Důležitá záležitost, naléhavý právní zájem
Dobrý den, ráda bych se poradila, co si myslíte o důležité záležitosti. V říjnu mě čeká stání u soudu ohledně neplatnosti usnesení. Má advokátka se snaží za každou cenu, napasovat to na důležitou záležitost. Já se ale domnívám, že pokud zpochybňuji průběh a výsledky hlasování, pak jde o důležitou náležitost vždy, neboť zasahuje do samotného právního postavení vlastníka. Vždyť na způsobu a jasném dodržení pravidel při hlasování závisí možnost vlastníků účastnit se rozhodování o vlastním majetku. Abych byla konkrétní, zpochybňuji hlasování, protože se ani v jednom případě (8×) nehlasovalo PRO, nýbrž pouze PROTI a ZDRŽEL se, přičemž PRO se dovodilo tak, že se počet vlastníků takto hlasujících, odečetl od účasti na začátku shromáždění. To že vlastníci v průběhu shromáždění odcházeli nevadí. Hlasují tím pádem PRO. Navíc, vzhledem k tomu, že na shromáždění nebyl zástupce za 3 jednotky – garážové stání ve spoluvlastnictví více přítomných vlastníků, vždy tyto jednotky hlasovaly PRO, neboť za ně nikdo nezvedl ruku proti či zdržel se (přitom někteří spoluvlastníci GJ hlasovali proti i zdržel se). Garáže mají cca 25% a jsou tak úplně zásadní pro hlasování. Pokud u garáží zadáme neplatný hlas, pak jsou výsledky hlasování opačné. Dále namítám absolutní neplatnost některých usnesení. 3 x bylo usnesení protizákonné ( usnesení o poplatku za zaslanou upomínku, úrok z prodlení za neplacení záloh, hlasování o nákupu kamerového systému); 1× se hlasovalo o věci, která vůbec nebyla v pozvánce. Zajímá mě, zda je v takovém případě nutné prokazovat naléhavý právní zájem a důležitou záležitost? Děkuji Magda
Váš advokát se pravděpodobně mýlí. Vlastník jednotky se mohl podle ZoVB obrátit na soud ve dvou případech:
- šlo o řádně přijaté usnesení o důležité záležitosti, nebo
- jde o zpochybnění platnosti usnesení v jakékoliv záležitosti.
Podle Vašeho popisu jde o případ č. 2. Vy se snažíte zpochybnit platnost některého přijatého usnesení, nebo nebo některých přijatých usnesení.
Pokud byste žalovala podle č.1, připustila byste tím konkludentně, že napadené usnesení považujete za řádně přijaté a platné (a vymezujete se pouze proti jeho dopadu na Vaši osobu). Proto byste měla žalovat podle č.2.
- Důkazní břemeno je na Vás, jestliže SVJ řádně vedlo dokumentaci o přítomnosti na shromáždění a o hlasování.
- Dochází však k přesunu důkazního břemene na právnickou osobu, jestliže SVJ Vám znemožnilo vést při s použitím těchto důkazů (například proto, že některé záznamy či hlasovací listiny chybí, nebo jsou neurčité, nebo se z nich nedá hodnověrně zjistit jak bylo hlasováno, jaký počet hlasů byl „pro“ a jaký počet hlasů byl v okamžiku hlasování přítomen.
Důkazní břemeno se v případě neúplné dokumentace shromáždění přesouvá na právnickou osobu, která je povinna tvtrdit a prokazovat, že shromáždění bylo řádně svoláno, že byl dodržen pořad jednání, že bylo usnášeníschopné, že o jednotlivých usneseních hlasovalo potřebnou většinou hlasů, že v průběhu shromáždění se počet přítomných nezměnil (nikdo neodešel v průběhu shromáždění).
Neprokáže-li SVJ toto vše, soud by měl dané usnesení označit za
neplatné ex tunc, tedy od samého počátku. Existuje judikát o tom, že
právnická osoba je povinna zjišťovat počet přítomných hlasů před
každým hlasováním (a uvést toto v zápisu). I zde se o tom psalo, ale
jsem nyní líný hledat odkaz.
-----------------------------------------------------------------------
Vzkaz pro Vašeho advokáta: Svou odměnu za poslední 2 hodiny konzultace s Vámi ať věnuje některému psímu útulku. Nedokázal Vám zatím poradit profesionálně a správně.
lake
Domáhá-li se žalobce postupem podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním, nemusí na takovém určení prokazovat naléhavý právní zájem; citované ustanovení totiž toto právo naléhavým právním zájmem nepodmiňuje (srov. mutatis mutandis pro poměry obchodních společností usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2002, uveřejněné pod číslem 55/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Milý Lake, Trochu jsem se ponořila do judikátů a shledala, že to nebude tak jednoduché, jak to píšete. Dle rozsudku NS sp.zn. 29 Cdo 383/2010, ze dne 25.1.2012) „Oproti žalobě podle ustanovení § 11 odst. 3 věty druhé zákona o vlastnictví bytů, kdy soud na návrh kterékoliv z vlastníků svým rozhodnutím nahradí usnesení, jež mělo být (a pro nedosažení potřebné většiny nebylo) přijato shromážděním, v případě žaloby podle ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů soud pouze přezkoumává, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a stanovami společenství. Dospěje-li k závěru, že nikoliv, vysloví – jde-li o důležitou záležitost a mělo-li porušení právních předpisů závažné právní následky – jeho neplatnost.“ Z tohoto judikátu se mi jeví, že i v případě, že nebylo odhlasováno řádně, při sčítání hlasů se podvádělo, usnesení jsou protizákonná, všechno jedno. I když to prokážu, budu muset prokazovat i důležitou záležitost.
