úvěr - již někdo realizoval vyčíslení vlastníkům místo splácením z "FO"?
Diskuzí na téma je tady sice tuny, ale: Sám jsem zastánce názoru, že realizovat úvěr skrze FO je podvodné jednání (nabyvatel zaplatí zateplení dvakrát), signalizující zpronevěru (fond=vlastní zdroje, zálohy=cizí zdroje) a porušení §159 NOZ.
Všichni v této věci radí, že jediný správný postup je sepsat s vlastníky individuální smlouvy o vyčíslení jejich podílu na zateplení a tuto částku po nich požadovat a to podle domluvy buď jednorázovým uhrazením dluhu, anebo dohodou o odkladu úhrady formou splátek.
Fajn, toliko teorie. UŽ TO NĚKDO UDĚLAL ??? Jsem předsedou a výhledově u nás chtějí též zateplovat a chci jít právě touto cestou. Ale: banky nezajímá, že já to chci takhle. „Ukažte kolik platíte do FONDU a možná půjčíme“. Vlatníci chtějí zateplit a chtějí to udělat jednoduše, netváří se nadšeně, že chci dělat komplikace (výše uvedené jsem jim vysvětlil). A když se postavím, tak si prostě taky jednoduše můžou zvolit někoho jiného, kdo to prostě jednoduše udělá skrz „FO“ a hotovo.
Tedy máte praktické zkušenosti s tímto postupem? Řešili jste to s bankou, která Vám vyšla vstříc? Můžete trochu podrobněji nastínit, jak máte sestavené takové smlouvy, příp. nám ostatním sem vložit odkaz na mustr, jak by to mohlo vypadat? Takhle bych si představoval od Vás pomoc a o tu žádám. Děkuji.
DOPLNĚNO: přestaňmě řešit, zda mají dluhy přejít nebo ne. Takto otázka položena nebyla a upřímě mě ani nezajímá, stojím si za svým názorem. Otázka zněla jasně: REALIZOVAL JIŽ NĚKDO TENTO ZPŮSOB? Pokud ano, prosím podělte se se zkušenostmi, děkuji.
účtuji jeden dům s úvěrem a ano, všem vlastníkům jsem připravila „Smlouvu o dluhu“. Už při hlasování o revitalizaci domu byla všem vlastníkům předložena listina, že s tímto souhlasí, takže 100% písemný souhlas (také proto, že se vlastníci dohodli na úhradě zateplení podle podílu na spol. částech domu a za opravu lodžií stejnou částkou). Poté byla s bankou uzavřena smlouva, ta je přesně dána, tj. splátka * 66 měsíců. Rozpočítala jsem na jednotlivé jednotky jejich podíl – lodžie všichni stejnou částkou a zbytek podle podílu, dalo to součet za jednotku (byt), také tam je uvedena měsíční splátka každého vlastníka. Tabulka, která má v záhlaví přesný popis, co podepisují a s čím souhlasí, byla všemi vlastníky podepsána, poté dostali všichni k podpisu Smlouvu o dluhu, s uvedením splátek a podmínek při neplacení nebo převodu jednotky. Od té doby bylo převedeno několik bytů – původní vlastníci bez problémů tento svůj dluh SVJ uhradili, také se několik vlastníků rozhodlo svůj dluh předčasně splatit. Z pohledu banky – tyto předčasné splátky jim uvádím do přehledu, ale splátky bance jsou podle smlouvy, nezměněny. Tyto peníze jsou na účtu SVJ – vedeno jako předčasná splátka „Dluhu“ – 378AE. Pohledávky za vlastníky jsou vedeny na účtu 378, AE jistina a AE úrok, dále jsou vedeni jednotlivě v podrozvahové evidenci a každý rok (nebo při změně vlastníka atd.) dostanou výpis průběhu splácení a aktuálního dluhu. Účtování – normálně úvěr 95., úrok, pohledávky za vlastníky (dluh) 378, podrozvahová evidence 99. V předpisech uvedeno: splátka dluhu (neboť SVJ neposkytuje „úvěr“). Hanka
Postupy jsou ode dneška v E-shopku v nabídce Různé – Příklady. Oba soubory pod názvem Úvěry a přechod dluhů stojí celých 250 Kč, takže jen pro movité! Ostatní si užijí své klikáním na -, tak si to užijte!
Werewolf napsal jste:
„Sám jsem zastánce názoru, že realizovat úvěr skrze FO je podvodné jednání (nabyvatel zaplatí zateplení dvakrát), signalizující zpronevěru (fond=vlastní zdroje, zálohy=cizí zdroje) a porušení §159 NOZ.“
Je irevalentní, co si myslíte, podstatné je, jak rozhodují soudy. Podle judikátů 47Cm 63/2015–65 a IV. ÚS 3108/15 v realizaci splátek úvěru přes FO soudy problém nevidí. Cituji z judikátu IV. ÚS 3108/15:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“
Na internetu jsem našel cca minulý týden „Diplomovou práci“ na téma Úvěr. Nejsem si jist, jestli to bylo pod Právnickou fakultou. Bylo to dost obsáhlé. Zkuste to hledat.
