Předpis úhrad měsíčních plateb - splátka úvěru

Děkuji za odpověď. Pro sebe tedy budu žádat ten nejvyšší trest. Nicméně nějaké východisko musí existovat. Pokud se tedy nejedná o náklad na správu domu, lze ho do předpisu plateb uvést jako službu a nazvat to třeba výpůjčka na zateplení domu? Protože by se jednalo o dlouhodobou platbu, měli bychom vyúčtování provádět každý rok nebo až po splacení celé půjčky? Náklad na zateplení byl samozřejmě schválen shromážděním (100%), takže předpokládám, že všichni vlastníci budou s taktou nazvanou položkou souhlasit. Trochu mám problém s tím, když dojde ke czizení některé jednotky, ale to bych v této fázi asi neřešil.

Pane Matys, píšete: „Náklad na zateplení byl samozřejmě schválen shromážděním (100%)“.

Takže povinností SVJ bylo buď požádat vlastníka majetku o přiměřenou zálohu (§ 2436 NOZ), nebo ihned po převzetí díla oznámit vlastníkům jednotek výši jejich platby a stanovit jim termín úhrady.. To jste měli udělat okamžitě po tom, co SVJ obdrželo konečnou „fakturu“ od zhotovitele.

Jak to, že si SVJ vzalo bez svolení vlastníků úvěr? Tím výbor zdražil celé dílo nejméně o 50%. Vlastník jednotky má pouze povinnost uhradit účelně vynaložený náklad na opravu či zhodnocení svého majetku. Není však povinen hradit ani o korunu více. A k tomu, aby uhradil, co je dlužen, mu SVJ musí napřed celou akci vyúčtovat (§ 2435 NOZ) a vyzvat jej prokazatelně k úhradě.

SVJ mělo mít jasno o financování, o případném úvěru od banky a půjčce vlastníkům, o tom kdo chce uhradit ihned a kdo by dal přednost rozložení splátek do delšího období. To jste si měli zjistit a zajistit předem, samozřejmě. Ne teprve po skončení akce začít pátrat kdo to asi zaplatí a jakým způsobem.

Pustili jste se do úvěrování a půjčování peněz. Jde o peněžitou zápůjčku podle § 2390 a následujících NOZ. To běžně provádějí velké leasingové společnosti, Esox, či Home Credit. Ty firmy na to mají desítky specialistů a právníků, mají na to vypracované účetní postupy a mají právně perfektní vzorové smlouvy, které sjednávají s každým dlužníkem. Překvapuje mne, s jakou lehkomyslností se členové výborů pouštějí do finančních transakcí, kterým nerozumějí, na které nemají finanční krytí, a které SVJ nemá od samého počátku jištěny řádnými smlouvami s dlužníky.

Je v první řadě nutno oznámit vlatníkům jednotek výši jejich dluhů a stanovit jim termín úhrady. To je základ. Teprve od toho okamžiku jsou povinni hradit. To jste měli udělat okamžitě po tom, co SVJ obdrželo konečnou „fakturu“ od zhotovitele. Na co vlastně čekáte? Zároveň jim nabídněte smlouvy o uznání dluhu se splátkovým kalendářem.

1. Ten, kdo hodlá uhradit celou částku najednou, to udělá obratem. SVJ není oprávněno nutit jej do dlouhodobého splácení mnohem vyšší částky. Takovou zákonnou povinnost jsko vlastník jednotky nemá. Uvědomte si, že on o žádný odklad úhrady nežádal.
2. Ten, kdo nemůže zaplatit ihned celou částku, jistě rád podepíše smlouvu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem. SVJ mu nemusí již nic předepisovat v předpisu plateb, protože splátky má přece uvedeny ve smlouvě. Ostatně vůbec se nejedná o platby spojené se správou domu; jde o peněžitou zápůjčku.
3. Ten, kdo odmítne zaplatit ihned, ani nepodepíše smlouvu o splátkovém kalendáři, bude po předžalobní výzvě ihned zažalován jako neplatič.

Opakuji: tyto tři možnosti jste měli vlastníkům jednotek nabídnout na samém počátku. Pak byste se nedostal do právní a časové tísně, ve které se nyní nacházíte. Je to jen chyba členů výboru.

lake

příliš jsem zjednodušil popis situace. Na jednom shromáždění byla 100% schválena akce revitalizace domu. Na jednom z dalších shromáždění byl schválen úvěr včetně doby jeho trvání a včetně navýšení dlouhodobých záloh na správu a údržbu domu tak, aby byly pokryty splátky úvěru. Na dalším shromáždění byl schválen zhotovitel a rozpočet. Po ukončení akce byly na dalším shromáždění schváleny celkové konečné náklady (které byly mimochodem o cca 120.000 Kč nižší než původní rozpočet). Vše vždy schváleno 100% vlastníků. Rovněž všichni vlastníci předem souhlasili se splátkovým systémem, nikdo nechtěl zaplatit celou částku najednou. Co jsme neudělali, bylo podepsání smluv o dluhu. Takže znovu stejná otázka: je možné a jak zavést tuto platbu do předpisu úhrad? Skutečně musíme všem vlastníkům nabízet smlouvu o uznámí dluhu?

Zcela jistě. Představte si situaci, že vlatník prodá byt nebo nedejbože umře. Kdo to bude pak splácet?

Pane „.“, právě proto si pan Matys připravuje půdu pro podvod spáchaný na budoucím nabyvateli jednotky.

Panu Matysovi se zde protiprávně radí, aby spáchal podvod a porušil zákon o účetnictví. To se stane, když o splátkách dluhu bude účtovat jako o přijatých zálohách na budoucí náklady. Jedná se totiž jednoznačně o úhradu existujícího a již vyčísleného dluhu. Je bezvýznamné, zda se má hradit jednorázově, nebo ve splátkách.

Ve skutečnosti zde žádné budoucí náklady na správu nejsou: SVJ již vše uhradilo zhotoviteli zateplení. Náklad již vznikl, jeho výše je známa. Jde tedy už jedině o splácení dlužné částky. Nelze na tento účel vybírat zálohy. Ten podvod je známý a spočívá v tomto triku:

Z uvedeného je zřejmé, že vlastníci jednotek i pan Matys směřují k podvodu. Připravují si k tomu půdu tím, že se chystají splátky existujících dluhů vést v účetnictví jako by se jednalo o platby záloh na budoucí účel správy domu. Jde o podvod na nabyvateli jednotky: podstatou trestného činu je uvést nabyvatele jednotky v omyl a přinutit jej platit dluh jiné osoby. Klíčovým krokem tohoto podvodu je označit klamavě splátky dluhu jako by šlo o zálohy na budoucí náklady správy domu.

Jde o trestný čin podvodu podle § 209 TrZ (podvod ve stadiu přípravy). Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin (…) jako člen organizované skupiny. Organizovanou skupinou je i výbor SVJ včetně účetní.

