Kverulant žaloval SVJ
Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 731/2023, ze dne
17.01.2024, ukazuje jak dopadne kverulant, jestliže vznáší nepodložené
námitky a domáhá se na SVJ toho, co mu není upíráno.
Žalované SVJ kverulantovi nebránilo v nahlížení do podkladů. Kverulant (žalobce) této možnosti nevyužil a pak naříkal, že mu nahlížení nebylo umožněno. Cituji z judikátu:
| Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) z provedených
důkazů zjistil, že dovolatel (příjemce služeb) požádal žalovaného
(poskytovatele služeb) o nahlédnutí do podkladů pro vyúčtování služeb
za rok 2020, aniž by specifikoval kdy a kde by mělo k tomuto
nahlížení dojít … [Ž]alovaný v návaznosti na tuto jeho žádost stanovil postupně dva termíny pro nahlížení (v bezprostřední blízkosti jednotky), se kterými ho seznámil, a rovněž ho informoval o možnosti nahlédnout do dokladů v místě sídla správce, který vyúčtování vyhotovil, a to po předchozí telefonické domluvě; na nahlížení do podkladů se mohl (podle stanov žalovaného) také domluvit se statutárním orgánem žalovaného. Je třeba zdůraznit, že z tvrzení účastníků, ani z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by se dovolatel u žalovaného domáhal nahlížení do podkladů pro vyúčtování služeb za rok 2020 v nějakém konkrétním termínu, jemuž by žalovaný nevyhověl, nebo že by byl mezi nimi spor o četnost nahlížení nebo spor o místu nahlížení, který by vedl k tomu, že dovolatel nemohl své právo na nahlížení do podkladů podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. realizovat. Dovolání není přípustné. |
Kverulant prohlásil, že vyúčtování služeb údajně není řádné, ale
nesdělil poskytovateli služeb (a posléze ani soudu) v čem spatřuje jeho
chyby. Soud dospěl k závěru, že vyúčtování, které žalobci bylo
doručeno, mělo všechny zákonem požadované náležitosti. Kverulant pak
předložil dovolacímu soudu tuto otázku: Zda příjemce služeb, který
nesouhlasí s vyúčtováním služeb, musí specifikovat, v čem konkrétně
spatřuje nesprávnost vyúčtování. Cituji z judikátu:
| Příjemce služeb (…) musí z obsahu vyúčtování zjistit
minimálně takové informace na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda
poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či
způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak
je stanoven právním předpisem. Nesouhlasí-li příjemce služeb s vyúčtováním služeb, musí své námitky (výhrady) vůči vyúčtování specifikovat (např. nesouhlas s použitým koeficientem použitým pro přepočet započitatelné podlahové plochy, údaje o podlahové ploše atd.), soud pak přezkoumá vyúčtování služeb i z pohledu těchto jeho konkrétních námitek. Lze tak shrnout, že soud z úřední povinnosti zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti; jinak je zkoumá jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb. V projednávané věci dovolatel (příjemce služeb) sice již v žalobě zpochybnil správnost vyúčtování služeb za rok 2020, avšak žádné konkrétní námitky neuvedl, a to ani po poučení soudu. Jeho obecná nekonkrétní výhrada k řádnosti vyúčtování nebyla způsobilá zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu (soudu prvního stupně) o správnosti vyúčtování. (…) Dovolání je přípustné (…), není však důvodné. |
Justitianus
Já bych ráda upozornila na toto soudní rozhodnutí. Pokud již stěžovatel zjistil, kde nastala chyba, pozbyl trvání práva nahlížet!!! Ale nově může vyžadovat nahlížení po zaslání opraveného vyúčtování. Také jsem zjistila od kdy může požadovat pokutu za nepeněžní plnění. Od 1.5. do předání nového řádného vyúčtování.
