úvěr - již někdo realizoval vyčíslení vlastníkům místo splácením z "FO"?

Pane Hájku, děkuji Vám za obšírnou odpověď, i když jste mi v ní nesdělil žádnou novinku. Chtěla jsem § a dozvěděla se, že vycházíte z logiky věci.

To dělám pořád, účtování o pohledávkách jsem popsala včetně uvedení splátkového kalendáře už v roce 2004 ve své knížce. Postupy účtování, podle kterých je možné zjistit dluh převodce k SVJ, mám ve třech souvislých příkladech zpracovaných na zakázku pro tři předsedy výborů různých SVJ. Že se dluh SVJ bance nerovná pohledávce SVJ za vlastníky je jasné všem, kdo se trochu zamyslí.

Proto mne zaráží, že se na konci svého původního příspěvku odvoláváte na usnesení, podle kterého na nabyvatele přechází závazek k bance.

Za podstatnou skutečnost považuji, že je úplně jedno, že Vy a já vycházíme z logiky věci, pokud z logiky nevycházejí soudy. Takže právní opory našeho shodného nahlížení, které dluhy by měly přecházet, jsem se nedočkala.

Napsala jste:

„Proto mne zaráží, že se na konci svého původního příspěvku odvoláváte na usnesení, podle kterého na nabyvatele přechází závazek k bance.“

Nevím, o kterém vyjádření píšete, na konci příspěvku jsem uváděl usnesení ÚS. Jednoduše raději citujte zkopírováním mého textu, který máte na mysli, ať máme jasno.

Napsala jste:

„Takže právní opory našeho shodného nahlížení, které dluhy by měly přecházet, jsem se nedočkala.“

Právní oporu máte přece v usnesení ÚS, z kterého zde už bylo opakovaně citováno:

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav…“

Pane Hájku, právní oporu jsem chtěla k tomu, co oba uznáváme, a sice, že přecházejí dluhy převodce k SVJ

A Vy mi píšete:

Právní oporu máte přece v usnesení ÚS, z kterého zde už bylo opakovaně citováno:

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav…“

Právě, že pořád citujete usnesení, které je o něčem jiném. To přece nemůžete myslet vážně.

Dluhy převodce k SVJ (= pohledávky SVJ k vlastníkům jednotek), které by logicky měly za určitých podmínek přecházet na nabyvatele jednotek, jsou přece něco úplně jiného, než závazek z úvěru od banky, zmiňovaný v usnesení, kterým se pořád oháníte. Když jsem se na Vás obracela, měla jsem pocit, že ty pojmy odlišujete. Už toho nechejme. V právní úpravě není uvedeno to, co by tam mělo být a ohýbání vět podle toho, jak se co komu hodí, nemá cenu.

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav…“

Větou hlavní a tou jest rozhodnutí ÚS je: „Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti" tečka.

Zbývající věty vedlejší nejsou názorem ÚS, ale pouze shrnutím, názorem KS. A je úplně jedno, proč se tak KS rozhodl, ale z rozhodovací činnosti nevykročil.

Ve své citaci:

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav…““

jste zapomněla zvýraznit text „resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav…“

To je to podstatné, z čehož lze usuzovat, že přechází dluh převodce vůči SVJ. Jde o přechod příspěvků, které byl převodce povinen hradit společenství na základě schváleného rozpisu plateb.

se jedná logicky o všechny dluhy převodce vůčí společenství

Takže i dluh z nedoplatku za vodu?? Já nepsal, že přechází dluh, který má SVJ vůči bance.

mají vlastníci dluh vůči SVJ

Zde jste napsal asi tu nejdůležitější větu. Kdo a jak doloží, že má vlastník dluh vůči SVJ za zateplení, když neexistuje žádná smlouva mezi vlastníkem a SVJ, ale „pouze“ usnesení zasedání o tom, že si SVJ vezme u banky úvěr?

To jak píšete, že SVJ má dluh vůči bance, ale zároveň mají vlastníci dluh vůči SVJ (z něhož je následně splácen dluh SVJ bance), a právě tento dluh přechází na nabyvatele (uveden v předpise plateb pro vlastníky). je cíl, ke kterému chci dojít, resp. zajistit postup. Ale to, že se lidově řečeno „na schůzi odsouhlasí realizace úvěrem a splácením z FO, který si o to zvedneme“ v žádném případě nevede ke kýženému výsledku, který jste sám napsal a měl by tak být.