Nemluvě o tom, že jde o porušení § 7 zákona o účetnictví.

lake

Přesně tento podvod se u nás taky stal, nahlásil jsem to na Hospodářskou kriminální policii, ale dopadlo to tak, že se jim to nechtělo vyšetřovat a prostě tam neviděli zlý úmysl (jen jakousi neschopnost správně účtovat) a pouze mě odkázali na občanko správní spor, ať nás soud rozsoudí…

Pokud se podvod nestal, tak samozřejmě není co vyšetřovat. Jak prosté.

Pan lake promine, už musím reagovat :-)

V tom případě, hledejme nejjednodušší řešení. Píšete, že jste odhlasovali navýšení dlouhodobých záloh na správu a údržbu domu. To znamená, že splátka úvěru půjde z těchto peněz, protože účelně vynaložené prostředky poskytnutého úvěru mají stejný účel jako vaše dlouhodobé příspěvky na správu a údržbu domu. Takže se navýší položka na výpočtovém listu dle usnesení o zvýšení příspěvků na správu a údržbu domu.

Každý rok byste měli tedy na shromáždění dostat informaci:

• zůstatek úvěru k 31.12.
• zaplacená jistina
• zaplacené úroky
• zaplacené příspěvky za dané období – (jistina+úrok)
• rozpad (vyúčtování) těchto příspěvků, jejich zůstatek

Osobně si myslím, že nemusíte nabízet smlouvu o uznání dluhu, protože určitě máte ve Stanovách uvedeno, že Shromáždění může udělovat předchozí souhlas k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru. Tím se vlastníci zavazují, že budou na daný úvěr přispívat dle svého podílu na společných částech domu. Z vašeho popisu soudím, že jste o daném úvěru hlasovali předem.

Pan Lake možná promine, ale soudní neprominou:

„Tím se vlastníci zavazují, že budou na daný úvěr přispívat dle svého podílu na společných částech domu. Z vašeho popisu soudím, že jste o daném úvěru hlasovali předem.“

S dovolením, to je právní nesmysl. Schválením výše a podmínek schválilo shromáždění uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků (§1208/g3), p.o., nic víc a nic míň. Vlastníci samotní se k ničemu takovému jako „přispívání“ na splácení cizího úvěru prav.osoby nezavazují!

Podle §1194/2:

• „Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.“

vzniká jim tedy a pouze jen ručitelský závazek za splácení úvěru společenství vlastníků, p.o.

Pane Korky, lépe než štědré rozdávaní matoucích rad bez právního podkladu je nastudovat si problematiku, pan Lake to po Vás ani nestačí opravovat.

Čtěte pozorně, tazatel píše, že si odhlasovali zvýšení příspěvků s tím, že část těchto příspěvků bude určena na splátky úvěru. Budoucím nákladem je splátka úvěru a o ní se bude účtovat. Tím, že odhlasovali, že úvěr bude financován takto, stanovili jakým dílem se bude každý z vlastníků podílet a do jaké výše. Tím, že odhlasovali, že na danou splátku úvěru budou přispívat daným způsobem je pro ně zavazující.

Nikde jsem nenapsal, že jsou účastníky smlouvy, že to je jejich úvěr, či že ručí svým majetkem.

Pane Korky, hluboce s mýlíte. Splátka úvěru NENÍ a nikdy nebude nákladem. Prostudujte si nějakou příručku o účetnictví. Tam zjistíte rozdíl mezi náklady a výnosy a příjmy a výdaji. Pak snad pochopíte v čem jsou vaše rady naprosto
chybné. Lake, ale i další se snažili vám problém vysvětlit, ale marně. Zatím by snad stačilo, kdybyste si před spaním opakoval stokrát: splátka úvěru není náklad…splátka úvěru není náklad…splátka úvěru není náklad… Jirka

Opět, nečtete pozorně.

Napsal jsem, že splátka úvěru je nákladem, o kterém se bude účtovat. Nemluvil jsem o tom, že se tak bude dít na nějakém 5 účtu, když mne odkazujete na příručku o účetnictví. Oba dva víme, že splátka se skládá z jistiny a úroků a ty musí být v účetnictví odděleny. Nehledě na bankovní poplatky s úvěrem spojené, pokud jsou součástí poskytnutého úvěru.

Problém já z toho nedělám, jen se snažím tazatele varovat před tím, že praxe je naprosto jinde, než zde tvrdí pan lake.

Měl jste někdy před sebou návrh smlouvu o úvěru pro SVJ? Pročetl jste si někdy podmínky pro čerpání úvěru? Četl jste někdy podmínky zajištění úvěru pro SVJ? Pracoval jste někdy v bance a věnoval se problematice úvěrování? Absolvoval jste někdy certifikované školení na úvěrové podvody?

Korky, je zjevné, že máte zásadní mezery v logice uvažování.

Že SVJ o něčem účtuje neznamená ještě, že je oprávněno tyto částky předepisovat vlastníkům k úhradě.

SVJ účtuje o mnoha věcech. Ne všechny patří pod správu domu a pozemku.

NApříklad SVJ účtuje o nákladu,který vynaložilo na opravu či zhodnocení domu. Tento náklad jsou osoby, jejichž majetek byl zhodnocen, povinny uhradit podle svých spoluvlastnických podílů.

SVJ například také účtuje o svém úvěru, o penězích,které přijalo od banky, a o splácení jistiny, úroků, poplatků za vedení úvěrového účtu.

Váš prpoblém, Korky,spočívá v tom, že se neumíte správně rozhhodnout kterou z těch částek je SVJ oprávněno naúčtovat kterým osobám.

Začněme s tím, co je zcela jisté a je také uvedeno v zákonu: jestliže SVJ zhodnotilo majetek konkrétní skupiny vlastníků spravovaného majetku, je povinno od nich vymáhat úhradu za toto zhodnocení, neboť tím došlo k jejich obohacení. (Je lhostejno, zda budou svůj podíl hradit jednorázově, či ve splátkách).

Jakmile pochopíte tuto jednoduchou skutečnost, začne Vám (snad) být jasné, že už nemůžete vlastníkům jednotek z tohoto důvodu naúčtovat nic z toho, co spadá pod splácení úvěru právnickou osobou SVJ. Skončil byste totiž na dvojnásobku skutečně dlužné částky, jak už jsem Vám dvakrát ukázal. A to je pitomost, pane Korky.

SVJ účtuje jak o přijatém úvěru a jeho splácení, tak o vynaložených nákladech na zhodnocení cizího majetku. Předepsat vlastníkům z důvodu správy domu však SVJ může pouze jednu jedinou z těch dvou hromádek.

1. Splácení úvěru je záležitost vnitřního cashflow právnické osoby samotné při poskytování individuálních půjček. To ovšem není činnost,která by jakkoliv souvisela se správou domu. To je poskytování finančních služeb. A na to musí být sjednány smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem, protože toto nespadá pod hlavní činnost SVJ. Vy si to stále pletete, že?
2. Oprava a zhodnocení cizího majetku je hlavní činností SVJ a pouze náklady na tuto svou činnost může SVJ předepsat dlužníkům jako příspěvek na správu domu.

Pochopí? Nepochopí? Co myslíte?

lake

Vážený pane lake,

1.) Nikdy jsem netvrdil, že SVJ je oprávněno na základě účtování o něčem, toto něco předepisovat vlastníkům k úhradě. Hezký pokus mne nachytat.