Nabízí se ale další možnost. Žaloba na určení neplatnosti dle § 80 o.s.ř. Předpokladem určení neplatnosti je rozpor rozhodnutí shromáždění se zákonem, tím je zejména občanský zákoník a Zákon (zák. č. 72/1994 Sb.) Ve smyslu občanského zákoníku musí rozhodnutí shromáždění (právní úkony) splňovat předpoklady, jako např. určitost, srozumitelnost, plnění z úkonu nesmí být nemožné, obsah a účel nesmí obcházet zákon, nesmí se příčit dobrým mravům a musí být ve formě, kterou požaduje zákon. Ve smyslu Zákona mohou vyvolat neplatnost zejména formální náležitosti svolání schůze shromáždění, usnášeníschopnost, projednání programu dle pozvánky, řádný průběh a přijetí rozhodnutí potřebnou většinou. U určovacích žalob musí navrhovatel prokázat tzv. naléhavý právní zájem, tedy takovou situaci, kdy by se v důsledku napadeného právního úkonu postavení žalobce stalo nejistým a nelze-li současně žalovat na splnění povinnosti.. Svitla mi naděje, že se spravedlnosti dovolat lze. Naléhavý právní zájem mi snad svědčí. Vždyť jsem vlastník a tři roky podvodů při hlasování na mě citelně dopadá. Ale ejhle. Přečetla jsem si další judikát.
Dle rozsudku NS ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010. „Závěrem se Nejvyšší soud vyjádřil též ke vztahu žaloby na určení neplatnosti podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytu a určovací žaloby podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř., když uvedl, že „ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů upravující předpoklady a podmínky pro soudní přezkum usnesení shromáždění vylučuje, aby tato usnesení byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem. Platnost usnesení shromáždění tudíž nelze napadat žalobou o určení neplatnosti podle ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Opačný závěr by právní úpravu, začleněnou do ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, činil nadbytečnou a vnášel by – v rozporu s principem právní jistoty – do poměrů společenství, vlastníků jednotek a koneckonců i třetích osob právní nejistotu.“
Nejsme právník, ale začínám si tak trochu zoufat. Může se vlastník vůči takovým podvodům bránit? Když si výbor udělá fiktivní shromáždění a napíše si do zápisu cokoli, ale nic nebude spadat pod důležitou záležitost, pak mu to projde?
To co jste napsal je logické, ale myslím, že v našem právu s logikou neuspěji.
I přesto Vám děkuji za rady.
Magda
Magdo,
Vámi zmíněný judikát 29 Cdo 383/2010 je dílem předsedy senátu JUDr.
Petra Šuka a soudce JUDr. Filipa Cilečka, o jejichž neznalosti ZoVB jsem zde
už psal: http://www.portalsvj.cz/…zase-popletl.
Takže by mne vůbec nepřekvapila nějaká nesprávnost v rozsudku. Nicméně
ustanovení NOZ v obdobných věcech skutečně vyznívají tak, jak soudci
uvažovali ještě před přijetím NOZ.
Musíme si uvědomit, že chybou autora zákona a opomenutím zákonodárce se 53000 právnických osob SVJ(2000) ocitlo mimo jednoznačnou právní úpravu. Nelze odhadnout, zda se soud přikloní podle § 3028 k rozhodování podle ustanovení ZoVB, nebo postaví judikát (per analogiam) již na nových ustanoveních NOZ, která upravují práva člena spolku vůči spolku. Jde o tyto právní normy – čtěte je pozorně:
89/2012 Sb. § 258 Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. § 259 Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. § 260 (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. |
A teď trochu výkladu zákona:
- Z uvedeného jsme se dozvěděli, že zákon vyžaduje, aby se vlastník napřed domáhal svých práv u právnické osoby. Tedy aby prokazatelně podal protest/odpor proti zápisu a v něm uvedeným nesprávnostem.
- Vidíme, že NOZ odmítá poskytnout ochranu členovi, pokud by se tím zasáhlo do práv jiných osob, nabytých v dobré víře. Ostatní si přečetli zápis ze shromáždění a jsou v dobré víře o tom, že usnesení bylo řádně přijato. Proto musí vlastník jednotky poslat svůj protest ihned nejen na adresu SVJ, ale všem vlastníkům jednotek s doručenkou, protože pak se již žádný z nich nemůže dovolávat „dobré víry“.