a úvěruje vlastníky aniž si umí ošetřit rizika. Naše SVJ si také muselo půjčit, protože požadavkem SFŽP aby dlužníkem bylo SVJ byly individuální úvěry znemožněny (akce Zelená úsporám). Protože část vlastníků hradila investici hotově bylo nemožné splátku úvěru zahrnout všem do záloh na dlouhodobé opravy a tak jsme si připravili v excelu jednoduchý přehled rozpisu a evidence splácení dluhů dlužících vlastníků. Vlastníci platící hotově si vynutili aby dlužníci s SVJ uzavřeli smlouvy, kde kromě výše dlužné částky a dohodnuté měsíční splátky bylo ošetřeno nesplácení úvěru a to zástavou b.j. zapsanou na LV. Tím se sice úvěr dlužníkům prodražil, ale bez tohoto opatření by se zateplení a oprava domu neuskutečnila, protože Ti co nechtěli úvěr by hlasovali proti. Odkaz na mustr Vám nedám. Má ho každá společnost, která úvěry poskytuje.
Získání úvěru je jednou z činností SVJ při správě domu a pozemku. Takže neplatí, že si SVJ hraje na banku, SVJ pouze zajišťuje řádnou správu podle zákona.
Já bych ještě dodal: „a někteří statutáři na bohy“.
Jinak se mi samozřejmě Vaše řešení velmi líbí.Jen by mě osobně zajímalo,jak jste vyřešili „zástavní právo ve prospěch SVJ“, u vlastníků jednotek,kteří již splácejí hypotéční úvěr, na pořízení své bytové jednotky.
Děkuji za podrobnější vysvětlení a přeji Vám, hezký zbytek dne.JaVa
Získání úvěru je jednou z činností SVJ při správě domu a pozemku. Takže neplatí, že si SVJ hraje na banku, SVJ pouze zajišťuje řádnou správu podle zákona.
To,že je právnická osoba SVJ oprávněna po souhlasu shromáždění vlastníků, uzavírat smlouvu o úvěru,zde nikdo nezpochybňuje.
Převážná část diskuze je zde ale o tom,jak splátky tohoto úvěru co nejlépe zabezpečit,aby dlužné částky na nich vzniklé, uhradili „pouze ti konkrétní dlužníci“ a ne vlastníci jednotek,kteří svoji alikvótní část již zaplatili předem,nebo hradí pravidelně.
Samozřejmě,že „nejlepší dluh“ je ten ,který nemám a pokud něco chci zvelebovat,tak si na to, „holt“ musím nejprve našetřit!
§ 1208/89/2012 Sb.,
Do působnosti shromáždění patří:
písm. g) udělování předchozího souhlasu
3. k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru,
Přeji hezký zbytek dne.JaVa
„dokud to ručení za SVJ závazky bude v zákoně, do tý doby se NIC NEZMĚNÍ“ to už jsme napsal. A to je odpověď proč Vám mohlo být poručeno → „SFŽP aby dlužníkem bylo SVJ“. Na tom není nic složitého, proč by se zde o tom mělo neustále plkat.
Co jste udělali ve Vašem SVJ je také „konformní“ a také když pohledáte, najdete že v r. 2012 to zde psal Lake. U vás máte štěstí že „většina“ chce platit cash a tak prošlo, že socky byly donuceny ujednat se SVJ osobní závazek.
Co byste ale dělali, pokud by některé socky nebyly ani ochodny k podpisu té inidivindi-smlouvy? Soudili byste se ihned?
Proč je realizace zateplení prostřednictvím úvěru spláceným z FO
podvodné?? V našem Společenství byl před časem odsouhlasen úvěr na
zateplení a výměnu oken, který bude hrazen z FO (někdy v roce 2011).
Úroková sazba ve zmiňovaném roce nebyla až zas tak malá, ale její výše
se zhruba rovnala ušetřeným nákladům na topení. (Rozuměj: vlastníci
nadále vkládali určitou předepsanou část do FO a banka si z tohoto
„užrala“ až 2/3 na splátku jistiny a úroků..) současně ale vlastníci
pocítili úsporu na výdajích za topení zhruba ve výši úroků
odesílaných bance, netřeba asi dodávat, že výše splátek úroků se
v čase splácení úvěru snižuje a výše splácení jistiny zvyšuje…
Pokud by si chtěli na tuto realizaci zateplení spořit a až potom
stavět(tedy bez pomoci banky), platili by mezitím vyšší náklady za otop a
to nemluvím o vyšších cenách za realizaci zateplení v průběhu
času..
Pokud by si měli tuto „půjčku“ zajišťovat vlastníci sami, asi by si
nedokázali vyjednat úrokovou sazbu cca 4,1% (v roce 2011). Ohledně
individuální smlouvy s jednotlivými vlastníky: Když jsme kupovali byty od
města, jeden moudrý člověk nám radil, abychom nedávali požadavek
rozhodování 100% například v případě větší modernizace. Stačí
jediný člověk co nesouhlasí (nebo se obává, nebo nechce úvěr) a můžete
to „zabalit“. Jak to pořešíte v případě individuálu?? Závěrem
jedna rada: pokud budete shánět-kupovat byt(ve společenství), měli by jste
se ptát na toto: kolik je příspěvek do FO?, má Společenství dluh? Pokud
ano, co bylo nebo je z tohoto dluhu spláceno, realizováno..? No a pak si
projděte celý dům, jaký je jeho stav.. Nemůže být nic horšího, než se
nastěhovat do domu, který má sice jen 7,–Kč za metr čtvereční do FO,
ale není schopen generovat finance do projektů v budoucnu..
