Návrhy na změnu zákona

Největším šiřitelem dezinformací je stát a jeho úředníci.

Místopředseda vlády pro digitalizaci si zřídil speciální agenturu pro digitalizaci. Předpokládám, že tento nový státní orgán spolupracoval s MV na vytvoření webu e-sbirka.cz.

Celkem ta sranda stála 719 mil. Kč, z toho z daní občanů ČR 246 mil. Kč. Zbytek peněz dala EU, z daní občanů EU. To se potom vytvářejí nové hodnoty!

Např. u zákona 586/1992 Sb. je uvedeno jako 140 aktualizace údajné „Aktuální znění od 1.1.2024“.

Chybí tam mj. zákony č. 349/2023 Sb. Zdražovací balíček a 462/2023 Sb. DIP.

Při prezentování Zdražovacího balíčku bylo opakovaně tvrzeno, že se tím i zjednoduší daně. Pochopitelně se jedná o nepravdivou vládní informaci, stačí si Zdražovací balíček přečíst.

V tomto vláknu upozorním jen jak se budou zdaňovat místnosti a byty využívané v oboru ubytování.

_____________­________________________­________________________­_______________

Zvýšení daně se vztahuje i na místnosti v obytných domech a jednotkách pro bydlení využívaných k podnikání v oboru ubytování

• navyšuje se.

[§ 11a zákona o dani z nemovitých věcí]

Dobrý den, před 10 lety, při založení Svj, jsme uzavřeli pojistnou smlouvu na barák a pro členy výboru u Hornické pojišťovny. Nyní přišla nabídka od Konsolidační. Má někdo zkušenosti? Moc děkuji.

Žaloba, aby byl ve prospěch [SVJ] povolen vklad vlastnického práva k pozemkům (…), a to podle kupní smlouvy ze dne 7. října 2020 uzavřené mezi žalobkyní [Městská část Praha 22] jako prodávající a [SVJ] jako kupujícím, čímž by v tomto rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha ze dne 19. března 2021, čísla jednacího V-1832/2021–101, se zamítá.

Odůvodnění

3. Žalobkyně (…) shrnovala, že předmětem řízení je zodpovězení otázky, zda je SVJ podle zákona oprávněno nabýt vlastnické právo k pozemku zastavěnému bytovým domem, které společenství spravuje. Tvrdila, že ustanovení § 1195 odst. 1 o.z. opravňuje společenství nabývat do vlastnictví pozemky pod budovou, neboť tato činnost představuje správu domu, kterou nelze chápat pouze jako zajišťování provozu, oprav a vylepšení domu a pozemků, ale veškerou činnost, jejímž účelem je zlepšení využití domu a uspokojení potřeb jeho obyvatel. (…)

*30. Jinými slovy řečeno, rozhodla-li se žalobkyně [Městská část Praha 22] převést vlastnické právo k pozemku zastavěnému bytovými domy spravovanými [SVJ], nemůže je převést do jeho vlastnictví.

V současné době probíhají (???) dva typově shodné spory mezi vlastníkem a SVJ, které usiluje o nucený prodej jednotky podle § 1184.

V obou případech byla žaloba podána u nesprávného soudu.

Vrchní soud postavil najisto, že k řízení o žalobě, kterou se žalující společenství vlastníků jednotek domáhá nařízení prodeje bytové jednotky, jejímž vlastníkem je žalovaný, a to z důvodu soustavného porušování pořádku v domě, je v prvním stupni věcně příslušný okresní soud (nikoliv krajský soud). K tomu viz:

• usnesení Vrchního soudu Ncp 246/2021 ze dne 13.04.2021
• usnesení Vrchního soudu Ncp 334/2021 ze dne 18.05.2021

Jde o spory pod těmito čísly jednacími:

• spor vedený u Krajského soudu v Č. Budějovicích pod sp. zn. 11 C 2/2021
• spor vedený u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 44 Cm 36/2021

Bude zajímavé sledovat, jak se oba spory budou vyvíjet (pod novými č. j. u okresních soudů).

Ustanovení § 1184 je účinné od 01.01.2014, ale – pokud je mi známo – nebylo dosud v praxi použito. Základním právním východiskem je Listina základních práv a svobod, podle které je vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.

Osobně se domnívám, že aplikace § 1184 by ve většině případů byla vyvlastněním v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Svůj postoj jsem vysvětlil ve starší diskusi Návrh na nucený prodej jednotky?.

Článek na serveru novinky.cz (20.12.2023):
Koupil byt a začali po něm vymáhat dluh předchozího vlastníka. Zaplatil, a to byla chyba

V článku jsou rozebírány názory právničky na celou situaci, považuji však tyto názory za nesprávné a neodpovídající právnímu stavu.

Z uvedeného plyne, že pokud šlo o plnění dluhu se souhlasem dlužníka – pak SVJ bylo POVINNO přijmout platbu od nabyvatele jednotky. Vrácení nepřichází v úvahu. Ostatně plátce je v důkazní nouzi: není schopen prokázat, že k platbě nezískal dlužníkův souhlas. Bude-li bývalý dlužník dotázán, nejspíš ochotně potvrdí, že souhlas udělil – tím se přece nadobro vyvlékne z povinnosti zaplatit právnické osobě SVJ těch 25 tisíc.

I v případě, kdy snad šlo o plnění dluhu bez souhlasu dlužníka – SVJ mělo dvě možnosti: buď platbu od plátce přijmout, nebo ji odmítnout. Neodmítlo-li, pak dluh je tím vyrovnán a neexistuje pravní důvod, proč by SVJ mělo plátci cokoliv vracet. V tomto druhém případě se totiž uplatní ustanovení § 1937.

