Neplacení příspěvků při nevyúčtovaní zálohových příspěvků dle ÚS
Občas se tu vyskytne rada, že při nevyúčtování zálohových příspěvků lze neplatit další příspěvky. V III ÚS 1415/16–1 z 23.8.2016 se uvádí:
III.ÚS 1415/16
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Karla Vajdy a 2. Danuše Vajdové, obou zastoupených Mgr. Zuzanou Zinrákovou, advokátkou, sídlem Palachovo nám. 620/1, Olomouc, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. ledna 2016 č. j. 12 Co 470/2015–243 a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 21. srpna 2015 č. j. 27 C 197/2014–214, za účasti Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a Společenství vlastníků jednotek X, sídlem Y, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Stěžovatelé se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm.d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhají zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť mají za to, že jimi byla porušena jejich základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Namítají též porušení čl. 4 odst. 1 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že vedlejší účastník řízení se jako žalobce domáhal po stěžovatelích zaplacení částky 12 911 Kč s příslušenstvím, mj. z titulu dlužných nákladů spojených se správou domu a pozemku a záloh na plnění spojených s užíváním bytové jednotky. V rozsahu částky 1 631 Kč s příslušenstvím byla žaloba vzata zpět, Okresní soud v Olomouci (dále jen „okresní soud“) proto řízení o žalobě v této části napadeným rozsudkem ve výroku I zastavil. Na základě provedeného dokazování dospěl okresní soud k závěru, že žaloba je v částce 10 520 Kč s příslušenstvím důvodná (výrok II), neboť stěžovatelé jsou v prodlení s blíže specifikovanými částkami pravidelných zálohových plateb, k nimž byli dle zákona a stanov povinni. Stěžovatelům rovněž byla uložena povinnost nahradit úspěšnému žalobci náklady řízení (výrok III).
3. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) k odvolání stěžovatelů rozsudek okresního soudu v napadené části (výroky II a III) potvrdil a uložil stěžovatelům povinnost k úhradě nákladů odvolacího řízení.
II.
Argumentace stěžovatelů
4. Stěžovatelé spatřují porušení svých základních práv v tom, že obecné soudy nevzaly v úvahu jimi uváděné argumenty. Okresní soud se ve svém rozhodnutí nevypořádal ani s právními předpisy upravujícími pravidelné měsíční platby související s vlastnictvím bytu, ani s porušením povinností ze strany vedlejšího účastníka řízení.
5. Stěžovatelé uvádějí, že předepsané platby hradili do dubna 2014, ale od května stejného roku část těchto plateb pozastavili z důvodu, že na jejich straně existoval významný nevyúčtovaný přeplatek. Mají za to, že povinnost vlastníků bytů platit příspěvek do fondu oprav představuje platbu zálohovou (což plyne i z odborné literatury), přičemž povinnost hradit tuto platbu nemůže být stanovena neomezeně. Okresní soud tuto platbu nesprávně posoudil jako příspěvek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku. K tomu stěžovatelé poukazují na § 15 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, účinného do 31. 12. 2013.
6. Ačkoliv stěžovatelé okresnímu soudu doložili, že i přes opakované žádosti jim vedlejší účastník řízení nevyúčtoval dlouhodobé zálohy (do tzv. fondu oprav), tj. dle dikce zákona příspěvek na správu domu a pozemku, a doposud nemají informaci, jak jsou tyto prostředky ze strany vedlejšího účastníka řízení využívány, toto nebylo v napadených rozhodnutích zohledněno. S porušením povinnosti vedlejšího účastníka řízení předložit vyúčtování příspěvků do fondu oprav se soudy nevypořádaly. Poukazují k tomu na oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 občanského zákoníku, jakož i další ustanovení občanského zákoníku zakotvující povinnosti správcům cizího majetku. Mají za to, že soudy měly aplikovat ustanovení § 1968 občanského zákoníku, které stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení, avšak není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Stěžovatelé tvrdí, že jim byla uložena povinnost sice na základě zákona, ale současně s ignorancí zákonných ustanovení svědčících ve prospěch neuložení této povinnosti a bez ohledu na práva stěžovatelům zajištěná ústavním pořádkem. Domnívají se, že soudy v jejich věci nerozhodovaly nestranně a nezávisle, když nepřihlédly ke skutečnosti, že v důsledku nesplnění povinnosti vedlejšího účastníka řízení vyúčtovat platby do tzv. fondu oprav nemohla nastat splatnost dalších záloh. Nepovažují za spravedlivé, aby byli povinni hradit částku určenou do fondu oprav, aniž by obdrželi řádné vyúčtování použití těchto částek. V závěru rovněž namítají, že okresní soud vůbec nezohlednil platbu částky 50 000 Kč dne 13. 12. 2010, kterou vedlejšímu účastníku řízení uhradili na stejný bankovní účet, na který dlouhodobě hradí zálohy a příspěvky na správu domu a pozemku, podíl na dotaci na zateplení ve výši 46 103 Kč, ani podíl z částky 35 000 Kč ročně za reklamu připadající na jejich bytovou jednotku, nevyúčtovaný od roku 2009.
III.
Procesní předpoklady projednání návrhu
8. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), neboť stěžovatelé vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
9. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že na základě čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, „superrevizní“ instanci v systému obecné justice, oprávněnou svým vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je „toliko“ přezkoumat ústavnost soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Vzhledem k tomu nutno vycházet z pravidla, že výklad „podústavního“ práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady). Takové vady Ústavní soud v napadených rozhodnutích neshledal.
10. Jde-li o interpretaci a aplikaci předpisů tzv. podústavního práva, lze je hodnotit jako protiústavní, jestliže nepřípustně postihují některé ze základních práv, případně pokud pomíjí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo jsou výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. jenž odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinárnímu) chápání dotčených právních institutů (a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli), případně je v extrémním rozporu s požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu či v rozporu s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti – tzv. přepjatý formalismus [srov. např. nález ze dne 25. 9. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 85/06 (N 148/46 SbNU 471)]. Takového pochybení se obecné soudy v projednávané věci nedopustily, když k závěru o důvodnosti žaloby bylo přistoupeno na základě aplikace relevantní právní úpravy, která stanoví povinnost vlastníka bytu platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. Posuzovaná ústavní stížnost de facto představuje pouze a jen pokračující polemiku s jejich závěry, vedenou v rovině tzv. práva podústavního. Úkolem Ústavního soudu však není přehodnocovat ústavní stížností konfrontovaný právní názor z hlediska jeho „správnosti“. Lze proto konstatovat, že v posouzení dané věci obecnými soudy Ústavní soud nespatřuje kvalifikovaný exces, libovůli či vybočení z pravidel ústavnosti.
