Napsala jste:

„Byla bych moc ráda, kdybyste mi mohl napsat, ze kterého § plyne, že přecházejí dluhy převodce SVJ a ne závazek k bance a proč se tedy závazek k bance objevuje v posledním odstavci Vašeho příspěvku.“

Dluhy převodce přecházejí podle § 1186. SVJ předepíše vlastníků předpisem pravidelné splátky, které jsou následně společenstvím použity na splátky úvěru bance. SVJ by mělo být schopno v každém okamžiku zjistit, kolik zbývá jednotlivým vlastníkům ještě splatit, než bude úvěr zcela uhrazen. To je dluh převodce, který přechází. Je to vzájmu SVJ, pokud takové dluhy nezjistí a neuvede v potvrzení, pak nemusí přejít na nabyvatele a společenství má větší problém s jejich vymáháním.

SVJ má uzavřenu s bankou smlouvu o úvěru, podle které SVJ splácí bance úvěr. Pokud uvádím, že dluh společenství na nabyvatele nepřechází, tak vycházím z logiky věci. Pokud by měly přecházet dluhy splečenství vůči věřitelům (dodavatelům, bance) na nabyvatele, znamenalo by to, že nabyvatel by musel po nabytí jednotky začít splácet přímo těmto věřitelům (dodavatelům, bance), což jak uznáte nemá logiku, protože s nimi je v právním vztahu společenství, niko-li přímo vlastníci. Za tyto dluhy společenství vlastník pouze ručí ze zákona, tj. staly by se jeho dluhem až v okamžiku, kdyby splečenství přestalo platit a věřitel by je začal vymáhat na základě ručení po vlastnících.

Také nesplacený dluh vlastníka, který splácí podle předpisu společenství by mohl být po vymáhání bankou na základě ručení v jiné výši. Představte si že jeden vlastník podle předpisu neuhradil všechny splátky společenství a jiný uhradil všechny (stejný spoluvlastnický podíl). Jejich nesplacený dluh (který přechází) např. splátky na úvěr vůcí společenství by byl jiný, ovšem pokud by začala banka vymáhat kvůli neplacení společenstvím po vlastnících kvůli ručení, tak by vymáhala od obou vlastníků stejnou čásku podle výše spoluvlastnického podílu, který je v našem příkladě u obou stejný.

K poznámci o účtování. Pokud společenství neúčtuje přímo o pohledávkách, tak nesplacený dluh nezjistí ihned z účetnictví, ale musí si ho v případě potřeby spočítat pracnějším způsobem např. z rozdílu úhrad vlastníků (podle nějaké ivídence) a částkou spočítanou podle spoluvlastnického podílu, která případa na uvedenou akci (zateplení, úvěr apod.)