- Vidíme, že NOZ odmítá poskytnout ochranu členovi, pokud nedošlo na závažné právní následky. Čili přeloženo do češtiny: Je možno zcela beztrestně švindlovat, podvádět a falšovat zápis, pokud výsledkem těchto podvodů bude jenom „nikoliv závažný“ následek. Tak praví zákon. Není známo, jak vysoká by musela být Vaše škoda, aby následek byl již soudem považován za závažný. Snad to v budoucnu stanoví judikatura, za pár let …
K poslední odrážce: Toto nebyla slova nějakého šíleného diktátora, který zvysoka kašle na právo a právní jistoty. To byl text celostátně platného právního předpisu. NOZ je paskvil. Co více k tomu mám dodat?
lake
Dobrý den mužů požádat pana lake ještě o lidský výklad tohoto
NOZ§261
(1) Porušil-li spolek základní členské právo člena závažným způsobem, má člen právo na přiměřené zadostiučinění. (2) Namítne-li to spolek, soud právo na zadostiučinění členu spolku nepřizná, nebylo-li uplatněno
- v době stanovené pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí, nebo
- do tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu, byl-li tento návrh zamítnut podle § 260.
předem děkuji
Lake, myslím, že na nás NOZ dopadat nebude. Žaloba byla podána v říjnu 2013 a shromáždění proběhlo v létě 2013. Na švindlování s hlasy upozorňuji výbor i všechny vlastníky již 3 roky. Píši všem vlastníkům a domáhám se nápravy. Všechno marné. Zkoušíme žalobu opřít i o to, že jde o záměrné švindlování. U nás v SVJ dochází k podvádění, kdy výsledky hlasování dle zápisu (výboru) jsou opačné, než vůle většiny. Nedomnívám se, že jsem přehlasovaný vlastník, protože nedošlo zákoným způsobem k mému přehlasování. Ale vypadá to, že s tím moc udělat nemohu. Je to dost frustrující, pokud vlastník nemá žádnou možnost se bránit libovůli pár členů svj. I tak Vám Lake moc děkuji. Magda
Paní Magdo, jen pro připomenutí. Existují v podstatě tři případy, jen dva z nich se řeší podle ZoVB.
Podle § 11 odst. 3 věta druhá platí, že při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde o případ, kdy rozhodnutí nebylo přijato, nikdo toto nezpochybňuje a ze zápisu je tato skutečnost zřejmá.
Podle § 11 odst. 3 věta třetí platí, že jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. . Jde o případ, kdy rozhodnutí bylo řádně přijato, nikdo toto nezpochybňuje a ze zápisu je tato skutečnost zřejmá.
Váš případ je ovšem odlišný: Vy zpochybňujete samu skutečnost, že shromáždění rozhodlo o věci. Tím napadáte i platnost zápisu, který tvrdí, že shromáždění hlasovalo a přijalo usnesení. V tomto případě jde ovšem nikoliv o řešení situace podle §11 ZoVB, nýbrž jde o stav předvídaný v zákonu č.40/1964 Sb. Občanský zákoník. Podle starého ObčZ platila do 31.12.2013 tato ustanovení o neplatnosti:
40/1964 Sb. (účinnost do 31.12.2013) § 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. § 40 (1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. |
Zde jde tedy podle zákona o tzv. absolutní neplatnost, ke které soud je povinen přihlédnout ex offo (z moci úřední). Soud musí tedy v první řadě vyřešit otázku, zda vůbec se jednalo o řádně přijaté usnesení. Při tom podle konstantní judikatury platilo a platí, že hlasování orgánu právnické osoby, i když není právním úkonem, posuzuje se z hlediska jeho platnosti podle pravidel o právních úkonech.
Soud by ve Vašem případě neměl vůbec zjišťovat, zda jde či nejde o „důležitou záležitost“. To je v tomto případě naprosto bezvýznamné. Jestliže usnesení nebylo řádně přijato v souladu se zákonem, pak podle zákona č.40/1964 nikdy nemohlo vejít v platnost. Je buď nulitní a absolutně neplatné ex tunc (od samého počátku), nebo jde o paakt (zdánlivé usnesení), které ve skutečnosti řádným usnesením ani nebylo.
Bohužel NOZ se na protizákonné jednání dívá zcela jinak a již neobsahuje jednoznačná pravidla v tom smyslu jako zákon č.40/1964 Sb. Viz ustanovení NOZ § 580 a 582. Každé z nich obsahuje na konci výjimku, která umožňuje pohodlně obejít porušení zákona.
Tento právní relativismus je výmyslem salónních právních teoretiků. Je to zhoubná rakovina, nahlodávající samu podstatu práva.
lake
Lake, přečetla jsem několik judikátů,a ani v jednom jsem se nedočetla o zrušení hlasování na základě ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb.,OZ. Dokonce jsem četla konstatování v rozsudku NS 29 Cdo 3399/2010: "Odvolací soud předně přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož usnesení shromáždění vlastníků jednotek nelze zneplatnit z důvodů uvedených v ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., OZ ale lze je zvrátit toliko cestou žaloby předvídané ustanovením § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. " Ale tento případ je myslím trochu jiný v tom, že šlo o přehlasovaného vlastníka a to já nejsem. Tonoucí se stébla chytá :-). Mohu tedy předpokládát, že judikát vyšší instance k napadení usnesenína na základě OZ k této záležitosti nemohu najít, neboť SVJ se proti rozhodnutím soudu v takových případech, kdy se prokáže že porušuje zákon, neodvolává. Znovu se snažím chytit stébla :-). Stále v tom ale plavu. Pokud snad budete vědět o judikátu, který rozhodl o neplatnosti usnesení SVJ na základě ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb.,OZ, dejte mi prosím vědět.
