Notář u změny stanov nemusí být, snad

„rozhodnuta 28. 4. 2016. Výsledek jsem nikde nenalezl.“

Lhůty platí pouze pro obyčejné lidi. Pro soud lhůty neplatí.

Chtel jsem tim rici, ze nebyl rozsudek publikovan, takze nechapu vasi poznamku s lhutami.

„nebyl rozsudek publikovan, takze nechapu“

Chcete si snad ten rozsudek přečíst?

Ano, rad bych, protoze snad je rozhodnuto, zda notar pri zmene stanov u SVJ 2000 byt musi ci ne. A propo vzhledem k vasim dotazum a odpovedim Ing. jste delal na UJAKu :-)

„Ing. jste delal na UJAKu“

Těsně vedle.

Že jste to Vy, rozsudek Vám zašlu.

Mohla bych Vás také poprosit o zaslání rozsudku Nejvyššího soudu na mail aquamarine@sez­nam.cz? Lhůta k jeho zveřejnění v délce dva měsíce od vypravení rozsudku je poměrně dlouhá a konec roku 2016 se blíží… :)

Děkuju.

Ano, rad bych, protoze snad je rozhodnuto, zda notar pri zmene stanov u SVJ 2000 byt musi ci ne. A propo vzhledem k vasim dotazum a odpovedim Ing. jste delal na UJAKu :-)

To ztotožnění s Prahou je krásné, ale co ti od Olomúce aj.? Co vyjádření MMR? Notář nemusí dodržovat zákon ohledně zplnomocnění? Co na to notářská komora? Ano na RS zplnomocnění jsou. Neměli jste ho platit. Není nad betonový výbor, gubernátora. Ofce mlčí, jiné umlčí.

Notář se shromáždění vlastníků nezůčastňuje proto ,aby ho řídil,nebo kontroloval zda předsedající koná v mezích zákona.On tam je pouze proto,aby podrobně a hlavně písemně zaznamenal jeho celý průběh.Jemu je úplně jedno jestli ten zápis RS přijme nebo ne.Pokud bude vadný ,tak příště přijde znovu a zase mu budete platit.Pokud statutáři nejsou schopni jednání řídit,tak by si měli najmout právní službu,která bude za prúběh shromáždění,včetně správného provedení zápisu zodpovídat. JaVa

Souhlasím, že notář není přítomen na jednání aby ho řídil. Ale dle mého názoru tam je nejenom, aby zapsal „pouze“ průběh. V našem případě notář musel hned na začátku předsedu upozornit, že je potřeba zvolit i předsedu jednání, jelikož náš slavný předseda je naprostý ignorant. Osobně jsem ho písemně na tento fakt upozorňoval více jak půl roku před tímto jednáním. Ten totiž ani jedno SV od 1.1.2014 (cca.6 jednání) volbu předsedy jednání neřešil. Co se týká notáře, ten pro změnu neřešil ani hlasování o programu jednání. Když poté zjistíte, že si notářský zápis a zápis samotného jednání v některých bodech odporují, myslíte si své. Ale především měl notář stanovy k dispozici předem a jako člověk s právním vzděláním od něho požaduji jistý přístup, kupř. že vlastníky upozorní, že jsou některé body stanov „neplatné nebo protiprávní“. Měl jsem možnost diskutovat s příbuzným, u kterého byl při stanovách přítomen stejný notář a postupoval diametrálně odlišně. Je pravda, že v jeho případě se nejedná o SVJ, ale o bytové družstvo(mají ho založené pouze pro svůj dům). Ale postup notáře by měl být přeci stejný. V jejich případě na nedostatky stanov upozornil a požadoval jejich změnu ještě před jednáním. Mám snad právo požadovat stejný postup.

Co je, ale závažnější, že v našem případě notář uvedl do svého zápisu nepravdivé informace. Což je dost vážný problém.

S Vaší poslední větou plně souhlasím. Ale to by se statutáři zbavili svého ovlivňování „slabých“ jedinců. A to žádný diktátor přeci nechce. Nechce spravedlnost, loajalitu, rovné zacházení. Chce mít vlastní prospěch.

