Paní Magdo3,

nemůžete zde, prosím, uvést čísla judikátů, zejména onoho Vámi zmiňovaného, kdy Vrchní soud v Praze konstatoval neplatnost všech napadených usnesení proto, že průběh shromáždění byl v rozporu se stanovami a zákonem o vlastnictví bytů, aniž zjišťoval, zda šlo o důležitou důležitost? To by znamenalo (byť bychom zatím měli jediný judikát), že je možné zvrátit rozhodování, aniž by bylo posuzováno, zda se jedná o důležitou záležitost. A to je zásadní. Ukazuje se jistá naděje.

(V našem případě soud I. stupně návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí z důvodu postupu v rozporu se stanovami a zákonem o vlasntictív bytů zamítl s tím, že se nejedná o důležitou záležitost. Soud II. stupně věc vrátil soudu I. stupně s tím, že se podle jeho konstatního názoru v rozhodování daného typu jedná o důležitou věc vždy. Soud I. stupně po vrácení zatím nerozhodl.)

Ustanovení typu „důležitá věc“, „naléhavý právní zájem“ nemám rád, jsou příliš ohebná.