Mám za to, že ZoVB pamatuje v § 11 odst. 3 pouze na vlastníky, kteří jsou kvalifikovanou většinou řádně přehlasováni a mohou se se svým menšinovým názorem obrátit na soud. Zde mi také dává smysl důležitost. Na nic jiného ZoVB nepamatuje. Soudy však dle toho co čtu, tvrdošíjně stojí za tím, že se vlastník může obrátit na soud pouze v případě, že jde o důležitou záležitost. Paradoxně, pak nevím, jak se obrátit na soud v případě, že jsem nebyla vůbec přehlasována. Špatným počítáním hlasů ovšem výbor došel k závěru, že přehlasována jsem a uvedl to do zápisu. Já tvrdím že přehlasována nejsem a § 11 odst. 3 na mě nedopadá. V takovém případě mám ale nejspíš smůlu. Nemyslím, že by zákonodárce chtěl vzít vlastníkům možnost, bránit se proti porušování ostatních ustanovení ZoVB, když předjímá pouze jednu možnost, obrátit se na soud jako přehlasovaný vlastník v důležité záležitosti. Pak by vůbec nemusel svěřit shromáždění rozhodovat o věcech, které nejsou důležité. V našem případě se mimo mnoho jiných pochybení hlasovala o dvou bodech, které nejsou v pozvánce. Pokud by platil výklad, že se nemohu obrátit na soud v případě, že se nejedná o důležitou věc, pak paradoxně v pozvánkách nemusíte vůbec uvádět nedůležité věci a můžete o nich vesele rozhodovat. Nikdo totiž takové rozhodnutí o nedůležité věci nezvrátí. Jak to vypadá, NOZ právní postavení vlastník ještě zhoršuje. Ach jo. Díky za inspirující názory. Zda je bude možné uplatnit mi zatím jasné není. Magda
„Nikdo … rozhodnutí o nedůležité věci nezvrátí.“
Jeví se to tak. Dospěl jsem k názoru, že je několik skupin rozhodnutí co do jejich přezkoumatelnosti:
(1) Nedůležité věci, o nichž je společenství oprávněno rozhodovat. Ty jsou nezvratitelné. (Náš předseda to tak také pochopil a dává hlasovat téměř pouze o nedůležitých věcech, přičemž zapíše, že bylo odhlasováno, co on chtěl, bez ohledu na výsledek hlasování, přitom klidně přiloží hlasovací listinu, podle níž bylo rozhodnuto jinak).
(2) Na druhou stranu je třeba vidět, že některé věci jsou důležité vždy, aniž by se jejich důležitost musela tvrdit a dokazovat.
(3) Další skupinu rozhodnutí, která lze napadnout, jsou ta o věcech, o nichž společenství není vůbec oprávněno rozhodovat. Rovněž tam lze žádat vyslovení neplatnosti.
Já stále věřím, že pokud se při hlasování podvádí, tak to soud zvrátí. Pravda je, že z judikátů to vyznívá tak, že se vždy prokazuje důležitost. Ale pokud to pročtete pořádně, tak všechny judikáty se týkají záležitosti, kdy vlastník byl řádně přehlasován a bránil se proti většinové vůli. Jediný judikát, který konstatuje neplatnost všech napadených usnesení proto, že průběh shromáždění byl v rozporu se stanovami a ZoVB bez toho, aby zjišťoval důležitost je rozsudek VS v Praze o neplatnosti usnesení z důvodů absence zjišťování usnášeníschopnosti před každým hlasováním. Mám za to, že pokud jste přehlasován pouze zdánlivě jenom proto, že někdo manipuluje hlasy, tak takové usnesení být platné nemůže. Pokud se toho dovoláte u soudu. Zkusím doufat, že žijeme v právním státě. Uvidíme. Magda
Paní Magdo3,
nemůžete zde, prosím, uvést čísla judikátů, zejména onoho Vámi zmiňovaného, kdy Vrchní soud v Praze konstatoval neplatnost všech napadených usnesení proto, že průběh shromáždění byl v rozporu se stanovami a zákonem o vlastnictví bytů, aniž zjišťoval, zda šlo o důležitou důležitost? To by znamenalo (byť bychom zatím měli jediný judikát), že je možné zvrátit rozhodování, aniž by bylo posuzováno, zda se jedná o důležitou záležitost. A to je zásadní. Ukazuje se jistá naděje.
(V našem případě soud I. stupně návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí z důvodu postupu v rozporu se stanovami a zákonem o vlasntictív bytů zamítl s tím, že se nejedná o důležitou záležitost. Soud II. stupně věc vrátil soudu I. stupně s tím, že se podle jeho konstatního názoru v rozhodování daného typu jedná o důležitou věc vždy. Soud I. stupně po vrácení zatím nerozhodl.)
Ustanovení typu „důležitá věc“, „naléhavý právní zájem“ nemám rád, jsou příliš ohebná.