11. Přisvědčit nelze ani námitce stěžovatelů stran nepřezkoumatelnosti napadených rozhodnutí, tvrdí-li, že soudy nevzaly v úvahu jejich argumenty. Okresní soud se v napadeném rozhodnutí srozumitelně vyjádřil ke stěžejní námitce stěžovatelů, kteří odůvodňovali své prodlení s platbami záloh do tzv. fondu oprav tím, že jim vedlejší účastník řízení nepředložil vyúčtování, což bylo jeho povinností. K této námitce (sub 5) nutno podotknout, že o povaze této platby jako platby zálohové ze strany obecných soudů zjevně pochyby nebyly. Není důvodu z hlediska ústavnosti zpochybňovat právní závěr, že povinnost vlastníka bytu platit zálohy na straně jedné a povinnost společenství vlastníků jednotek předložit vyúčtování na straně druhé, jsou povinnostmi na sobě nezávislými, zakládajícími odlišné nároky. Okresní soud se dostatečně zabýval rovněž námitkami stěžovatelů stran jiných plateb, které měly být uhrazeny, resp. které jim nebyly vyúčtovány, přičemž odůvodnil, proč nemohlo být přistoupeno k jejich započtení na neuhrazené zálohy.
12. Ústavní soud tedy neshledal porušení ústavních práv, jejichž porušení stěžovatelé namítali. Proto ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení:
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2016
Josef Fiala v. r. předseda senátu
Laiku ptáte se: „Jak byste chtěl vypořádat příspěvky bez jejich vyúčtování?“
Copak já jsem napsal, že není třeba vyúčtovat? Psal jsem o vypořádání. Že vypořádání musí předcházet vyúčtování považuji za naprostou samozřejmost, o které nebylo třeba se zmiňovat.
Pane Nováku,
rozlišujete prosím mezi příspěvkem a zálohou? Já v § 1186 a 1208 nevidím o vyúčtování a vypořádání záloh ani slovo.
Magda
Magdo,
drtivá většina SVJ vybírá předem stanovené příspěvky na krytí budoucích nákladů. Ty mají z logiky věci (jsou vybírány předem) charakter dlouhodobých záloh) a proto se na ně uplatní § 1186 a § 1208.
Pokud máte namysli příspěvky na správu vybírané až po provedení a vyúčtování už vynaložených nákladů, tak pro ně ustanovení § 1186 a § 1208 nemá uplatnění, protože ty jsou vybrány ve skutečné výši, a k přeplatku nebo nedoplatku a ani vypořádání zpravidla nedojde.
Pane Nováku,
drtivá většina SVJ vybírá peníze do tajemného fondu oprav. Jaký to má charakter?
Příspěvek se samozřejmě vybírat může, ale pak jde o příjem právnické osoby, nikoli zálohu. Pak půjde o vlastní zdroj SVJ a SVJ bude rozhodovat o tom, co se stane s přebytkem.
Pokud skládáte zálohu (a tak to je v drtivé většině SVJ) na budoucí opravy, tak vám takovou zálohu bude muset SVJ vyúčtovat a přeplatek vrátit. Protože nejde o peníze SVJ a SVJ nemůže rozhodovat o tom, jak naloží s cizím zdrojem (penězi jednotlivých vlastníků).
Magda
Napsala jste: „drtivá většina SVJ vybírá peníze do tajemného fondu oprav. Jaký to má charakter?“
Jsem přesvědčen, že to je lež. Drtivá většina SVJ fond oprav ve stanovách nepoužívá. A jak víte, pokud náhodou fond oprav použije, soudy tento formální nedostatek tolerují, protože lze ze skutečností prokázat (např. účetnictví, rozpočtu atd.), že se jedná o zálohy čí příspěvky na správu domu.
V případě příspěvku jak už jsem napsal nejde o příspěvek vybíraný předem na krytí budoucích nákladů , nýbrž o příspěvek vybíraný ve skutečné vyší předtím vynaložených nákladů.
Není pravda, jak jste napsala: „Pokud skládáte zálohu (a tak to je v drtivé většině SVJ) na budoucí opravy, tak vám takovou zálohu bude muset SVJ vyúčtovat a přeplatek vrátit.“ S ustanovení už vzpomínaných § 1208 a 1186 plyne, že SVJ není povinno dlouhodobé zálohy vypořádat, protože vypořádání je v pravomoci rozhodnutí shromáždění.
To že SVJ něco nemá ve stanovách ještě neznamená, že nevybírá peníze do tajemného FO. Že to soudy respektují je jiná věc. Dost nepochopitelná.
Znovu vás upozorňuji, že je rozdíl mezi zálohou a příspěvkem. Záloha je cizí zdroj a musíte jí vyúčtovat a v případě přeplatku vrátit. Příspěvek je výnosem SVJ. O jeho použití rozhoduje SVJ. Je to vlastní zdroj SVJ.
Budete si muset vybrat, co po vlastníkovi vlastně chcete. Buď budete vybírat zálohu, nebo příspěvek. Buď máte výnos, nebo máte závazek.
Magda
Napsala jste „Znovu vás upozorňuji, že je rozdíl mezi zálohou a příspěvkem.“
Magdo, váš omyl spočívá v tom, že vy nepovažujete za zálohy předem vybírané příspěvky na krytí budoucích nákladů na správu jenom proto, že nebyly označeny slovem zálohy. Takové předem vybírané příspěvky na správu na krytí budoucích nákladů na správu jsou ale svou povahou zálohami a také je o nich tak v účetnictví u naprosté většiny SVJ účtováno.
O příspěvky na správu, které nejsou zálohami, se může jednat jedině v případě, kdy jsou vybírány nikoliv na budoucí krytí nákladů, nýbrž jsou vybírány až po provedené opravě či zlepšení společných částí na už vynaložené náklady. Jejich výše je tedy známá a vlastníkům jsou předepsány přesně podle výše jejich spoluvlastnických podílů případně dohodnutým způsobem. Po úhradě takto předepsaných příspěvků vlastníky z logiky věci k přeplatkům ani nedoplatkům zpravidla nedojde.
Pane Nováku, vymýšlíte si.
SVJ (2012) může vybírat příspěvek a to nikoli až po provedení opravy a na základě známé výše.
SVJ může vybírat příspěvky například na základě schváleného rozpočtu.