Dobrovolný plátce vstoupil zaplacením do práv věřitele. Na SVJ se nyní může domáhat nanejvýš toho, aby mu SVJ předalo potřebné doklady o pohledávce a sdělilo mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

MF ČR uvádí na

https://www.mfcr.cz/…-pro-o-54178

Cituji:

"Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Od 1. 1. 2024 se nově stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.

Žili, byli, stařeček se stařenkou v lesní chaloupce. A protože byli hodní, vzali si k sobě do chaloupky nějaké nájemce; mezi nimi i chytrou horákyni Jiřinku.

Všichni tam pospolu v chaloupce žili, nájemci i zálohy na služby poctivě platili. Ale když jim stařeček měl poslat roční vyúčtování služeb, tu zaplakal, zaochal, rukama zalomil. „Zle je, stařenko, zle. Mám jakási vyúčtování služeb sestavovat, bumážky psát, ale nevím jak na to. Co si počít?“

Stařenka jej těšila: „Neplakej, stařečku, neochej, rukama nezalamuj. Měli bychom ode všech nájemců i doplatky vybírat, z kůže je sdírat; ale když jim to placení odpustíme, snad zase odpustí oni nám, že od nás žádné bumážky nemají. Já jim to sama povím. A ty, staroušku, otevři truhličku, a ty nedoplatky za ně sám zaplať. Hlavně abychom se všichni rádi měli, spolu se těšili, zlého nikomu nepřáli.“

A jak řekli, tak i udělali. Tak tomu v chaloupce bylo rok za rokem: 2014, 2015, ba i 2016.

Jednoho krásného dne se horákyně Jiřinka vypravila do vsi na trh, husu prodat. A tu před ní – kde se vzal, tu se vzal – stojí myslivecký mládenec, černé vlasy, černé oči, a na hlavě pod kloboučkem dva růžky. Byl to, samosebou, čert, a to kvalifikovaný čert prvé třídy Zagerlochuriel, kterému v pekle říkali zkráceně Gerloch. A ten horákyni povídá:

„Vy ani nevíte, Jiřinko, jaké štěstí Vás potkalo. Vy byste se mohla v penězích topit, jako bohatá selka si žít, denně si chleba tlustě máslem mazat. Staroušci Vám nedávají žádná vyúčtování služeb, a Vy přece máte ze zákona nárok na pokutu za každičký den prodlení! Tady mi jen upište duši – podpis musí samosebou být vlastní krví – a já už se o to postarám, aby stařečci museli platit.“

Protože horákyně Jiřinka byla chytrá, hned podepsala čertu Gerlochovi úpis, a ten se pustil do své pekelné práce. Žaloba na stařečka se stařenkou zněla takto:

• Za nepředání vyúčtování za rok 2014 — pokuta 64000 Kč.
• Za nepředání vyúčtování za rok 2015 — pokuta 33450 Kč.
• Za nepředání vyúčtování za rok 2016 — pokuta 15200 Kč (toto vyúčtování služeb poprvé skončilo přeplatkem).
• Dohromady šlo ve sporu o 112650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8.5%.

Ptáte se, milé děti, jak ta pohádka dopadla? Zdalipak stroušci byli či nebyli potrestáni za svou velkodušnost (či snad lenost nebo hloupost)? Zdalipak se chytrá horákyně Jiřinka domohla všech těch pokut podle ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb.? Jestlipak čert Gerloch splnil svůj závazek, a zdalipak si za to může odnést Jiřinčinu duši rovnou do horoucího pekla?

Kdepak. Staroušci byli potrestáni, i když je srdnatě hájil mládenec Finist Jasný Sokol. Ale horákyně Jiřinka na nich vysoudila jen 15200 Kč, a sama musela nést své náklady řízení, takže na tom prodělala. Čert Gerloch musel roztrhat úpis podepsaný krví, ale do pekla si (jako vždycky) odnesl svou odměnu za právní zastoupení; takže od Belzebuba dostal nakonec pochvalu. Přečtěte si to sami v rozsudku Městského soudu v Praze 51 Co 136/2019 ze dne 4. června 2019.

Zdražovací balíček ještě nebyl publikován, bude uveřejněn ve Sb.z. dne 12.12.2023 pod číslem 439/2023 Sb., ale už se pracuje na jeho novelizaci.

Zastavím se u DPP.

Podle schváleného znění se má postupovat tak, že po skončení měsíce každý zaměstnavatel zašle OSSZ do 20 dnů po skončení měsíce informaci o tom, kolik si kdo na DPP vydělal.

Pokud bude překročen v měsíčním součtu limit 40% průměrné mzdy za měsíc, tak OSSZ za 30 dnů odešle všem zaměstnavatelům, kteří v daném měsíci zaměstnávali někoho na DPP informaci, že měla být odvedena sociální daň z DPP za zaměstnavatele a že je tedy zaměstnavatel v prodlení.

Zdroj:

https://www.msn.com/…/ar-AA1kHRFR?…

Vládní konsolidační balíček míří k prezidentově podpisu i s několika procesními chybami. Na ty už od poloviny roku upozorňují daňoví poradci, podle kterých je největší potíž ve změnách u dohod o pracovní činnosti a u benefitů. Poslanci ani senátoři pro změny většinově nehlasovali, horní komora však přijala usnesení, v nichž vyzývá k nápravě chyb.