Dnes proběhlo třetí soudní jednání ohledně neplatnosti usnesení u MS. Rozsudek – všechna napadaná rozhodnutí jsou neplatná z důvodu nezjišťování usnášení schopnosti před každým hlasováním. Pokud totiž bylo hlasováno pouze PROTI a ZDRŽEL se, není možné určit kolik lidí hlasovalo PRO a kolik jich bylo v průběhu hlasování přítomno. Důležitou záležitostí, jakož i institutem přehlasovaného vlastníka se soudkyně odmítla zabývat, když není možné prokázat, že jsem byla jako vlastník přehlasována. Jde samozřejmě o první kolo. SVJ se může odvolat k Vrchnímu soudu. Až bude vyhotoveno odůvodnění rozsudku, dám ho zde k dispozici. Všem diskutujícím moc děkuji za názory. Moc si toho vážím, že se najdou tací, kteří se bez honoráře snaží poradit. Pěkný den všem. Magda
Jak jsem slíbila, zasílám rozhodnutí a něco z odůvodnění: Městský soud v Praze rozhodl takto:
I. Usnesení shromáždění žalovaného přijatá dne 24.4.2013, kterými se
- schválila výroční zpráva o výsledcích činnosti SVJ za rok 2012 a vyúčtování za služby za rok 2012
- schválil návrh investic, instalací měřičů tepla s limitem do 160.000,– Kč, s výběrem technologie indikátor instalaci elektrického zamykání vstupních dveří s přechodem na čipové karty místo klíčů s limitem do 160.000,– Kč. Instalací CCTV ve společných prostorách
s limitem do 110.000,– Kč
- schválila penalizace za pozdní platby a upomínky ve výši 0,25% denně z dlužné částky od 5 dnů po splatnosti, kdy nejpozdější termín pro úhradu je 25. den v běžném měsíci
- schválilo vyúčtování manipulačního poplatku ve výši 150,– Kč od zaslání druhé upomínky
- schválil postup kdy budou přeúčtovány náklady na mimořádný úklid v případě velkého znečištění,
jsou neplatná. Z odůvodnění: Soud dospěl k závěru, že shromáždění vlastníků ze dne 24.4.2013 a usnesení přijatá na tomto shromáždění jsou neplatná, neboť nebyla zjišťována usnášeníschopnost před každým hlasováním o jednotlivých usneseních, která byla přijata. Dále dospěl k závěru, že protokol o hlasování, který byl čten k důkazu, a který byl soudu předložen, nezachycuje správně údaje v tomto protokolu uvedené. Osoby, které v průběhu schůze přicházely a odcházely, nebyly zaznamenávány do elektronické databáze a do počítačového programu, a tudíž i výsledky a závěry předložené soudu nejsou správné a nemohly odrážet reálný stav přítomných osob na schůzi shromáždění vlastníků dne 24.4.2013. Následkem tohoto hlasovacího postupu, byl i vadný způsob hlasování, neboť nejprve bylo hlasováno kdo je proti, následně kdo se zdržel a osoby, které hlasovaly pro byly dopočítávány ke stavu presenční listiny, která byla zjišťována na počátku po zahájení schůze shromáždění vlastníků a nikoli v průběhu konání této schůze. Tzn. že osoby, které v průběhu schůze ze schůze odešly byly automaticky přičítány jako osoby, které hlasovaly pro přijetí návrhu. Takovýto způsob hlasování je vadný, a způsobuje neplatnost přijatých usnesení. Z výše uvedeného důvodu soud rozhodl tak, že usnesení přijatá na shromáždění vlastníků jsou neplatná. Nezabýval se proto již otázkou, zda jednotlivé body programu jednání náleží na pořad jednání shromáždění vlastníků či nikoli. A dále se proto nezabýval ani otázkou, zda se jedná o bod programu, který má zásadní význam. Soud se dále nezabýval ani otázkou, zda žalobce je přehlasovaným vlastníkem či nikoli již z toho důvodu, že celý způsob hlasování byl vadný. Neřešil proto ani otázku, zda se jedná o důležitou záležitost či nikoli s odkazem na § 11 odst.3 zákona o vlastnictví bytů. Pěkný den všem. Magda
Magdo,
gratuluji k dílčímu vítězství.Podle toho, jak Vás na temto webu občas
zaznamenám vím, že jde jen i dílčí vítězství v boji se statutáry
SVJ, který vedete. Arogance některých statutárů je přímo úděsná.
Jejich přesvědčení, že vlastníci (podajné a poslušné ovce) si nechají
všechno libit je bohužel umocněno jejich zkušeností. Srážka s nimi pro
nás nepodajné a neposlušné ovce je pak, časově a finančně velmi
náročná. V současné době vedu 2 spory s SVJ. Jedeno o náhradu škody
tam už je podaná žaloba u soudu. Druhý spor je nevýúčtování a
nevypořádání záloh z roku 2013. Ve sporu jsem již začala uplatňovat
jednostraný zápočet proti předpisu záloh pro rok 2015. Držím palce a
doufám, že budu stejně úspěšná jako Vy. Evík
Evík, děkuji a také Vám držím palce. Třeba nás časem bude víc. Bez tohoto webu a podpory (i Vaší)by to bylo mohem zoufalejší. Jenom upozorňuji, že rozsudek není pravomocný. Pěkný den a držte se! Magda
Prosím o odhad, co rozsudek znamená – až nabude právní moci.
Na inkriminovaném shromáždění se např. odsouhlasila penalizace 0,25 % denně a poplatek za upomínku 150 Kč – pokud byla skutečně uplatňována, znamená to, že vybrané penále musí SVJ dlužníkům zpětně vrátit?