26 Cdo 773/2022 Slouží-li příjemci právo žádat po poskytovateli předložení dokladů, z nichž vycházelo příslušné vyúčtování služeb, k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování, vyvstává otázka, zda uvedené právo (a jemu odpovídající povinnost) trvá i poté, co bylo již najisto postaveno, že dotčené vyúčtování není řádné (postrádá některou z předepsaných náležitostí nebo zní na cenu v nesprávné výši). Podle názoru dovolacího soudu tomu tak být nemůže, neboť tím, že byla nesprávnost vyúčtování spolehlivě zjištěna, pozbylo další trvání práva podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (a jemu odpovídající povinnosti) – vzhledem k jeho ryze kontrolní funkci – veškerý smysl; jinak řečeno, odpadl účel uvedeného práva (povinnosti) a v konečném důsledku i toto právo (povinnost) samo. Právo žádat po poskytovateli předložení dokladů k vyúčtování služeb vznikne příjemci „nově“ (znovu) až poté, co mu bylo předloženo nové (opravené) vyúčtování, k jehož kontrole pak bude sloužit.
Spis jsem necetl, ale v realite je to tak, ze SVJ u soudu 1, 2 stupne lze o tom, jak nebranilo nahlizet, ve skutecnosti delalo vse proto, aby znemoznilo nebo neumoznilo anebo ignorovalo.
Take s tim bojuji opakovane a na par krajskych se byl podivat co a jak se tam resi. Jediny co advokat svj jede je tahle politika, ze nebranilo nahlizet :-)
Pozor musite mit neprustrelny dukazy o doruceni a presny formulace ze zakona v nich – jinak to soudce vlastnikovi hodi pod stul…
Napriklad v nasem jednom pripade: na emailovou zadost dorucenou 3 stranam o nahlizeni mi zamitla ucetni (ktera chodi na vsechny schuze a vse resi) na pokyn predsedy (predseda nereagoval) a soudce z toho dovodil: ucetni nebyla kompetentni jednat, svj vasi zadost NEDOSTALO :-)
Tak pozor na to, zapřou casto nos mezi očima! A soudce chce mit pripad z krku a ne hledat pravdu a spravedlnost.
Po vlastní zkušenosti si dovolím upozornit, že na ty tzv. judikáty je třeba nahlížet obezřetně a nevěřit všemu, co se v nich píše.
Například mně, zjednodušeně a zkráceně řečeno, poskytovatel na žádost o podklady po několika urgencích po cca půl roce odepsal, že je nemá, stejně vypovídali jeho dva svědci na jednání soudu, já přitom ještě dřív, než mi odepsal jsem se v zákonné lhůtě do jeho sídla vypravila a splakala nad výdělkem. Znova jsem pochůzku zopakovala o dva roky později, opět v zákonné lhůtě a, samozřejmě, po odeslané písemné žádosti, vše jsem podrobně popsala v žalobě, co mi doložil jsem nafotila (i s :-) pracovním stolem poskytovatele služeb) a doložila k žalobě (a mám tedy i s metadaty v digipodobě), a pak v nepočítaně vyjádřeních a doplnění důkazů soudu, nu a NS dospěl k závěru, že „v řízení přitom nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by družstvo tomuto jejímu požadavku nevyhovělo“ (tím měl na mysli, jak předpokládám, doložení podkladů) a ÚS dospěl k závěru, že NS vše vysvětlil a moje stížnost je neopodstatněná.
Misme, až sem dáte spisové značky těch judikátů, pak se o nich můžeme začít bavit. Do té doby je naprosto zbytečné zabývat se Vašimi stesky.
Justitianus
Misme, jestliže šlo o judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 773/2022 ze dne 17.05.2022 (soudila jste se o částku 373.550,– Kč s příslušenstvím), pak je to jako přes kopírák obdobný případ, jaký byl už popsán v úvodním příspěvku této diskuse:
- Poskytovatel služeb nebránil kverulantce Misme v nahlížení do podkladů. Kverulantka této možnosti nevyužila a pak naříkala, že jí nahlížení nebylo umožněno. K tomu požadovala pokuty k nahlížení do podkladů za roky 2013, 2014, 2015, 2016.
Misme, družstvo Vám už dne 5. května 2014 sdělilo kde a kdy můžete nahlížet do podkladů k vyúčtování. Vy jste to ignorovala a pouze jste tvrdohlavě posílala další a další žádosti o nahlížení, aniž byste ovšem projevila jakoukoliv snahu skutečně nahlédnout.
- Napřed jste emailem z 26. dubna 2014 reklamovala vyúčtování služeb za rok 2013 a požádala jste o zaslání údajů, z nichž vyúčtování vychází. Na to jste ovšem neměla nárok ani ze zákona, ani z žádné soukromoprávní dohody s poskytovatelem. Takže smolík.