Jedním z povinných náležitostí stanov je § 1200 g) pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Nemáte tedy pravdu, že o příspěvky se jedná až v případě, kdy znáte přesnou částku. Pravidla pro vybírání příspěvku si schválí SVJ. Půjde o výnos SVJ a bude se o něm také tak účtovat.
Záloha je pane Nováku zcela něco jiného. V případě zálohy se zaúčtuje na závazek za vlastníkem. Vysvětlete mi prosím, jak může SVJ rozhodovat o tom, co se stane s přeplatkem cizí osoby? Vždyť to přeci nejsou peníze SVJ, tak jak by o nich mohlo rozhodovat.
Magda
Samozřejmě, že se za příspěvky podle zákona považují příspěvky vybírané jak předem, tak zpětně. Ty předem lze považovat za zálohy a tak se o nich také účtuje. Ptáte se, jak může SVJ rozhodovat o tom, co se stane s přeplatkem cizí osoby. To jsem tu už vysvětlil dvakrát. Přece ptoto, protože to stanovuje NOZ v § 1208 a 1186.
Co Novák uvedl, je izolovaná pravda (bez vztahu na Magda-příspěvek) → §15/4
Problém Nováka je jinde, ON propadá z předmětu „Rozumím pojmům v oblastí bytového práva“. NevÍ MINIMÁLNĚ jaký rozdíl je mezi VYÚČTOVÁNÍM zálohy, VYPOŘÁDÁNÍM příspěvků, a co to je ZÁLOHA NA ÚČEL v §15/1.
Čmuchale, už se konečně probuď. ZoVB už více než 3 roky neplatí, bytové spoluvlastnctví se už dávno řídí dle NOZ. Neblbni lidem hlavy.
Inteligente s nickem „Jasný“, jasný je následující:
- nikde netvrdím, že ZVB nebyl k 31.12.2013 derogován
- zrušení ZVB nemá vliv na to, že „Novák“ pojmům nerozumí,
a že na povinnost něco VYÚČTOVAT reaguje blábolama o VYPOŘÁDÁNÍ - protože jsi nečetl §3028 NOZ anebo mu nerozumíš, jsi blb nebo troll. Vyber si.
Jasný, „Jasný“ ??
Novák psal o vypořádání, o vyúčtování se nezmínil, protože považuje za samozřejmé, že má SVJ povinnost vyúčtovat. Na rozdíl od vyúčtování, vypořádání SVJ udělat nemusí, ale může pokud o tom rozhodne shromáždění jak vyplývá z § 1208 d).
Když tak rozumíš § 3028, tak uveď judikáty, podle kterých by se měla stará SVJ řídit dle ZoVB vč. § 15, na který jsi odkazoval. Nemáš viď tlachale, své bludy nemáš čím doložit že?
Já na rozdíl od tebe může uvést judikáty vč. ústavního soudu, podle kterých se stará SVJ řídí dle „bytového spoluvlastnictví“ NOZ. Bylo tady o nich psáno už vícekrát, odkazuje na ně např. příspěvek zde: http://www.portalsvj.cz/…-shromazdeni#…
Hele poťouchlíku,
takže teď si vyjasnil na který straně barikády seš, a že si jen rozběhnutý ranař. Já tu nebudu, v tomto vlákně, obsáhle diskutovat a ztrácet čas s někým, kdo jako kolovrátek omílá, už prodiskutované.
Tohle vlákno, je o argumentovaném usnesení-US, které se v obiter-dictu k něčemu vyjádřilo, nikoliv však závazně ani se znalostí věci. Pan Pavel si z něho vybral, co se jemu → předsedovi, hodí do krámu.
A kontruje neználek „Novák“, který zaměňuje pojmy VYÚČTOVÁNÍ a VYPOŘÁDÁNÍ.
A nastoupil ranař „Jasný“, který chce změnou tématu vyvolat přestřelku, jen aby provokoval nebo vyprovokoval nějaké zdejší patlaly, udělat v tomto vlákně zase „čistku“. Pavel tím mazačem je. A nic mu nebrání vymazat všechny příspěvky, které jsou v rozporu s jeho vývody – což jsou ty moje, ty Magdy, ty Vaše co nejsou k věci, ty další… prostě může ponechat, jen ty své a svých příznivců.
Jestli je i pro tebe názor „Nováka“: že není rozdíl mezi VYÚČTOVÁNÍM a VYPOŘÁDÁNÍM, že je poviností platit na neznámý účel tím, že vlastník není oprávněn ani z/kontrolovat, kde jeho zálohy placené na příspěvky na správu domu s/končí, tak se S NEMÁME O ČEM BAVIT. V takovém případě, OBTĚŽUJ NĚKOHO jiného.
Čmuchale,
kdybys rozuměl psanému textu, pak bys zjistil, že Novák o vypořádání psal, když reagoval na Magdin příspěvek, ve kterém uvedla, že je u každé zálohy třeba přeplatek vrátit. Člověk s průměrným rozumem ví, že vrácení přeplatku je vypořádáním zálohy. Je nepochopitelné, že ty máš problém uvedené pochopit. Novák nikdy netvrdil, že vypořádání nepředchází vyúčtování. Takže tvé řeči o tom, že si plete vyúčtování s vypořádáním, vypovídají o tvé zmatenosti.
Celý § 1186 je problematický a odborníci ho kritizují pro nejasnou formulaci jak v odst. 1, tak hlavně v odst. 2.
Když vyjdete ze striktního výkladu věty, cituji „Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.“, tak dojdete k závěru, že SVJ nemá povinnost vypořádat „ke dni převodu“, tedy uprostřed roku, což je logické, protože není schválená účetní závěrka a není uzavřeno účetnictví. Zákon už ale nezakazuje, aby příspěvky nebyly vypořádány v rámci vyúčtování za celý rok. Nehledě k tomu, že zákaz není kogentní a ve stanovách si lze moment vypořádání dohodnout jinak. Mimochodem je zajímavé, že se v odst. 1 píše pouze o „převodu“, z čehož se ale dovozuje, že se to týká i „přechodu“ (dědění, dražba, soudní vypořádání spoluvlastnictví). Také jde o to, že kupující a prodávající se mohou vypořádat mezi sebou v kupní smlouvě, ale k tomu právě potřebují potvrzení od SVJ, které ale většina SVJ není schopna vystavit, jelikož vybírají „do klobouku“ XX Kč na metr čtvereční a neúčtují o zálohových příspěvcích a nákladech individuálně na vlastníky, tedy aby náklady byly v účetnictví účtovány v takovém analytickém členění, aby umožňovaly rozdělování nákladů mezi vlastníky jednotek.