Dále byly schváleny limity pro určité investice – to také neplatí?
Rozsudek znamená, že žádné z usnesení není platné. Neplatí tedy vůbec nic. Navíc, penalizace a poplatky za upomínky by nebylo možné účtovat ani v případě, že by hlasování proběhlo správně. Magda
Magdo,
můžete uvést spisovou značku? Nešlo by rozsudek anonymizovat a vyvěsit? Díky.
U nás průběžně do zápisu uvádíme kdo přišel a odešel a před každým hlasováním řídící schůze zjišťuje stav přítomných.
Proto se domnívám, že naše hlasování PROTI, ZDRŽEL SE a zbytek je PRO je v pořádku.
Hezký den!
Pavel
Když mě bolí ruka jsem tedy automaticky PRO ?
Připadá mi to trošku jako vydírání … jen ať jsou vidět.
Mě připadá jako normální nejdřív hlasovat PRO, PROTI a ZDRŽEL se … max dopočítat ty kdo se zdržely.
Dobrý den Pavle, zkusím rozsudek uložit a dát sem odkaz. Ale stihnu to až o víkendu. Nevím moc jak na to. Jde o rozsudek Městského soudu, tak si myslím, že č.j. Vám k ničemu nebude. Pokud ano, tak tady je: 73Cm 278/2013 – 74. Vaše hlasování se mi nezdá tak problematické, pokud sledujete odchody a příchody. U nás SVJ potvrdilo, že pokud někdo odejde, hlasuje automaticky PRO. Což je samozřejmě nesmysl. Přesto, osobně víc inklinuji k hlasování kdo je PRO. Ostatní mě nezajímá. Mám totiž za to, že jsou tak plaší lidé, kteří se zkrátka nevyjádří. Takový hlas by neměl být započítán, jako že je PRO. Srdečně zdravím Magda
Magdo,
děkuji za spisovou značku. Pokusím se pohledat.
Pohodnější by ale bylo judikát vyvěsit. :-))
Máme 141 jednotek o asi 10 různých výměrách. Ručně sčítat ANO nejde, do elektronizace se mi nechce. Proto začínáme sčítat PROTI.
Odchozí a příchozí zapisujeme do zápisu, protože rozsudek VS již dávno známe. :-))
Pokud někdo před soudem uvede, že ten kdo odejde, hlasuje ANO, tak bych ho nechal vyšetřit na svéprávnost.
Jinak u nás existují osoby, které nedokáží pochopit, že NE a ZDRŽEL SE má stejný dopad. Přitom mají titul z VŠ. :-))
Hezký den!
Pavel
Dobrý den Pavle, posílám odkaz na rozsudek. Doufám, že to bude fungovat :-). Pěkný den. Magda http://ulozto.cz/…rozsudek-pdf
PaníMagdo,zdravím Vás.
Soud tedy rozhodl přesně v intencích toho, co jsem zde psal v září. Zaměřil se na zjištění, zda skutečně šlo o řádně přijaté usnesení v souladu se zákonem a se stanovami. Jelikož dospěl k názoru, že nikoliv, jde o usnesení zdánlivé, které ve skutečnosti usnesením není a nemá právní účinky.
Paní Magdo, zaplatil už Váš advokát tu částku na psí útulek? Viz http://www.portalsvj.cz/…pravni-zajem#…, poslední odstavec. Pozdravujte jej ode mne.
lake
Dobrý den, dnes proběhlo řízení u VS. VS rozhodl, že se žaloba zamítá. Nejde totiž o důležitou záležitost.
Z toho plyne, že pokud není splněna podmínka důležité záležitosti, práva se nedovoláte. Co napíše výbor do zápisu, to platí. Je zcela jedno, že podvádí při hlasování. Jedno je i to kolik se vás sejde a zda se hlasuje správným kvorem. Jedno je i to, jak se počítají hlasy. Je úplně fuk, co máte ve stanovách, co v prohlášení, co je v zákoně. Nemáte šanci, obrátit se na soud a chtít po něm, aby se postupovalo v souladu se zákonem.
Co je důležitá záležitost? Zatím víme, že to nejsou rozhodnutí, která se týkají peněz. Ani to, že jde o rozhodnutí, které je protizákonné neznamená, že je důležité. Žijeme vůbec v právním státě? Obávám se, že toto postrádá jakoukoli logiku.
Ještě mi chce někdo tvrdit, že vlastník není slabší strana?
Rozhodnutí bude vyhotoveno do měsíce. Pak ho zde zveřejním.