- Dne 5. května 2014 jste se dostavila do sídla družstva, odkud vás poslali na adresu jeho ekonomického úseku BD a tam Vám bylo umožněno nahlédnout do všech podkladů. Tedy od toho dne jste dobře věděla kde a kdy můžete nahlížet.
- Družstvo Vám informaci o nahlížení zopakovalo ještě písemně dvakrát, a to dne 19. prosince 2014 a dne 14. června 2017.
Soud s Vámi zametl naprosto spravedlivě. Cituji:
|
Ve vztahu k nárokům [žalobkyně] … zastává dovolací soud názor, že na základě učiněných skutkových zjištění nelze dovodit, že by družstvo nevyhovělo žádosti dovolatelky a neumožnilo jí prostudovat podklady k vyúčtováním služeb za léta 2015 a 2016 (podle zjištěného skutkového stavu měla dovolatelka možnost do nich nahlédnout na adrese ekonomického úseku družstva, což jí bylo známo jak z její osobní návštěvy uskutečněné 5. května 2014, tak např. z dopisů družstva z 19. prosince 2014 a 14. června 2017). Ostatně podle vyjádření jejího zástupce uvedené možnosti také využila v roce 2016 (…), kdy navštívila družstvo s požadavkem na „doložení veškerých dokladů“ (…); v řízení přitom nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by družstvo tomuto jejímu požadavku nevyhovělo. V předestřených souvislostech je tudíž bezpředmětná její námitka, že družstvo jí nepředložilo komplexní soubor veškerých (kompletních) listin týkajících se všech vyúčtovaných služeb a pokrývajících celá zúčtovací období. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 773/2022 ze dne 17.05.2022 |
Navíc jste hamižně požadovala pokutu i k vyúčtování za rok 2013,
přestože zákon č. 67/2013 Sb. (a jeho ustanovení o pokutách) se
nevztahoval na služby, poskytované před 1. lednem 2014.
Chápu tedy proč nejste ochotná poskytnout zde spisové značky judikátů. Okamžitě by se ukázalo, že Misme neměla úspěch v žádném ze svých finančních nároků, a že tento výsledek sporu je v plném souladu s právem. Ty judikáty žádnou vadou netrpí.
Justitianus
;-) Ano, ano. Poskytovatel při návštěvách, které jsem uskutečnila, vyžádané podklady nedoložil, protože je neměl, nadto toto u výpovědi potvrdil. Podle mne a OS je tedy nedoložil, podle NS v řízení přitom nebylo ani tvrzeno (natož prokázáno), že by družstvo tomuto jejímu požadavku nevyhovělo. A na tuto logickou nesrovnalost, alespoň podle mého názoru logickou nesrovnalost, protože když něco, co má být, není, tak nadto těžko může být doloženo, jsem si dovolila v původním příspěvku poukázat.
- Misme: „Poskytovatel při návštěvách, které jsem uskutečnila, vyžádané podklady nedoložil …“
Misme, zcela Vám ušlo, že poskytovatel NEMÁ zákonnou povinnost doložit „vyžádané podklady“.
Poskytovatel má pouze zákonnou povinnost, aby příjemci služeb doložil „náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona, a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů“.
Jestliže jste snad požadovala doložit cosi nad rámec zákona, pak ovšem poskytovatel nebyl povinen Vám vyhovět. Právo na pokutu Vám nevzniklo.
Justitianus
Asi máte problém s chápáním textu. Zopakuji to pro Vás. Žádala jsem o to, k čemu mi dává zákon právo, tj. základní informace, bez nichž vyúčtování provést nelze, poskytovatel to při mých návštěvách nedoložil, protože to nemá, toto potvrdili i jeho dva svědci u výpovědi na jednání soudu, ve spisu popis pokusů o úspěšné uplatnění mého práva je sepsán na několika listech formátu A4 včetně doložení důkazů, a přesto NS v rozsudku lhal, až se zelenalo.
Je úsměvné, jak se snažíte tvrdit ty své opsané nesmysly z rozsudku, který lže, když o tom víte velké prd, samozřejmě mimo ty lži uvedené v rozsudku.