Dluh z nedoplatku vody nepřechází v případě, že nedoplatek bude vyúčtován až po převodu jednotky, kdy bude majitelem už nabyvatel (z okolností se nedalo zjistit v době převodu zda a jak velký nedoplatek vznikne), takový nedoplatek musí uhradit převodce (spočítaný do okamžiku převodu).

Kdo doloží, že má vlastník dluh za zeplení (úvěr)? Při takové akci je rozpočítán a schválen předpis plateb pro jednotlivé vlastníky, z něho plyne nárok na pohledávky společenství vůči vlastníkovi.

Werewolfe,

oponenty nepřesvědčíte. Nabyvatel samozřejmě zaplatí dvakrát. Nechoďte cestou úvěru, nemá to řešení a je to na dlouho. I když uzavřete individuální smlouvy a budete požadovat po převodci uhrazení celé částky, stejně z toho nebude nový nabyvatel venku a zůstane minimálně v pozici ručitele. Pokud Vás shromáždění s úvěrem přehlasuje, dejte tedy aspoň do rozpisu plateb jasnou položku s jasným názvem např. splátka úvěru, aby bylo každému potenciálnímu nabyvateli jasné na první pohled, do čeho jde. Není to správně, ale nic lepšího nemáte. Třeba se dočkáme novely NOZ a pro SVJ budou v tomto platit stejná jasná pravidla jako pro bytová družstva.

Jejda, teď si nejsem jist, zda perlu myslíte v dobrém nebo ne :-D Můžete dát odkaz? Na Vašem webu jsem nenašel, a někde je nutné přihlášení… Díky

Pane Werewolfe, já to myslím vážně. Když si ten paragraf čtu, vnímám jej stejně jako Vy. Sice budeme v menšině a později možná poučeni, že my neumíme číst. U NOZ člověk nikdy neví. Ani právníci nejsou občas jednotní ve výkladech nebo se někdo vzbudí a začne něco vykládat po třech letech od nabytí účinnosti…

A k Vašemu dotazu: přečtené zajímavosti z portálu dávám sem:

http://klaiex.webnode.cz/…%C2%A7–1186/

Když mne někdo na portálu hodně rozzlobí, polovinu toho zavřu, později zase otevřu atd. Roky 2008 až září 2012, kdy tam bylo všechno zdarma jsou pryč.

N. Klainová

příspěvky tady zveřejnované a které by mohly pomoci „našemu SVJ“ v budoucnu. Rád bych se ale dobral reálnému pohledu na můj „problém“. Koupil jsem malý byt v OV v domě kde jsou všichni VJ. V kupní smlouvě mám uvedeno že byt je bez dluhů. Jinak jsem od býv. vlastníka převzal po podpisu KS a platbě, pouze klíče a přehled Rozpisu úhrad (cca 1/2 str.). Po jeho podrobném prostudování (všechny položky pojmenovány) jsem nebyl srozuměn s pol. FO (cca 1 tis.Kč), která nebyla rozpoložkována. Obrátil jsem přímo na správce budovy (býv. SBD), ale ten mne odkázal na vedení SVJ. To ale bylo z gruntu nové a nevěděli nic (býv. vedení jim prý nic nepředalo). Pár týdnů trvalo, než to vše od správce domu zjistili a tak jsem „dorazil“ na tento web :), když jsem předtím konzultoval, pro mne novinku, že SVJ má dlouhodobý úvěr na již dříve realizované zateplení, plast. okna a dveře a nové rozvody vody a topení. Před pár týdny jsem konečně dostal od vedení SVJ opravdu poctivě provedený postup-výpočet s výsl. cifrou, kolik zaplatím v rámci FO do r. 2033 !!! Konzultoval jsem tuto věc s několika advokátními kancelářemi (jako důchodce občanskými, bezplatně) a nedobral se kloudného výsledku. Tady mi sice bylo v některých příspěvcích nalito „čistého vína“,, ale moc mi nechutnalo :). Z konzultací vyplynulo, že u soudu bych měl úspěch/neúspěch: 50/50, tristní věc. Prodejce bytu mi žádné potvrzení o bezdlužnosti vzhledem k SVJ nepředal a já jsem nic z toho co bych měl nebo neměl – nevěděl. Existuje sice jedno sdělení z Netu od p.Mgr. Adriany Kvítkové (Verlag Dashofer), kde píše doslova, že: je povinností vlastníka jednotky v případě převodu bytu předložit nabyvateli potvrzení o existenci/ne­existenci dluhů od osoby odpovědné za správu domu, a že toto vychází z již mnohokrát zde citovaného §1186 odst. 2. Nikde ale není psáno, že je mojí poviností (nabyvatele)
ho vyžadovat, zvl. když o něčem takovém nevím. Zatím jsem prodejce-býv. vlastníka bytu nekontaktoval, chci mít tuto záležitost analyzovanou. Prosím Vás proto o Vaše názory a odkazy, kde by toto mohlo být vysvětleno. Děkuji Vám, jen doufám, že se můj dotaz dostane k těm třem přispěvatelům diskuze tady.