Píšete, že SVJ nemusí vypořádat nevyčerpané příspěvky při převodu dle zákona jen v okamžiku účinosti převodu, ale musí vypořádat po skončení roku. Tento výklad odporuje smyslu ustanovení. Představte si, že se příspěvky vybírají několik let na naplánovanou investiční akci, a najednou by SVJ muselo vybrané příspěvky v případě převodu jenotky po skončení roku bývalému vlastníkovi vrátit. To by ale SVJ pak při realizaci investiční akce vrácené příspěvky chyběly, nebo se snad domníváte, že by je musel zpětně za několik předcházejících let doplatit nový vlastník?
Za druhé si představte, že účinost převodu bude k 31.12. Takže podle vás nemusí vypořádat (k okamžiku účinosti převodu dle zákona nemusí), ale zároveň musí protože je konec roku.
Nemíchejte sem to, že vlastníci se mohou domluvit na vypořádání nebo nevypořádání. Jistě, to jsem uvedl sám v příspěvku níže (dle NOZ § 1208 d). Tady řešíme to co umožňuje nebo neumožňuje NOZ a ten v „bytovém spoluvlastnictví“ povinost vypořádat neurčuje.
Pane Nováku, nikde jsem nepsal, že „musí vypořádat po skončení roku“. Napsal jsem, že § 1186 odst. 1 není kogentní a že záleží na stanovách.
Udělal jsem si malý průzkum.
V našem městě dělá správu a účetnictví některým SVJ bývalá účetní OPBH. Ta zblbla statutáry, a skutečně všechny peníze vybírají „do klobouku“ XX Kč na metr čtvereční a neúčtují o zálohových příspěvcích a nákladech individuálně na vlastníky.
Je tu ale ještě jedna firma, a ta naopak každý náklad rozpočítává na vlastníky.
Já se domnívám, že výše popsané musí odsouhlasit shromáždění, jinak výbor nemá šanci svůj postup obhájit.
V našem soudnictví je to sázka do loterie.
Co ovce odsouhlasí je jako zákon. (Nebo i víc.)
Právě dnes v „černých ovcích“ na ČT1 – řeší problém s parkováním nájemníka.
Lidi na lidi jsou jako saně ..... https://www.youtube.com/watch…
Už jenom z vloženého textu je zřejmé, že šlo o nesprávně vedený spor od samého počátku.
ÚS správně argumentoval, že nevyúčtováná záloha za minulé období a placení následné zálohy spolu nesouvisí. To je jako bych nedostala vyúčtování za elektřinu minulého období a přestala kvůli tomu platit zálohy na následující období. Co by se asi stalo? Byla bych odpojena.
Argumentace musí směřovat tam, že vlastník odmítá hradit zálohu, protože neví na co je určená. A dále, že předpis není platný. Nikoli, že se neplacením brání proti špatnému vyúčtování.
Pan Pavel nám předložil mnoho rozsudků ÚS, které jsou pouze o tom, že byla špatně podaná ústavní stížnost. Ústavní stížnost je již hodně složitá a specifická disciplina a ztroskotává na tom, že není dostatečně ústavně právně zdůvodněná. Nelze všechny spory vést až k ÚS. Tento případ svědčí pouze o tom, jak ztracený je samotný vlastník, který má velmi malé možnosti se bránit. K tomu né moc zdatný právník a máme tady zoufalý pokus o něco, co je předem odsouzeno k nezdaru.
Pane Pavle, co tím sledujete? Judiáty, které jste sem vložil nejsou vůbec o ničem. Dejte vědět, co tím chcete říci. Že máme být ovce a nemáme se bránít?
Magda
Sakra Magdo,
když vám je vždy jasné, proč někdo u soudu neuspěl a víte jak nejlépe vést soudní spory, tak jakto že pořád soudní spory prohráváte?
… můžete mi prosím připomenout, který spor jsem prohrála? Já prozatím o žádném takovém prohraném sporu nevím. Ale možná že víte více, jak já.
To že to trvá u soudů léta je jiná věc.
Magda
Magdo,
já napsal, že prohráváte, ne že jste prohrála, to je rozdíl. Nebo jste snad už některý ze zde uvedených soudních sporů vyhrála?
Prozatím jsem žádný spor nevyhrála, ani neprohrála. Možná jsem blondýna, ale mám pocit, že soud je ukončen pravomocným verdiktem. Co znamená prohráváte, když spory nejsou u konce netuším. Ale pokud máte dojem že prohrávám i když jsem zatím nic neprohrála, tak si ten dojem klidně mějte. Já vám ho brát nebudu.
Magda
Prohráváte – prohrála.................to je mimo rozlišovací schopnosti Magdy, tohle nepobere („blondýna“).
„Argumentace musí směřovat tam, že vlastník odmítá hradit
zálohu, protože neví na co je určená. A dále, že předpis není
platný.“ – logicky mylná úvaha. Každá položka předpisu má
název který je zároveň účelem určení. Toto určení názvem je pro vás
není postačující, ale požadujete účel určení jisté subjektivní a
nedefinovatelné kvality. A protože neexistuje proces který by zálohám
přidělil objektivně vlastnost zda má nebo nemá účel určení dostatečné
kvality, nelze ani platnost zálohy podmínit existencí takové vlastnosti.
Samozřejmě lze nadefinovat proces který bude rozhodovat o účelu určení
na vyšší úrovni determinovanosti než název a bude postačující pro 99%
členů a i pro Magdu3 ale nebude postačující pro budoucí členku Magda4.
Stanovení této kvalitativní vlastnosti není jednoznačný a je subjektivní
(ledaže do stanov se specifikuje nějaká lokálně platná „jednoznačná“
varianta).
Platnost zálohy lze podmínit pouze vlastností schválení, neboť
k vlastnosti „zda schválený“ existuje jednoznačný proces tj.
hlasování, který rozhodne jednoznačně, zda platba je schválená (platná)
či nikoliv. Obecně se předpokládá, že schválení je i vyjádřením
poznání účelnosti platby (přiměřenost, oprávněnost a dalších
kvalitativních vlastností) a pokud pro člena tomu tak není, má požádat
před hlasováním vysvětlení nebo platbu neschválit. Proto soudy posuzuji
pouze platnost platby na základě schvalování.
§15/1 zák.72/1994 věta 1: „…Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku…“
§15/2 zák.72/1994 věta 1: „…K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši …“
Takže zákon podmiňuje platnost zálohy nejen PROCESNĚ (že to je určeno (a usneseno)) ale také MERITORNĚ (že záloha skutečně má, deklarovaný ÚČEL → že tedy JE na náklady na správu domu).