2.) SVJ žádný náklad nevynaložilo, veškerá revitalizace je placena z cizích peněz, nemůže tedy SVJ o tom účtovat jako o svém nákladu.

3.) SVJ přeci peníze na revitalizaci nepřijímá od banky. Banka je na základě prokazatelných dokladů proplácí přímo dodavateli.

4.) Tito vlastníci však již předem řekli, jak se daná věc bude financovat. Točíme se stále dokola. Lhostejno to není, vlastníci odhlasovali jakým způsobem se tento vnitřní poměr SVJ k úvěru řídit.

5.) Vaší domněnku o dvojnásobku jsem již dávno vyvrátil. A upozornil jsem, že to se může stát při Vašem výkladu.

6.) Takže platí, že vynaložené náklady na zhodnocení cizího majetku nelze předepsat, protože tyto náklady nebyly doposud vynaloženy, protože celou tuto částku uhradila banka poskytnutím úvěru. Z toho tedy plyne, že nákladem pro SVJ je splátka úvěru na toto zhodnocení.

7.) Poskytování finančních služeb – myslím, že toto není oprávněno dle svého účelu provádět.

Korky, buď se nevyznáte v právu a v účetnictví, nebo podvádíte. To už jsem zde napsal.

1) Vy jste tvrdil,že SVJ účtuje o úvěru a pouze proto bude tuto částku rozúčtovat vlastníkům jednotek. Upozornil jsem Vás už na to, že je to nesmysl: nákladem SVJ na zateplení domu je částka, projkazatelně uhrazená za zateplení domu. Tu jste ze zákona povinen vymáhat, jste li statutár.

2) Mýlíte se. Je to SVJ, kdo uhradil náklad na zateplení. Nerozumíte ani základním účetním operacím. Je bezvýznamné, zda SVJ hradilo z vlastních či z cizích zdrojů. Je bezvýznamné,zda SVJ hradilo v hotovosti, šekem, nebo převodem z bankovního účtu.

3) O proplácení také nemáte ani páru. Peníze na úhradu faktury sice šly "od banky", ale zcela Vám ušlo, že byly odepsány z úvěrového bankovního účtu SVJ. To je ten účet, který si SVJ povinně zřídilo po schválení úvěru, Vy popleto. Nevyznáte se ani v základních závazkových vztazích. (Poznámka: Pokud by snad hradila za SVJ jiná osoba, v účetnictví SVJ by se to samozřejmě muselo objevit jako závazek SVJ vůči této osobě. A máme zase stejný případ: částka, kterou jsou povinni přímo uhradit ti, pro které SVJ zhodnotilo jejich majetek.)

4) Už Vám ozřejmil jiný diskutující, že pouhé schválení úvěru vlastníky jednotek neznamená, že by přijali závazek tento úvěr uhradit za SVJ. Naopak: přijali pouze závazek uhradit to zateplení. A právě toto jim SVJ má naúčtovat. Navíc pak SVJ naúčtuje nějakou částku za finanční službu těm, kdo požáídali hradit svůj dluh v dlouhodobých splátkách.

5) O dvojnásobku jste to zde tvrdil Vy: jestliže přičtete k příspěvku na zateplení podle zákona další (protizákonnou) platbu na "splátky cizího úvěru", pak jste na dvojnásobku skutečného dluhu každého vlastníka. To by osobě s rozumem průměrného člověka mělo signalizovat, že na Vaší teorii je něco velmi špatně. O přijatém úvěru se zkrátka vlastníkům účtovat nesmí. Viz § 1414 NOZ.

6). Účetní neználek, podvodník nebo troll? Částku za zateplení má SVJ v účetnictví zpravidla zavedenu jako úhradu vystavené "faktury" od zhotovitele, takže jde o odchozí platbu z úvěrového účtu SVJ. Existuje k tomu smlouva na zateplení, "faktura" i bankovní výpis, takže se to do účetnictví SVJ dostat muselo, Vy popleto.

7) SVJ v domě tazatele fakticky dělá to, že kromě zhodnocení cizího majetku poskytuje finanční službu. Podle názoru Evropského soudního dvoru je jakýkoliv odklad platby, který přesahuje obvyklou dobu splatnosti, samostatnou finanční službou. Je tedy nutno toto vykazovat v účetnictví jako poskytovanou službu, protože rozložení splátek na 20 let neobhájíte jako "obvyklé podmínky splatnosti".

Mimochodem,Vaše tvrzení že SVJ "toto není oprávněno dle svého účelu provádět" je opět jen Vaše fantazie, která nemá oporu v právu. SVJ může provádět leccos, například poskytovat různé služby. Ale konečně se dostáváme ktomu,co jsem se zde snažil tolikrát vysvělit: Poskytování finančních služeb jednotlivým osobám nespadá do hlavní činnosti, kterou je správa domu. Proto jsem tazateli doporučoval, aby si SVJ sjednalo s dlužníky normální smlouvy podle Občanského zákoníku. Pod správu domu toto již nespadá.

A právě proto se zvýšené náklady na odložené splácení dluhů nesmí v účetnictví SVJ objevit ani jako "zálohy na správu", ani jako "příspěvky na správu". Jde přece o platební důvod odlišný od správy domu. Jde o úhrady za poskytnutou službu!!!

lake

1.) Nákladem SVJ nemůže být částka vynaložena na zateplení. Tento náklad nese v danou chvíli úplně někdo jiný. Podívejte se, jak se účtuje čerpání úvěru. Takže dle Vaší teorie nemám v danou chvíli jako statutár co vymáhat.

2.) SVJ nic neuhradilo – uveďte mi jediný souvztažný zápis při čerpání úvěru, který proběhne buď na nákladových účtech ve třídě 5 či na účtech, kde SVJ eviduje svoje peníze a jejich tok. To, zda tak činilo z vlastních zdrojů je jedna z nejdůležitějších věcí a nelze ji ignorovat, jak vy činíte.

3.) Vážený pane, nemáme stejný případ, daný účet se jmenuje úvěr, náklady s ním se účtují průběžně, a existují něco jako náklady příštích období, pokud Vám to něco říká. Zákon ve správě společné věci nerozděluje na vlastníky bývalé a nové. Zhodnotil se společný majetek, s majetkem jsou spojeny povinnosti i práva. S tímto majetkem jsou spojené závazky pro všechny vlastníky daného společného majetku bez ohledu na to, zda se tím vlastníkem stali dříve či později.

4.) Nic takového jsem netvrdil. Tvrdím, že pokud vlastníci bytových jednotek rozhodnou o tom, že tento úvěr budou jednotliví vlastníci (členové SVJ) hradit nějakým způsobem (forma příspěvku – či dle vaší terminologie splátkový kalendář a uznání dluhu) zavázali se k tomu, že se jedná o závazek plynoucí z držby jejich společného majetku, který byl zhodnocen a s tímto majetkem je též spojený. To znamená, přijdu-li o daný majetek můj závazek zaniká.