Pěkný večer, Jr.
nastane, když FO se nevyúčtuje (téměř vždy) nebo rozvrhová základna FO se liší od rozvrhové základny úvěru (není-li to majetkový podíl, pak téměř vždy).
Banka vám nemůže užírat 2/3 nějaké vaší částky, podle toho, jak si vzpomene. Vy si musíte vše spočítat a s bankou se na částce měsíční splátky musíte domluvit. Pokud u vás rozhoduje banka, kolik vám bude užírat z vašich peněz, tak to svědčí pouze o tom, že nemáte situaci ve vašem svj ve svých rukách, vůbec nevíte o co jde a může s vámi kdokoliv a kdykoliv manipulovat a nařizovat vám cokoliv. Nejenem banka, kdokoliv. Generovat finance projektů do budoucna? Prosim vás, co to je?
Banka samozřejmě dostává každý měsíc stále stejnou splátku podle smlouvy o úvěru. Slůvko -užrala- bylo v uvozovkách;-) Generovat znamená vytvářet. Projekt v budoucnu může být třeba modernizace domu, ale také třeba nutná větší oprava na kterou je dobré mít naspořené finance ve FO.
Werewolfe, uvažujete naprosto logicky a konstatuji, že jsem osobně rovněž zastáncem tohoto způsobu, neboť je více důvodů proto, aby pravidelné splátky úvěru nebyly považovány a nesprávně nazývány i účtovány jako náklady nutné vynaložit v příštím období. Bohužel smutnou pravdou je skutečnost, že soudní praxe je taková, že se naprosto nezabývá účetními pojmy a vzájemnými vztahy, což ostatně nejsou schopni pochopit ani advokáti, kteří by klienta měli ve sporu s SVJ podpořit. SVJ mi předepsalo platbu do tzv. dluhového fondu, o kterém ve stanovách nebyla ani zmínka, stejně tak stanovy neobsahovaly ani žádné zásady pro zřízení, použití a nakládání s finančními prostředky z takového fondu, který nebyl nic jiného, než prostředkem k získání finančních prostředků od vlastníků jednotek na pravidelné měsíční splátky úvěru, který si SVJ vzalo od banky, aby vůbec rekonstrukce a modernizace domu mohla být provedena. Vlastníci jednotek převážně neměli šanci získat svůj samostatný úvěr, tedy SVJ vykrylo na svou odpovědnost jejich neschopnost uhradit takové plánované náklady. Jelikož statutární orgán odmítl můj návrh na postup, který navrhujete i vy, včetně konkrétního vyčíslení výše dluhu každému vlastníkovi řádným vyúčtováním jejich podílu na celkových nákladech rekonstrukce a modernizace domu, odmítl jsem platbu do tzv. dluhového fondu hradit s tím, že budu prostředky, pro které nespatřuji řádný právní důvod, skládat do úschovy. Takový důvod pro úschovu místně příslušný okresní soud neakceptoval a úschovu neposkytl. Žaloba na SVJ na zrušení usnesení shromáždění, které zahrnulo platby úvěru do nákladů na správu domu a pozemku vyšla u prvoinstančního i odvolacího soudu v podstatě kontraproduktivně, neboť soudy přisvědčily tomu, že smluvní nároky banky jako věřitele jsou pro SVJ závazné a proto předpis plateb na správu domu a pozemku k naplnění a udržení fondu oprav na věřitelem předepsané výši je v pořádku. Nikdo se nezabýval tím, že podíl vlastníka jednotky na úvěru, který SVJ čerpalo na uvedený účel, jsou závazkem osobní povahy každého vlastníka jednotky, s kterými bylo mnou doporučeno projednat možnost buď úhrady vyúčtovaných nákladů najednou, případně režim odložených splátek takové částky na dobu, která by byla rozpočítána ve splátkovém kalendáři, jako součást dohody písemně uzavřené s každým vlastníkem jednotky. Protože se stalo přesně to, před čím jsem varoval, že někteří vlastníci se rozhodli své jednotky po rekonstrukci a modernizaci domu a zhodnocení jejich spoluvlastnického podílu prodat, přičemž prodej samozřejmě proběhl za ceny zvýšené o zhodnocený podíl na společných částech domu a co je nejkouzelnější, tito vlastníci zmizeli aniž cokoli doplatili a nabyvatelům statutár předepsal splátky úvěru, který si jednak nikdy nevzali, neměli o tom tušení, dokonce došlo na výhrůžky exekucí, pokud by takové platby nechtěli akceptovat. Takže tady vidíte, v jakém právním státě žijeme a co můžeme očekávat, pokud bychom chtěli postupovat jinak, než je zvykem. Soudy nejsou o soudcích znalých problematiky SVJ a účetnictví, nejsou ani o nalézání spravedlnosti, protože se čeká až se najde soudce, který bude mít dostatek osobní statečnosti k tomu, aby se pokusil činit to, za co je placen a spravedlnost zkusil nejen nalézt, ale také podložit korektními právními argumenty, s využitím pojmového aparátu, který bude vycházet ze správného a objektivního vymezení jejich významu. Nemohu přece chtít od zvířete, které má rohy, bučí a přežvykuje trávu, aby mi dalo mléko, když se jedná o vola. Pak nemohu poskytnout soudní ochranu takovým šílenostem, které považují splátky úvěru za náklady na správu domu a pozemku, které bude nutno vynaložit.