Možná se Vám bude více líbit příspěvek na stejném odkazu, ale aktualizovaný. Pokud ne, klidně ho zavřu.

„…ústavně konformní…“

Údajně to znamená cit. „..jednající podle obecných n. převládajících norem, zvyků či očekávání, kompliantní, poslušný…“.

Mně to zní jako floskule „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ …údajně citát propagandisty Goebbelse.

A taky jsem četl rozsudek, kde soudce ÚS napsal že, stěžovatel pouze oponuje názoru nižších soudů bez dalších důkazů (v situaci, kdy se nižší soudy nenamáhaly ty důkazy posoudit ale je pouze jako údajně „nepotřebné“ odložily). Taky „ústavně konformní“.

Pokud by měli za úvěr ručit jen „socky“, které nemají na splacení hotovost, tak se bankovní úvěry stanou pro SVJ nedostupné, protože „socky“ mají zpravidla zastavený majetek kvůli hypotékám a nemají tak volný majetek, kterým by bance ručily a z toho důvodu by banky úvěry SVJ vůbec neposkytovaly. V takovém případě by se muselo bez ohledu na chátrající stav domu čekat s realizací náročnější investice až do doby, než bude ve „FO“ naspořeno z příspěvků vlastníků.

V takovém případě, by se muselo bez ohledu na „chátrající“ stav domu, čekat s realizací náročnější investice až do doby, než bude na dlouhodobých zálohách právnické osoby SVJ, dostatek finančních prostředků, z příspěvků vlastníků bytových jednotek.

Napsal jste to velmi přesně.Pokud na něco nemám,tak si to nemůžu dovolit.Jen k vůli tomu,že to má soused, nemusím sebe i ostatní vlastníky jednotek zbytečně zadlužovat.

Přeji hezký zbytek večera.JaVa

Nechat si dům spadnout na hlavu, když ještě není naspořeno, nebo si vzít úvěr i s rizikem ručení?

Béďo,

asi záleží na situaci v každém SVJ. Když by bylo více neplatičů, tak je asi jistější mít více naspořeno.

Po vzniku našeho SVJ jsme nejdříve několik let monitorovali platební morálku členů SVJ. O neplatičích jsme pravidelně informovali v zápisech z výboru a ze shromáždění. Neměli jsme žádného dlouhodobého neplatiče a „opozdilci“ s 1 až dvěma měsíčními platbami netvořili více než 1% ročního rozpočtu.

Na shromáždění jsme představili, co chceme dělat a zvýšili příspěvky o 100%.

Přípravě projektu jsme věnovali dost času a tak se mezitím dost naspořilo na BÚ. Bez dostatečného polštáře na BÚ je riskantní do revitalizace jít.

Výběru dodavatelů na okna, zateplení, střechu, výtahy atd. jsme věnovali dost času, ale stálo to za to. V prvním kole výběrového řízení jsme vytřídili exoty a v druhém kole jsme vždy něco získali. Konkurence dělá divy. Měli jsme při výběru dodavatele k ruce budoucí stavební dozor, nikdo ve výboru není stavař.

Zrovna se vyhlásila Zelená úsporám a Panel, kde jsme získali maximum co šlo získat.