Magda
děkujeme za informaci, Magdo3.
rozhodnutí VS je dle mého šílené; pokud nebyla zjišťována usnášeníschopnost, jedná se o absolutní neplatnost dle § 39 OZ 1964 pro rozpor se zákonem (viz rozsudek VS níže uvedený); navíc úrok 0,25% denně je 91,25% ročně, což je i v rozporu s dobrými mravy
§ 39 obč.zák. 1964 – Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Usnesení shromáždění SVJ je neplatné z důvodu, že nebyla zjiš’tována usnášeníschopnost před každým hlasováním o jednotlivých usneseních, ale pouze při zahájení jednání shromáždění; záznam o usnášeníschopnosti při každém jednotlivém usnesení neobsahoval ani zápis ze shromáždění SVJ; došlo k porušení § 11 odst. 2 ZoVB. (Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 7 Cmo 160/2008)
Magdo3, fandím vám, jak hájíte svá práva.
pokud půjdete do dovolání, možná bych být vámi zkusil konzultaci i zde u JUDr. Novotného http://www.profnov.cz/…arek-novotny
p. Novotný píše dlouhodobě komentářovou literaturu k bytovému právu pro BECK – např. Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. s. 413
pozn. nejsem to já:) a ani nemám na JUDr. Novotného žádnou vazbu.
Magdo, našla jste rozumného právníka, co se zabývá SVJ? Na pana Novotného z AK Prof. Novotný jsem se také obrátil, ale bohužel mi sdělil, že mi nemůže poskytnout právní poradenství, jelikož spolupracuje mj. i s družstvem, které je pověřeným vlastníkem daného SVJ, což samozřejmě chápu, právník nemůže pracovat pro obě strany. Jen se obávám, že hrstka elitních právníků, kteří se na SVJ specializují, už budou „rozebráni“ protistranou.
Abych pravdu řekla, buď nemám na právníky kliku, nebo žádní schopní právníci neexistující. Už jsem to tu mockrát psala. Můj právník je má kamarádka a já bych na tyto kauzy už jiného právníka nebrala.
To vám ale moc nepomůže. Vůbec netuším, co s tím právním marasmem dělat. Myslím, že to je základní kámen úrazu. Vlastníci už procitají, ale nemají za kým jít a kde se poradit. Nikdo ničemu nerozumí.
I když jednoho schopného právníka jsem potkala. Dříve sem přispíval. Jestli byl rozumný, to nevím :-). Ale bytovému právu rozuměl jako málokdo.
Magda
Máte pravdu paní Magdo je škoda že tento schopný právník pan „zdeseny clen SVJ“ který bytovému právu rozumněl jako málokdo sem přestal přispívat.Musíme doufat, že se tady občas objeví a sem tam i něco vysvětlí jako třeba to, že všechna SVJ se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.
Je mi to líto Magdo, není to tak dávno kdy jsem zde psal jak jsem dopadl já. Přesně stejně. Tak nevím co dělat a Lake zřejmě také ne. Právní jistota občanů se blíží nule. Počkám si na jinou vhodnou příležitost jak tento ďáblův vynález (SVJ) umravnit.Otázka na konec. Nedělá vám „správu domu“ nějaké družstvo? Existuje totiž svědectví, kdy zástupce družstva pravil na hrozbu vlastníka soudem slovy: to umíme zařídit. Stačí? Pevné nervy Jura.
Juro srdečně zdravím. Já jsem stále optimista. Pořád mám dojem, že o tom soudci jenom nepřemýšlí. Stále doufám, že se dočkám rozsudku, který bude mít hlavu a patu. Tento rozsudek dělá ze SVJ opravdu ďáblův vynález.
Magda
No dávno ne. Doufám Magdo, že se odvoláte dál, když už jste to takhle rozjela. To že všichni lžou není důležité, vždyž je to podstata tohoto státu. Lžou všichni ve vedení, lžou politici, lžou úředníci, koho to zajímá. Nějaký soud se přece lhaním zabývat nebude. Vžyť lžou sami soudci, tak co můžeme chtít. Kdo víc lže, ten má vyšší pozici.
Ještě jsem nečetla odůvodnění. Ale chystám se dovolat. Toto je naprosto zásadní a základní věc. Pokud se nemusí dodržovat pravidla při hlasování o nedůležitých věcech (a těch důležitých je minimum), pak v právním státě nežijeme.
Dovolání nemá odkladný účinek, na rozdíl od sociální demokracie, budu muset před dovoláním uhradit náklady soudního řízení. Chápu, proč vlastníci rezignují na svá práva. Toto je opravdu jenom pro silné nátury.
Magda
Pane Lake, je to přesně jak píšete. Měl jste pravdu. Můj advokát byla má kamarádka, kterou jsem téměř neplatila. Raději bych advokáta cizího, ale nemám na ně štěstí. Slibuji, že peníze na psí útulek pošlu sama :-)! … a určitě budu pozdravovat. Ještě jednou moc díky! Magda
Paní Magdo, vaší kamarádce nic nevyčítejte, snažila se pomoci jak uměla. Je bohužel velmi málo právníků, kteří skutečně rozumějí bytovému vlastnictví a bytovému spoluvlastnictví.
S odesíláním peněz na psí útulek ale raději vyčkejte do právní moci rozsudku.
lake
Právníci na právo SVJ ?Jiné jim jde,ale SVJ,nechtějí.Jak si mají rozumět lidi ve velkém domě,když chodí na schůze a zvedají ruce na sebevětší hloupost,která pak jde proti nim.Bojí říct svůj názor.