5.) To, že SVJ spravuje cizí majetek, je Vaše teorie, já váš názor nesdílím. Tvrdím, že vlastníkům nemůžete dát k úhradě náklad na zateplení, který nesl někdo jiný, o němž SVJ neúčtovalo.

6.) Do účetnictví se to dostává, ale nikoliv jako náklad. Schválně si zapište podvojně, předpis faktury a její uhrazení při čerpání úvěrem. Předpis faktury od dodavatelem Vám nedává právo po někom něco chtít.

7.) Vážený pane lake, neposkytuje finanční službu, pokud je v postavení toho, kdo provádí nějaký příkaz na základě toho, že spravuje společnou věc, a že k tomu dostal příkaz. Rozložení splátek na toliko let obhájíte absolutně bez problémů. Prostudujte si druhy úvěrů, jejich členění a účelovost.

Vážený pane lake, takže když je v zákoně uvedeno, že SVJ je založeno za určitým účelem a nesmí vykonávat podnikatelskou činnost, což poskytování finančních služeb je, tak je to fantazie?

A já tvrdím, že to myslíte sice dobře, ale je to cesta do pekel. Navíc netvrdím, jak se daný příspěvek má jmenovat, jak píšete v závěru svého příspěvku.

Nic takového se v účetnictví také neobjevuje!

Milý pane, pokud si smluvně neošetří převod dluhu úvěru na zateplení prodávající s kupujícím,pak je celá tíže na tom,kdo v době vzniku úvěru bytovou jednotku vlastnil.Vy jako statutár jste povinen zajistit jeho pravidelné splácení po původním vlastníkovi.Na nabyvatele jednotky žádné takové závazky automaticky nepřecházejí,pokud není uzavřena písemná dohoda dvou zmíněných stran.Jiná věc je pokud nabyvatel jednotky skočí SVJ a prodávajícímu na špek a začne úvěr po obdržení předpisu na úhradu záloh hradit.V to případě má smůlu,neboˇse má za to,že k dluhu na úvěr věděl a s jeho splácením souhlasí.Normální je si vše před vlastní investicí do bydlení vše ověřit.

Pro SVJ je nákladem splátka úvěru – nikoliv to, že někdo za cizí peníze něco opravil. Jedná se o náklad příštích období, který může a nemusí vzniknout. O dané splátce se tedy účtuje a předepisuje se vlastníkům, až v době vzniku tohoto nákladu. Tudíž nemohu předepisovat náklad, který jsem uhradil, a který vznikl v budoucnu, když v době vzniku tohoto nákladu, již vlastník není vlastníkem.

Všichni tady tvoří teorie o tom, že si to musí vypořádat bývalý vlastník a nový vlastník. To by si samozřejmě při prodeji měli tyto informace předat. Mne osobně by při koupi bytu zajímalo, co všechno mne čeká na výpočtovém listu, dle kterého budu odvádět příspěvky a zálohy.

Jak jsem se již zmínil, tím že při financování úvěrem přijde faktura, nevzniká SVJ náklad! Náklady vznikají postupně po dni prvního čerpání či při jiné podmínce zmíněné ve smlouvě o úvěru.

Pane Korky, znovu vám opakuji, abyste nastudoval účetní příručky. Splátka není náklad – na tom nic nemění to, že budete tisickrát opakovat, že ano. Nákladem je naopak to, že někdo něco opravil. Splátka účtu je výdaj, nikoliv náklad. Náklad vznikl v momentě uskutečněného zdanitelného plnění, většinou v okamžiku fakturace. V tomto momentě je nutno náklad rozúčtovat na vlastníky. Je jedno, jestli zaplatí hned, nebo později. Je jedno, jestli jej SVJ zaplatí ze svých, nebo půjčených peněz. Splácení už není náklad, to by vám finanční úřad nepochybně vysvětlil. Jedná se o výdaj, který ale nemá nic společného s tím, kdo je vlastníkem v době, kdy se platí. Jirka

Korky, žádná banka vám nepodstrčí smlouvu, aby na tom byla škodna. Smlouvu vždycky uzavírají dvě strany. Vy jako zástupce svj jste tam od toho, abyste úřednici v bance vysvětli, že tak, jak si to ona představuje to nepůjde. Já jsme to udělal a ejhle, úřednice ze svých nesmyslů,splácet úvěr dokonce z fondu oprav (který u nás nemáme) vycouvala. Jednoduše zjistila, že u nás to tak nepůjde, protože v našem svj tu funguje jinak. Byl jsem asi první, kdo ji oponoval, všichni ostatní jí to zbaštili.

? a ona vám snad banka cpala do smlouvy požadavek splácení z fondu oprav ?

Pane Anonyme, nevěřil byste jaká zvěrstva mívají banky ve svých vzorových smlouvách. Zaměstnanci bank si totiž dlouhodobě pletou SVJ s bytovým družstvem, takže v návrhu smlouvy někdy najdete i takové pitomosti jako „fond oprav“.

Nejhorší však je, že neználci ve výborech SVJ (takoví, jako pan Korky) tyto nesmysly s klidem podepisují, a nechávají na shromáždění odhlasovat protipráví usnesení o „splácení úvěru“ a „fondu oprav“. Tak se tyto nesmysly dostávají do mozků prosťáčků jako je pan Korky. On pak bezmezně věří tomu, že co bylo protiprávně odhlasováno o jakémsi „splácení úvěru přes fond oprav“, také skutečně platí.

Správně by SVJ mělo prokazovat svou připravenost dostát svým závazkům z úvěru pomocí dvoustranných smluv sjednaných s budoucími dlužníky o jejich splátkovém kalendáři. Ale to jsem zde přece tazateli napsal už na samém počátku.

Součástí těchto smluv by mělo být sankční ustanovení: jakmile dlužník zcizí svou jednotku a nezajistí, aby nabyvatel převzal jeho dluh vůči SVJ, bude celý zůstatek dlužné částky splatný ihned. To by si každý dal pozor, jestli svůj dluh zatají či nezatají před kupujícím.

lake

Pod tohle se můžu jenom podepsat lake… vyděl jsem nějaké zápise ze schromážděních : totální zvěrstva. Na jedné A4 zápis, kde se schválil úvěr, navýšení tzv. fondu oprav, navýšení měsíčních záloh, změna banky atd…

Pane lake, vyvarujte se pomluv, věřte, že nebudu mít problém při trestním řízení pro pomluvu dokázat, že jsem nikdy nic takového neodhlasoval a nepodepsal. Nikdy jsem nenapsal, že bylo odhlasování jakési „splácení úvěru přes fond oprav“.

Pane Korky, stačí že jste napsal tento protiprávní nesmysl: „Zhodnotil se společný majetek, s majetkem jsou spojeny povinnosti i práva. S tímto majetkem jsou spojené závazky pro všechny vlastníky daného společného majetku bez ohledu na to, zda se tím vlastníkem stali dříve či později.“

Skutečnost je jiná. S majetkem skutečně jsou spojeny povinnosti i práva, ale jinak než se domníváte Vy. Pokud došlo ke zhodnocení (zlepšení) majetku pana A, náklady na toto zhodnocení nese pouze pan A. Této své povinnosti se nemůže nijak zprostit, ani kdyby později svou jednotku prodal, daroval, či směnil.