- ""
Misme, Vy lžete. A jak všichni víme, lež má krátké nohy.
Sama jste se ze lži usvědčila v příspěvku A teď ta o české instanci právního státu (Vložil Misme, 15. Březen 2023 – 19:19). Cituji Váš text:
|
… ve své žalobě jsem věnovala bezmála celou stranu formátu A4 popisu své návštěvy pracoviště žalované v roce 2016 za účelem nahlížení do podkladů a tento text končí slovy: „Vazbu stanovených koeficientů na energetickou náročnost místností, na tepelné ztráty, na technické charakteristiky stavební konstrukce mi žalovaný doposud nijak nedoložil. |
Nedoložil, protože podle zákona NEMĚL zákonnou povinnost Vám nic z toho doložit, Vy tvrdohlavá palice.
Justitianus
tím více smrdí.
Jak neměl??? Jasně, že tuto povinnost má, a to přímo ze ZoSl. Garantoval tento výklad i znalec jmenovaný soudem, a to nejen v posudku, ale i ve své výpovědi na jednání.
Takže víte o tom případu velké prd. Nadto můj příspěvek upozorňoval, že na ty tzv. judikáty je třeba nahlížet obezřetně a nevěřit všemu, co se v nich píše, a na Vaše výše, či případně níže, uvedené analýzy já rozhodně zvědavá nejsem a jsou mi úplně volné.
Howgh!!!
Misme, žvaníte.
Vy jste po poskytovateli nežádala aby Vám předložil podklady. (Ty Vám samozřejmě předložil).
Vy jste po poskytovateli žádala něco úplně jiného: Aby Vám prokázal proč podklady jsou takové jaké jsou. Na toto jste ovšem neměla ze zákona žádné právo.
A proto jste celý spor prohrála, až po ten Ústavní soud. Dodnes to nechápete. Nerozumíte obsahu zákona o službách …
Justitianus
Proč manipulativně lžete o něčem, o čem nic nevíte? Nemám v úmyslu se s Vámi už dále bavit, ale jen se zeptám, když jste si tak jistý, na podkladě čeho tvrdíte Ty Vám samozřejmě předložil? Předpokládám, že se shodneme alespoň v tom, že soubor doložených informací musí být kompletní a komplexní.
Lhářko prolhaná, napsala jste to sama a já jsem Vás zde jen citoval.
misme, na Vašem příkladu je vidět, proč tolik podobných sporů končívá prohrou vlastníka jednotky: protože je to tvrdohlavý trouba, který nerozumí zákonu. Vy jste navíc byla chamtivá a nechala jste se nalákat vidinou prachů, které vysoudíte.
- Misme: „Vazbu stanovených koeficientů na energetickou náročnost místností, na tepelné ztráty, na technické charakteristiky stavební konstrukce mi žalovaný doposud nijak nedoložil …“
Vy jste měla ze zákona právo jen na pořízení kopie podkladů, to jest na kopie těch čísílek (koeficientů). A koeficienty jste dostala.
Ale ne – vy jste si k tomu vymyslela ještě navíc ten nesmysl, že budete po poskytovateli požadovat i to, na co jste žádný nárok neměla. Klidně tedy lžete dál, když Vás to baví. Soudy Vám na Vaše fantazírování neskočily, já taky ne.
Jestliže jste chtěla zkoumat a prokazovat fyzikální správnost či nesprávnost použitých koeficientů, mohla jste si je přepočítat a vypočítat sama, nebo jste si k tomu měla zaplatit soudního znalce. Ustanovení § 8/1 zákona o službách neslouží k tomu, abyste si nechala dokazovat proč použitá čísílka jsou taková a ne nějaká úplně jiná. Byla drzost domnívat se, že poskytovatel by toto měl pro Vás dělat.
Rozmazlené děcko taky nedostane každou zmrzlinu a každou hračku kterou chce.
Justitianus
Evidentně nechápete ani psaný text a ani problematiku. Vyúčtování služeb je komplexní záležitost, kde ty koeficienty, které opakujete jako mantru, jsou jen střípkem. To bylo za prvé.