Je tedy zřejmé, že
tvrzení AsiTaka „…Platnost zálohy lze podmínit pouze vlastností
schválení, neboť …“
JE LEŽ, jak věž :).
„..Obecně se předpokládá, že schválení je i vyjádřením poznání …“
Kdo toto obecně „předpokládá“ (AsiTak + jeho klika, jiní výboroví lotři + jejich kliky, …), je samozřejmě výborová klika lumpů co o sobě si myslí, že shůry jim spadl neomezený „čúrek peněz“, se kterým nakládati mohou, jak jim se zlíbí velice. A ano najde se i pár soudců, kteří taktéž takto smýšlejí, zvlášť ti pak, co jěště bydlí v bytě v SVJ.
PS: jo taky mne zajímá, jak „statický posudek“ (http://www.portalsvj.cz/…e/koupelna-0#…) souvisí se správou domu. To by s tím mohla souviset i urbanistická studie+EIA pořízená „pro rozhodnutí“ zda před domem vysadit trávník s nízkými keři nebo plochu předělat na parkoviště panstva z výborové kliky. Třeba SEM by měla směrovat ta „argumentace“ s generací ÚDAJNÝCH nákladů „na správu domu“.
„ÚS správně argumentoval, že nevyúčtováná záloha za minulé období a placení následné zálohy spolu nesouvisí.“ (Magda3)
Nic takového tam nečtu. Čtu o povinnosti vyhotovit vyúčtování a povinnosti hradit zálohy za totéž období.
Pokud máte vyúčtováno, tak již nemáte povinost hradit zálohu, ale vyúčtování jako takové.
V Usnesení ÚS:
Z argumentace stěžovatelů: Stěžovatelé uvádějí, že předepsané platby hradili do dubna 2014, ale od května stejného roku část těchto plateb pozastavili z důvodu, že na jejich straně existoval významný nevyúčtovaný přeplatek.
Ačkoliv stěžovatelé okresnímu soudu doložili, že i přes opakované žádosti jim vedlejší účastník řízení nevyúčtoval dlouhodobé zálohy (do tzv. fondu oprav), tj. dle dikce zákona příspěvek na správu domu a pozemku, a doposud nemají informaci, jak jsou tyto prostředky ze strany vedlejšího účastníka řízení využívány, toto nebylo v napadených rozhodnutích zohledněno.
Z posouzení ÚS: Není důvodu z hlediska ústavnosti zpochybňovat právní závěr, že povinnost vlastníka bytu platit zálohy na straně jedné a povinnost společenství vlastníků jednotek předložit vyúčtování na straně druhé, jsou povinnostmi na sobě nezávislými, zakládajícími odlišné nároky.
Magda
„U soudu pak SVJ předloží jako důkaz jakýsi předpis plateb (evidenční list)“. Je li tento předpis plateb (evidenční list) podepsán vlastníkem jednotky tak já nechápu co na tom vy TN nechápete.
Zaráženící je, že žádný zákon neříká, že vlastník bytu má povinnost platit do fondu oprav a soudy všech stupňů o o něm ve svých rozsudcích mluví jako o věci zcela samozřejmě. To je ten absurdistám. To by v právním státe nikdy nemohlo být.
Zarážející je, že i když zákon 366/2013 Sb. v § 7 uvádí:
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a
technického se rozumí zejména:
provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných
částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich
užívání; týká se to také všech technických zařízení domu …
a přesto někteří vlastnící odmítají povinnost platit do fondu oprav,
přesto že i soudy všech stupňů o něm ve svých rozsudcích mluví jako
o věci zcela samozřejmě. To je ten absurdistám. To by v právním státe
nikdy nemohlo být.
XYZ A DALŠÍ OMG Prosim vás, co to tady všichni rozebíráte ? Co to
melete páté přes deváte ? Z této komunikace je jasně vidět, že nevíte
vůbec, která bije ! Když přes okresní nebo městský soud, potom krajský,
vrchní a dovolání k NS nepomohlo a nikde neuspěli, tak si šli vyplakávat
k US ? Vždyt to je zvrácené. Kdo je nabalamutil na takové vyhozování
peněz za advokáta? To byl pěkný vykuk ! Nebo myslíte, že ta spousta
soudců než to dobelhalo k US nezná zákony ?
V zákoně je jasně stanovena povinnost, ze VLASTNÍK BYTU MUSÍ PLATIT
SPRÁVCI / SVJ V TOMTO PŘÍPADĚ / DLE NOZ § 1180 …TAK SI TO NASTUDUJTE
DŘÍVE NEŽ BUDETE MÁST OSTATNÍ NA TOMTO WEBU SVÝMI BLAFY. JEŠTĚ SI TO
NĚKDO ZAFIXUJE A PAK MAJÍ ZASE ZADĚLÁNO V NĚJAKÉM DALŠÍM BARÁKU NA
PROBLÉM S NEPLATIČEMA. MÍSTO ŠIROKÉ ODBORNÉ VEŘEJNOSTI SE TENTO WEB
ZVRHNUL V JAKOUSI VÝMĚNU NÁZORŮ POLODEMENTŮ, KTEŘÍ VŮBEC NEVÍ, JAK TO
FUNGUJE NEBO MÁ FUNGOVAT A ZE SVÝCH AMATÉRSKY VEDENÝCH DOMŮ PŘEDÁVAJÍ
TOTO HOSPODSKÝ HANDRKOVÁNÍ DO ETERU. VSADÍM SE, ŽE ANI JEDEN Z VÁS
NEVLASTNÍ NĚJAKOU NEMOVITOST JAKO DŮM NEBO CHALUPU, ABY VŮBEC VĚDĚL, CO TO
OBNÁŠÍ NĚCO SPRAVOVAT A UDRŽOVAT !
TAKOVÉ ZCESTNÉ PITOMOSTI JSEM UŽ DLOUHO NESLYŠEL A VIDÍM, ŽE ANI LAKE NA
TOTO NEREAGUJE, PROTOŽE BY TO BYLA ZTRÁTA ČASU. CHYTRÝMU NAPOVĚZ, HLOUPÝHO
KOPNI ! U VÁS TO PLATÍ 100 % . KDO NEUMÍ ČÍST, AT SEM PROSÍM NEPÍŠE.