To je naprostý právní základ, který Vy ignorujete. Vymýšlíte si k tomu protiprávní bludy. Tvrdím, že zde obhajujete protiprávní a podvodné jednání, a jsem schopen to prokázat citací z judikatury.

Stačilo Vám toto, pane Korky?
Podrobně se o tom psalo zde: http://www.portalsvj.cz/…ho-vlastnika
A také zde: http://www.portalsvj.cz/…-vlastnika-0

lake

11 C 58/2010 – jednalo se o náklad, který SVJ vynaložilo prokazatelně ze svých peněz, které byly na účtu SVJ. Na základě tohoto a usnesení shromáždění se rozhodlo o tom, že danou částku zaplatí jednotliví vlastníci. O tom se rozhodlo a realizace byla provedena ještě před převodem jednotky. V daném usnesení se neřeší financování cizím zdroji. Tudíž toto nemůžete použít jako argument a opírat se toto usnesení.

I. ÚS 2926/2010 – opět rozsudek řeší naprosto odlišnou situaci, než je řešení zajištění cizích zdrojů pro financování.

22 Cdo 216/2011 – daná spisová značka opět řeší úplně jinou věc, takže opět mlácení prázdné slámy a argument, který s daným tématem nemá nic společného.

22 Cdo 3404/2010 – daná spisová značka opět řeší úplně něco jiného.

Vytahujete ty věty z daných usnesení a rozsudků, které Vám zapadají do vašich teorií a názorů, aniž by souvisela s danou tématikou.

Zdravím,

Souhlasím s Vámi – věty citované jezerem z jím uvedených usnesení a rozsudků jsou vytržené z kontextu, jde o úplně odlišné věci.

Mrzout

Milý pane Mrzoute,

soudím,že neumíte rozeznat o čem ty rozsudky jsou, takže nemůžete ani hodnotit zda jsou či nejsou vytržené z kontextu. Nemohu Vám bohužel nijak pomoci, abyste začal chápat základy práva.

Právní otázka zní takto:
Jestliže osoba A opraví/zlepší majetek osoby B, vznikne tím vztah závazkový (obligační), nebo vztah věcný?

Soudy konstantně judikují, že platí první z obou možností: jde o vztah obligační. Závazek není spojený s vlastnictvím věci či bytu. Dlužník se nemůže svého závazku zprostit tím, že později prodá věc, která byla opravena/zlepšena.

Dal jsem k tomu citace z rozsudků od městského soudu přes Nejvyšší soud až po Ústavní soud, ale jak vidím, ani to Vám a panu Korkymu nepomohlo pochopit o co jde.
----------------------------------------------------------------

Nejde samozřejmě jen o judikáty. Naprosto stejně je tato záležitost řešena i v novém Občanském zákoníku.

Podle § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch (…) tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Při tom je nepochybné, že SVJ-právnická osoba opravila/zlepšila cizí majetek. Vlastník tohoto majetku – jestliže nezaplatil ihned co je dlužen – se tím nepochybně obohatil. (Při tom je bezvýznamné, zda a kdy bude SVJ něco platit nějaké bance.)

Podle § 3004 NOZ platí, že obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků;. Z toho plyne, že obohacená osoba je povinna uhradit náklad na opravu/zateplení svého majetku, i kdyby nebyla sjednána žádná smlouva mezi ním a SVJ. Obohacený je také povinen navíc uhradit veškeré užitky spojené s tím, že si úhradu rozložil do splátek na delší časové období. Uhradí tedy SVJ veškeré zvýšené náklady, které SVJ prokazatelně vznikly (např. náklady související se zajištěním bankovního úvěru).

Podle § 3004 NOZ platí, že „zcizil-li [obohacený] předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, má ochuzený právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil“.

O tom zde píšu opakovaně: Jestliže pan B prodal svou jednotku již po opravě/zateplení domu, pak tím zcizil předmět bezdůvodného obohacení za úplatu. Obohatil se tím, že za opravu/zateplení zpeněženého majetku dosud nezaplatil plnou částku. SVJ může požadovat, aby prodávající ihned po prodejí jednotky splatil peněžitou náhradu, to jest celou částku, kterou svému společenství ještě dluží.

Vůbec nepřichází v úvahu, že by SVJ něco mohlo vymáhat po nabyvateli jednotky. To by byl trestný čin podvodu, jak už jsem napsal. Jediná možnost přechodu dluhu na nabyvatele je podle § 1888 NOZ: pokud si prodávající a kupující sjednají přechod dluhu, a SVJ jako věřitel s tím vysloví souhlas.
----------------------------------------------------------------

lake

Vždyť já jsem nikde o žádném fondu oprav nepsal! Psal jsem, že banka od SVJ bude chtít ještě před prvním čerpáním nějakým způsobem, například na základě nějakého usnesení ze shromáždění doložit, že SVJ bude mít prostředky k tomu, aby úvěr bylo schopno splácet.

Pane Korky, Vaše texty jsou plné zmatků a naprosto nelogické. Napsal jste: „Budoucím nákladem je splátka úvěru a o ní se bude účtovat.“. Sledujte laskavě jak by dopadlo, kdyby se tazatel řídil podle Vaší pomatené rady.

1. SVJ vynaložilo na zhodnocení majetku vlastníků částku 8 000 000 Kč. Takže vlastníci dluží společenství tuto částku a mají zákonnou povinnost ji uhradit.
2. SVJ si k provedení zateplení vzalo od banky úvěr ve výši 8 000 000 Kč a spácí jej. Vy zde tvrdíte, že vlastníci jsou povinni tento úvěr také zaplatit.

Takže celkem by dluh vlastníků vůči SVJ dosáhl podle pana Korkyho částky

Podle pana Korkyho je tedy dluh vlastníků dvojnásobný než ve skutečnosti. Pane Korky, děláte si z nás srandu, nebo jste skutečně tak zmatený? Přestaňte fantazírovat a vraťte se do reality.

lake

Pane lake.

1. SVJ nic „nevynaložilo“, pouze si zajistilo cizí zdroj financování.
2. Tvrdím, že vlastníci si usneseními určili, co se bude dělat, jak se to bude financovat, a z čeho dané financování budou krýt.

Vkládáte mi do klávesnice nesmysly, o kterých nikdo nepsal.

Odlišujte zdroje financování investice (úvěr) a zdroje pro úhradu zdroje financování (splátka úvěru).

Pane Korky, jste zcela mimo. Zajstit si cizí zdroj financování znamená, že SVJ se zadlužilo u banky. To, že SVJ dostalo „na dřevo“ hromadu peněz a zase ty peníze vrací bance zpět – to nemá se správou domu vůbec nic společného. Vlastníkům jednotek je to přece úplně jedno! Vlastníci jsou svému společenství povinni uhradit náklad na zlepšení jejich majetku. Bance nejsou povinni uhradit ani korunu.