Za druhé, bez relevantního podkladu o způsobu jejich stanovení a použití nelze posoudit, zda jsou stanoveny správně nebo vycucané z prstu. Takové stanovisko zaujal znalec jmenovaný soudem. V případě, o kterém diskutujeme, šlo o to, že se koeficienty nevyskytovaly na vyúčtování, jakožto jeho povinná součást, ale s jejich hodnotami jsem byla obeznámena dodatečně s tím, že poskytovatel tvrdil, že to jsou podklady. NS blíže své stanovisko (co jsou podle něj podklady, tj. relevantní informace o způsobu jejich stanovení a použití a co povinná náležitost vyúčtování v tomto konkrétním případě) neuvedl.
Vaše výkřiky a hypotézy jsou tedy liché. Dovolím si připomenout, že v řízení mne zastupovala renomovaná AK a že soudce OS byl jiného názoru než NS. Ostatně pochybnosti o rozsudcích se vyskytují běžně i u odborné veřejnosti, zaznamenala jsem takovou pochybnost o kolegovi i z úst JUDr. Baxy, a to už je nějaká šajba. Nadto já zde prezentuji svou praktickou zkušenost, zatímco Vy jen rádoby odborně žvaníte.
Na závěr si dovolím zopakovat, s čím jsem do tohoto vlákna přišla, a to je upozornit na to, že na ty tzv. judikáty je třeba nahlížet obezřetně a nevěřit všemu, co se v nich píše
- „… v řízení mne zastupovala renomovaná AK“
To je tedy argument jako vrata od stodoly! Tak nám prosím napište, kolik jste té renomované AK celkem zaplatila za hladkou prohru u krajského, Nejvyššího a Ústavního soudu. Což nevidíte sama jak jste ostatním pro smích?
- „NS blíže své stanovisko (co jsou podle něj podklady, tj. relevantní informace o způsobu jejich stanovení a použití a co povinná náležitost vyúčtování v tomto konkrétním případě) neuvedl.“
Ne!!! Misme, zase lžete. Zase překrucujete skutečnosti.
Strkáte sem nějakou Vaši vlastní nesprávnou definici podkladů. Podklady jsou ovšem něco úplně jiného. Podklady – to jsou algoritmus výpočtu a čísílka, použitá při výpočtu. Mezi podklady však nepatří „relevantní informace o způsobu stanovení“ těch čísílek. Tohle jste si vyfantazírovala Vy sama a dojela jste na to. Nic jste nepochopila, ničemu jste neporozuměla. Ale alespoň se místní čtenáři poučili jak určitě nepostupovat, nechtějí-li prohrát spor a přijít o desetitisíce tak jako Vy, Misme.
Takže kolik Vás ta sranda stála celkově? Dozvíme se to?
Justitianus
:-D
To jsou zase žvásty!!! Jen ukazujete, jak málo víte a že jste jen arogantní psychopatický exot!!!
Pravda bolí, viďte? Takže znovu – kolik peněz jste nastrkala té „renomované“ advokátní kanceláři?
Justitianus
Ano, říká se, že pravda bolí, ale zde jde o fantasmagorie někoho, o něhož bych si neopřela ani kolo. Lžete, překrucujete, snažíte se odvést téma hovoru… Prostě porucha osobnosti jako vyšitá. To by mě mělo bolet? Jste směšný! Měl byste se léčit.
Misme, proto nahore pisu: “ musite mit neprustrelny dukazy … a presny formulace ze zakona “
Protoze soudci jsou line hova..a, ktere stejne jako prumerna ovecka chteji mit co nejdrive vyreseno… Takze me to nijak neprekvapuje.
Spise by me prekvapil vitezny rozsudek vlastnika, i kdyz nemel neprustrelne dukazy a nepouzil vyhradne citace ze zakona (ktere tady justitian opsal), takove cisla jednaci sem davejte.
Ve vasem pripade kdyz je NEMA, no tak jak rozuctoval? Hadam ze ty udaje mel rozuctovatel ze?
Díky za vyjádřený respekt, slušnost a ochotu pomoci. Odpověděla jsem ve vlákně k rozsudku, kam toto téma patří, zde jsem jen upozornila na svou zkušenost, za to, co ve vlákně následovalo, nenesu odpovědnost (k vlezlému požadavku jsem se vyjádřila jasně a odmítavě).