Napíši příklad z vlastní zkušenosti – pravidelně si kontroluji info jak u katastru tak v rejstříku. Jednou jsem zjistil, že sbírka listin i úplný výpis obsahuje datace a dokumenty, které neodpovídají skutečnosti. Nikdo z výboru se tím nezabýval. Obrátil jsem se proto na rejstříkový soud a příslušného soudce. A ten mi dal za pravdu, evidentně si vyžádal správné dokumenty a došlo u nesrovnalostí k nápravě. Z toho vyplývá, že pokud nemá člen dovolání u orgánu SVJ, musí se obrátit na vyšší instanci, jinak se nic nezmění.

nejsem tupá ovce

Vážený nejsem tupá ovce,

neznám Vaše stanovy, ale pokud byste snad měli stanovy vycházející z nařízení vlády č. 371/2004 Sb., tak v nich je v čl. VII odst. 9 jasně uvedeno, jakým způsobem je určena osoba, která jednání shromáždění řídí. Jestliže svolavatelem je výbor, tak výbor určuje, kdo tou osobou bude (jestli předseda nebo jiný člen výboru). Rozhodně vzorové stanovy neuvádí nic o tom, že by bylo povinností volit předsedu jednání, a to i kdyby na takový úkon notář upozorňoval. To neznamená, že by např. předseda výboru neměl shromáždění sdělit, že na základě usnesení výboru bude shromáždění řídit.

Jestliže snad snad notář uvedl do svého zápisu nepravdivé informace, tak je to opravdu vážný problém. Příště byste si měli dobře rozmyslet, který notář Vám má osvědčit průběh jednání.

Pokud jste neměli stoprocentní účast na shromáždění tak bylo jen v souladu s právem, že nikdo neřešil hlasování o programu jednání.

P.V.

P.S. Je naivní se domnívat, že pouhá přítomnost notáře má vliv na kvalitu přijatých stanov a že notář vlastníky upozorní, že jsou některé body stanov „neplatné nebo protiprávní“. Už jste slyšel to o tom hrabání a kuřeti?

Jestli to mají řešeno ve stanovách, tak máte pravdu. Ovšem pokud to ve stanovách řešeno nemají, tak platí § 253 odst. 1 NOZ

„(1) Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy zasedání a případně i dalších činovníků, vyžadují-li jejich volbu stanovy.“

kdo je „předseda jednání“? To máte ve stanovách?

Přidávám se k názoru, že kvelurant je nepatřičné užívat. Pokud někdo druhého označí kvelurantem, mnohdy znalostmi faktickými, ale i duševními převyšující ostatní, dává o sobě mnohdy najevo, že sám je na nízké úrovni. Je nehorázností označovat tímto titulem mnohdy slušného člověka, který se nechce nechat podvádět a podléhat zvůli společenství (mnohdy ovcím) jako je právě SVJ, zastupované výborem.

Dejvická, odkazuji na svůj starší příspěvek:

"Přítomnost notáře 3
Vložil Pavel, 14. Březen 2016 – 15:22

svjvmt,

ZoVB a NOZ jsou právnické paskvily.

SVJ: No fajn, ale co s těmi rozhodnutími z Prahy a Olomouce?

P: K určitému datu se podle nich postupovalo

SVJ: To už někdo rozsekl?

P: Ano, byly to dva judikáty VS Praha, kde byl předsedou senátu JUDr. Holejšovský

SVJ: Pokud to nebude nutné, tak si nechám část uhradit po tom, kdo ho pozval.

P: To není moudré. V daném čase panovala nejistota, zda notář musí být či ne. Domnívám se, že by žádný soud nebyl na Vaší straně

SVJ: Jak je závazné co řekl, to je lex Holejšovský??

P: NS zatím nemá žádné dovolání a tak se má postupovat cestou, že se judikát zveřejní ve Sbírce v rámci sjednocování výkladů k zákonům

SVJ: Shromáždění jsem upozornil na ta dvě rozhodnutí VS.

P: Pokud máte na mysli dvě rozhodnutí VS Praha, tak je to sice zajímavá informace, ale pokud to není posvěceno NS, alespoň formou publikování ve Sbírce, tak je to stále jen zajímavá informace"

Při psaní úvodního příspěvku jsem si vzpomenul na svjvmt, který napsal: " Pokud to nebude nutné, tak si nechám část uhradit po tom, kdo ho pozval."

