Návrhy na změnu zákona

Nová radikální změna daně z nemovitosti? Češi si notně připlatili. Je to málo, míní experti

Vložil Pavel, 9. Červenec 2024 - 14:30 ::

Téma: Daně Ladislav Šustr 9. července 2024 05:35

Daň z nemovitosti se v řadě obcí mění.

Daň z nemovitosti se letos zvýšila.

Úsporný balíček výrazně zvedl daň z nemovitostí.

Daně z nemovitosti by mohly čekat v budoucnu radikální změnu. S tou počítá studie odborníků z PAQ Research, podle které by se daň měla navázat na reálnou hodnotu nemovitosti. Tvrdí, že současný český systém je zastaralý a doplácí na něj zejména ti s nízkými příjmy.

Výzva na úhradu daně z nemovitosti dorazila vlastníkům ke konci května. Někteří byli nemile zaskočeni, protože vládní konsolidační balíček zvýšil daň minimálně o 80 procent. Další navýšení mají totiž v rukou samotné obce. Odborníci ale tento systém vidí jako zastaralý. Podle nich by se měla provést komplexní reforma daně z nemovitosti tak, jak ji doporučuje OECD.

26 Cdo 3535/2022 odmítnutí poskytování služeb neplatiči

Vložil Pavel, 7. Červenec 2024 - 20:00 ::

26 Cdo 3535/2022–71

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

                                                                                                                                                                                                           

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté        a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně          GAPRA s. r. o., se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Růžová 1416/17, IČO 06612164, zastoupené Mgr. Martinem Jebavým, advokátem se sídlem v Praze 1, Navrátilova 675/3, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupenému Mgr. Eduardem Belšánem, advokátem se sídlem v Drahelčicích, Husova 386,    o připojení teplé vody a ústředního topení do bytové jednotky, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 11 C 152/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2022, č. j. 84 Co 74/2022–50, takto:

Lži šířené sdružením ARTAV XI.

Vložil Justitianus, 6. Červenec 2024 - 11:22 ::


Otázka na webu ARTAV (únor 2024)

Dobrý den, Letos jsem se poprvé dostala k záludnosti ve vyúčtování ohledně nadlimitní spotřeby. Když jsem viděla korekci, která mi ještě zvýšila nedoplatek byla jsem v šoku a pak ještě více, když jsem si tedy přečetla zákon, který toto umožňuje. Mám byt pod střechou a topím na 3 nebo 4. Výjimečně na 5. Pokud bych topila méně, měla bych „syrový vzduch“ a plíseň. Vím to, protože jsem kdysi zkoušela šetřit teplem, ale výsledek byl, že jsem musela neustále stříkat stěny savem. Od té doby co topím jak popisuji, plíseň není. Obvykle mám na teploměru v topné sezoně 23–24 stupňů. Dům je zateplený. Celková spotřeba za poslední roky v bytě 2+1, 52 m2 je: 2019 – 2491, 2020 – 3047, 2021– 2911, 2022 – 2459, 2023 – 2700 / korigováno na 3315/. Letos vznikl problém při vyúčtování, protože v porovnání s předchozími roky se celkový objem spotřebovaného tepla všemi snížil, tedy ostatní buď přestali topit nebo topili velmi málo. Já topila pořád stejně. Ani nevím, jestli je takováto spotřeba v mém typu bytu normální, nebo jestli měřáky měří špatně. Nedoplatek je obrovský..... Jak jsem se dozvěděla, lidé v místnostech mají ještě stoupačku, která vede teplo do patra nad nimi. Já žádnou stoupačku v místnostech nemám a nemohu nic využívat ze společného tepla. Takže nejen, že mám nevýhodu rohového bytu pod střechou, ale ještě nemám ty stoupačky. To je tedy velmi nespravedlivé, protože topím šetřícím sousedům a ještě jsem za neekonomického spotřebitele a nemám ty věčně teplé stoupačky. Po rozúčtovací firmě Techem jsem chtěla vysvětlení jejich výpočtů. Odpověděli mi tak, že zkopírovali to co vidím ve vyúčtování, zbytek mě odkázali na legislativu a prý to mají správně. Napsala jsem jim, že chci konkrétní výpočty, zatím neodpověděli. Chtěla jsem se zeptat, jesti je možné se nějak úspěšně bránit této nespravedlnosti, nebo jestli lze tuto situaci řešit jinak než tím, že buď zaplatím nebo se odstěhuji do vlastního domu. Děkuji za odpověď. S pozdravem, Milada Černá

DPP od července 2024

Vložil Pavel, 6. Červenec 2024 - 7:42 ::

Do 31.7.2024 se zaměstnavatel, který dosud zaměstnával zaměstnance na DPP, u kterých neodváděl sociální daň, musí přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ.