Kdyby si SVJ půjčilo jeden milion a druhý den jej zase vrátilo, tvrdil byste, že ten milion musí svému společenství uhradit vlastníci jednotek? To by mohl tvrdit jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.

Kdyby si SVJ půjčilo pět milionů a za týden je zase vrátilo, tvrdil byste, že těch 5 melounů musí svému společenství uhradit vlastníci jednotek? Vy byste jim to skutečně předepsal k úhradě? To by mohl provést jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce. Nebo podvodník.

Jiný diskutující Vás už zde upozornil, že schválení úvěru neznamená, že by se kterýkoliv vlastník měl jakkoliv přímo podílet na splácení cizího dluhu. Zkrátka jste popleta.

Napište tedy jednoznačně: co tedy mají vlastníci podle Vás uhradit? Mají SVJ zaplatit co jsou dlužni za zhodnocení svého majetku, nebo mají k tomu ještě hradit celý cizí úvěr, který s jejich majetkem nesouvisí? Tento nesmysl jste zde prve tvrdil Vy a vyšlo z toho placení dvojnásobné částky. Tak se k tomu vyjádřete, umíte-li to.

A nezapomeňte, že podle § 1414 NOZ nesmí SVJ smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou. Pokud si SVJ půjčí peníze u banky, u Warrena Buffeta, nebo u spořitelního družstva, jsou to pouze závazky samotného SVJ a je to pouze vlastní majetek SVJ. Podvodník ve výboru to samozřejmě může vidět úplně jinak.

lake

Nebudu, zde tvrdit, kdo tu je mimo realitu. Budu věcný.

1)Vlastníkům jednotek to přeci není jedno, oni sami „zaúkolovali“ výbor, aby pro SVJ zajistil úvěr na zvelebení společného majetku.

2)Vybrali způsob financování, vybrali si způsob, jakým budou náklady na toto financování hradit, vybrali instituci, se kterou SVJ uzavře smlouvu na úvěr, který je v těchto případech na 99,9% účelový a často ošetřen i různým zajištěním.

3)Nikdo netvrdí, že vlastníci hradí něco bance. Zaúkolovali SVJ s tím, že má uzavřít smlouvu o úvěru, kde splátka úvěru je považována za náklad pro SVJ. A tím, že toto SVJ přikázali jsou povinni tyto náklady hradit.

4)Kdyby si SVJ půjčilo jeden milion a druhý den jej zase vrátilo, tvrdil byste, že ten milion musí svému společenství uhradit vlastníci jednotek? Toto tvrdíte Vy tím, že nutíte SVJ, aby vlastníky kromě odhlasování financování úvěrem, ještě podepisovali uznání dluhu. Protože tím, že by SVJ daný úvěr zaplatilo, nezanikl by závazek vlastníků hradit daný dluh vůči SVJ. V mém případě by platilo, že vlastníci mohou na dalším shromáždění SVJ odhlasovat snížení příspěvků, protože je úvěr již zaplacen. Opět mi podsouváte něco, co jsem nenapsal.

5)To tvrdíte Vy, navíc tady rozhazujete částkami na základě neznalosti. Myslíte si snad, že by SVJ vzalo úvěr a vlastníci odhlasovali uzavření smlouvy o úvěru, když by věděli, že to za 14 dní vrátí? Uvědomte si, že pokud by tomu bylo tak v tom právním stavu, který Vy zmiňujete, tak banka by měla své peníze, ale vlastníci by byly stále v postavení dlužníků z titulu uznání dluhu, i když už dávno ty peníze naspořili?

6)I kterýkoli jiný diskutující může mít stejný názor jako Vy, já upozorňuji na to, že nemůžete říci a tvrdit, že tím, že někomu něco přikážu, on to nemůže nevykonat, jsem osvobozen od toho, se na tom podílet a nemít „svou část odpovědnosti“.

7)Jak jste přišel na to, že daný úvěr nesouvisí s jejich společným majetkem? Vlastníci hradí náklady, které se skládají z jistiny, úroků a poplatků za sjednaný úvěr, který je pro SVJ cizím zdrojem, jež sjednal za určitým účelem na základě toho, že shromáždění vlastníků určilo, jakým způsobem se tyto náklady na úvěr budou hradit. S tím často souvisí, že ve smlouvě o úvěru se vyskytuje ustanovení, že SVJ je povinno zajistit tento způsob financování splátek a musí předložit toto usnesení ze shromáždění. Bývá to velmi často jedna z podmínek pro čerpání úvěru.

8)K vašemu chápání cizího majetku a správě společné věci jsem se již několikrát vyjadřoval. Napíšu tedy jen toto, pokud by to bylo po VAŠEM, tak SVJ nemůže nechat revitalizovat bytový dům, protože účtuje o úvěru a vynakládá prostředky, které získalo na cizí majetek, takže tím mísí svůj majetek a majetek pod správou.

9)Jste první snad na světe, který tvrdí, že poskytnutý úvěr pro SVJ je vlastním majetkem SVJ. Vždy jsem si myslel, že když si od někoho půjčím peníze, že nejsou moje?

Vlastníkům to možná jedno skutečně je, proto platí takové nesmysly jako fond oprav a splácí svůj dluh jako dlouhodobou zálohu. Jedno jim to bude jenom do doby, kdy novému členu společenství to jedno nebude a odmítne platit to, co mu nepřísluší. Pak to najednou možná nebude jedno ani těm ostatním, protože banka své peníze chce a dostane je. Nebo vy se snad domníváte, že společenství ty peníze někde vyškemrá do kloubouku, aby je poslalo do banky? Korky, vůbec jste nepochopil co to je dluh vlastníka a rozvíjíte nesmylsné teorie. Vlastník má povinnost platit, splácet, jak chcete, pouze svůj podíl na dluhu. Z uvedeného důvodu má s nim společenství sepsat smlouvu o splácení jeho dluhu. Nemá povinnost kromě svého dluhu kamuflovaně splácet ještě navíc to, co právem odmítne platít nový vlastník, který se stane vlastníkem bytu později. Já jako vlastník bytu bych společenství takovou smlouvu sepsat přímo donutil a to ve svém vlastním zájmu, aby mě společenství neobralo o další peníze, které nemám povinnost splácet.

1)Nikde jsem se fondu oprav či zálohách nezmínil, stále tvrdím, že je to příspěvek na úhradu nákladů spojených s úvěrem, který SVJ zajistili a muselo zajistit, protože mu to bylo „přikázáno“. 2)Už vůbec se nevyjadřuji k tomu, jaké teorie, zde jsou rozvíjeny. Nový vlastník bude využívat stejný výdobytek té revitalizace jako původní vlastník. A původního vlastníka nutíte platit něco, z čeho nebude mít již užitek. 3)To samé byste mohl tedy použít na ostatní příspěvky a zálohy – například na úklid, vždyť to přeci odhlasoval pouze původní vlastník, nový nikoliv. 4)Už vůbec nemluvím o tom, že s touto vaší teorií o uznání dluhu narazíte i Banky, která od Vás bude chtít usnesení, z čeho budete měsíčně platit úvěr, toto bude chtít ještě před čerpáním úvěru, kdy ještě není známa konečná výše úvěru. 5)Bude chtít vidět Váš rozpočet, že vaše příspěvky budou stačit na úhrady veškerých nákladů, bude chtít nějakou formu zajištění, například smlouvu o zastavení pohledávek z vkladů na účtu. 6)Takže, vy tvrdíte, že když někomu v souladu se zákonem a vnitřními předpisy SVJ přikážete statutárnímu orgánu SVJ uzavřít smlouvu o úvěru, že se tím k ničemu nezavazujete? Takže, když svému dítěti řeknete, kup po cestě chleba ze svého kapesného, které ti dávám, já ti pak o to navýším tvé další kapesné na další týden, tak jste se k ničemu nezavázal? A teď si vemte, že mu to dáte písemně.