A pak jsme si vzali i úvěr. Banka byla ochotná, viděla, že máme dost vlastních zdrojů a zanedbatelné neplatiče. Letos úvěr doplatíme.

Hezký den!

Pavel

Jelikož ÚS dospěl k závěru, že dluhy z úvěru přecházejí, tak se vám to sice může nelíbit, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak vše.

Osobně jsem realista a právní teoretizování nechávám akademikům…

Nemáte pravdu. ÚS nikdy takový závěr nevynesl. ÚS nezkoumal právní postatu problému a pouze vynesl, že KS nevykročil ze svého rámce.

Když to řeknu jednoduše, ÚS je putna, zda dluhy přecházej nebo ne, tím se vůbec nezaobírá, ani k tomu není určený. Ten pouze řekl „KS měl nějaký názor, ten postupoval podle našich předpisů, jak má, tak ho respkektuje“

O koze a o voze…

Pane Hofmane, už jsem uvedla, že jsme tehdy, když se nám podařilo, aby byly úvěry sjednány pro jednotlivé vlastníky, zřejmě za celkovou částku ručili všichni. Teď jen opravím, že ne zřejmě, ale určitě. Úvěr je splacen. Teď je nesplácení dluhů považováno na národní sport a stát nadržuje dlužníkům, tak proč by s úhradami dluhů pospíchali.

Rovněž už vím, že banky nemají vůbec důvod měnit své zažité a pohodlné zvyky, které jim díky ručení všech zajišťují bezproblémové splácení.

Závěr: Pokud se nezmění zákonné ručení ve prospěch těch, co hradí své podíly na finančně náročných akcích předem, je zřejmě jediným řešením to Vaše v poslední větě.

Pokud ani SVJ nenajdou cestu, jak ochránit majetek platících členů SVJ, jsem nadále zastáncem podmínky 100 % souhlasu s úvěrem.

Napsala jste:

„Rovněž už vím, že banky nemají vůbec důvod měnit své zažité a pohodlné zvyky, které jim díky ručení všech zajišťují bezproblémové splácení.“

Právnická osoba SVJ zpravidla vlastní zanedbatelný majetek, tzn., že nemá čím ručit bance za úvěr. Kdyby nebylo ručení vlastníků, tak by banka byla hloupá, kdyby poskytla právnické osobě SVJ nějaký úvěr. Banka není sociální úřad. V takovém případě by banky úvěry SVJ vůbec neposkytovaly a úvěry by byly pro SVJ nedostupné.

100% souhlas s úvěrem dá do ruky právo veta pro každého z členů SVJ. Tím se stane SVJ vydíratelným a bude se muset přizpůsobit i nesmyslným požadavkům jedince, jinak nebude úvěr. Pro větší SVJ s desítkami či stovkami členů je to úplná utopie. Přitom ani 100% souhlas s úvěrem neochrání ostatní členy SVJ, pokud onemocní či dokonce zemře výdělečný člen rodiny nebo pokud ztratí zaměstnání. Ale touha po moci a po tom mít právo veta je asi silnější.

„Povinnost platit takovu platbu pak přechází na nového vlastníka.“

Kdo Vám řekl, že tato povinnost přechází?

Nový vlastník je povinen splácet dluh. Vysvětleno zde: http://www.portalsvj.cz/…lacenim-z-fo#…

Nový vlastník je povinen splácet dluh!!!

Ale co se stane,když na splátky dluhu, nebude mít finanční prostředky(ztráta zaměstnání,nemoc aj.) Navíc přestane hradit i své povinné měsíční platby za služby a na vlastní správu.

Bude v tomto případě právnická osoba SVJ postupovat dle dikce § 1186/89/2012 Sb.,

„Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“

a bude splátky dluhu za úvěr,neboť tento přešel ze zákona na nabyvatele, vymáhat po původním vlastníkovi/pro­dejci jednotky,nebo to zatáhnou ostatní vlastníci jednotek v domě?

Hezký zbytek dne.JaVa

Nejprve bude SVJ vymáhat po neplatiči běžným postupem. Dnes už platí, že se v případě exekuce a prodeje bytu neplatiče uspokojí pohledávky SVJ přednostně před ostatními věřiteli do určité výše z utržené částky z prodeje bytu. Pokud nelze ani tímto způsobem vymoci, tak skutečně ručí prodejce. Ručení by prodejce zabránil při prodeji jedině tím, že by dluhy uhradil sám před prodejem bytu.

