi mimochodem) i vůle právnické osoby. Citoval jste to přece sám z nálezu ÚS: „V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy).“ Vy na tom něčemu nerozumíte?
Otázkou je co tím teoretizováním vlastně chcete prokázat.
Nerozumíte snad tomu, že bytové spoluvlastnictví je pouze jeden z více druhů spoluvlastnictví? Nerozumíte snad tomu, že v obecné části NOZ o spoluvlastnictví je podrobně uvedeno jak spoluvlastníci běžně hlasují o společné věci, kdežto ve speciální části o bytovém spoluvlastnictví nic takového uvedeno není? Nerozumíte snad tomu, že § 1206 namísto stanovení pravidel odkazuje na zákon? Proč si to tedy v zákonu nepřečtete, člověče?
Zákonodárce předpokládal osoby s rozumem průměrného člověka, kterým není zatěžko podívat se do společných ustanovení o spoluvlastnictví a přečíst si tam § 1128 až § 1133.
K tomu přistupuje § 1214 jako speciální případ pokud normální hlasování na shromáždění selhalo pro nezájem vlastníků.
lake
Já jsem pouze ocitoval jeden nález ústavního soudu, který ve svém odůvodnění napsal, že hlasování nejvyššího orgánu společenství vlastníků jednotek je něco jiného, než hlasování spoluvlastníků. Toto se klidně může v budoucnosti objevit v odůvodnění dalším, ať už ústavního soudu, či soudů nižších.
Přesně stejná formulace totiž může být regulérním důvodem vysvětlujícím, proč by soud mohl říci, že v § 1206 odkazem na zákon není myšlen zákon jako celek, ale pouze právní úprava popisující hlasování nejvyššího orgánu tohoto typu právnické osoby, tedy v praxi pouze § 1210 – § 1214.
Vy si myslíte něco jiného, což je Vaše právo a já Vám ho neberu. Pouze prezentuji jiný názor a to aniž bych tím jakkoliv zpochybňoval Vaši inteligenci či i jiné vlastnosti. Já to k lepšími pocitu ze své argumentace nepotřebuji. Je na Vás, jestli moji argumentaci vezmete v potaz a co si z ní odnesete. Totéž je na každém dalším čtenáři.
Vy i já stejně dobře víme, že nakonec je úplně jedno, co si o tom myslíme my, podstatné bude, jak budou daná ustanovení vyložena soudy. Alespoň pokud jsem zde četl odkazy na jeden rozsudek nižšího soudu, tak tam šla úvaha směrem co naznačuji, že se pravidla pro spoluvlastníky neuplatní, respektive alespoň to tak naznačuje jiný pisatel, rozsudek jsem bohužel nečetl.
Víc se prostě uvidí časem, já bych jen vzhledem ke svému náhledu z opatrnosti počítal s tím, že soudy mohou ospravedlnit i hlasování na základě toho nižšího kvóra, než které předpokládáte Vy.
Ještě si dovoluji sem přidat citaci komentářové literatury z nejpoužívanější edice zřejmě vůbec.
Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016.
Z komentáře k § 1206
IV. Usnášeníschopnost a většina potřebná pro přijetí usnesení Shromáždění je usnášeníschopné pouze za přítomnosti těch vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. Toto pravidlo odpovídá obdobné úpravě v oblasti spolkového práva (viz § 252). Při zjišťování přítomnosti na shromáždění, jakož i pro hlasování, se nepochybně počítá i s vlastníky zastoupenými zástupci, ať už se jedná o zástupce – vlastníka jednotek, nebo o třetí osobu (obecného zástupce). Pro přijetí usnesení shromáždění je požadováno hlasování minimálně nadpoloviční většiny hlasů přítomných na shromáždění. Současně komentované ustanovení připouští, že zákon nebo stanovy mohou stanovit i vyšší počet hlasů pro přijetí usnesení shromáždění, což bude v mnohých případech velmi praktické (viz např. § 1180 ObčZ). Zákon konkrétní vyšší počet hlasů pro hlasování na shromáždění nestanovuje. Možnost daná tímto ustanovením výrazně posiluje autonomní povahu rozhodování společenství vlastníků o vnitřních poměrech, protože v zásadě nechává přímo na vlastnících, zda si pro určité podstatné otázky schválí ve stanovách vyšší počet hlasů. Pokud nikoli, pak se použije základní pravidlo o prosté většině přítomných.