Dne 1.8.2024 mají být spuštěny nové formuláře pro hlášení příjmů z DPP s názvem Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce.

Do 20.8.2024 musí zaměstnavatel elektronicky nahlásit seznam všech zaměstnanců na DPP s výší jejich příjmů. A potom vždy do 20 dnů po skončení měsíce.

Jak se vyhnout nově zaváděné byrokracii?

Další poplatek za elektřinu od 1.7.2024

Vložil Pavel, 30. Červen 2024 - 5:53 ::

Lidem na faktuře za elektřinu od července přibude nový poplatek, týká se sdílení

Martin Procházka

Dnes 30. 6., 5:13

Odběratelé elektřiny budou už v červencových platbách za elektřinu hradit o něco víc než teď. Energetický regulační úřad totiž vydal cenové rozhodnutí, podle něhož se ve fakturách nově objeví cena za novou instituci umožňující sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky.

Příplatek bude zahrnovat financování činnosti vznikajícího Elektroenerge­tického datového centra. To má zahájit činnost v srpnu. Poplatek bude pro letošek činit 5,10 Kč za každé odběrné místo měsíčně.

Lži šířené sdružením ARTAV X.

Vložil Justitianus, 28. Červen 2024 - 11:18 ::


Otázka na webu ARTAV

Dobrý den, Mám pochybnosti o správnosti údajů z RTN v obývacím pokoji. Měla jsem k dispozici několik vyúčtování od sousedů se stejnou vytápěnou plochou a na jejich vyúčtování mají počet dílků v rozmezí od 1000 do 2000 dílků již několik let, moje měřidlo vždy vykazuje dílky v počtu 5000 až 6000. Myslím si, že pokoj nepřetápím, spíše naopak. Je možné, aby se měřidlo porouchalo tímto směrem? Objevují se takovéto chyby u měřidel RTN? Děkuji za odpověď

Lži šířené sdružením ARTAV IX.

Vložil Justitianus, 28. Červen 2024 - 10:39 ::


Otázka na webu ARTAV

Jsem vlastníkem bytu v bytovém domě … Ve vyúčtování na studenou vodu mi chybí celková spotřeba vody za celý dům, způsob rozúčtování a číslo mého vodoměru. Vodoměry jsou umístěny v uzamčených prostorech (společných), ke kterým nemám volný přístup. Na mé žádosti i písemné dotazy správce nereaguje. Navíc jsem zjistila, že vodoměry nemají plomby a je na nich uveden pouze rok 2017. Nejsem si jistá, zda mají vodoměry technickou způsobilost a zda po 5 letech proběhlo ověření metrologickým ústavem. Jak postupovat v této situaci? Děkuji za radu.

Lži šířené sdružením ARTAV VII.

Vložil Justitianus, 28. Červen 2024 - 8:46 ::


Otázka na webu ARTAV

Podle § 8 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. může příjemce služeb požádat poskytovatele služeb o nahlížení do podkladů k vyúčtování a pořízení kopií. Může příjemce služeb s odkazem na toto ustanovení požádat poskytovatele služeb o údaje o ostatních konkrétních příjemcích služby vytápění s jejich náměry na indikátorech topení a vodoměrů teplé vody ? Nešlo by v případě poskytnutí takových údajů o porušení GDPR ?

Nesprávná odpověď na webu ARTAV (online, citováno 2024–06–28 11:16 SELČ)

Nahlížení do podkladů k vyúčtování je na úrovni účetních dokladů, kdy každý vlastník má právo na nahlížení do účetnictví a pořizování záznamů z něj. Může též nahlédnout do způsobu vyúčtování a metodiky vyúčtování jednotlivých služeb, zda je postupováno v souladu se stanovami, zákonem, či usnesením shromáždění, či domovní schůze. U BD má stejný nárok nájemce, který je členem družstva. Podnájemce již takové právo nemá. Nájemce vlastnického bytu také takové právo nemá.
Vše je ale ve vztahu k účetním dokladům a ve vztahu k právnické osobě, kterou je SVJ, či BD. V žádném případě není možné dovozovat, že lze toto právo aplikovat na osobní údaje, kterými spotřeba na měřidlech jednoznačně je. Informaci o spotřebách nelze bez souhlasu dotčené osoby poskytnout.