Nemyslím si, že vaše snažení jít hlavou proti zdi, má v současnosti smysl, protože k něčemu takovému zatím čas nenazrál a vlastníci jednotek přemýšlivého typu nejsou žádoucí. Ostatně sledujete-li diskuse na tomto portálu delší dobu, což si myslím, tak vidíte, o čem se zde vedou polemiky a kolik diskutujících je schopno něco kloudného poradit, co bude podloženo řádnými argumenty.
Zdeněk II
„Nikdo se nezabýval tím, že podíl vlastníka jednotky na úvěru,
který SVJ čerpalo na uvedený účel, jsou závazkem osobní povahy každého
vlastníka jednotky,“ – podíl využití úvěru ve prospěch
vlastníka je pouze poměrový ukazatel definující i podíl účasti na
společných nákladech úvěru. To není závazek. Dlužníkem závazku úvěru
je SVJ. Neexistuje předpis a paragraf, který by umožnil rozepsat závazek
úvěru SVJ na vlastníky dle podílového ukazatele jako závazek osobní
povahy. Pokud to uděláte jen vytvoříte neřešitelný problém při prodeji
jednotky. Prodávající takový závazek uhradit nemusí neboť není splatný,
u SVJ převod závazku dle zákona neexistuje, na kupujícího převézt nelze
(jen pokud by s tím souhlasil), netvoří dluh, takže ani jako dluh nelze
převézt. Tím vzniká iluze kupujícího že ani náklady splátky úvěru
nemusí platit. Prodávající zánikem členství již žádné náklady platit
nemusí…
Snahou udělat pořádek, vytvoříte jen chaos! Pokud budete řešit
financování finanční služby úvěru jako financování služby úklidu
schodiště, nevzniká vám žádný problém.
Revitalizaci domu jsme platili částečně z příspěvků na opravy a údržbu shromážděných na účtě SVJ a od banky jsme si půjčili k tomu chybějících 3,6 milionu Kč. Celkem úvěr budeme splácet 172 měsíců, úroková sazba 5,41% p. a. + 300 Kč měsíčně za služby spojené s vedením úvěrového účtu. Dohromady zaplatíme bance 5665544 Kč. Po celou dobu trvání úvěru si na zajištění úvěru vinkulovala 98000 Kč na našem účtě. Šlo o úvěr z roku 2008 a poslední splátku budeme mít v říjnu 2022. Z akce Panel dostaneme od státu podporu na splácení úroků u v celkové výši 714948 Kč s podmínkou, že budeme úvěr řádně splácet. Bez státní dotace by byl takový úvěr dost drahý špás. SVJ musí od vlastníků bytů i tak vybrat za dobu trvání úvěru 4950596 Kč.
Já přeci nepolemizuji o výhodnosti takové akce. Řeč je o způsobu provedení – smlouvy, papíry, účetnictví…
Zdravím, nemáte pravdu, že nabyvatel zaplatí dvakrát.
Pokud je správně vystaveno potvrzení o přechodu dluhů, ve kterém je uvedená výše nesplacené části úvěru, tak lze o tuto částku snížit kupní cenu.
V čem spatřujete porušení § 159? U nás máme takto úvěr již 10 let a i bez § 1186 OZ jsme v potvrzení o dluzích informovali kupujícího, že jednotka má uhrazeny veškeré své závazky a o výši úvěru.
Pokud i přes tuto informaci kupující nevyjednává tak je … a pokud prodávající nechce snížit cenu o výši nesplacené části tak byt nekoupím…
Podle mého názoru v diskuzích zmiňované řešení Ing. Klainové by stejně nezbavilo ostatní ručení, pokud se SVJ zaváže, že bude něco hradit ze svého účtu, byť na to bude vybírat samostatné zálohy.
Jediným řešením je, že každý složí svůj podíl, buď v hotovosti (tzn. ze svých prostředků), nebo si na něj půjčí, ale úvěr bude vlastníka čili úplně mimo SVJ.
Naše SVJ má též úvěr, s vlastníky máme dohodu o uznání dluhu. Při prodeji bytu vystavujeme doklad o tom, kolik vlastník dluží. Většinou se dohodnou, že kupující převezme dluh. Máme to písemně. U nás by byl problém složit podíl v hotovosti, o půjčkách z banky ani nemluvě. Od určitého věku vám banka nepůjčí, jste pro ně staří a nepomůže ani zástava bytem.