Samostatné předepisování a sledování pohledávek a závazků z úvěrů jsem začala doporučovat už od roku 2004 ve své knížce SVJ vydané nakladatelstvím Bilance. Od té doby totéž doporučuji ve všech příspěvcích a příkladech věnovaných účtování o úvěrech.

Hradit splátky úvěru z tzv. „fondu oprav“ a vůbec nesledovat, jak se postupně snižují neuhrazené pohledávky SVJ k jednotlivým vlastníkům, mi připadá nehorázné.

Je úplně jedno, kdo to tak nastaví, jestli družstvo, výbor nebo účetní který(která) to jinak neumí.

Jedna záloha navíc v předpisu záloh přece nikoho nezabije a zajistí pořádek ve financích. Kdo to neudělá, o pořádek ve financích zřejmě nestojí.

„Jedna záloha navíc v předpisu záloh“

Kolik doporučujete záloh v předpisu záloh?

1. Na správu 1 až 3, čili podle § 1180 OZ – podle podílů, na vlastní správu a zálohy zohledňující výlučné užívání, máte-li všechny způsoby přispívání na správu ve stanovách.
2. Na služby se přispívá podle druhů služeb, jinak to nejde.
3. Je-li třeba splácet úvěr, tak další samostatnou zálohu, i když to může být i příspěvek, je-li částka stanovena přesně podle splátkového kalendáře.

Takže dlouhodobé a krátkodobé zálohy se už nerozlišují?

Dlouhodobé a krátkodobé zálohy se rozlišuji v rámci výše uvedených záloh na správu podle toho, kdy je chcete utrácet viz ZoÚ ! 19 odst. 8.

Dlouhodobé zálohy (příspěvky) jsou jen na opravy a údržbu – ostatní zálohy jsou ročně porovnány s náklady a následně rozúčtovány mezi majitele bytů po roční závěrce (přeplatky se vracejí a nedoplatky se dovybírají). Součástí závěrky máme i soupis toho, kolik a za co se zaplatilo z dlouhodobých záloh v daném roce. Kromě výše příspěvku na opravy a údržbu společných částí domu, kterou schválilo shromáždění vlastníků) a příspěvku na splácení úvěru SVJ (kde výše závisí na tom, kolik na akci vlastník přispěl hotově) si výši záloh určují vlastníci bytů a podle toho pak mají nedoplatky či přeplatky-

Já se nedivím, že do funkcí statutárního orgánů SVJ nikdo z vlastníků b.j nechce, po přečtení některých článků z tohoto portálu.Ale k věci : Zateplení domu je vlastně revitalizace společné části domu – t.j. obvodového pláště objektu, na němž má každý vlastník svůj podíl, odvozený z výměry bytu. Zde toho k tomu bylo mnoho napsáno s diametrálně rozdílnými doporučeními a návrhy. Předně úvěr na společnou část se řeší téměř výhradně jako úvěr SVJ ze záloh na správu. Řešit to jako indivuduelní úvěry jednotlivých vlastníků je nesmysl a banka to ani nepříjme. Dále někdo zde uváděl úrok z úvěru ve výši á 5,5%- další nesmyslné tvrzení. U nás jme měli již několik úvěrů a nyní další od ČSOB za 1,3%. Pokud někdo nový z výboru SVJ čte tyto bláboly, tak se nedivím, že je stav v tomto segmentu takový jaký je.

Přechod vlastnictví bytu je jednoduchý, rozlišujeme-li pojmy dle jejich skutečného významu. Zjednodušená podoba definic:
• závazek – povinnost osoby dlužníka uhradit danou částku do dne splatnosti. Závazek je vázán na osobu dlužníka.
• titul závazku – důvod vzniku povinnosti platit (byla dodána dodávka, stal se vlastníkem jednotky).
• dluh (závazku) – je stav závazku po splatnosti, který nebyl vyrovnán (zaplacen).
• přechod osoby dlužníka nebo dluhu ke dni změny – změna osoby závazku nebo závazku ve stavu dluhu. 