To považuji za kverulatství resp. vyčůranost. Počká si, až bude postaveno najisto, že to nebylo nutné a pak bude požadovat úhradu. Přitom dva stejně postavené soudy rozhodly odlišně. Výbor přijímá rozhodnutí zda pozvat či nepozvat notáře v nějakém čase za nějakých publikovaných výkladů či judikátů.

Jinak s Vámi souhlasím v názoru: „Naprostý chaos ve vztahu k SVJ je výsledek nekompetentních lidí, kteří NOZ sestavovali a schvalovali.“ Nic jiného zde několik let netvrdím.

Hezký den!

Pavel

Dle mne pro rozhodnutí, zda přizvat, či nepřizvat notáře je fakt, zda jen ve stanovách upravuji příkazová ustanovení a v obsahu stanov jen doplním některá ustanovení, která ale pouze doplňují stanovy, které byly schválené ZoVB. Potom není potřeba pro takové ÚPRAVY STANOV mít na jejich schválení na shromáždění notáře.

Pokud ale SVJ se rozhodlo, že ZCELA ZMĚNÍ DOSAVADNÍ STANOVY (ZoVB) na stanovy dle bytového spoluvlastnictví-NOZ, čili změní práva a povinnosti členů společenství, kdy je jim většina práv odňata a naopak tato práva dána shromáždění nebo výboru, tak dochází k zásadní změně, a to změně právnické osoby a tam dle NOZ by měl být notář. Bohužel v těchto případech schvalovaní stanov zřejmě soudcům nevadí, že postup by měl být takový, JAK ZDE OPAKOVANĚ SDĚLOVAL LAKE, že napřed právnická osoba, vzniklá dle ZoVB, musí být rozpuštěna a potom teprve založena nová dle NOZ-bytového spoluvlastnictví (včetně nového Prohlášení vlastníka, kde i podlahová plocha jednotek bude vypočtena dle Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. odlišně od podlahové plochy vypočtené dle ZoVB). Potom na prvním shromáždění, kde se schvalují stanovy bytového spoluvlastnictví dle NOZ, MUSÍ BÝT NOTÁŘ.

Bohužel nyní se vše dělá opačně a SVJ si neuvědomují, že za krokem A časem bude muset následovat krok B, C atd. To znamená, že Ti, kteří nyní odsouhlasí změnu stanov dle bytového spoluvlastnictví, následně budou nuceni udělat změnu prohlášení vlastníka včetně přepočítávání ploch bytů atd. Otázkou stále ale zůstává, zda takový postup změny právnické osoby, je platný – to by měl ukázat čas!

Opravdu nechápu, proč vlastníci bytových a nebytových jednotek v SVJ, která vznikla dle ZoVB, se takto zbavují rozhodování o svém bytě a nechávají rozhodování na shromáždění vlastníků a to dokonce stačí jednou čtvrtinou vlastníků. Někde dokonce mají uvedeno, že pokud se shromáždění nesejde, tak má možnost shromáždění svolat 25% vlastníků a ti potom rozhodují nadpoloviční většinou = t.j. třeba 13% vlastníků bude rozhodovat o Vaší jednotce (dle NOZ jednotka je byt+podíl na spol.částech domu). Opravdu nechápu, kam se řítíte. I kdyby jste nic, nic, nic neudělali, tak ze zákona nejste sankcionování. Tak proč nepočkat, až se ty sporné výklady NOZ v oblasti bytového vlastnictví, vyřeší. Jedna vlaštovka – rozhodnutí i NS atd., konečnou ještě nedělá.

Přizvání nebo nepřizvání notáře na shromáždění,kde se bude schvalovat změna stanov je zcela v kompetenci statutárního orgánu.Pokud v něm sedí fundovaní lidé,tak si tuto podmínku nejprve písemně ověří na příslušném Rejstříkovém soudu,neboť „huba není papír“.Samozřej­mě,že se může stát,že i na soudu sedí tetka,která je chytřejší než VS,ale případní kritici špatného hospodaření členů výboru jsou proti písemnému vyjádření soudního úředníka,který potvrdí,že účast notáře je nezbytná, bez šancí na úspěch.JaVa

Zděšená,

váš výklad, že při určité změně stanov notář ne, ale při jiné notář ano, považuji za absurdní. Myslíte, že se bude rejstříkový soud zabývat podrobně stanovami, aby zkoumal, kdy jsou změny už takové, že byl nutný notář, anebo ještě nejsou a tak notář nutný není?