Dobře si přečtěte co jsem psal… tak neměli kupovat…
pokud jim bylo 18 let (což muselo, aby mohli uzavřít platnou kupní smlouvu), mají občanský průkaz a jsou způsobilí k právním úkonům, tak pokud chtějí někoho vinit tak je nejlépe se postavit před zrdcadlo…
A zde je právě kámen úrazu. Jaký přechod dluhů máte na mysli??? Přečtěte si onen § pořádně.
doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Pokud se úvěr řeší jako obvykle, tedy SVJ si vezme u banky dluh, pak je dlužníkem SVJ, nikoli nějaký vlastník nebo nabyvatel. Nemůže tak být o žádném přechodu dluhu vůbec řeč. Přechází pouze ručitelský závazek. Jestliže je ale dluh rozpočítán na jednotlivé vlastníky, z nichž každý má svůj podíl, pak je vlastník dlužníkem a je pouze na něm, zda si domluví s nabyvatelem, že za něj dluh převezme (a logicky poníží cenu), pak SVJ vystaví potvrzení, že dluh přešel a v jaké výši, anebo si nic takového nedomluví, dluh zůstává stále na převodci a SVJ tak vystaví potvrzení o tom, že žádné dluhy, které by přecházely neexistují. Pokud je dlužníkem vlastník, SVJ nemůže rozhodovat, zda mu dluh sebere a nafaří to nabyvateli, na to musí být třístranná dohoda. Převodce si sice může dohodnout s nabyvatelem onen převod dluhu, pokud věřitel k tomu dá svolení, ale nebyl by hloupý?? Vždyť přesto, že dluh předá a zinkasuje poníženou cenu, bude stále ručitelem za ten dluh, riskuje tedy, pokud by nabyvatel neplatil, a dále SVJ riskuje, že bude v takovém případě nahánět převodce, aby jako ručitel dluh zaplatil a ten již může být bůhví kde…
Řiďme se tím, co v zákoně je skutečně napsáno.
Werewolf,
SVJ v souladu s § 1186 uvede v potvrzení všechny dluhy, které vlastník prodejce má vůči SVJ. Proč by mělo SVJ řešit třístannou dohodu o přechodu dluhů mezi prodejcem a nabyvatelem, to ať si vyřeší prodejce s nabyvatelem sami.
Přechod dluhů z prodejce vyplývá z ustanovení § 1186 (jak už bylo potvrzeno usnesením ÚS) a tak k přechodu dluhu není potřebné třístranná dohoda, jak uvádíte.
Tzn., že dluhy přejdou ze zákona na nabyvatele a s tím musí oba počítat a podle toho se dohodnout na prodejní ceně. Pokud nechce prodejce ručit za dluhy, které prodejem přejdou na nabyvatele, musel by prodejce dluhy uhradit ještě před prodejem sám, v potvrzení pak už žádné dluhy uvedeny nebudou a tak ani nepřejdou na nabyvatele. Prodejce pak nemusí ponižovat kupní cenu, protože dluhy budou v okamžiku prodeje už zaplaceny.
Napsal jste také, že SVJ riskuje, pokud by přešel dluh na nabyvatele a ten neplatil, protože by SVJ muselo pak nahánět převodce, aby jako ručitel dluh zaplatil a ten již může být bůhví kde…
Naopak je SVJ v případě automatického přechodu dluhů podle § 1186 v mnohem lepším postavení než dříve. Pokud by dluh automaticky nepřešel na nabyvatele, právě pak by SVJ muselo nahánět prodejce, který může být buhví kde. Tím, že dluh automaticky ze zákona přejde na nabyvatele, který je v kontaktu, když je vlastník, může SVJ vymáhat dluh po něm. A navíc je tu ještě pojistka, že v případě neplatiče může SVJ dluh vymáhat po prodejci jako ručiteli.
„Přechod dluhů z prodejce vyplývá z ustanovení § 1186“
Můžete příslušnou část o přechodu dluhů ocitovat?
§ 1186 odst. 2:
„(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“
K tomu z důvodové zprávy k § 1186:
„Nově se však navrhuje, ve shodě s předchozími legislativními projekty zákona o vlastnictví bytů, stanovit převodci povinnost doložit nabyvateli, jaké dluhy související se správou domu na nabyvatele účinností smlouvy přejdou. Do ustanovení se promítají obecné důsledky úpravy převodu vlastnického práva. Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno. Proto se vyžaduje, aby o těchto dluzích měl nabyvatel jednotky vědomost. Bez potvrzení nepůjde o řádnou nabídku, což má význam např. i v souvislosti s ujednaným nebo zákonným předkupním právem.“
A z usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“
O tom, že přechází všechny dluhy převodce, které má vůči SVJ není uvedeno ani § 1186 ani v usnesení Ústavního soudu, přestaňte plácat nesmysly!!!
V § 1186 se hovoří o dluzích souvisejících se správnou domu a pozemku. Chytráku, které dluhy podle vás nepatří do dluhů souvisejících se správou domu a pozemku?
Tak ještě jednou pro méně chápavé či pro ty, kteří opravdu nerozumí česky. § 1186 neříká, že dluhy související se správou domu a pozemku přecházejí na nabyvatele! Kde to tam vidíte? To, že nerozumíte tomu, o čem je zde zmiňovaný judikát, je váš problém, ale netvrďte něco, co není pravda. Právo je trochu složitější.