Tak toto je ten Korkyho trestný čin podvodu.

Předchozí vlastník si nechá od SVJ zvelebit a zlepšit dům. Byt pak prodá za cenu odpovídající stavu zatepleného a revitalizovaného domu. Je tedy nesmyslné a podvodné Korkyho tvrzení, že „… nový vlastník bude využívat stejný výdobytek té revitalizace jako původní vlastník“.

Ano, bude využívat. Ale on to všechno už zaplatil v kupní ceně bytu, podvodníku Korky!!!

Pan Korky taky míní: „A původního vlastníka nutíte platit něco, z čeho nebude mít již užitek.“

Pan Korky jaksi zapomněl na to, že původní vlastník už ten užitek přece má – dostal za byt v opraveném a zatepleném domě vyšší cenu. A teď by se chtěl vylhat a vyklouznout ze svých dluhů, které ještě společenství nestačil splatit. To je drzost.

Pane Korky, nabádáte zde otevřeně k trestnému činu podvodu. Snažíte se napálit kupujícího Vaší jednotky. Přečtěte si laskavě Test sociální inteligence.
---------------------------------------------------------------

Dlužníkem je ta osoba, pro kterou SVJ opravilo nebo zhodnotilo její majetek. Správně by měl pan Korky doplatit SVJ vše do poslední koruny.

Ale pan Korky se zachová jako pravý český vyčůránek a podvodník. Přestane platit, odstěhuje se a tiše doufá, že nabyvatel se nechá podvést od členů výboru a začne hradit za Korkyho to, co už jednou zaplatil v ceně bytu. Z takových sviňáren se mi dělá špatně.

lake

Vážený pane lake,

navíc Vás upozorňuji, že i pro Vás platí § 184, odst. 2 Trestního zákoníku.

Takže bych Vám velmi doporučoval, abyste přestal někoho oslovovat podvodníku.

Korky, netahejte si triko. „Lake“ je pouze nick, za kterým Vy nedokážete identifikovat konkrétní osobu, takže když Vám vypráší kožich, prostě svůj vztek sežerte a nechte to koňovi. Víc nenaděláte.

Jak známo Lake je ukecaný jako ústa staré ženy. A je také na tomto serveru privilegovaný mazač a upravovač cizích tvrzení, takže ho jěště chvíli poňoukejte a budete vymazán :)))

Já ho identifikovat nemusím. To by nebyla moje starost, to by dělal někdo jiný a se svými technickými prostředky.

Já se nevztekám, jen se nenechám veřejně urážet.

Ukecaný možná, jen mne mrzí, že neodpovídá na otázky. Ať si klidně maže, ať klidně manipuluje s cizími tvrzeními. Já se manipulovat nenechám.

Toť vše, vracím se zpět k předmětné diskuzi.

Vážený pane lake,

doporučuji Vám se základně vzdělat v ekonomických termínech. Například jaký je rozdíl mezi ziskem a užitkem, vlastní a cizí majetek, vlastní a cizí zdroje, čerpání vs. splácení úvěru apod.

Kupní cena je cena smluvní, najděte mi v nějaké kupní smlouvě, že kupující si kupuje užitek z revitalizovaného bytového domu. Kupuje bytovou jednotku a podíl na společných částech domu a pozemku.

Původní vlastník bytové jednotky žádný dluh nemá a mít nemůže, protože pokud budou postupovat dle Vašeho doporučení, tak jim žádná Banka nepůjčí, protože nemají usnesení shromáždění o zdroji financování úvěru.

Nikoho nenapaluji, ale dle toho, co píšete, je podvodníkem každý vlastník, který odhlasuje to, že se má něco financovat úvěrem a že na něj bude vlastník přispívat. Podvodníkem je tedy každý poskytovatel úvěru (ať už banka, stavební spořitelna aj.), kteří vyžadují tento typ zajištění a podmiňují tím čerpání úvěru. Dalším spolupachatelem je firma, která SVJ vede účetnictví, protože účtuje o tomto podvodu na nákladových a dalších účtech, včetně toho, že předkládá na shromáždění vlastníkům bytových jednotek informace o tom, kolik se zaplatilo, kolik zbývá atd. Dalším podvodníkem může být jakákoliv pojišťovna, která na základě předložené úvěrové smlouvy, zajistí pojištění domu vinkulací, pokud to Banka vyžaduje.

Vlstníci si objednali zateplení domu, svj si vzalo půjčku. Původní vlastník byt po zateplení prodal, celý dluh nesptil a podle vás žádný dluh nemá a mít nemůže. Ale nový taky ne, ten si nekoupil byt s dluhem. Tak kdo ten dluh podle vás bude splácet, ten dluh existuje a není splecený.

1. Vlastníci si nic neobjednali!
2. SVJ si nebere půjčku!
3. Nový vlastník nabývá předmět vlastnictví včetně veškerých práv a povinností, které se k danému majetku váže!
4. Vlastník neprodal byt po zateplení. Zatepluje se budova!
5. Nemůžete tvrdit, že to zateplení, které obklopuje dům zrovna na těch stěnách, které sousedí s bytem vlastníka, který byt prodává, jsou jeho!

Korky, každým Vaším příspěvkem přesvědčujete svět, že nerozumíte tomu, o čem se tu snažíte psát. Uvedu Vaše zmatené nepravdy na pravou míru:

• Korky: „Vlastníci si nic neobjednali!“

Nepravda. Samozřejmě, že si objednali: objednali si opravy a zateplení svého majetku u dodavatele – SVJ. Vy jste z textu nerozpoznal dokonce ani toto?

• Korky: „SVJ si nebere půjčku!“

Bezvýznamné. Půjčka i úvěr mají stejný princip a účtuje se o nich shodně. A náklad na splácení není ani v jednom případě nákladem vlastníků na správu domu.

• Korky: „Nový vlastník nabývá předmět vlastnictví včetně veškerých práv a povinností, které se k danému majetku váže!“

Jistě. Ovšem dluh konkrétní osoby se váže pouze k této osobě. Nikoliv k jejímu majetku. Vztah dlužník-věřitel je vztahem obligačním, nikoliv věcným. Dlužník zůstává dlužníkem bez ohledu na to, zda prodá nějakou část svého majetku.

• Korky: „Vlastník neprodal byt po zateplení. Zatepluje se budova!“ Nepravda. Vlastník prodává vždy jednotku a s ní i neoddělitelně spojené společné části domu. Je spoluvlastníkem těchto částí. Ani toto tedy nevíte, klaune?

