Návrhy na změnu zákona

Už konstantně zde píšu, že někteří soudci jsou hlupáci v talárch, pokud jde o porozumění obsahu a smyslu právního předpisu. Bohužel se to týká i soudců NS (o tom jsem psal např. zde a v tomto případě soudců NSS.

Jako odstrašující příklad jsem si vybral starší judikát 5 As 117/2012 – 75. Zejména proto, že někteří soudci podvádějí jako děti ve škole při testu z matematiky: opisují ze starších judikátů i s chybami, chovají se jako nemyslící hovada, namísto aby mysleli vlastní hlavou a respektovali právo. Tak se stane, že jeden totální nesmysl se šíří judikaturou stále dál jako neléčená rakovina.

Na počátku trochu jednoduché teorie: Jistě víte, že vlastnické právo je svým obsahem odlišné od užívacího práva. Vědí to už děti ve školce – že Jozífek nemůže vyměnit svou tříkolku za Karlíkovu koloběžku. Oba dva sice tyto předměty užívají na dětském hřišti, avšak nejsou jejich vlastníky – vlastnické právo náleží rodičům Jozífka a rodičům Karlíka.

Nikomu nečiní potíže rozeznat, že pan Novák je výlučným uživatelem automobilu, který má „na leasing“ – ale to neznamená, že by byl vlastníkem. Vlastníkem toho auta je leasingová společnost – ta ovšem zase nemá právo automobil užívat.

Obdobné je to při pronájmu bytu. Nájemce je výlučným uživatelem bytu, ktrý si pronajal – ale to neznamená, že by byl také vlastníkem. Vlastníkem bytu je samozřejmě někdo úplně jiný; je to osoba zapsaná v katastru – ta ovšem zase nemá právo byt užívat, dokud existuje platná nájemní smlouva.

My to víme, vy to víte taky. Je to přece tak prosté. Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Ludmila Valentová, JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. a JUDr. Lenka Matyášova, Ph.D. toto nevěděli. Školácká chyba. A kdopak ví, zda jim to už konečně někdo po těch letch prozradil ?

O co tedy šlo?

Inu, šlo opět o tutéž jednoduchou otázku: Šlo jen o to rozeznat rozdíl mezi vlastníkem a uživatelem. Rozdíl mezi vlastnickým právem a užívacím právem. Soudci sice byli otitulovaní, ale hloupí. Nerozeznali to. S gustem shodili celkem správný a logický rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 08.02.2012, č. j. 31 A 101/2010 – 142, a nahradili jej vlastními bláboly.

Šlo o obsah prohlášení. O užívací právo k prostoru lodžie či balkonu. Soudci popletové však mudrovali tak, jako by řešili vlastnické právo k balkonu[2]. Budu ten jejich nesmysl citovat:

Z textu na

https://www.seznamzpravy.cz/…-byty-258615#…

vyjímám:

"Největším žroutem energií v budovách je vytápění. Nová legislativa tlačí na přechod od plynu k tepelným čerpadlům, domovní plynové kotelny mají ze zástavby zmizet úplně.

Změní se i řada dalších věcí. Povinné budou střešní fotovoltaiky, solární ohřev užitkové vody, nabíjecí systémy pro elektromobily, prostory pro jízdní kola pro každý byt. Domy musí mít kvalitní izolace a tepelně nepropustná okna."