Správná odpověď (poskytl Justitianus)

  • Není pravdivé tvrzení, že podnájemce takové právo nemá. To je protiprávní nesmysl, který je v rozporu s ustanovením 2015/67/§11.
  • Není pravda ani tvrzení, že nájemce vlastnického bytu také takové právo nemá. To je protiprávní nesmysl, který je v rozporu s ustanovením 2015/67/§2/1/b/1 a 2015/67/§11.
  • Je lživé tvrzení, že „vše je ale ve vztahu k účetním dokladům“. Není zřejmé kde tato lež vznikla, ale zřejmý je její cíl: zabránit příjemcům služeb v nahlížení do všech podkladů použitých při rozúčtování. V tomto dotazu vůbec nejde o „nahlížení do účetnictví“, což lhář z ARTAVu ví velmi dobře.
  • Je lživé i tvrzení, že „informaci o spotřebách nelze bez souhlasu dotčené osoby poskytnout“. To je protiprávní nesmysl, který je v rozporu s ustanovením 2015/67/§8/1.

Podle 2015/67/§8/1 platí, že příjemce služeb má právo nahlížet a pořídit si kopie podkladů. Základním podkladem pro rozúčtování nákladů jsou i odečty jednotlivých indikátorů a měřidel ve všech bytech. Pokud nahlížející osoba požaduje, musí dostat nejen všechny náměry, ale i informaci o tom ve kterém konkrétním bytě a místnosti byly jednotlivé náměry odečteny. Bez tohoto údaje by si příjemce služeb nemohl zkontrolovat správnost vyúčtování.
Žádného souhlasu k nahlížení neni třeba, protože právo nahlížet do podkladů je dáno zákonem a platí pro každého příjemce služeb. Kogentní ustanovení speciálního právního předpisu má přednost před obecnou právní úpravou týkající se GDPR. Poskytovatel služeb může nanejvýš anonymizovat (pseudonymizovat) údaje o totožnosti vlastníků bytů.

Relevantní právní předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

Poskytovatel služeb je povinen umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů, bez ohledu na to zda obsahují osobní údaje (např. jméno vlastníka bytu). Právní normou, která poskytovateli služeb stanoví tuto povinnost, je 2015/67/§8/1. Přiřazení osoby vlastníka ke konkrétnímu bytu v domě je totiž zveřejněno v katastru a jedná se tedy o veřejně dostupný údaj.

Podle 2019/110/§13 platí, že pokud bylo zpracování osobních údajů omezeno podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, není tím dotčena povinnost správce nebo zpracovatele tyto osobní údaje předat nebo zpřístupnit, je-li tato povinnost stanovena právním předpisem. Tímto právním předpisem je samozřejmě zákon č. 67/2015 Sb., o službách.


Ke stejné problematice se na jiném místě webu ARTAVu objevila rada, která je formulována v souladu s českým právem. Cituji:

„Přestože máte máte právo na základě dle §8 odst. 1 zákona 67/2013 Sb. do těchto podkladů nahlížet, je nutné poukázat na fakt, že konkrétní odečty jednotlivých bytových měřidel jsou kvalifikovány jako osobní údaje a rozúčtovatel i SVJ má povinnost dle ustanovení GDPR daná data chránit. V tomto konkrétním případě, dle našeho názoru, máte právo požadovat anonymizované údaje ze kterých není možné identifikovat vlastníka jednotky, nebo na celkové součty spotřeby na bytových vodoměrech v domě jako celku.“*

Ministr Marian Jurečka tvrdí, že nový systém dohodářům prospěje.

Vložil Pavel, 25. Červen 2024 - 7:22 ::

Komentář: Dohodáři, plaťte! Jurečkova byrokracie omezí flexibilní práci

PETR HOLUB

Reportér

VČERA 13:00

Už od 1. července stát zavede centrální evidenci statisíců pracovníků, kteří místo zaměstnanecké smlouvy podepisují takzvanou dohodu o provedení práce. Účelem je lepší výběr daní.

O takzvaných dohodářích se toho moc neví. Ale jsou důležití. Teprve nedávno publikoval ČSÚ experimentální statistiku, podle níž loni na dohodu pracovalo v každém čtvrtletí aspoň 1,2 milionu lidí. Za rok vydělali celkem 77 miliard korun. To odpovídá částce 5500 korun měsíčně, pokud by člověk na dohodu pracoval celý rok.

29 ICdo 97/2016 - SVJ může vymáhat na insolvenčním správci

Vložil Justitianus, 20. Červen 2024 - 14:52 ::


Právní věta:
Nejsou-li v době po prohlášení konkursu na majetek vlastníka bytové jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo bytovou jednotku užívá.

Nejvyšší soud, rozsudek 29 ICdo 97/2016 ze dne 31.10.2018

Syndikovat obsah