Vy se oproti tomu domníváte, že se mají uplatnit ustanovení občanského zákoníku upravující spoluvlastnictví, nikoliv jen ustanovení upravující hlasování shromáždění vlastníků. Já jsem Vám nabídnul vysvětlení opřené o zkonstatování ústavního soudu, že hlasování nejvyššího orgánu společenství vlastníků je něco jiného, než spoluvlastnické rozhodování.
Uvidíme, zda se judikatura přikloní ke způsobu, jak je vykládán občanský zákoník literaturou, nebo k Vašemu názoru, který ignoruje ten rozdíl mezi utvářením vůle nejvyššího orgánu společenství a úpravou spoluvlastnictví obecně. Já se prosím prozatím budu držet toho výkladu v komentářové literatuře.
Dekuji pane/pani zdeseny.
Jedna se me o fakta. Jake jsou podstatne rozdily mezi SVJ ZoVB a SVJ NOZ. Co se zmeni pouzitim zakona o spoluvlastnictvi.
Zatim vidim nasledujici:
- ruzne vymezeni jednotky. Dle ZoVB je bytova jednotka vlastnictvim kupujiciho ktery se stane spoluvlastnikem spolecnych prostor. a clenem SVJ.
Dle NOZ jsou vsichni clenove SVJ spoluvlastniky (nikoliv vlastniky) jednotek sestavajicich z bytu a spolecnych prostor.
- Ruzny rozsah „spravy domu“ obsahlejsi pravomoce SVJ dle NOZ (na ukor pravomoci vlastniku) ve srovnani s pravomocemi dle ZoVB.
- SVJ dle NOZ zastupuje vlastniky v jednani s tretimi osobami ku pr. s pojistovnou v otazkach tykajicich se poskozeni bytu. Opet rozsireni pravomoci SVJ VYBORU na ukor vlastnika bytu. Tak toto by me opravdu moc nepotesilo.
- Prosim pokud vite o dalsich dulezitych rozdilech mezi ZoVB a spoluvlastnictvim dle NOZ tak na ne poukazte. At vime co nas ev. ceka.
Budu Vám věřit, když mi vysvětlíte, jak obejdete § uvedené níže:
89/2012 Sb. § 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho
účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona
i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních
předpisů.
… → vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
Jak se jím tedy mohou řídit SVJ vzniklá před platností a účinností
NOZ?
Tady se diskutuje o tomto tématu pořád dokola, ale výše napsané ještě
nikdo kromě Lakeho nevysvětlil – prostě výše uvedené mnozí úplně
ignorujete, přehlížíte.
Vámi uvedená ustanovení není nutno vůbec obcházet. Vámi uplatňovaný odlišný výklad je v zásadě o neporozumění právním pojmům v těch ustanoveních použitých.
Mimo jiné je v nich použit termín právní poměr, což se rovná právní vztah. http://iuridictum.pecina.cz/…%C3%AD_vztah Pokud by nestačil odkaz na neznámý web, tak mohu posloužit i citací knihy Teorie práva vydané nakladatelstvím Masarykovy univerzity Brno „Jeden z nejvýznamnějších způsobů realizace práva je prostřednictvím právních vztahů. Jedná se o takový typ vztahů mezi lidmi, v nichž vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností. V literatuře někdy bývají označovány termínem právní poměry“ ISBN 80–210–1791–0 http://www.muni.cz/…0–1791–0/477
Jednoduše není možné vyvozovat z ustanovení týkající se jen a pouze práv a povinností důsledky pro právní poměry = vztahy.
Fyzická či právnická osoba je subjektem práva.
Tato osoba je vlastníkem bytové jednotky, tedy má věcná práva k této jednotce. viz https://cs.wikipedia.org/…1_pr%C3%A1va nebo Občanský zákoník 89/2012 Sb. HLAVA II VĚCNÁ PRÁVA Díl 3 Vlastnictví Oddíl 1 Povaha vlastnického práva a jeho rozsah
V souvislosti s tím, že je nositelem věcných práv k této jednotce mohou této osobě vznikat nějaké práva a povinnosti a také je v souvislosti s výkonem vlastnického práva účastníkem nějakých právních poměrů = vztahů.
Příkladem práva například může být právo obdržet podle příslušných předpisů vyúčtování služeb.
Příkladem povinnosti může být povinnost podílet se na nákladech správy domu a pozemku placením jejího v souladu s příslušnými právními normami stanoveného příspěvku.
No a právním poměrem = vztahem týkajícím se jejího věcného práva jsou veškeré vztahy této osoby s vlastníky ostatních bytových jednotek.
Takže veškeré právní poměry = vztahy týkající se výkonu vlastnického = věcného práva se dle Vámi citovaného ustanovení zákona č. 89/2012Sb. řídí od nabytí jeho účinnosti, tedy od 1.1.2014 tímto zákonem.