O příslušenství bytu jsem zde už psal vícekrát, například v https://www.portalsvj.cz/…i-v-talarech. Tentokrát to bude o hlupačkách v talárech. Ano, je to tak. JUDr. Dýšková, JUDr. Brzobohatá a Mgr. Jackwerthová neznají zákon. Žádná z těch tří soudkyň senátu č. 26 není schopna rozpoznat co znamená pojem „příslušenství bytu“. Zřejmě právě proto napsaly v judikátu 26 Cdo 1857/2023–355 tyto nesmyslné instrukce pro odvolací soud:

Skutečnost, že lodžie (prázdný prostor) je v prohlášení uvedena jako „příslušenství bytu“, nemá totiž žádný význam pro posouzení vlastnictví tohoto prázdného prostoru. Definici „příslušenství bytu“ cituji ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník:

26 Cdo 607/2024–142

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce Společenství vlastníků XY, zastoupeného JUDr. Rudolfem Hrubým, advokátem se sídlem v Lišově, náměstí Míru 140/1, proti žalovaným 1) L. D., a 2) I. D., zastoupeným Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krokova 2776/59, o zaplacení částky 65.789,02 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 9 C 38/2022, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 9. 2023, č. j. 7 Co 715/2023–119, takto:

26 Cdo 3546/2023–165

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci navrhovatele Z. L., zastoupeného Mgr. Miroslavem Fotrem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Rodinova 691/4, za účasti Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Drobným, advokátem se sídlem v Praze 8, Breitfeldova 704/1, o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků, vedené u Městského soudu v Praze

pod sp. zn. 75 Cm 28/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2021, č. j. 6 Cmo 330/2020–106, takto:

III.ÚS 704/24 ze dne 3. 4. 2024
Česká republika
USNESENÍ Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Vladimíra Pernekra, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kašparem, advokátem, sídlem Na Poříčí 116/5, Liberec 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2023, č. j. 26 Cdo 406/2023–434, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení a Společenství vlastníků X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ode dne 01.07.2024 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která přinesla zajímavé novinky pro dlužníky i pro věřitele, tedy i pro SVJ.

Zrušen byl naprosto nelogický postup při doručení platebního rozkazu do datové schránky dlužníka. Dosavadní § 173 odst. 1 OSŘ vylučoval náhradní doručení. Nově je zavedena fikce doručení do vlastních rukou – to znamená, že platební rozkaz dodaný do datové schránky dlužníka je považován za doručený náhradním způsobem (fikce doručení), i když se do DS dlužníka nepřihlásila oprávněná osoba.

V návaznosti na lživé předvolební a povolební sliby o nezvyšování daní a poplatků byl dnes na webu MF ČR novelizován výňatek z dlouhého seznamu některých zvýšení daní a poplatků v roce 2024:

https://www.mfcr.cz/…-pro-o-54178

A protože je to státní web, tak obsahuje i dezinformace, jak už je pravidlem:

"Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

Jde o případ, kdy vlastník jednotky zemře. Právní věta zní:

Dědické právo ve smyslu § 1475 o. z., jež dědici vzniká smrtí zůstavitele (§ 1479 o. z.), není právem na pozůstalost bez dalšího. Dědické právo je jen titulem k nabytí pozůstalosti, neboť zůstavitelovým dědicem se stává a dědictví nabývá jen ten, o němž to stanoví pravomocné rozhodnutí (pozůstalostního) soudu, tj. ten, komu bylo usnesením o dědictví potvrzeno nabytí dědictví. Do potvrzení nabytí dědictví mohou věřitelé ve smyslu 1703 o. z. vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti pouze a právě proto, že povinnost dědiců uhrazovat zůstavitelovy dluhy nastává až po právní moci usnesení o dědictví.

Mezi povinné osoby podle AML zákona č. 253/2008 Sb. patří i účetní na živnostenský list. Další informace se tedy netýkají účetních podle zákoníku práce. Ale vím, že se tu vyskytují i FO a PO vedoucí účetnictví pro SVJ a BD a tak je upozorňuji na novou povinnost.

V současně platném AML zákonu je mj. povinnost podle § 22 určit konkrétního zaměstnance nebo člena statutárního orgánu k plnění oznamovací povinnosti podle § 18. FAU nemusel/a účetní nahlásit, že někoho určil/a a tak toto ustanovení bylo prakticky mrtvé.

To mění novela schválená ve ST 659, která je v Senátu.