Podle Vás by měla být podle NOZ většina práv vlastníkům odňata a naopak tato práva dána shromáždění nebo výboru. Není to pravda, většina práv vlastníkům odňata nebude. Uveďte konkretně, kterou většinu práv by podle Vás měla být vlastníkům odňata.

Není pravda, že se vlastníci zbavují rozhodování o svém bytě a nechávají rozhodování na shromáždění vlastníků. Vyjma změny bytové jednotky na nebytovou zůstává v podstatě rozhodování vlastníka o svém bytě podle NOZ stejné jako ZoVB. Uveďte konkretně v jakých případech podle Vás podle NOZ nebude moci vlastník rozhodovat o svém bytě.

Uvádíte, že „Někde dokonce mají uvedeno, že pokud se shromáždění nesejde, tak má možnost shromáždění svolat 25% vlastníků a ti potom rozhodují nadpoloviční většinou = t.j. třeba 13% vlastníků bude rozhodovat o Vaší jednotce“

To je nesmysl, i kdyby něco takového měli někde ve stanovách uvedeno (o čemž velmi pochybuji), tak by to bylo ustanovení neplatné pro zjevný rozpor s donucujícími ustanoveními NOZ. Nestrašte vlastníky hloupostmi, které nejsou podle NOZ přípustné.

Proč vlastníci uvažují v některých SVJ o snížení kvór podle NOZ? Jednoduše proto, že u nich kvůli nízké účasti bylo prakticky ochromeno rozhodování o všech záležitostech, kde bylo potřebné vyšší schvalovací kvórum uvedené v ZoVB, a nyní mají možnost rozhodovat většinou přítomných podle NOZ. Záleží vždy na konkretní situace jednotlivého SVJ, aby se vlastníci sami rozhodli, zda budou uplatňovat vyšší kvóra či ne.

Nerozumím Vašemu neustálému zpochybňování rozhodování shromáždění vlastníků. Proč stále tvrdíte, že bude rozhodovat nějeké shromáždění orgán SVJ a ne samotní vlastníci? Přece jsou to samotní vlastníci, kdo na shromáždění rozhoduje.

Kubíku, my to tak máme ve stanovách, které nám byly jako definita předloženy ke schválení, ikdyž je někteří rozporují. Takže si nevymýšlím a nestraším.

Cituji ze stanov: " V případě, že shromáždění není schopné usnášení, je svolavatel oprávněn svolat náhradní shromáždění. Náhradní shromáždění musí být svoláno rovněž písemnou pozvánkou, která bude obsahovat totožný program jednání, jako měl být program jednání shromáždění původního. V písemné pozvánce musí být uvedena informace, že se jedná o náhradí shromáždění a tato pozvánka musí být členům společenství zaslána poštou, nebo předána osobně nebo vhozena do poštovní schránky a současně zveřejněna na obvyklém místě v domě nejpozději do tří dnů ode dne, kdy se mělo konat původní shromáždění. Náhradní shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají alespoň čtvrtinu hlasů. V ostatním platí ustanovení:"

zde je specifikováno k jakým účelům je zapotřebí souhlasu tří čtvrtin hlasů přítomných členů společenství a k jakým účelům je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství.

„Rozhodnutí mimo zasedání se nepřipouští.“

A taková „kuriozita“ ve stanovách: Písemnosti se odesílají obyčejnou poštou nebo vhozením do schránky. V případě pochybností, se za doručení písemnosti považuje třetí den, kdy písemnost byla odeslána nebo vhozena do schránky.

JEN DODATEK, tyto stanovy byly konzultovány a schváleny právníkem.

No dobře, tak pokud bude v usnesení shromáždění, že stanovy byly schváleny, tak prostě budou taková ustanovení neplatná, a jistě bude každý, kdo se dovolá jejich neplatnosti úspěšný. Takové protiprávní hlouposti mohly a můžou být prováděny za platnosti jak ZoVB, nebo NOZ, či jiného zákona. Jistě by se našly podobné protiprávní ustanovení v některých stanovách přijatých za účinnosti ZoVB. Vy to ale spojujete nesmyslně s NOZ, jakoby to měl NOZ umožňovat.

Kubíku, vaše tvrzení jsou nebezpečná.