Ne, ne, ;-) ty údaje, kromě OS, další soudy neřešily. Prostě poslední info, které všichni zúčastnění ve sporu máme je, že podklady poskytovatel nemá (resp. nedohledal – v jeho přiznání se vyskytují obě formy sdělení), a přesto rok co rok se stejnými čísly, která dnes již na vyúčtování uvádí (původně je ani neuváděl), rozúčtovává.
- Misme: „Prostě poslední info, které všichni zúčastnění ve sporu máme je, že podklady poskytovatel nemá resp. nedohledal …“
Upozorňuji, že Misme zase lže. To co ona nazývá „podklady“ ve skutečnosti nejsou žádné podklady !
Proto se soudy jejím údajným nárokem nezabývaly. Soudci nepochybně učinili závěr, že na tyto informace nemá Misme právo, které by mohla uplatňovat podle 2013/67/§8/1. Jen ona sama to tvrdohlavě odmítá pochopit.
Podotýkám, že Misme by měla nárok nahlížet i do dokladů, které nepatří mezi podklady k provedení vyúčtování. Ovšem podle jiného ustanovení jiného zákona: Podle § 1179 NOZ platí, že vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje; u této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.
Misme tvrdohlavě požadovala nějaké snad vědecké důkazy o tom proč koeficienty použité při rozúčtování jsou právě takové jaké jsou. BD soudu opakovaně sdělilo, že nemá ve svém držení takové doklady, které požadovala Misme. Ostatně takovéto doklady a důkazy nemá k dispozici naprostá většina družstev a SVJ v České republice ! Všichni používají koeficienty, které si rozúčtovatelé nějak vycucali z prstu. Z tohoto důvodu by ani případný poždavek vlastníka jednotky podle § 1179 nemohl být úspěšný. Zkrátka – kde nic není, tam ani čert nebere. Ani čert, ani Lucifer, ani Misme.
Poučení:
- Když budete – tak jako Misme – tvrdohlavě požadovat něco, na co nemáte nárok ze zákona ani ze smlouvy, pak nebudete u soudu úspěšní.
- Když budete – tak jako Misme – tvrdohlavě požadovat něco, co neexistuje (co osoba odpovědná za správu domu nikdy neměla, nemá, ani nemusí mít), pak nebudete u soudu úspěšní.
Poučení zdarma a s vysvětlením poskytl
Justitianus
Justine teď jste chytrej, v listopadu jste se tady všichni smáli výroku soudu, že stačí odpověď družstva, že reklamace byla vyřízena a to i ústně, ale není nutné uvést jak byla vyřízena. Hlavně AK měla víc pracovat, měla uvést, kde je pochybení ve vyúčtování, pokud žádné uvedeno nebylo, měla říct, že takto NE, ale šlo jí o prachy, že. To jde všem advokátům. Já kdybych si nenastudovala §, a nechala advokáta pracovat bez kontroly, tak soud ohledně zásahu do vlastnických práv projedu. Chce to vést advokáta hezky za ručičku, sedět u soudu a kontrolovat soudce :-))))))))) Advokát chce prachy, soudce chce mít kauzu z krku.
Marcela S...... důkazy nepotřebuje. Je přesvědčena o své „pravdě“. Jí baví prohrávat soudy. Jen nevím, kde získala ten titul Ing.
- Spis (bez ověření) píše: „SVJ u soudu 1, 2 stupne lze o tom, jak nebranilo nahlizet …“
Vždyť SVJ má pravdu. Jestliže vlastník jednotky je hlupák, který chce nahlížet, ale nic pro to sám neudělá, pak SVJ se u soudu nemusí vůbec namáhat: vlastník se odrovnal sám. Vždyť neposkytl součinnost.
- Spis (bez ověření) píše: „… ucetni nebyla kompetentni jednat, svj vasi zadost NEDOSTALO“
Vždyť je to pravda. Jestliže vlastník jednotky je hlupák, který svou písemnou žádost nedoručil poskytovateli služeb (právnické osobě SVJ), pak se nesmí divit: Vždyť nesplnil základní zákonnou podmínku pro vznik nároku.
| Prodlení věřitele § 1975 Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. |
Justitianus
Lze se setkat i s opačným přístupem – vlastník doručí na adresu rejstříkového sídla SVJ žádost o nahlížení (či reklamaci), dopisy se mu vrátí jako nedoručitelné a soudce řekne, že vlastník šikanuje, zneužívá právo, protože věděl, že v paneláku na sídlišti nemá SVJ poštovní schránku, není tam žádná kancelář a že vlastník měl svou žádost (reklamaci) doručit do podatelny SBD, které je statutárním orgánem SVJ (předsedou SVJ).
