Návrhy na změnu zákona

Když nekompetentní úředníci pod vedením politických náměstků vymyslí předpis, formulář a sankce, tak to nemůže dobře dopadnout. Navíc pokud to udělají na základě ideologie „vše musí být digitální“. V poslední době např. stavební řízení.

Dnes FAU přiznalo, že jim nefunguje systém přihlašování kontaktních osob. Netušili, že se jim povinné osoby pod pokutou 10 milionů Kč budou přihlašovat:

https://fau.gov.cz/…do-10–3–2025

"Prodloužení lhůty pro hlášení kontaktní osoby z 3. 3. 2025 do 10. 3. 2025

V jednání mezi vlastníkem jednotky a SVJ dochází k situacím, kdy za vlastníka jedná jím určený zmocněnec. Taková situace nastává poměrně často – vlastník jednotky má zákonem uloženu povinnost určit společného zástupce v případě, kdy jednotka je ve spoluvlastnictví, nebo ve společném jmění (2012/89/§1185/2). Vlastník jednotky však může zmocnit jinou osobu kdykoliv, protože právo nechat se zastoupit je upraveno přímo v občanském zákoníku. (Není tedy přípustné takové právo omezit např. stanovami SVJ.)

Funguje to i opačně: SVJ je zpravidla při právním jednání zastoupeno členy svého statutárního orgánu, což je uvedeno ve veřejném rejstříku. Může však být zastoupeno i jinou osobou, kterou tím SVJ pověří (např. advokátem, smluvním správcem, nebo osobou kterou smluvní správce k výkonu zástupčího oprávnění určil).

Šikana vlastníka bytové jednotky ze strany předsedy společenství vlastníků jednotek

Abstrakt: Tato studie se zabývá problematikou šikany vlastníků bytových jednotek ze strany předsedy společenství vlastníků jednotek (SVJ) v České republice. Cílem je analyzovat právní rámec tohoto jednání, jeho projevy a dopady na oběti. Utilizujeme kvalitativní metody výzkumu k prozkoumání zkušeností vlastníků a přístupu k obraně jejich práv.

Úvod: Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) stanovuje práva a povinnosti společenství vlastníků jednotek i jednotlivých vlastníků (Koudelka, 2021). V teorii by SVJ mělo fungovat jako platforma pro kolektivní správu a ochranu zájmů vlastníků. Nicméně, v praxi se objevují případy, kdy předseda SVJ zneužívá svou moc k neetickému jednání. Tento článek se pokouší identifikovat a analyzovat takové případy.

Metodologie: Výzkum byl založen na kvalitativní analýze s využitím hloubkových rozhovorů s 20 vlastníky bytových jednotek, kteří zažili šikanu od předsedy SVJ. Dále byly analyzovány tři případové studie ze soudních řízení, které ilustrují vzorové situace.

Výsledky: Ve většině případů šikany se objevovaly tyto vzorce chování předsedů:

Omezení práv: Předsedové často ignorovali základní práva vlastníků, jako je účast na schůzích nebo přístup k informacím o hospodaření SVJ. Například v jednom případě byl vlastník opakovaně vylučován z jednání kvůli nelegitimním obviněním z narušování schůzí.

Manipulace s informacemi: Docházelo k nepravdivému informování o současném stavu majetku nebo jeho správě, což vedlo k nedůvěře mezi vlastníky. (Novák, 2022)

Osobní útoky: Někteří předsedové využívali psychologické taktiky, které zahrnovaly ponižování otázek vlastníků, což způsobovalo vážné psychické dopady na jednotlivce.

Diskuze: Legislativní rámec zahrnuje mechanismy, jako je článek 1181 občanského zákoníku o právech a povinnostech SVJ. Avšak v praxi je nedostatečný pro ochranu vlastníků před šikanou. Vlastníci často nevědí, jak postupovat v případě potíží a mají omezené možnosti reagovat, neboť obvykle nemají přístup k právním poradenským službám. Je třeba zlepšit osvětlení v oblasti práv vlastníků a usnadnit jim přístup k právní pomoci (Veselý, 2023).

Závěr: Pro zajištění důvěry a spravedlnosti v systému bytového vlastnictví je nezbytné vytvořit robustnější mechanismy ochrany práv vlastníků. To zahrnuje zlepšení legislativy, zajištění transparentnosti a školení vlastníků v problematice právních norem spojených se SPV. Tímto způsobem může být zajištěno, že se takové případy budou objevovat méně často.

Literatura:

Koudelka, J. (2021). Právo společenství vlastníků jednotek. Praha: Wolters Kluwer.

Otázka

Mám několik bytů, které postupně prodávám. Jsem povinnou osobou z hlediska AML zákona ?