ZKRESLUJE TO PAK PRŮSEČÍK NAŠÍ POPULACÍ. A JEN PRO VAŠI INFORMOVANOST,
JELIKOŽ NEUMÍTE ASI ČÍST ZÁKONY / PŘITOM SI TO UŽ NEMUSÍTE KUPOVAT,
NAJDETE TO ONLINE/ : PRO SVJ NEEXISTUJE ŽÁDNÝ „FOND OPRAV " / TOTO BYLO PRO
SBD, PROTOŽE PRO FIRMU JAKO JE DRUŽSTVO JE TO CIZÍ ZDROJ, TUDÍŽ
DRUŽSTEVNÍK PLATÍ DO FONDU/, ALE VLASTNÍCI / V PŘÍPADU SVJ/ PLATÍ TZV:
DLOUHODOBOU ZÁLOHU NA OPRAVY A ÚDRŽBU A PATŘÍ TO POD TZV. PŘÍSPĚVKY,
KTERÉ SE NEVYÚČTOVÁVAJÍ, JAK UŽ NÁZEV NAPOVÍDÁ, JAKO NA DRUHOU STRANU
KRÁTKODOBÉ ZÁLOHY / TEPLO, TUV, VODNÉ, ÚKLID, PROVOZ VÝTAHU/, ALE
ZŮSTAVAJÍ NA ÚČTU SVJ / MĚLO BY TO BÝT I V JINÉ TABULCE NA PŘEDPISE
ZÁLOH / DŘÍVE PŘEDPIS NÁJMU , COŽ UŽÍVÁ SBD ASI DODNES, PROTOŽE
DRUŽSTEVNÍK JE VLASTNĚ JEN NÁJEMNÍK /. DLOUHODOBÁ ZÁLOHA SE TVOŘÍ
I JAKO REZERVA AŽ POTEČE NAPŘ. STŘECHOU, TAK ABY KAŽDÝ NEMUSEL VYTÁHNOUT
50 TISÍC Z ÚČTU NEBO SI PŮJČOVAT OD BABIČKY, A MOHLA SE BEZ PROBLÉMU
UDĚLAT TŘEBA NOVÁ STŘECHA, OPRAVIT VÝTAH, VYMĚNIT OKNA U SPOL. PROSTOR
ATD.
A JEN SHROMÁŽDĚNÍ JAKO NEJVYŠŠÍ ORGÁN SVJ MŮŽE ROZHODNOUT, JAK SE
FINANCE Z TETO DZOU POUŽIJÍ. VÝBOR BY MĚL VYPRACOVAT PLÁN OPRAV NA
PŘÍŠTÍ ROK A TEN SCHVÁLIT NA SHROMÁŽDĚNÍ / TAM JSOU LOGICKY
VLASTNÍCI, TAKŽE SI O TOM ROZHODUJOU SAMI/, U VÍCE NÁKLADNÝCH AKCÍ BY SE
MĚLO DĚLAT VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ATD. VŠE BY MĚL VÝBOR SVJ ZVEŘEJNOVAT NA
WEBU A PŘÍPADNĚ BY TO MOHLY ŘEŠIT I STANOVY, JAK SE TVOŘÍ ROZPOČET.
KÁMEN ÚRAZU JSOU STANOVY VZOROVÉ, 6 STRÁNEK CO NĚKDE STATUTÁROVÉ
OPÍŠOU A PAK JE PROBLÉM… STANOVY DOBŘE ZPRACOVANÉ MAJÍ OD 20 DO
30 STRAN A JE TAM PAK ŘEŠENO I TO, CO NENÍ VYLOŽENĚ V ZÁKONĚ, JEN TO
NESMÍ JÍT PROTI NĚJAKÉMU §§ . O VŠEM KDYŽ SE ŘÁDNĚ ROZHODUJE NA
SHROMÁŽDĚNÍCH, VŠICHNI NA SHROMÁŽDĚNÍ CHODÍ A BEROU TO ZODPOVĚDNĚ,
PAK NEMŮŽE NASTAT NĚCO TAKOVÉHO, CO TADY POPISUJETE…JE TO SOUHRA VŠECH,
JAK TĚCH, KTEŘÍ TOMU OBĚTUJÍ SVŮJ ČAS A SNAŽÍ SE PRO DŮM NĚCO
DĚLAT, TAK TĚCH, KTEŘÍ JEN BUZERUJÍ A KRITIZUJÍ, ALE NECHTĚJÍ ZE SVÝHO
ČASU UKOUSNOUT KOLIKRÁT ANI DVĚ HODINY JEDNOU ZA ROK A NA SHROMÁŽDĚNÍ SE
VYBODNOUT VŮBEC DOJÍT ..... CHTĚL BYCH VIDĚT, JAK TAKOVÍ / VĚTŠINOU
ZANEPRÁZDNĚNÍ, ALE HOUBY JE PO NICH VIDĚT, NEZMOHLI SE NA VÍC NEŽ ZDĚDIT
PO BABIČCE TENTO BYT, VE KTERÉM MAJÍ KOLIKRÁT 25 LET STARÉ ROZTRHANÉ LINO
NA ZEMI/ ŽE TAKOVÍ OBĚTUJÍ STOVKY HODIN KVŮLI VYÚČTOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH
ZÁLOH NEBO POPTÁVÁNÍM FIREM KVŮLI KAŽDÉ KRAVINĚ, ABY BYL DŮKAZ, ŽE TO
BYLO PEČLIVĚ PROVEDENO JAKO BY SE JEDNALO O "VLASTNÍ NEMOVITOST“. ŽE
TELEFONUJOU ZA SVOJE ÚČETNÍM, TEPLÁRNÁM, PLATÍ PO VEČERECH FAKTURY NEBO
KDYŽ NĚCO NEFUNGUJE OKAMŽITĚ / I NA DOVOLENÉ/ MUSÍ TĚMTO CHYTROLÍNŮM
OBJEDNAT NAPŘ. OPRAVU VÝTAHU / KTERÝ ZROVNA VŮBEC NEPOTŘEBUJE, PROTOŽE TAM
NENÍ A MOHLI SI ZAVOLAT SAMI, MAJÍ ČÍSLO NALEPENÉ NA KABINĚ/…NEUSTÁLE
VŠECHNO ZDŮVODNOVAT A OPAKOVAT VE STRACHU, ŽE NĚKDO ZASE BUDE MEKTAT NA
SCHŮZI NEBO EMAILEM A PAK MUSÍ DALŠÍ HODINY ŽIVOTA VĚNOVAT ODPOVĚDÍM
TAKOVÝM, CO NECHODÍ NA SHROMÁŽDĚNÍ NEBO MAJÍ ALZHEIMERA, NEPLATIČE
UPOMÍNAT, POTOM JEDNAT S ADVOKÁTEM, PAK CHODIT NA SOUDNÍ JEDNÁNÍ, PROTOŽE
ADVOKÁT VÍ HOUBY O VAŠEM DOMĚ. TAKŽE SI SÁHNĚTE DO SVĚDOMÍ, NASTUDUJTE
ZÁKONY A PAK TADY MEKTEJTE ! TOTO MÁ BÝT WEB NA ÚROVNI, CO SE TADY NĚCO
DOZVÍ TI, CO MAJÍ ZÁJEM NĚCO ŘEŠIT A UDRŽOVAT BARÁKY V POŘÁDKU, NE
NÁPOVĚDA PRO BUDOUCÍ NEPLATIČE ! KDYŽ SE VÁM NELÍBÍ BYDLET POD
SPOLEČNOU STŘECHOU, TAK SI KUPTE BARÁK A DĚLEJTE SI TO, JAK UMÍTE, DOKUD
VÁM NESPADNE NA HLAVU! A BEZ OPRAV A BEZ INVESTIC TO BUDE BRZO,
CHYTROLÍNI !