Žádné ustanovení stanov není bez dalšího neplatné. Pokud se neplatnosti nedovoláte ve stanovené lhůtě, tak platí. Máte na to 3 měsíce. Pak už máte jenom smůlu.

Při porušení zákona ve stanovách půjde o relativní neplatnost, tzn. že právo dovolat se relativní neplatnosti se promlčuje. NOZ preferuje hledisko relativní neplatnosti před neplatností absolutní.

Před platností NOZ to bylo jinak. Pokud bylo ve stanovách ustanovení porušující zákon, šlo o neplatnost absolutní. A této neplatnosti jste se mohl dovolat kdykoli.

Práva opravdu náleží jen bdělým. A lake tu mnoha bdělým chybí. Jenom doufám, že je zdráv.

Magda

Magdo,

zřejmě jste dosud vůbec nepostřehla, že to, o čem píšete, se vztahuje na rozhodování spoluvlastníků s výjimkou ustanovení stanov, která odporují donucujícím ustanovením zákona.

Z Vašeho omylu Vás vyvede § 245 NOZ:

„Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“

Kubíku, vaše tvrzení jsou nebezpečná.

Co jsou donucující ustanovení jste zde dosud nevysvětlil. A to, že snížení kvora na polovinu se příčí dobrým mravům také nevíte. Stejně tak jako popsané doručování se nemusí příčit dobrým mravům. Pokud se vlastníci neobrátí včas na soud, budou mít nejspíš smůlu. Ono je totiž většině vlastníků jedno, co je ve stanovách. A až přijdou na to, že je to průšvih, bude pozdě.

Právo přeje bdělým. Ale nesmí si nechat radit od Vás.

Magda

Magdo napsala jste:

„Žádné ustanovení stanov není bez dalšího neplatné. Pokud se neplatnosti nedovoláte ve stanovené lhůtě, tak platí. Máte na to 3 měsíce. Pak už máte jenom smůlu.“

Citováním § 245 NOZ jsem Vám prokázal, že Vaše tvrzení není pravdivé. Soudný člověk by přiznal svůj omyl, možná by připojil omluvu. Bohužel Vy jste na citované ustanovení § 245 nebyla schopna vůbec reagovat a Vaše zmatená tvrzení odporující § 245 svědčí o ztrátě soudnosti.

Kubíku, já reagovala právě na ustanovení § 245. Která ustanovení jsou donucující a která se příčí dobrým mravům nevíte. Ale právě tento § se odkazuje na donucující ustanovení a ustanovení, které se příčí dobrým mravům. Pokud na tuto otázku neumíte odpovědět, tak se tímto § oháníte celkem zbytečně.

Magda

Magdo nemluvíte pravdu,

napsala jste, že „Žádné ustanovení stanov není bez dalšího neplatné“. To není pravdivé tvrzení, protože donucující ustanovení a ustanovení, které se příčí dobrým mravům jsou podle § 245 NOZ bez dalšího neplatná.

Zda vím nebo nevím, která ustanovení jsou donucující, nebo se příčí dobrým mravům nezmění nic na Vašem nepravdivém trvzení, že „Žádné ustanovení stanov není bez dalšího neplatné“

Kubíku, všechno co schválíte je platné, pokud soud nerozhodne o tom, že je to v rozporu s donucujícím ustanovením, nebo dobrými mravy. Protože nevíte, co to je donucující ustanovení a nevíte, co se příčí dobrým mravům, nemůžete vůbec tvrdit, že jde o absolutní neplatnost. V případě Zděšené půjde spíš o neplatnost relativní.

Vy tady radíte, že je úplně jedno, pokud máte ve stanovách protiprávní nesmysly. A argumentujete absolutní neplatností. A tento argument je zkrátka špatně. I usnesení, které je v rozporu se zákonem je platné. A to je novinka NOZ. Za platnosti ZoVB jste se takového protiprávního nesmyslu dovolat mohl. Dnes nemůžete. Musíte se začít bránit včas.

Magda

Magdo napsala jste:

„I usnesení, které je v rozporu se zákonem je platné. A to je novinka NOZ. Za platnosti ZoVB jste se takového protiprávního nesmyslu dovolat mohl. Dnes nemůžete. Musíte se začít bránit včas.“.