Odpověď AI

Na základě poskytnutých informací nelze jednoznačně určit, zda jste povinnou osobou ve smyslu AML zákona. Klíčovým faktorem je, zda vaše činnost spadá do definice „obchodu s nemovitostmi“ podle AML zákona. Zde jsou některé důležité body k zvážení:

Definice povinné osoby: Podle § 2 odst. 1 písm. d) AML zákona je povinnou osobou mimo jiné:

„osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi“

Vícekrát jsem napsal, že naprostá většina prohlášení vlastníka budovy je vadná. Toto je zase jeden takový případ. Přitom chyba se naplno projevila až dvě desítky let po vzniku prohlášení.

Pan P. P. podal žalobu, protože se nechtěl podílet na nákladech opravy balkonů. Argumentoval tím, že má byt bez balkonu a nemá tedy povinnost přispívat na balkony.

V budově se nachází 36 bytových jednotek a 4 garáže. Podle části C. bodu 2 Prohlášení vlastníka ze dne 18. 2. 2004 jsou v budově vymezeny části společných prostor, které slouží jen některým vlastníkům jednotek, a to balkóny, které slouží vždy jen jednotce, ze které jsou přístupné, přičemž vlastníci těchto jednotek jsou povinni podílet se na jejich opravách a údržbě. Pokud k vymezené jednotce náleží balkón, jeho plocha se do podlahové plochy jednotky nezapočítává.

Četník. Ten, kdo nám tu chybí.

https://www. idnes .cz/zpravy/zah­ranicni/sloven­sko-cetnici-ceskoslovensko-prvni-republika.A250219_140­114_zahranicni_svm

Otázka:

Mám živnostenský list na vedení účetnictví. Účetnictví však již 10 let nevedu. Jsem přesto povinnou osobou podle § 2 odst. 1?

Odpověď AI:

Děkuji za Váš dotaz. Abych mohl správně odpovědět, je třeba se podívat na relevantní ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“).

Podle § 2 odst. 1 písm. e) AML zákona je povinnou osobou mimo jiné:

„osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona“

Otázka:

Asi 15% členů našeho bytového družstva požádalo představenstvo o souhlas s umístěním sídla svého s.r.o. v domě ve vlastnictví bytového družstva pro účely zápisu do obchodního rejstříku. Za tento souhlas družstvo nepožadovalo úplatu. Poskytování sídla nemá družstvo jako předmět svého podnikání a proto se domníváme, že nejsme povinnou osobou podle § 2 odst. 1. Jak to je ve skutečnosti?

Odpověď AI:

Děkuji za Váš dotaz ohledně situace Vašeho bytového družstva. Pojďme se na to podívat podrobněji v kontextu AML zákona.

☀ Otázka v rubrice FAQ na webu ARTAV

Kdo je majitelem poměrových měřičů tepla a vodoměrů na TUV a SV? Kdo tedy také zodpovídá za jejich funkčnost, pravidelnou kontrolu či výměnu? Kdo platí pořízení, či výměnu – vlastník BJ nebo je placeno z fondu oprav SVJ? Jsou tyto skutečnosti jasně dány nebo záleží na formulaci v LV, popřípadě na rozhodnutí shromáždění vlastníků? Jak postupovat, když nebyly vodoměry na TUV včas vyměněny?

☀ Nesprávná odpověď na webu ARTAV (online, citováno 2025–02–13 05:09 SEČ)

☀ Otázka na webu ARTAV (27.01.2025)

Dobrý den, V našem SVJ máme v jednotkách instalovány bytové stanice systému MEIBES pro vytápění a přípravu teplé vody. V domě jsou kromě bytových jednotek i jednotky nebytové: fit centrum s bazénem a saunou, prodejna Lidl, restaurace a obchody. Rozúčtování nákladů na teplo se řídí vyhláškou 269/2015 Sb. §5? Jak jsem našla, odvolává se tento § na vyhlášku 194/2007 Sb., ve které ale není uvedeno nic o rozúčtování nákladů. Podle jakého předpisu se náklady v naší zúčtovací jednotce mají rozdělit jednotkám. Děkuji.

☀ Částečně nesprávná odpověď na webu ARTAV (online, citováno 2025–02–12 10:09 SEČ)

Systém bytových předávacích stanic (BPS) doposud nebyl Ministerstvem pro místní rozvoj dostatečně reflektován, a proto současná legislativně stanovená pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění a dodávky teplé vody neobsahují konkrétní řešení, respektive způsob rozúčtování nákladů pro tento systém. S ohledem na tuto skutečnost by měl vlastník domu, respektive společenství vlastníků vydat vlastní pravidla pro rozúčtování a pro jejich používání získat souhlas alespoň dvou třetin příjemců služeb (vlastníků jednotek). [Až podtud je odpověď správná, pozn. Justitianus]