Plná moc

Vložil Justitianus, 26. Únor 2025 - 6:43 ::


V jednání mezi vlastníkem jednotky a SVJ dochází k situacím, kdy za vlastníka jedná jím určený zmocněnec. Taková situace nastává poměrně často – vlastník jednotky má zákonem uloženu povinnost určit společného zástupce v případě, kdy jednotka je ve spoluvlastnictví, nebo ve společném jmění (2012/89/§1185/2). Vlastník jednotky však může zmocnit jinou osobu kdykoliv, protože právo nechat se zastoupit je upraveno přímo v občanském zákoníku. (Není tedy přípustné takové právo omezit např. stanovami SVJ.)

Funguje to i opačně: SVJ je zpravidla při právním jednání zastoupeno členy svého statutárního orgánu, což je uvedeno ve veřejném rejstříku. Může však být zastoupeno i jinou osobou, kterou tím SVJ pověří (např. advokátem, smluvním správcem, nebo osobou kterou smluvní správce k výkonu zástupčího oprávnění určil).

Ústavní soud se vyjádřil k formě a obsahu plné moci v zajímavém judikátu IV.ÚS 2618/23 ze dne 07.05.2024. Závěry uvedené v judikatuře NSS a ÚS zde krátce shrnuji:

  1. Plná moc nemusí být nadepsána „Plná moc“.
  2. Plná moc nemusí být na samostatné listině.
  3. Plná moc je jednostranným právním jednáním zmocnitele vůči třetí osobě.
  4. Plná moc nemusí obsahovat prohlášení zmocněnce, že své zmocnění přijímá.
  5. Plná moc nemusí obsahovat ani podpis zmocněnce.
  6. Osoba, které je plná moc předkládána, nemá ani právo, ani povinnost zjišťovat jaké jsou vztahy mezi zmocněncem a zmocnitelem, jakou dohodu mezi sebou sjednali, ani není oprávněna posuzovat zda zmocněnec přijal či nepřijal své zmocnění.

Ústavní soud citoval ve svém judikátu IV.ÚS 2618/23 ze dne 07.05.2024 text z rozsudku Nejvyššího správního soudu 7 As 75/2014–27 ze dne 27.11.2014. Judikát NSS se týkal správních řízení, avšak tam uvedené závěry jsou použitelné i v soukromoprávní sféře. Cituji z judikátu Ústavního soudu :

„Plná moc (nebo také průkaz plné moci) je jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka správního řízení) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna a dokládá, že se účastník správního řízení dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem), a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva, ať již ústní nebo písemná. Ta má soukromoprávní povahu. K tomu Nejvyšší správní soud odkazuje na rozsudek ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5429/2007, v němž Nejvyšší soud vyslovil závěr, že "[p]ři zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mezi dohodou o plné moci (zastoupení či zmocnění) na straně jedné a mezi samotnou plnou mocí na straně druhé. Dohoda o plné moci (zastoupení či zmocnění) je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, určený (adresovaný) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení, vzniklém na základě dohody o plné moci (zastoupení či zmocnění).“

Justitianus

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Přidat komentář