Nicku Dudekk, respektuji, že máte jiný názor. Nicméně judikatura a část literatury mají opačný názor než vy. Domnívám se, že je pod úroveň tohoto fóra označovat lidi s opačným názorem za méně chápavé a lidi, kteří nerozumí česky. Připomíná mi to dobu minulou: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“. Určitě mohl být § 1186 napsán srozumutelněji, ale musíme žít s tím, co nám vrchnost nadělila a je zbytečné se navzájem urážet.
O čem je zmiňovaný judikát píšu nejen já, ale třeba i Lake ve svém příspěvku http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu uvádí:
„Jeden z čtenářů byl tak laskav a poskytl mi text rozsudku 47 Cm 63/2015–65, ze dne 17. září 2015, kterým samosoudce soudu Praha 5 rozhodl o tom, že dluhy převodce údajně přecházejí na nabyvatele jednotky automaticky.“
Jak vidíte, i lake tvrdil, že uvedený soudce rozhodl o tom, že dluhy převodce údajně přecházejí na nabyvatele jednotky automaticky. Jeho rozhodnutí pak samozřejmě zpochybnil, ale jasně uvedl, o čem soudce rozhodl. A citované rozhodnutí samosoudce soudu Praha 5 pak přes lakeho zpochybňování potvrdil ÚS v už zde citovaném usnesení IV. ÚS 3108/15.
Díky odkazu pana Bédi, za který mu moc děkuji, jsem si přečetla nejen podle mne velmi solidní rozbor původního rozsudku Krajského soudu v Praze, ale i samotný rozsudek a skutečně jsem se nestačila divit. Pro ty, co nemají na čtení čas, shrnu podle mne nejpodstatnější body:
- V kupní smlouvě v čl. VII prodávající prohlašuje, že na převáděné jednotce neváznou žádné dluhy nebo jiné závazky.....
- Předchozí vlastník nepředložil žalovanému potvrzení o bezdlužnosti, které by bylo vystaveno správcem budovy.
- Kupující si měl potvrzení vyžádat.
- Protože to neudělal, závazky z úvěru přešly na žalovaného nabyvatele.
Toliko v případě vydání potvrzení, které by obsahovalo nesprávné informace např. o bezdlužnosti, pak se nový nabyvatel dlužníkem nestává a zůstane jím převodce vlastnického práva k nebytové jednotce.
Pokud je mi známo, tuto konstrukci vymyslela JUDr. Brzobohatá z Nejvyššího soudu, která ji šíří mezi soudcovský lid na seminářích Justiční akademie. https://zpravy.idnes.cz/…/domaci.aspx?…
K tomu bodu 4:
„Protože to neudělal, závazky z úvěru přešly na žalovaného nabyvatele.“
Z tohoto znění by mohl někdo vyvodit, že závazky z úvěru (tj. závazky společenství vůči bance) přešly na nabyvatele. Ovšem v rozsudku je také uvedeno:
" Ze Zápisu ze shromáždění vlastníků SVJ ze dne 13.8.2006 soud zjistil, že vlastníci jednohlasně odsouhlasili zateplení budovy a střechy domu a na uvedenou akci budou čerpat úvěr od ČSOB, který bude splácen z příspěvků vlastníků do fondu oprav."
z čehož se dá naopak vyvodit, že přešly závazky vlastníka převodce hradit společenství příspěvky, z kterých bude následně společenství splácet úvěr bance. Tedy že přešly závazky převodce vůči společenství, nikoliv závazky společenství vůči bance.
Ani v zákoně, ani v důvodové zprávě není uvedeno proč by nějaké dluhy měly přejit. Jasně se tam píše, že se má doložit JAKÉ dluhy přejdou. Ale kdo kde říká, že nějaké dluhy přejít mají???
ÚS nikdy nepotvrdil, že by nějaké dluhy měly přejít. Všichni co to tu tvrdíte opět neumíte číst, nemůžu si pomoci. Vždyť to tady jasně citujete! ÚS pouze konstatuje, že KS „nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti“. ÚS nezjišťuje skutkovou podstatu, či zda si jak KS vyložil zákon.
Vy si v zákoně i v usnesení hledáte něco, co tam vůbec není a sami sebe přesvědčujete, že to tam je…
Přechod dluhů 1*** – Převzato do „Zajímavosti z portálu SVJ“
I kdybych si tisíckrát říkala, že na portál SVJ nepůjdu, protože..... stejně to poruším. Občas tam najdu perlu. Na mínusy nekoukám, svým jediným plusem je nepřebiju. Na obsah ano. Třeba jej někdo vyvrátí, ale zatím o nikom nevím.
Tentokrát za perlu děkuji panu Werewolfovi. To nejdůležitější jsem v jeho příspěvku na svém webu zvýraznila.