Magdo, podle § 245 není každé usnesení, které je v rozporu se zákonem, platné. Pokud jde o usnesení, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí se na něj, jako by nebylo přijato. Tzn., že toto usnesení je absolutně neplatné, a zůstává neplatné, i když se proti němu neodvoláte do tří měsíců. Copak nerozumíte termínu „hledí se na něj, jako by nebylo přijato“?

Kubíku, vzhledem k tomu, že neumíte identifikovat, která ustanovení se příčí dobrým mravům a která ustanovení jsou donucující, troufnu si tvrdit, že do rozhodnutí soudu jsou platná všechna. Minimálně ta, o kterých zde mluvíme.

Samozřejmě, že až si do stanov dáte, že předseda může užívat byt řadového vlastníka, půjde o absolutně neplatné ustanovení. Ale taková tu neřešíme.

Takže máte pravdu, že § 245 se použije v případě excesů. Ale do doby, než nám soudy vysvětlí, co je donucující ustanovení a co je mravné a co nemravné, budeme se muset soudit i v případě, že půjde o protiprávní hloupost. Hloupost totiž nemusí být ani nemravná, ani v rozporu s donucujícím ustanovením.

Magda

„Kubíku, … neumíte identifikovat, … která ustanovení jsou donucující“

Kubík donucující ustanovení umí. Opakovaně to tu psal, zeptejte se ho.

Magdo,

ustanovení § 1206 o potřebě souhlasu minimálně nadpoloviční většiny souhlasu z přítomných je donucující ustanovení.

S pojmem „dobré mravy“ se v judikatuře pracuje už léta. NOZ v tom nepřinesl žádnou změnu. Zajděte prosím za tou vaší advokátkou, ona vám to vysvětlí, co znamenají dobré mravy.

Souhlasím s Magdou a také doufám, že se tu brzy objeví s jeho cennými příspěvky.

Jeho příspěvky jsou cenné, pouze často v rozporu se zákonem.

Kubíku, žijete na zemi nebo v oblacích? Myslíte, že má člen společenství žaludek ustavičně se dohadovat a dokazovat, co je platné a co není platné a to dokonce v nově vypracovaných stanovách, které posvětil právník? Buď se stáhnete a budete ty nesmysly respektovat, nebo budete v ustavičném pnutí s výborem a i s některými vlastníky, kteří budou raději v koutě, aby měli klid. Samozřejmě že to spojuji s NOZ, nebýt NOZ (na který jsou různé právní výklady), tak takové zmatky s SVJ by nebyly, protože nemoce ZoVB byly za léta vyřešeny. A teď někdo sáhl do něčeho, co se léta rodilo (ZoVB). Výsledek jsou zmatky ale hlavně že si na tom všem mastí kapsu právníci a stát.

Kubíku, nevím, kolik času jste věnoval NOZ a jak dalece znáte ZoVB. Ale v současné době jsem už definitivně přesvědčena, že výklad, který zde podával Lake, byl jediný správný. Můžete mne mínusovat, jak chcete, ono se to hezky kritizuje a mínusuje – čas dá Lakemu za pravdu a potom si budou SVJ, která dobrovolně změnila si stanovy na bytové spoluvlastnictví, drbat hlavu.

Na druhou stranu se může i stát to, že chybné výklady nikdo tam na soudních postech neuzná a to jsem potom zvědavá, jak budou přistupovat k těm SVJ, která nadále si nechala statut právnické osoby dle ZoVB.

Jeden z přispěvatelů zde napsal: Že nic měnit u jejich SVJ nebudou, protože rozdělení budovy dle PV mají, stanovy platné také (dle ZoVB), pravidla pro správu atd. ve stanovách mají také upraveny. NO a pokud budou mít nějaký rozpor s rejstříkem, tak budou vyzváni k nápravě – i o tom totiž hovoří NOZ.

Proč si myslíte, že nyní katastr nemovitostí rozlišuje u každého zápisu jednotky v katastru, zda je jednotka vymezená podle ZoVB nebo podle NOZ. Asi proto, že NOZ tyto dvě různé jednotky uznává. A opravdu si myslíte, že když budete mít v KN jednotku zapsanou dle ZoVB a stanovy přijmete dle NOZ-bytové spoluvlastnictví, že po čase nebudete nuceni změnit Prohlášení vlastníka na jednotky podle NOZ-bytového spoluvlastnictví (včetně přepočítávání podlahových ploch v jednotkách podle NV 366/2013 Sb.), aby v katastru nemovitostí zápis odpovídal stanovám zapsaných v rejstříku? To jste tedy opravdu dost naivní. Každá akce má pokračování, přičemž akce začíná, kdy nové stanovy pro právnickou osobu dle § 1194 NOZ jsou vloženy do rejstříku.