OMG
Přiložte si na čelo studený ručník, dopřejte si ledovou sprchu, když to nepomůže, volejte Chocholouška…
A hlavně už tady na nás nekřičte velkými písmenky takovou snůšku polopravd a blábolů…
Za všechny předem děkuji!
pane OMG, seznamte se s rozborem pojmu příspěvek a zmatky v NOZ, kterému pan Pavel věnoval hodně času, a s větší dávkou rozumu než soudci. Potom polemizujte. Úroveň JUDr. v oblasti bytového spoluvlastnictví či vlastnictví je zřejmá z odpovědí na dotazy na www.portalobydleni.cz
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
http://www.portalsvj.cz/…spevek-v-noz
Vložil Pavel, 3. Srpen 2016 – 22:11 :: Návrhy na změnu zákona
Mj. v NOZ není výslovně stanoveno zda se u „příspěvku“ jedná o zálohovou či konečnou platbu.
- – – – – – – – – – – – – – – –
Příspěvek jako konečná platba
Podle čl. 40 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpis terminologicky jednotný. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. Z pouhého gramatického výkladu lze usuzovat, že „příspěvek“ je konečná platba. Ale to je menšinový názor.
- – – – – – – – – – – – – – – – – –
Příspěvek jako zálohová platba …
- – – – – – – – – – – – – – – – – –
Závěr:
Pojem „příspěvek“ uvedený v oddílu 5 Bytové spoluvlastnictví je vyjádření, že se na celkové platbě podílí více členů SVJ. Sice v NOZ není výslovně uvedeno, že se jedná o zálohovou platbu, ale s ohledem na § 1208/d to lze dovodit.
Nepište velikými písmeny, nedá se to číst. O fondu oprav lze říci pouze tolik. Žádný zákon neříká, že člen společenství musí platit cokoliv do fondu oprav. A i přesto soudy rozhodují, že tam platit musí. Něco je schnilého v státě českém.
A pokud má SVJ ve stanovách , že všichni vlastníci jsou povinni skládat peníze na jednu hromádku , ze které se bude financovat toto a toto pak je to dle zákona absolutně v pořádku a soudy proto rozhodují absolutně v pořádku… Vlastníci si mohou vzájemně dohodnout i jiné způsoby financování oprav. A tyto vložit do svých stanov. Pokud bude kancelářská budova ve spoluvlastnictví pěti bohatých developerů, je situace trochu jiná , než pokud budeme řešit starý panelák,kde třetina lidí žije jak se lidově říká z ruky do huby a není schopna generovat žádné úspory…
Nutit někoho pracovat nelze.
Nutit někoho platit na neznámý účel to lze.
Stačí když to odsouhlasí nadpoloviční většina ovcí.
Je štěstí že nemáme trest smrti, o kterém by mohlo rozhodovat Shromáždění vlastníků
Vlastíku klídek, my také umíme psát barevně. Ale vyšší hodnotu to, zvlášť u tebe, nemá.
Není pravda, že musíš platit na „neznámý účel“. §1179 NOZ ti dává možnost „nahlížet“ do smluv, účetních knih a dokladů a „seznámit“ se s hospodařením. Budeš-li vznášet šikovné nekompromisní požadavky dle §8 zák.67/2013 dostaneš se (po krvavém boji) k většině informací v podobě materializované (písemnost/dokument). Srovnáš je následně s tím co obsahují usnesení (existují li), a pokud nebudeš mít s čím srovnat nebo srovnání nebude „v rychtyku“ rozhodneš se zda vyčíslíš bezdůvodné obohacení SVJ (když např. SVJ z „frndy oprav“ zaplatilo marný soudní spor, nebo nevymáhá po neplatičích jejich pohledávky a sanuje to opět z „fondu oprav“, když krade formou každoroční výměny vodoměrů namísto 5-let jejich ověření, …atd.).
Když „něco“ odsouhlasí „nadpoloviční většina ovcí“ má to na ostatní členy SVJ dopad jen tehdy, pokud to „něco“ mohlo stádo „odsouhlasit s dopadem mimo skupinu, která pro to hlasovala“. Pokud ne, jedná se o „soukromoprávní dohodu (100%) těch, co pro ni hlasovali“. Jde o to postavit před hloupého soudce, tu „správnou argumentaci“. Nastuduj si tady „filipiku lejkovin“ a zkus aby ti z krku vycházelo kvalitnější a delší sdělení, než jen jednovětné výstřely donikam.
PS: o trestu smrti (fyzickém) rozhoduje v tomto státě z fyzických osob
„vrah“ nebo „zabíječ“.
SVJ, jeho pohunci a jím ovládaná zvěř má k dispozici trest „sociální
smrti“. Takže tvoje radost se mi jeví, poněkud PŘEDČASNÁ :)
… nebo fialoví …a hned je na světě líp.
. NOZ dává možnost,nikoli však povinnost.
. NOZ nemá klíče od dveří místnosti s dokumenty.
. Dávat požadavky, neznamená obdržet informace.
jsem nesmělý ale léčím se
http://www.portalsvj.cz/…oru-si-vazim
Elektřina svítí, plyn nezkomírá ..... a snad si to časem osvojí.
- pan Pavel je dlouholetý předseda SVJ o 141 bytech. Nemůžete se tedy divit, že vyhledává právní klacky proti spoluvlastníkům, kteří by chtěli vědět za co utrácí. Ano on, zde již mnohohrát deklaroval, že ON a jeho věrní služebníci (členové výboru a pro výbor pracující externí firmy) NIC netají a nikdo po něm „tvrdá data“ nechce. Jenže to je jen jeho tvrzení, nikým neověřené. Pravda může být a často bývá, takovým fabulacím na hony vzdálená.