No a ohledně povinností a práv záleží na jejich vzniku, tedy pokud vznikla před 1.1.2014 řídí se ZoVB, pokud vznikla po 1.1.2014 řídí se Občanským zákoníkem 89/2012Sb.
Členství v SVJ totiž není ani právem, ani povinností této osoby, ale neoddělitelnou součástí vlastnictví, coby právní poměr týkající se věcného vlastnického práva. A přesně dle Vámi citovaného ustanovení na době vzniku totoho právního poměru naprosto nezáleží, neboť občanský zákoník 89/2012Sb. nikde dále nestanovuje jinak.
89/2012 Sb.
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Stále vidíte nějaký rozpor? Toto ustanovení hovoří pouze o vzniku právního poměru a právech a povinnostech vzniklých z něj před účinností.Cokoliv krom vzniku se po účinnosti řídí už občanským zákoníkem. A osobně je mi poměrně dost jedno, že můj právní poměr vznikl podle jiného zákona, když jeho výkon se od 1.1.2014 řídí občanským zákoníkem v účinném znění. Tady by totiž muselo být napsáno, právní poměry vzniklé před účinností a to tu nikde není, je tu pouze vznik. Stejně jako pokud nedojde ke shodě všech vlastníků a přizpůsobení jednotek občanskému zákoníku, jsou jednotky vymezené před 1.1.2014 dle ZoVB, nicméně SVJ jejich vlastníků plně podléhá občanskému zákoníku.
říci bravo! Opravdu se s Vaším právním výkladem ztotožňuji. Je to jednoduché a má to hlavu a patu. Škoda, že jste na tomto portálu nezůstal déle, ale chápu, že někteří diskutující, kteří nemají snahu argumentovat věcně, jenom se zde emotivně „vystříkat“, Vás asi svým přístupem otrávili.
Vážený, nežvaňte, co znamená tento text?
„jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů“
Nehovoří náhodou o právech a povinnostech právnické osoby vzniklé podle ZoVB?
Jar
Nehovoří náhodou o právech a povinnostech právnické osoby vzniklé podle ZoVB?
Ano, ale pouze o těch vzniklých přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Když je člověk znalý, dokáže paragrafy kroutit tak, aby to vyhovovalo
jemu, vlastně se v té změti slov ztratí původní meritum sporu.
A to se Vám zde podle mého laického názoru daří skvěle…
Vypichujete si souvětí tak, abyste si svoje obhájil.
Nicméně…já tedy zase vypíchnu to, co dle mne vyvrací to, co Vy zde
v dlouhých odstavcích prosazujete:
89/2012 Sb.
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti VZNIKLÉ
ode dne nabytí jeho účinnosti.
Přehlédl jste slovíčko VZNIKLÉ
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona
i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona
SE VŠAK POSUZUJÍ PODLE DOSAVADNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.
Mě pro změnu presvědčíte, až mi osvětlíte, proč by se Vaše členství v SVJ mělo v zákoně nazývat právem či povinností. A nebo až mi ukážete judikát ústavního či nejvyššího soudu, který Vám dá za pravdu.
Já pro toto Vaše tvrzení nemám a neznám nic, čím byste jej mohl odůvodnit. Mě naopak dává za pravdu jak znění zákona, tak právní teorie.
Vaše členství v SVJ není ani právem, ani povinností, ale právním poměrem, respektive SVJ je řešením právním poměrů mezi vlastníky navzájem.
A jak Vy sám píšete
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných;
Takže jakékoliv právní poměry týkající se věcných práv se řídí občanským zákoníkem pokud nebylo stanoveno jinak, bez ohledu na datum vzniku těchto poměrů.
A dále
jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů
Tedy toliko vznik právních poměrů týkajících se věcných práv a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem účinnosti se posuzují podle jiných právních předpisů. Takže pokud Vám vzniká nějaké právo či povinnost vyplývající z vlastnického práva po 1.1.2014, řídí se občanským zákoníkem. Tedy pouze vznik právního poměru nám zůstal dle ZoVB. Nikoliv jakékoliv dnešní rozhodování či cokoliv co by se týkalo věcného práva, či z něj jakkoliv vyplývalo, jak tvrdíte Vy.
Víc skutečně nevím, co bych Vám k tomu mohl dodat.
Píšete..:Já pro toto Vaše tvrzení nemám a neznám nic, čím byste jej
mohl odůvodnit. Mě naopak dává za pravdu jak znění zákona, tak právní
teorie.