Pane Lake, jestli někomu nic nevyčítám, tak je to má kamarádka. Poslouchala mé (i Vaše) argumenty a na rovinu mi říkala co si o tom myslí. Proklínala Vás i mě, protože je pěkné to napsat na portál, ale horší to je zažalovat tak, aby to prošlo. Byla trpělivá a bila se za mě jako lev. Všichni další advokáti, které jsem oslovila (a kteří se prezentují jako znalci bytového spoluvlastnictví), mi za velké peníze vysvětlili, že jsem vyšinutá a nebudu jim radit, jak případné spory povedeme. Máme u soudu ještě nové stanovy (nepravou retroaktivitu). Zatím se neraduji, je mi jasné, že do právní moci rozsudku nemáme vyhráno. Navíc bych potřebovala, aby to probralo spící vlastníky, které nic nezajímá. Je to běh na dlouhou trať. Ještě jednou veliké díky a pěkný večer. Magda
Pane Kryštofe, jde o Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 7 Cmo 160/2008. My se v žalobě pokoušíme argumentovat tím, že k porušování zákona při hlasování dochází soustavně 3 roky. 3 roky na to upozorňuji. Marně. Domnívám se, že způsob hlasování zasahuje do právního postavení vlastníků vždy a jde tak o důležitou záležitost. Hlasování je upraveno zákonem i stanovami a na dodržení zákonných pravidel při rozhodování shromáždění závisí možnost vlastníků účastnit se rozhodování o správě a nakládání se společným majetkem, jakožto rozhodovat o záležitostech týkajících se společenství samotného. Nedodržování těchto pravidel, navíc systematické, jako je tomu v našem případě, vede k situaci, že není naplněn základní princip rozhodování SVJ, založený na respektování vůle většiny. Nemůžu se smířit s tím, že podvádění při hlasování a nedodržení zákonných postupů je nenapadnutelné. To pak opravdu není nutné se frašek pod názvem Shromáždění nemusíme vůbec účastnit. Držím palce. Mimochodem, můžete nám dát vědět, o jakou věc se ve vašem sporu jedná? Díky Magda
„o jakou věc se ve vašem sporu jedná“
Předseda dělá v domě soustavně nepořádek (v doslovném i přeneseném smyslu). Řešíme tedy to, zda žalovat pouze jeho volbu (která nebyla v pořádku), a nebo až jednotlivé věci „nepořádku“.
ok, volba výboru je vždy důležitou záležitostí. Judikoval NS. Pokud jeho volba neproběhla dle zákona a vy to stihnete napadnout v požadované lhůtě, pak by to neměl být problém. Magda
Platí to i v případě, že člen hlasoval pro a na schůzi nic neodporoval a nyní by chtěl dát žalobu a volbu zrušit ?
Tak to se obávám nejde. Pokud jste hlasoval PRO a později si to rozmyslíte, tak s tím zřejmě nic dělat nedá. Hlasovat PRO s davem je myslím nezvratné rozhodnutí. Magda
„Hlasovat PRO s davem je myslím nezvratné rozhodnutí.“
Tak tomu nemusí nutně být. Pro platnost právního jednání je třeba, aby byla splněna řada podmínek, které dopadají i na posuzování rozhodování společenství vlastníků. Uvedu jenom ve stručnosti, kdy by rozhodnutí nemuselo platit: byl jste uveden v omyl, Vaše hlasování nepředstavuje Vaši pravou a svobodnou vůli, usnesení je je nepřezkoumatelné, neurčité, nesrozumitelné, neúplné, k rozhodnutí nebyly včas poskytnuty podklady … Něco si jistě vyberete. Zkuste najít dalšího, který sdílí Váš názor. Jsou tu lepší odborníci, hesla: zdánlivé právní jednání, neplatné právní jednání.
Pan Kryštof ty tři skupiny rozdělil správně, i když pojmenování zvolil poněkud neobvykle. Ještě připomenu, že je nutné rozlišovat dva naprosto odlišné případy:
- kdy hlasovali členové SVJ o záležitostech právnické osoby SVJ,
- kdy hlasovali vlastníci jednotek mezi sebou o jejich společném majetku.
O tom prvním jsem zde psal, s citacemi z NOZ ohledně rozhodování ve spolku: http://www.portalsvj.cz/…pravni-zajem#….
O tom druhém případu jsem zatím napsal jen to, co plynulo ze znění ZoVB pro vlastníky jednotek v SVJ(2000). Podle ZoVB se budou nepochybně řešit události, ke kterým došlo do 31.12.2013. V případech po 1.1.2014 se soudy (možná) mohou přiklonit k rozhodování již podle příslušných ustanovení NOZ. Nemyslím tím ovšem ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví!!! Tam totiž o rozhodování spoluvlastníků nenajdete použitelného téměř nic. Mám na mysli obecná ustanovení o spoluvlastnictví. Uvádím to kompletně:
89/2012 Sb. § 1128 (1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. (3) Není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. § 1129 (1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. (2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně. § 1130 Přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně. § 1131 Rozhodne-li většina spoluvlastníků o opatření potřebném pro zachování nebo zlepšení společné věci a zaváže-li se vůči přehlasovanému spoluvlastníku, že po něm nebude požadovat, aby se na nákladech podílel, nebo že mu nahradí veškerou újmu způsobenou přijatým opatřením a poskytne dostatečnou jistotu, nemá přehlasovaný spoluvlastník právo podle § 1130. § 1132 K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. § 1133 Ke zřízení zástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově postačí rozhodnutí alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. |
lake
Poslední komentáře