N. Klainová 1/2018
Takže p. Klainová vy se ztotožňujete s názorem p. Werewolfa, z něhož cituji:
„Ani v zákoně, ani v důvodové zprávě není uvedeno proč by nějaké dluhy měly přejit.“
Tak se podívejme, co je napsáno ve zmíněné důvodové zprávě. Cituji:
„Do ustanovení se promítají obecné důsledky úpravy převodu vlastnického práva. Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit.“
Pokud se zde píše o obecných důsledcích úpravy převodu vlastnického práva, podle které dluhy přecházejí, má se na mysli § § 1107
„(1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.“
A že je mohl nabyvatel z okolností zjistit vyplývá právě z § 1186, podle kterého je převodce povinen doložit potvrzení o dluzích vystavené společenstvím nabyvateli. Pokud převodce nedoloží potvrzení nabyvateli sám, měl by nabyvatel převodce o potvrzení požádat.
Werewolf dále uvedl: " Vždyť to tady jasně citujete! ÚS pouze konstatuje, že KS „nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti“."
To podstatné Werewolf neuvedl (označuji zvýrazněným textem):
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“
Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit.
Já s tou větou souhlasím, nemám s ní problém. Dluhy, které mají přejít, tak přejdou, v pořádku. Ale které to mají být? A kdo o tom rozhoduje? Kde je psáno, že právě onen dluh SVJ splácený z „FO“ je tím dluhem, který má přejít??
Co se citace ÚS týče, zřejmě nerozumíte psanému textu. Takže pro zjednodušení: „Když se KS rozhodoval v této věci, měl nahlédnout do právních předpisů, porovnat se skutečným stavem věci, rozhodnout se a podat vysvětlení svého rozhodnutí. MY – ÚS nebudeme zkoumat, zda se rozhodl správně, ale jelikož všechny tyto nálěžitosti, které měl splnit splnil, respektujte jeho závěr.“
To Vaše tučné jsem již vypustil, protože důležitá byla věta hlavní. ÚS netvrdí, že má KS pravdu. Jen a pouze, že nevykročil z právního rámce své činnosti. To jsou dvě rozdílné věci přece.
Připomeňte si ze ZŠ větu hlavní, vedlejší a její druhy. Jistě Vám to pomůže.
Napsal jste:
„Já s tou větou souhlasím, nemám s ní problém. Dluhy, které mají přejít, tak přejdou, v pořádku. Ale které to mají být? A kdo o tom rozhoduje? Kde je psáno, že právě onen dluh SVJ splácený z „FO“ je tím dluhem, který má přejít??“
Když se uvádí, že přejdou dluhy, tak se jedná logicky o všechny dluhy převodce vůčí společenství. Čemu na tom nerozumíte? Vaším omylem je, že uvádíte, že přechází dluh SVJ (nepřechází, za ten vlastníci pouze ručí ze zákona). SVJ má dluh vůči bance, ale zároveň mají vlastníci dluh vůči SVJ (z něhož je následně splácen dluh SVJ bance), a právě tento dluh přechází na nabyvatele (uveden v předpise plateb pro vlastníky).
Co se týče výkladu usnesení ÚS, tak se v usnesení uvádí, že závěr, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek …, je ústavně konformní. Čemu na tom nerozumíte? Vaše argumentace, že tato věta neplatí, je demogogie.
Pane Hájku, část diskuse včetně Vašeho příspěvku jsem převzala na svůj web do rubriky „Zajímavosti z portálu SVJ“. Uvedla jsem tam i text k Vašemu příspěvku, který je uveden níže.
Byla bych moc ráda, kdybyste mi mohl napsat, ze kterého § plyne, že přecházejí dluhy převodce SVJ a ne závazek k bance a proč se tedy závazek k bance objevuje v posledním odstavci Vašeho příspěvku.
A teď už kopie z mého webu:
Moje shrnutí:
- Naprosto souhlasím s otázkami, které pokládá pan Werewolf. Asi rovněž neumím číst.
- Hodně se mi líbí odpověď pana Hájka. Ze stejných závěrů, že SVJ má dluh k bance a zároveň pohledávku za vlastníky, vycházím ve všech svých příkladech o úvěrech.
ALE:
Pan Hájek píše: „Když se uvádí, že přejdou dluhy, tak se jedná logicky o všechny dluhy převodce vůči společenství. Čemu na tom nerozumíte? Vaším omylem je, že uvádíte, že přechází dluh SVJ (nepřechází, za ten vlastníci pouze ručí ze zákona).“
3. Kde je možné najít pro tyto věty právní oporu? V § 1186 je pouze, že se jedná o dluhy související se správou domu a pozemku.
A proč je v posledním odstavci pana Hájka zmíněn přechod závazku SVJ k bance, rovněž netuším.
Závěr
Vycházím-li z logiky, že na nabyvatele opravdu přecházejí za daných podmínek dluhy převodce k SVJ, musím konstatovat, že některá SVJ nemají šanci tyto dluhy převodcům vyčíslit.
Vůbec totiž neúčtují o pohledávkách SVJ za vlastníky (= o dluzích vlastníků k SVJ). Fakturu dodavatele za rekonstrukce aj. technické zhodnocení společných části (TZ) účtují přímo jako čerpání DZ na správu. Moc se jim nedivím. Taková doporučení dostávají nejen v „odborném tisku“, ale i na seminářích a já mám dokonce podobné vyjádření písemně od odboru účetnictví MF.