Cvičení…
= co může být dluhem prodávajícího – splatné (minulého měsíce a starší) nezaplacené tituly:
• měsíční závazky plateb nebo části
• sankční závazky z prodlení placení
• dluh z vyúčtování minulých období
• mimořádných dodávek nebo služeb
• splátky úvěru existuje-li individuálně zprostředkovaný úvěr
= co je nesplacená část úvěru SVJ – pouze ekonomický ukazatel, taková platební povinnost SVJ neexistuje, a proto neexistuje ani závazek a nemůže existovat ani dluh.
= co je nesplacená část úvěru člena – pouze ekonomický ukazatel, taková platební povinnost člena neexistuje, a proto neexistuje ani závazek a nemůže existovat ani dluh.
= co je splátka úvěru SVJ – je to platební titul závazku, existuje závazek a vzniká jeden pro každý splátkový cyklus.
= co jsou náklady splátky úvěru člena – je to platební titul závazku dlužníka člena vlastníka, existuje závazek a vzniká jeden pro každý splátkový cyklus. Osobou dlužníka se stane ta osoba, která je pro daný splátkový cyklus je vlastníkem jednotky. Tady při změně vlastnictví se nejedná o přechod závazku ale o vznik závazku z titulu nabytí vlastnictví. Obdobně to platí za všechny platební tituly ze závazků z měsíčních plateb. Z titulu zániku vlastnictví již nevzniká závazek prodávajícímu.
= závazky (dluhy) z rozděleného vyúčtování při prodeji během roku – dlužníkem části vyúčtování je ta osoba, která jednotku za část vlastnil. Podle mne po převodu vlastnictví na později vzniklé dluhy institut přechodu dluhu již aplikovat nelze.
= kdo hradí náklady splátky z úvěru – vždy osoba která v cyklu vzniku závazku splátky je vlastníkem jednotky. Výše nákladu vyplývá z pravidla sdílení společného nákladu za celý úvěr. A to nezáleží na tom, zda náklad splátky úvěru je součást „FO“ nebo samostatná položka měsíčního předpisu plateb. Tady se jedná o vznik závazku z titulu vlastnictví jednotky a ne o převod závazku! Nezáleží ani na tom, jak hlasoval prodávající při schválení úvěru.

K poslednímu odstavci

„= kdo hradí náklady splátky z úvěru – vždy osoba která v cyklu vzniku závazku splátky je vlastníkem jednotky. Výše nákladu vyplývá z pravidla sdílení společného nákladu za celý úvěr. A to nezáleží na tom, zda náklad splátky úvěru je součást „FO“ nebo samostatná položka měsíčního předpisu plateb. Tady se jedná o vznik závazku z titulu vlastnictví jednotky a ne o převod závazku! Nezáleží ani na tom, jak hlasoval prodávající při schválení úvěru.“

mám dotaz. Co když převodce v době před převodem neuhradil všechny předepsané měsíční splátky z úvěru, které uhradil měl. Je tedy veden jako dlužník s neuhrazenými dluhy po splatnosti. Přejdou tyto dluhy na nabyvatele nebo nepřejdou (v potvrzení je společenství uvede)?

Abychom se vyjádřili přesně, vlastník neplatí splátky úvěru (to platí SVJ bance), ale náklady splátky úvěru což je jeho podíl ze splátky úvěru. Tento náklad je úměrný podílu použití úvěru v jeho prospěch a je to částka od nuly (nebral úvěr, platil v hotovosti) max až podílu stanoveného jeho majetkovým podílem. Jeho náklad splátky úvěru je nějak vyměřen buď zahrnut do položky „FO“/DZ/provoz nebo jinak, nebo je uvedena jako samostatná položka měsíčního předpisu nebo v krajním případě může být hrazena jako samostatná transakce. Pouze v posledním případě má možnost vlastník nehradit jinak by musel zkrátit měsíční platby o položku nákladu úvěru. V každém případě tyto neuhrazené závazky po splatnosti a nejen náklad splátky úvěru ale i ostatní platební tituly tvoří dluhy které tvoří „závadu“ prodané jednotky a přecházejí na kupujícího a mají být uvedeny v potvrzení o bezdlužnosti.