Ale já jsem uvedl konkrétní znění, které – jak sám píšete – že
jde o Vaši teorii – tedy Vaši teorii vyvrací…
A na tomto jste předvedl, že si skutečně ze zákona vyzobáváte, jenom to
co se Vám hodí…
„Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona
i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a
věcných.“
Jakýmsi nedopatřením jste zapomněl zmínit druhou část tohoto odstavečku,
a ten zní..:
…jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona
SE VŠAK POSUZUJÍ PODLE DOSAVADNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.
…Tak, a nyní si najděte v příručce, co asi autor myslel výrazem –
dosavadní právní předpisy…
Já to zkusím stručně tak, abych nebyl napadán, že to dělám složité.
Zkuste mi prosím sdělit, co ohledně činnosti SVJ konané v tuto chvíli v roce 2016 je vznikem právního poměru, či eventuelně právem či povinností vzniklou před 1.1.2014?
Vy chcete vědět, co ohledně činnosti SVJ konané v tuto chvíli v roce
2016 je vznikem právního poměru, či eventuelně právem či povinností
vzniklou před 1.1.2014?
Já tu Vaší otázku polidštím, zjednoduším, ze skript opisujete zbytečně
složitě…
Ptáte se, co je závazné v NOZ pro SVJ vzniklá před jeho platností a
účinností, že?!
To je přeci jednoduché, na SVJ vzniklá před účinností a platností NOZ se
vztahují pouze donucující ustanovení, a Vy určitě víte, která
to jsou.
Nu a nyní Vy mně odpovězte na mou otázku, na to jste zapomněl:
…co je myšleno výrazem
DOSAVADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY…
Já odpovím za Vás!
Kdybyste napsal přesnou definici, musel byste uznat, že se prostě pletete, a
Vaše výše opisování citací ze skript a paragrafů z NOZ bylo vlastně
úplně zbytečné…
A to víte, že tím donucujícím ustanovením je přesně Vámi citované
89/2012 Sb.
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů
Neboť přesně toto ustanovení donucuje právní režim NOZ všem právním poměrům týkajícím se práv osobních, rodinných a věcných. A to bez ohledu na dobu a čas jejich vzniku.
Víte, on totiž Občanský zákoník 89/2012 Sb. rušil mimo mnoho jiného také předpis č. 94/1963 Sb. Zákon o rodině, který obsahoval předchozí právní úpravu manželství.
A nikoho nikde nenapadlo se domnívat, že by se na manželství vzniklá před 1.1.2014 nadále vztahoval tento předpis a měla se podle něj rozvádět :)
Máte to například tady http://www.pravniprostor.cz/…-od-1–1–2014 kde uvádí, cituji: „Právě proto stojí úprava rozvodu provedená novým občanským zákoníkem za zmínku, respektive také proto, aby se veřejnost zavčasu uklidnila a nerozváděla se jen z toho důvodu, že od 1. 1. 2014 to bude složitější – ono totiž nebude.“
Protože prostě všechny právní poměry týkající se rodinných práv se od 1.1.2014 řídí občanským zákoníkem.
Na tomto serveru se ovšem více lidí domnívá, že pro právní poměry týkající se věcných práv, konkrétně práva vlastnického by to mělo být jinak. Není.
Zkuste si to všechno, co jsem uvedl v tomto diskuzním tématu přečíst, důkladně promyslet, případně probrat s ostatními vlastníky či s kýmkoliv schopným o tom popřemýšlet a prostudovat si nač zde odkazuji. Ty odkazy na wikipedie, právní encyklopedie na webu a na literaturu MU tu neuvádím abych někoho ohromoval teorií, ale právě pro to, aby si každý mohl udělat úsudek sám.
Víte, ono ne všichni právníci jsou úplně blbí a pravděpodobnost, že si jakési skutečnosti údajně opomenuté v občanském zákoníku nevšiml nikdo z odborníků po několit let a pravdu tedy má lake je prakticky nulová…
Píšu to už podruhé, ale jste opravdu jako kolovrátek…
§ 3028
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho
účinnosti.
Již z této věty se nedá dovodit nic jiného, než že se zákon vztahuje na
SVJ, vzniklá až po platnosti a účinnosti NOZ.
Takže nikoliv, jak píšete Vy, zdeseny clen SVJ..:
A to bez ohledu na dobu a čas jejich vzniku.
Vy touto jedinou větou vyvracíte § 3028 (1), to Vám opravdu není
trapně…???
Asi Vás překvapí skutečnost, že lidi umí číst, někteří mají
i logické uvažování a jste-li právník, je ostuda, co zde
předvádíte.
Poslední komentáře