- PetrSuk: „… vlastník doručí na adresu rejstříkového sídla SVJ žádost o nahlížení (či reklamaci), dopisy se mu vrátí jako nedoručitelné a soudce řekne, že vlastník šikanuje …“
Soudce měl naprostou pravdu. Vlastník šikanuje. Materiálně doručeno nebylo a vlastníkovi to bylo známo. Dobře přece věděl, že nemohly nastat účinky doručení. Vám se na rozhodnutí soudu snad něco nezdá ?
|
Z povahy adresovaných právních úkonů vyplývá, že ke své perfekci (vzniku) vyžadují, aby byly seznatelné těmi osobami, kterým jsou určeny (uplatňuje se tzv. teorie dojití). Nedošel-li projev vůle jednajícího do sféry adresáta, právní úkon není perfektní. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu 32 Odo 442/2003 ze dne 15.01.2004 |
Justitianus
Ale opačně, pokud SVJ bude doručovat na adresu sídla vlastníka (právnické osoby) či adresu bydliště (fyzické osoby) a zásilka bude nedoručitelná, tak soudce řekne, že je problém vlastníka, že nemá přístupnou schránku.
Zajímavé, že SVJ přístupnou schránku mít nemusí.
Co třeba nějaká rovnost stran?
- PetrSuk: „… pokud SVJ bude doručovat na adresu sídla vlastníka (právnické osoby) či adresu bydliště (fyzické osoby) a zásilka bude nedoručitelná, tak soudce řekne, že …“
Zřejmě jste jasnovidec, když přesně víte co soudce v budoucnosti řekne. Na Váš neurčitý, nesrozumitelný a zjevně spekulativní dotaz nebudu odpovídat. Pokud snad máte na mysli konkrétní spor již proběhlý, pak ovšem musíte položit Váš dotaz úplně jinak.
- Otevřete si novou vlastní diskusi.
- V ní sdělte konkrétní okolnosti (spisová značka judikátu, je-li přístupný online, případně z něj citujte).
- Pak Vám jistě rád odpovím.
Mám k tomu pouze obecnou poznámku:
Doporučuji Vám, abyste se seznámil se zněním občanského zákoníku. Podle § 1177 platí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku své jméno, bydliště (…); to platí i v případě změny těchto údajů.
Jestliže vlastník jednotky chce aby mu bylo doručováno, jde o doručování ku prospěchu adresáta. Měl se tedy on sám postarat, aby byla splněna zákonná podmínka dle 2012/89/§1177 – totiž aby oznámil bydliště a zřídil si na této adrese domovní schránku, do které bude možné mu doručovat. On sám musí dodržovat zákon; teprve pak může úspěšně vyžadovat dodržení zákona od SVJ. Není možné stěžovat si na to, co on sám zavinil.
Případ paní Misme je v něčem podobný, ale jde o doručování ku prospěchu odesilatele. Požadovala-li, aby její práva byla dodržena, měla se ona sama postarat, aby byla splněna zákonná podmínka dle 2013/67/§8/1 – totiž aby napřed došlo k doručení[1] písemné výzvy adresátovi (SVJ). Jestliže doručeno nebylo (a jí bylo známo že zásilka je nedoručitelná tím způsobem, který zvolila), pak snaha vymoci pokutu bez předchozí písemné výzvy byla porušením dobrých mravů. Misme zneužila stavu, který vyvolala nebo nad kterým měla kontrolu (2012/89/§6). Nemravnému jednání soudy neposkytují ochranu.
Justitianus
[1] Jistě bylo možné úspěšně doručit jiným způsobem. V první řadě bylo třeba si zjistit co stanovy SVJ praví o doručování právnické osobě SVJ a podle toho se zařídit. Zásilku bylo možno doručit SVJ například tak, že by ji převzala fyzická či právnická osoba, která zastupovala SVJ (statutár, smluvní správce, právník). Doručeno by bylo i odmítnutím zástupce převzít zásilku pro SVJ.
Poslední komentáře