22 Cdo 1373/2024 Jednotka je věc nemovitá
Tato skutečnost je již obsažena v občanském zákoníku. Nikdy mne
nenapadlo, že o tak triviální záležitosti by měl rozhodovat Nejvyšší
soud. Ale stalo se – kvůli mizené a amatérské práci soudů nižších
stupňů. Podívejme se na judikát NS 22 Cdo 1373/2024 ze dne
28.05.2024. Nejvyšší soud tím překonal dva vadné rozsudky –
okresního soudu v Kolíně a Krajského soudu v Praze.
Okresní soud zamítl žalobu na právo cesty přes cizí pozemek ze zcela absurdního důvodu – protože prý vlastnici jednotky nikdo (dnes) nebrání v přístupu. Soudce zcela ignoroval skutečnost, že právo cesty se zřizuje – jde tedy o konstitutivní rozhodnutí soudu – bez ohledu na to, zda mezi vlastníkem panující nemovitosti a vlastníkem služebného pozemku existují nějaké vzájemné spory ohledně práva cesty.
Ještě o stupeň pitomější argumentaci zvolil Krajský soud v Praze, který zamítl zřízení práva cesty s tím, že prý jednotka není věc nemovitá. (Samozřejmě že jednotka je věc nemovitá, viz § 1159! Hlupáci v talárech neznají zákon …)
Nejvyšší soud to tedy musel vysvětlit jako malým dětem, i s citací § 1159. Zajímavým závěrem NS je, že rozhodnutí v záležitosti žaloby jednoho z vlastníků jednotek nemá žádné účinky pro vlastníky ostatních jednotek. Právo cesty bude tedy zřízeno pouze ve prospěch jednotky žalobkyně, aniž by došlo k úpravě práv týkajících se dalších jednotek v témže domě. Nejde totiž o spoluvlastnický nárok (což plyne právě z toho, že jednotka = samostatná věc nemovitá.)
25. (…) [Ž](alobkyně je výlučnou vlastnicí nemovité věci, k níž žádá přístup. Povolením nezbytné cesty pak vzniknou práva a povinnosti pouze jí a žalované jakožto vlastnici služebných pozemků. Rozhodnutí se naopak nikterak nedotkne práv a povinností vlastníků ostatních bytových či nebytových jednotek. Dovolací soud tedy nesdílí závěr odvolacího soudu, že by případným povolením nezbytné cesty byli „nepochybně dotčeni i další vlastníci jednotek v domě, pokud by jim měla být zřízena další (zcela stejná či částečně jiná) přístupová cesta“. (…) 26. Nad rámec výše uvedeného dovolací soud zdůrazňuje, že právo na povolení nezbytné cesty má vlastník nemovité věci i v případě, že ji sám neužívá, ale přenechává ji k užívání nájemci (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5305/2017). Pro rozhodnutí o povolení nezbytné cesty proto není podstatné, že žalobkyně v předmětných jednotkách sama nebydlí. |
Justitianus
Poslední komentáře