- co nejde do hlavy Vám, nejde ani mně ani nikomu, kdo není v prohnilé klice výborových tajtrdlíků kteří si hrají na pány. Je to ale bohužel stejné jako v politice, také ti kdo se tam vyhoupnou, kážou vodu a chlastají víno. Když se pak pán Moravec zeptá proč to, či ono navrhují a dávno to již se svěřennou mocí neudělali a halekají o tom až před volbami, dozvíte se, že dotyžný oranžový-ubožáček se sám diví proč to neudělali ti před jeho příchodem – viz. dnešní „Otázky V. Moravce“. No a stejné je to v SVJ, každý zmetek co ho zvolíte do výboru ŘVE jak smyslů zbavený, že má odpovědnost a chce osobní mzdu ve výši 20 i 30 tisíc čistého a samozřemně NECHCE aby jej dostihla ta „odpovědnost“ (často si myslí, že „odpovědnost“ je jméno dostihového koně…) .
Už svého času psal Lake, jakmile jednou začnete platit na neznámý účel nemůžete jednoduše platby zastavit. Musíte svolit správný postup. (1) vyžádat vyúčtování (2) vyzvat nevyúčtované k vrácení (3) podat žalobu na bezdůvodné obohacení nebo začít provádět zápočet.
Teprve budoucnost ukáže, zda na čí straně vzroste nenávist či za jak dlouho se z post-komunismu stane kleptokracie.
pan Pavel, sem samozřejmě rozsudky KS,OS nedá i kdyby je měl. není to v zájmu funkce na které „sedí“. Když si ale usnesení US přečtete, můžete tyto rozudky lokalizovat i jejich umístění a vyžádat je na základě zák.106/1999, zdarma. Nic Vám tedy nebrání moci se s nimi meritorně seznámit.
V usnesení US je stěžejní následující „poučení“
…Není důvodu z hlediska ústavnosti zpochybňovat právní závěr, že
povinnost vlastníka bytu platit zálohy na straně jedné a povinnost
společenství vlastníků jednotek předložit vyúčtování na straně
druhé, JSOU POVINNOSTMI NA SOBĚ NEZÁVISLÝMI, zakládajícími odlišné
nároky.
Zde je vidět, jak důležité je mít k dispozici PRÁVNÍKA se znalostí meritorní podstaty věci a schopnosti argumentace a nikoliv jen troubu s PRÁVNÍM ZDĚLÁNÍM který bezpochyby umí dobře vyčíslit palmáre a někdy i postupovat správně při procesních postupech při soudním extempóre.
Dotaz na pana Pavla… proč se to zde zveřejnilo, snad jen pro poučení ostatních SVJ. Chybí tomu však počáteční text stížnosti.
A JESTE POZNÁMKA – TĚCH 12 TISÍC NECHTĚLI ZAPLATIT KVŮLI SVÝMU BARÁKU, VE KTERÝM HNÍZDÍ, ALE ODHADUJU KOLEM 50–80 TISÍC KLIDNĚ ZAPLATILI ZA ADVOKÁTY A KOLKY PŘES VŠECHNY STUPNĚ SOUDŮ…PROČ TO TITO ADVOKÁTI ASI VZALI ? VIDĚLI HLUPÁKY, CO SI NEUMÍ ASPON NASTUDOVAT JAKO SAMOUK NĚJAKÝ PROBLÉM, TAK VIDĚLI SNADNÝ ZISK A TAHALI Z NICH JEN PENÍZE. MĚLO BY TO BÝT PRO VÁS, CO SE CHYSTÁTE TAKÉ NEPLATIT NA OPRAVY A ÚDRŽBU, PONAUČENÍ, ŽE KDYŽ NEUMÍTE PLAVAT A NEVÍTE, JAK JE TAM HLUBOKO, TAK TAM ANI NELÉZT.
Pokud je známý účel pak nelze nic namítat.
Ale z jakého důvodu hradit částky bez určení jejich užití ?
Chtít informaci po Výboru, to je přece troufalost, to si správné ovce nemohou dovolit.
Jen kverulanti vzdoruji a hledají podporu u českých soudů.
At je to jakkoliv pojmenované, je to rezerva na opravy nebo dlouhodobá záloha na opravy a údržbu / definice, co je to oprava a udrzba najdete na internetu/…a na znamý účel se platí tehdy, když SVJ / jako správce pověřený vlastníky/ pracuje jak má, tj. dělá každoročně PLAN OPRAV pro příští rok, případně dvourok a na tyto ZNÁMÉ ÚČELY , resp. opravy se pak tedy spoří…někdo má na účtu a spoří jen rok, některé SVJ tam díky neplatičům nemají ani na úhrady záloh dodavatelům služeb, takže ti pak musí šporovat třeba 5 let než si mohou opravit střechu…s neplatičema v baráku nedoporučuju si brát úvěr ! A banky taky kvůli takovému úvěru zjišťují jaká je TVORBA do těchto DLOUHODOBYCH ZALOH. Nikdo neříká, že se nemůžou na shromáždění usnést, že se po nějakých akcích a dostatečných prostředcích peníze částečně vyúčtují, ale NENÍ TO KAŽDÝ ROK JAKO U KRÁTKODOBÝCH ZÁLOH NA SLUŽBY / teplo, vodné, úklid, spol. el., provoz výtahu/. Jednoznačně se dá říct, že krátkodobé zálohy se ročně vyúčtovávají, protože mají podklady pro vyúčtování, příspěvky se nevyúčtovávají, protože je již většinou předem jasné / např. podle smlouvy s účetní firmou/, kolik bude taková správa a účetnictví v příštím roce stát. A předpisy se také dají upravovat třeba každý rok, jednak podle změny smlouvy s účetní firmou, jednak podle velkého přeplatku/ nedoplatku na krátkodobých zálohách, někdy proto, že je místo 4 osob v bytě už jen 1 osoba atd. Takže jsou tady 3 roviny podle toho, jak se tvoří a jak se čerpá, tj. krátkodobé zálohy, dlouhodobé zálohy a příspěvky.
Takto se chová osvícený statutár.
a jako nestatutár s tím nemám problém
… ale kdo z nás to má ?
Příspěvek by měl být střádáním do prasátka, do budoucna jako „náhrada“ za probíhající amortizaci, případně nějaká vylepšení (dle dohody). Ale není to o nastavení částky příspěvku pohledem z okna, odsouhlasené ovčany.
Poslední komentáře