Milý pane Mrzoute,

soudím,že neumíte rozeznat o čem ty rozsudky jsou, takže nemůžete ani hodnotit zda jsou či nejsou vytržené z kontextu. Nemohu Vám bohužel nijak pomoci, abyste začal chápat základy práva.

Právní otázka zní takto:
Jestliže osoba A opraví/zlepší majetek osoby B, vznikne tím vztah závazkový (obligační), nebo vztah věcný?

Soudy konstantně judikují, že platí první z obou možností: jde o vztah obligační. Závazek není spojený s vlastnictvím věci či bytu. Dlužník se nemůže svého závazku zprostit tím, že později prodá věc, která byla opravena/zlepšena.

Dal jsem k tomu citace z rozsudků od městského soudu přes Nejvyšší soud až po Ústavní soud, ale jak vidím, ani to Vám a panu Korkymu nepomohlo pochopit o co jde.
----------------------------------------------------------------

Nejde samozřejmě jen o judikáty. Naprosto stejně je tato záležitost řešena i v novém Občanském zákoníku.

Podle § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch (…) tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Při tom je nepochybné, že SVJ-právnická osoba opravila/zlepšila cizí majetek. Vlastník tohoto majetku – jestliže nezaplatil ihned co je dlužen – se tím nepochybně obohatil. (Při tom je bezvýznamné, zda a kdy bude SVJ něco platit nějaké bance.)

Podle § 3004 NOZ platí, že obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků;. Z toho plyne, že obohacená osoba je povinna uhradit náklad na opravu/zateplení svého majetku, i kdyby nebyla sjednána žádná smlouva mezi ním a SVJ. Obohacený je také povinen navíc uhradit veškeré užitky spojené s tím, že si úhradu rozložil do splátek na delší časové období. Uhradí tedy SVJ veškeré zvýšené náklady, které SVJ prokazatelně vznikly (např. náklady související se zajištěním bankovního úvěru).

Podle § 3004 NOZ platí, že „zcizil-li [obohacený] předmět bezdůvodného obohacení za úplatu, má ochuzený právo požadovat, aby mu byla podle jeho volby vydána buď peněžitá náhrada, anebo co obohacený zcizením utržil“.

O tom zde píšu opakovaně: Jestliže pan B prodal svou jednotku již po opravě/zateplení domu, pak tím zcizil předmět bezdůvodného obohacení za úplatu. Obohatil se tím, že za opravu/zateplení zpeněženého majetku dosud nezaplatil plnou částku. SVJ může požadovat, aby prodávající ihned po prodejí jednotky splatil peněžitou náhradu, to jest celou částku, kterou svému společenství ještě dluží.

Vůbec nepřichází v úvahu, že by SVJ něco mohlo vymáhat po nabyvateli jednotky. To by byl trestný čin podvodu, jak už jsem napsal. Jediná možnost přechodu dluhu na nabyvatele je podle § 1888 NOZ: pokud si prodávající a kupující sjednají přechod dluhu, a SVJ jako věřitel s tím vysloví souhlas.
----------------------------------------------------------------

lake