Podle ní jsou dluhy, které mají přejít na nabyvatele jednotky, závadou, která není zapsána ve veřejném seznamu a která na nabyvatele přejde, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit.

Já s tou větou souhlasím, nemám s ní problém. Dluhy, které mají přejít, tak přejdou, v pořádku. Ale které to mají být? A kdo o tom rozhoduje? Kde je psáno, že právě onen dluh SVJ splácený z „FO“ je tím dluhem, který má přejít??

Co se citace ÚS týče, zřejmě nerozumíte psanému textu. Takže pro zjednodušení: „Když se KS rozhodoval v této věci, měl nahlédnout do právních předpisů, porovnat se skutečným stavem věci, rozhodnout se a podat vysvětlení svého rozhodnutí. MY – ÚS nebudeme zkoumat, zda se rozhodl správně, ale jelikož všechny tyto nálěžitosti, které měl splnit splnil, respektujte jeho závěr.“

To Vaše tučné jsem již vypustil, protože důležitá byla věta hlavní. ÚS netvrdí, že má KS pravdu. Jen a pouze, že nevykročil z právního rámce své činnosti. To jsou dvě rozdílné věci přece.

Připomeňte si ze ZŠ větu hlavní, vedlejší a její druhy. Jistě Vám to pomůže.