Doporučuji všem, aby si porovnaly např. povinnosti a práva vlastníků vyplývají ze ZoVB s právy a povinnosti dle NOZ-bytového spoluvlastnictví

Taktéž porovnali, co patří do výlučného rozhodování shromáždění dle ZoVB a do působnosti shromáždění dle NOZ-bytové spoluvlastnictví.

Porovnat si hlasovací kvóty ZOVB a NOZ-bytového spoluvlastnictví.

Samozřejmě přes vše výše uvedené souhlasím s Lakem, že napřed by měla být zrušena právnická osoba SVJ dle ZoVB a potom provedeny veškeré úkony pro vznik právnické osoby SV dle NOZ-bytového spoluvlastnictví. Přičemž nově vzniklé stanovy dle NOZ-bytového spoluvlastnictví schváleny na shromáždění za přítomnosti notáře 100% hlasy všech vlastníků v domě.

Tak máte možnost mne pranýřovat.

„Doporučuji všem, aby si porovnaly např. povinnosti a práva vlastníků vyplývají ze ZoVB s právy a povinnosti dle NOZ-bytového spoluvlastnictví“

Jak se změnily povinnosti vlastníka? Už nemá povinnost platit?

Napsala jste řadu podle mě nesprávných informací, např. že vlastníci přijdou o většinu práv. Když jsem Vás vyzval, abyste je tedy konkretně uvedla, neuvádíte nic. Píšete, že jediný výklad, který zde podával lake, byl správný. Nu dobře, je to Vaše věc, ale soudy si myslí něco jiného. Když zde čtenářům doporučujete, že mají postupovat podle lakeho rad, které jsou v rozporu s judikaturou, tak jim prostě radíte špatně, protože každý soudní spor do kterého půjdou, prohrají.

Uvádíte: „Na druhou stranu se může i stát to, že chybné výklady nikdo tam na soudních postech neuzná a to jsem potom zvědavá, jak budou přistupovat k těm SVJ, která nadále si nechala statut právnické osoby dle ZoVB.“

Na to je jednoduchá odpověď. Pokud SVJ neupraví zápis v rejstříku podle Zákona o veřejných rejstřících ani po vyzvání rejstříkovým soudem, tak budou pokutováni, a odpovědnost za pokuty ponesou členové stat. orgánu. Pokud neupraví stanovy podle NOZ, je to jejich věc. Nic se neděje, mohou se řídit neplatnými stanovami, ale jen do doby, než se někdo odvolá. Důsledky pak ponesou opět členové statutárních orgánů, a ponesou odpovědnost za škody vzniklé SVJ v důsledku nepřizpůsobení stanov a případných prohraných soudních sporů. Pokud SVJ nebude vymáhat škody po členech statutárního orgánu, pak ručí za dluhy SVJ vlastníci.

Nemyslete si, že se bude nějaký orgán či někdo jiný zajímat, či kontrolovat, zda jsou Vaše stanovy upraveny v souladu s NOZ. To je věc členů Vašeho SVJ, tj. vlastníků, záleží na nich zda budou požadovat nápravu. Možná že nebudou a nebude to nikomu z nich vadit, ale pak musí počítat s tím, že mohou v důsledku správy domu podle protiprávních stanov vzniknout SVJ škody a dluhy, za které dle NOZ ručí.

Kubíku, já Vám nic vyjmenovávat nebudu. Sdělila jsem, abyste si porovnal právní poměry vlastníků u SVJ dle ZoVB s SV NOZ-bytového spoluvlastnictví. Lake zde loni (?) vytvořil srovnávací tabulku, tak se Vám ji třeba podaří najít.

Nic nikomu nedoporučuji, jen konstatuji fakta, ke kterým jsem došla. Jen můj názor je ten, že za tohoto právního zmatečného výkladu NOZ-bytového spoluvlastnictví, by SVJ (vzniklá dle ZoVB) měla být opatrná v přijímání stanov podle § 1194 NOZ. Chytrá SVJ provedou jen povinné změny v rejstříku.

