• Napsal jste: „Nesouhlasím z důvodu, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek není totéž, jako hlasování spoluvlastníků.“

Snad najednou neobjevujete Ameriku? Tak tomu přece je od roku 2000, kdy zákon č. 103/2000 Sb. zavedl SVJ jako právnickou osobu. Do roku 2000 bylo shromáždění pluralitou spoluvlastníků společných částí. Šlo o bezformální skupinu osob – vlastníků jednotek v domě. Viz: https://cs.wikipedia.org/…%AF_jednotek.

Od roku 2000 (od nabytí účinnosti zákona č. 103/2000 Sb.) existuje shromáždění také jako nejvyšší orgán právnické osoby – pokud v domě tato osoba vznikla.

Když už jste citoval I. ÚS 646/04, tak si to v něm přečtěte: Ústavní soud se vůbec nezabýval hlasováním nejvyššího orgánu právnické osoby, protože se nehlasovalo o záležitostech právnické osoby. Hlasovalo se o čistě spoluvlastnické záležitosti: o osazení madla na schodech. Proto ÚS napsal, že hlasovali vlastníci jednotek a spoluvlastníci budovy. Tím, že hlasovali spoluvlastníci, se vytvořila také (jaksi mimochodem) i vůle právnické osoby. Citoval jste to přece sám z nálezu ÚS: „V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy).“ Vy na tom něčemu nerozumíte?

Otázkou je co tím teoretizováním vlastně chcete prokázat.

Nerozumíte snad tomu, že bytové spoluvlastnictví je pouze jeden z více druhů spoluvlastnictví? Nerozumíte snad tomu, že v obecné části NOZ o spoluvlastnictví je podrobně uvedeno jak spoluvlastníci běžně hlasují o společné věci, kdežto ve speciální části o bytovém spoluvlastnictví nic takového uvedeno není? Nerozumíte snad tomu, že § 1206 namísto stanovení pravidel odkazuje na zákon? Proč si to tedy v zákonu nepřečtete, člověče?

Zákonodárce předpokládal osoby s rozumem průměrného člověka, kterým není zatěžko podívat se do společných ustanovení o spoluvlastnictví a přečíst si tam § 1128 až § 1133.

K tomu přistupuje § 1214 jako speciální případ pokud normální hlasování na shromáždění selhalo pro nezájem vlastníků.

lake