Takže p. Klainová vy se ztotožňujete s názorem p. Werewolfa, z něhož cituji:

„Ani v zákoně, ani v důvodové zprávě není uvedeno proč by nějaké dluhy měly přejit.“

Tak se podívejme, co je napsáno ve zmíněné důvodové zprávě. Cituji:

„Do ustanovení se promítají obecné důsledky úpravy převodu vlastnického práva. Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit.“

Pokud se zde píše o obecných důsledcích úpravy převodu vlastnického práva, podle které dluhy přecházejí, má se na mysli § § 1107

„(1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.“

A že je mohl nabyvatel z okolností zjistit vyplývá právě z § 1186, podle kterého je převodce povinen doložit potvrzení o dluzích vystavené společenstvím nabyvateli. Pokud převodce nedoloží potvrzení nabyvateli sám, měl by nabyvatel převodce o potvrzení požádat.

Werewolf dále uvedl: " Vždyť to tady jasně citujete! ÚS pouze konstatuje, že KS „nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti“."

To podstatné Werewolf neuvedl (označuji zvýrazněným textem):

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky i závazek z úvěru od banky čerpaného za účelem opravy budovy, resp. povinnost podílet se na jeho splácení formou příspěvků do fondu oprav.“