… Konec kopie…
Napsala jste:
„Byla bych moc ráda, kdybyste mi mohl napsat, ze kterého § plyne, že přecházejí dluhy převodce SVJ a ne závazek k bance a proč se tedy závazek k bance objevuje v posledním odstavci Vašeho příspěvku.“
Dluhy převodce přecházejí podle § 1186. SVJ předepíše vlastníků předpisem pravidelné splátky, které jsou následně společenstvím použity na splátky úvěru bance. SVJ by mělo být schopno v každém okamžiku zjistit, kolik zbývá jednotlivým vlastníkům ještě splatit, než bude úvěr zcela uhrazen. To je dluh převodce, který přechází. Je to vzájmu SVJ, pokud takové dluhy nezjistí a neuvede v potvrzení, pak nemusí přejít na nabyvatele a společenství má větší problém s jejich vymáháním.
SVJ má uzavřenu s bankou smlouvu o úvěru, podle které SVJ splácí bance úvěr. Pokud uvádím, že dluh společenství na nabyvatele nepřechází, tak vycházím z logiky věci. Pokud by měly přecházet dluhy splečenství vůči věřitelům (dodavatelům, bance) na nabyvatele, znamenalo by to, že nabyvatel by musel po nabytí jednotky začít splácet přímo těmto věřitelům (dodavatelům, bance), což jak uznáte nemá logiku, protože s nimi je v právním vztahu společenství, niko-li přímo vlastníci. Za tyto dluhy společenství vlastník pouze ručí ze zákona, tj. staly by se jeho dluhem až v okamžiku, kdyby splečenství přestalo platit a věřitel by je začal vymáhat na základě ručení po vlastnících.
Také nesplacený dluh vlastníka, který splácí podle předpisu společenství by mohl být po vymáhání bankou na základě ručení v jiné výši. Představte si že jeden vlastník podle předpisu neuhradil všechny splátky společenství a jiný uhradil všechny (stejný spoluvlastnický podíl). Jejich nesplacený dluh (který přechází) např. splátky na úvěr vůcí společenství by byl jiný, ovšem pokud by začala banka vymáhat kvůli neplacení společenstvím po vlastnících kvůli ručení, tak by vymáhala od obou vlastníků stejnou čásku podle výše spoluvlastnického podílu, který je v našem příkladě u obou stejný.
K poznámci o účtování. Pokud společenství neúčtuje přímo o pohledávkách, tak nesplacený dluh nezjistí ihned z účetnictví, ale musí si ho v případě potřeby spočítat pracnějším způsobem např. z rozdílu úhrad vlastníků (podle nějaké ivídence) a částkou spočítanou podle spoluvlastnického podílu, která případa na uvedenou akci (zateplení, úvěr apod.)
Pane hájku, uvádíte, že „Dluhy převodce přecházejí podle § 1186.“ Ale problém je v tom, že v tomto paragrafu není napsáno, že (všechny) dluhy převodce vůči SVJ přecházejí na nabyvatele.
V odst. 2 § 1186 je uvedeno toto: „Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“
Tedy nic o tom, že nějaké dluhy ze zákona (dle tohoto paragrafu) přecházejí na nabyvatele!
Přešel závazek z úvěru od banky, resp. povinnost podílet se na jeho splácení, nikoliv dluh převodce! Rozumíte česky?
Duddku umíte číst? Podle vyjádření ÚS „přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“
Vy tam nevidíte text „podle § 1186 odst. 2“? Vy nevíte, že v § 1186 se hovoří dluzích které přecházejí? To přece znamená, že na rozdíl od vás považuje ÚS „závazek z úvěru od banky, resp. povinnost podílet se na jeho splácení“ za dluh. Pokud by nemělo jít v § 1186 o dluhy, nýbrž o závazky, tak by nemohlo být v § 1186 uvedeno slovo „dluhy“ ale bylo by uvedeno slovo „závazky“.
Tak konečně to tady někdo napsal. Na nového vlastníka přecházejí závazky vlastníka původního, nic méně a nic více. To znamená taky závazek splácet dluh svj za zateplení domu, pokud nebyl splacen vlastníkem původním. Taky na něj přechází závazek např. přispívat na vytápění, přispívat na platbu svj za dodávky vody, přispívat na úklid, na provoz výtahů, atd, atd. Když má původní vlastník dluh ve vyúčtování roku, tak je to jeho dluh, nemůže to být dluh někoho, kdo služby neodebíral. To, že jeden přihlouplý zákon, resp. jeho tvorci popletli závazky s dluhy a nazval závazky dluhy u nás neřešíme. U nás na nového vlastníka přechází závazky, ne dluhy.
Anone,
když zákonodárce napsal, že přecházejí dluhy, tak přecházejí dluhy. Zákonodárce nic nepopletl, prostě chtěl, aby dluhy převodce přešly na nabyvatele.
Je irevalentní, že se vám to nelíbí, a proto vymýšlíte neopodstaněné teorie o tom, že to tak zákonodárce ve skutečnosti nemyslel, a že se jenom spletl.
Poslední komentáře