• Korky: „Nemůžete tvrdit, že to zateplení, které obklopuje dům zrovna na těch stěnách, které sousedí s bytem vlastníka, který byt prodává, jsou jeho!“

Blábol. Nikdo zde takovou pitomost neformuloval, jen Vy. Vlastník jednotky je podílovým spoluvlastníkem všech společných částí, tedy i celého zateplení.
-----------------------------------------------------------------

Beru to tak, že jste zde už dostatečně prokázal, že Vaším záměrem je spáchat na pozici předsedy trestný čin podvodu na nic netušícím kupci jednotky. K tomu potřebujete odvést pozornost od právního stavu a od skutečnosti, že Váš kamarád – dosavadní vlastník jednotky – je dlužníkem a zůstane jím i po prodeji své jednotky nabyvateli. Vy chcete dosáhnout toho, aby namísto dlužníka začal za něj platit nic netušící nabyvatel jednotky. K dovršení tohoto trestného činu podvodu směřujete veškeré vaše úsilí. K zastření pravdy mají snad sloužit tyto vaše výkřiky do tmy.

lake

1.) Odkdy jsou vlastníci bytových jednotek v pozici objednatele vůči SVJ? Ještě jsem neviděl SVJ, které by obdrželo od vlastníků objednávku.

2.) Odkdy ten, kdo někomu něco přikáže provést, a ta osoba nemůže danou věc neprovést, tak není povinen tyto náklady hradit?

Nyní uvedu pár příkladů, kam povede to, že SVJ bude uzavírat smlouvy o uznání dluhu:

Předpoklady:

• SVJ si vzalo úvěr, kde veškeré náklady jsou 5 000 000 Kč
• V bytové domě je 20 bytových jednotek
• Každý z vlastníků podepíše uznání dluhu na částku 250 000 Kč.
• Každý z vlastníků podepíše splátkový kalendář.

Příklad č.1: Vlastník má bytovou jednotku zastavenou kvůli tomu, že si bral úvěr na rekonstrukci v částce Kč 300 000,–. Bohužel, daný úvěr nesplácí a dojde k prodeji dané jednotky za Kč 150 000,–. Nejdříve se uhradí daná zástava. Váš papír je následně již pouze cár papíru, protože zjistíte, že daný člověk je nemajetný a bez stálého příjmu. Nový vlastník bytové jednotky dle Vašeho názoru nemusí nic platit, i když má užitek z provedené investice, kde náklady na tuto investici nesla banka. Kde asi vezme SVJ peníze na podíl původního vlastníka?

Příklad č. 2: Vlastník bytové jednotky zemře. V rámci dědického řízení se zjistí, že vlastní bytovou jednotku o odhadní ceně Kč 150 000,– a závazek vůči SVJ činí Kč 250 000,–. Dědicové tedy rozhodnou o tom, že se dědictví nepřijmou a nechají vyrovnat závazky zůstavitele. V dražbě se prodá byt, řekněme klidně za tu odhadní cenu. SVJ obdrží danou částku. Kde asi vezme SVJ peníze na zbývající podíl původního vlastník? A zase, nový vlastník bytové jednotky si užívá teploučka a smrádečku v zatepleném bytovém domě a náklady, o kterých účtuje SVJ nesou stále původní vlastníci.

3.) A neupravujte fakta, která jsem napsal dle obrazu svého.

„Kde asi vezme SVJ peníze na podíl původního vlastníka?“ – vždy od ostatních vlastníků, formou „podvodu“ – uhradíte z FO/DZ nebo „legálně“ – z instrumentu ručení. Nutno si uvědomit, kdykoliv odsouhlasíme úvěr, že odsouhlasíme i nebezpečí vzniku ručitelského dluhu pro ostatní vlastníky i pro vlastníky budoucí. Toto nebezpečí je úměrné míře (ne-)zajištění fin. zdroje na splátky úvěru. Jisté je, že platit budou vždy „ostatní“, kteří vznik dluhu nezapříčinili.

Korky, co zde píšete je obdivuhodná směsice nepravd, lží a desinterpretace práva. NAvíc se to již nijak netýká úvodního dotazu.

Vlastník spravovaného majetku je samozřejmě vůči SVJ v pozici objednatele. Jste asi jediný,který toto neví. Judikoval to již Ústavní soud v nálezu I. ÚS 646/04 ze dne 08.03.2005. Viz http://www.portalsvj.cz/…ek-na-spravu#….

Podle§ 9 ZoVB platí, že „společenství vlastníků jednotek je právnická osoba,která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám“.

Ze zákonné definice SVJ(2000) se podává, že SVJ je v pozici příkazníka, který vykonává příkazy vlastníků jednotek. Samotné SVJ rozhoduje jakoprávnická osoba pouze ve věcech, vyjmenovaných v § 9 ZoVB. Je k tomu bohatá konstantní judikatura. Takže vlastníci si mohou u SVJ (nebo u kohokoliv jiného) objednat například zateplení svého domu, nebo nějakou (finanční či jinou) službu.

Pokud nevíte ani toto, pak nejste schopen vykonávat funkci ve výboru. Platí tedy pro Vás ustanovení § 159 NOZ:

Další část Vašeho textu je už zcela mimo téma. Mimochodem, ukazujete opět naprostou neznalost práva. Netušíte, že za závazky právnické osoby ručí vlastníci jednotek. Kdybyste tuto základní skutečnost věděl, neptal byste se tak hloupě kdo co zaplatí v případě nedobytnosti dluhu.

lake

Vážený pane lake,

Nevyvrátil jste ani jednu věc. To, že je něco nepravda, lež či dezinterpretace byste měl opřít argumenty.

Nepovídejte, pokud tedy jsou v pozici objednatele, tak by každý vlastník měl SVJ odevzdat objednávku, nikoliv usnesení shromáždění SVJ o provedení revitalizace. Takže, ten, který objednávku neodevzdá nemusí nic platit, protože si nic neobjednal.

Navíc sám z daného judikátu citujete, že se jedná o: typický vnitřní projev spoluvlastnictví, který se za určitých podmínek (dosáhne-li se požadovaného počtu hlasů), může projevit vůči třetím osobám.

Najednou je text zcela mimo téma? Bydlet v domě, kde je to takto zařízeno, tak ten byt okamžitě prodám, protože se může stát, že starý pán odvedle, umře, a já budu platit dluhy, které nikdo nezdědí, jen proto, že jsem se řídil vašimi radami.

Děkuji pěkně pane lake.

i Pan Korky0202 promine , také musím reagovat … domnívám se, že v tomto případě radíte špatně (min. motáte příspěvky a zálohy) … vaše „nejjednodušší řešení“ by mohla být cesta do p … (pekel:-) Pokud všichni souhlasili s výše uvedeným, neměl by být pro SVJ problém splátkový kalendář pro každého a uznání dluhu uzavřít (i dodatečně). No a z pozice účtování je třeba pohledávku za jednotlivými vlastníky rovněž vyčíslit …