Lakeho tabulka vycházela z názoru, že se na stará SVJ nevztahuje bytové spoluvlastnictví NOZ. Tento názor ovšem vyvrátila následující judikatura vč. Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15. Takže Vaše fakta a názor o zmatečném právním výkladu jsou irevalentní, protože jsou v rozporu s judikaturou.

Vy se snad domníváte, že o správnosti právního názoru nerozhoduje judikatura vč. ÚS. Vy snad nevíte, že podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby, považují se za jeden z pramenů práva a zachází se s nimi jako s precedenty?

Fajn, takže katastr nemovitostí nerespektuje zákony, protože rozlišuje jednotky zapsané podle ZoVB a jednotky zapsané podle NOZ-bytové spoluvlastnictví? Naopak KN respektuje NOZ, který dovoluje existenci právnické osoby dle ZoVB, protože ji tímto zákonem nezakazuje.

To, že od 1.1.2014 již musí vznikat jen právnické osoby SV dle NOZ-bytového spoluvlastnictví neznamená, že vedle nich nadále nemohou existovat SVJ právnické osoby vzniklé dle ZoVB se svými uspořádanými vnitřními právy a povinnostmi.

Vy jste někde našel v NOZ nebo v judikátu, že dnem 1.1.2014 jsou všechna SVJ vzniklá dle ZoVB posuzována jako SV dle NOZ-bytového spoluvlastnictví? Já ne. A pokud ve svých stanovách (dle ZoVB) provedete jen změny příkazových ustanovení dle NOZ, tak nadále Vaše společenství zůstane SVJ dle ZoVB, dokud nevyjde zákon, který tato SVJ ruší,zakazuje.

Takže tabulka, na kterou jsem Vás odkázala, je odpovědí na Vaše otázky.

Zděšená napsala jste:

„Fajn, takže katastr nemovitostí nerespektuje zákony, protože rozlišuje jednotky zapsané podle ZoVB a jednotky zapsané podle NOZ-bytové spoluvlastnictví? Naopak KN respektuje NOZ, který dovoluje existenci právnické osoby dle ZoVB, protože ji tímto zákonem nezakazuje.“

Katastr nemovitostí samozřejmě respektuje zákony, protože od účinnosti NOZ rozlišuje kromě jednotek vymezených podle ZoVB také jednotky vzniklé podle § 1159 NOZ. Katastr nemovitosí neřeší právnické osoby SVJ. Rozlišujte mezi pojmy jednotky a SVJ. Oba pojmy mají zcela jiný význam.

Dále jste uvedla: „..Vy jste někde našel v NOZ nebo v judikátu, že dnem 1.1.2014 jsou všechna SVJ vzniklá dle ZoVB posuzována jako SV dle NOZ-bytového spoluvlastnictví? Já ne.“

Ano našel. Vyplývá z judikatury viz. příspěvky

http://www.portalsvj.cz/…tnictvim-noz

a

http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu#…

Kubíku, neexistuje žádná judikatura ÚS, která se zabývá nepravou retroaktivitou v případě starého SVJ. Existuje ale ustálená judikatura ÚS, která se zabývá nepravou retroaktivitu. Já budu tuto judikaturu respektovat. Co vy?

Magda

Magdo,

už tu byl nedávno zmiňován judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 3862/2015 k Dotčené předpisy: § 3063 o. z., § 3028 odst. 2 o. z., § 1187 o. z., § 2290 o. z., § 2291 o. z.

Už jste na něj zřejmě zapomněla, můžete si ho osvěžit v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb#…

Kubíku,

zde konstantní judikatura Ústavního soudu o zavedení retroaktivity právního předpisu: Pl. ÚS 78/92, IV. ÚS 215/94, Pl.ÚS 21/96, III. ÚS 611/01, I. ÚS 654/03, II. ÚS 329/04, I.ÚS 344/04, I. ÚS 89/07, II. ÚS 2070/07, I. ÚS 3143/08, Pl.ÚS 17/11.

Magda

Magdo,

to jsou judikáty k výkladu pravé a nepravé retroaktivity. V tom panuje shoda. Nám se jedná o užití nepravé retroaktivity v NOZ. To ovšem Vaše judikáty neřeší, ani řešit nemohou, protože jsou z doby, kdy ještě NOZ nebyl účínný. Naopak já jsem uvedl odkaz k judikátu, vztahující se už k NOZ.