Rozhodování podle § 11/5/druhá věta ZoVB
Rozhodování podle § 11/5/druhá věta ZoVB
1)Pouhý jazykový výklad a pan lake
Pan lake v jiném vláknu vyslovil svůj názor:
„Způsob počítání hlasů podle prostého počtu vlastníků jednotek v § 11 odst. 5 není v ZoVB osamocený. Zcela shodně se hlasuje podle § 15 odst. 2 věta čtvrtá: „Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“ Domnívám se proto, že nejde o omyl zákonodárce, jak se někteří snaží nesprávně dovodit ze znění § 11 odst. 2 ZoVB. Samotný § 11 odst. 5 a § 15 odst. 2 jsou totiž v postavení „lex specialis“ vůči tomuto obecnému paragrafu a jejich znění má proto přednost.“
Je pravda, že pokud se vezme v úvahu pouze jazykový výklad zákona, má pan lake pravdu.
2)Pouhý jazykový výklad a ÚS
Co si o pouhém jazykovém výkladu myslí ÚS?
Z poslední doby uvádím právní větu nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 384/08: „Ústavní soud již ve své dřívější judikatuře (nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 258/03, Pl. ÚS 33/97) konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikaci právní normy. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího obsahu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.).“
V Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. prosince 1997 je ÚS ještě tvrdší: „Mechanické ztotožnění práva s právními texty se stalo vítaným nástrojem totalitní manipulace. Učinilo zejména z justice poslušný a nemyslící nástroj prosazování totalitní moci. (…) Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“
3)Jiné, než jazykové výklady
Současné znění § 11/5 druhé věty je důsledkem novely č. 171/2005 Sb. Podle důvodové zprávy k novele „jsou navrhovány jen nezbytné úpravy v rozhodovacích pravomocích shromáždění SVJ“. V důvodové zprávě se zdůrazňuje, že „navrhovaná úprava pomůže řešit obvyklé činnosti, jako jsou běžné opravy fasád a střech“. Důvodová zpráva se ale nezmiňuje, že by novela navrhovala měnit zavedený systém hlasování podle „hlasů“ na nelogický systém podle „hlav“.
Nelogičnost hlasování podle „hlav“ vynikne na příkladu domu s menšinou velkých jednotek a velkou většinou malých jednotek, měřeno podle počtu jednotek, jak uvádí Pražák. Velké jednotky budou platit většinu příspěvků na opravu, ale o opravě bude rozhodovat větší počet malých jednotek, které zaplatí jen menší část příspěvků na opravy. Přitom by mělo platit, že rozhoduje ten, kdo platí.
K chybě došlo pravděpodobně tak, že předkladatelé pracovali pouze s textem § 11/5, kde se v první větě mluví o „souhlasu všech vlastníků“ a druhou větu upravili na „souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků“. Skutečnost, že existuje nějaký § 11/3, který upravuje hlasování podle „hlasů“ předkladatelům unikla.
4)Literatura
Co o hlasování podle „hlav“ nebo podle „hlasů“ říká literatura?
Pražák, třetí vydání, na str.83–85 uvádí podrobnou argumentaci ve prospěch „hlasů“.
Holejšovský na str. 101 uvádí, že doslovné znění „představuje flagrantní nepochopení základních principů rozhodování v rámci společenství, kde míra práv a povinností člena společenství coby vlastníka jednotky je dána velikostí jeho spoluvlastnických podílů…“.
Kocourek na str. 45 se také přiklání k „hlasům“.
Dvořák na str. 314 také uvádí hlasování podle „hlasů“
5)Judikatura
V dostupných judikátech jsem nenašel judikát, který by meritorně řešil hlasování podle § 11/5 druhá věta.
Hlasování podle hlasů je ale okrajově zmíněno i v rozsudku Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 160/2008 z 23.1.2009: „K přijetí usnesení shromáždění SVJ o způsobu financování celkového zateplení objektu formou půjčky (úvěru) od stavební spořitelny je nutný souhlas 3/4 většiny HLASU všech členů společenství podle § 11 odst. 5 věta druhá BytZ…“
6)Závěr
Proti výše uvedeným názorům stojí nevětšinový názor pana lake.
Laskavý čtenář nechť si vybere, má právo volby.
Hezký den!
Laskavý čtenář nechť si povšimne, že zastánci teorie "omylu zákonodárce" se ve své argumentaci vesměs vyhýbají zmínce o § 15 odst. 2 ZoVB, v němž - jak jsem upozornil - se hlasování podle prostého počtu vlastníků jednotek vyskytuje už od novely 103/2000. Proč asi?
Ustanovení § 15 odstavec 2 ZoVB zní:
"K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. (...)"
Věta druhá citovaného ustanovení předepisuje rozhodování o výši záloh usnesením shromáždění, což nepochybně znamená "podle hlasů" v souladu s § 11 odst. 2 a 3 ZoVB, neboť ze znění této věty nelze nic jiného dovodit. Věta čtvrtá však zavádí odlišný způsob hlasování o těchto zálohách "podle kusů" - pro ten speciální případ, kdy nebyl výbor nebo pověřený vlastník zvolen.
Ze znění § 15 odst. 2 tedy nade vší pochybnost vyplývá, že zákonodárce rozlišuje dva navzájem různé způsoby hlasování o téže věci. Zákonodárce rovněž jednoznačně stanovil, kdy se který z nich má použít. Kdyby totiž hlasování "podle podílů" bylo totéž, jako hlasování "podle kusů", pak by celá věta čtvrtá neměla žádný smysl a byla by nadbytečná. Zde nelze argumentovat "překlepem zákonodárce" a chybějícím jedním slovem, jako je tomu v § 11 odst. 5.
Zřejmě proto se v příspěvcích ostatních diskutujících neobjevují zmínky o § 15. Byl by totiž pro interpretaci pomocí "omylu zákonodárce" mnohem tvrdším oříškem. A pokud není § 15 odst. 2 věta čtvrtá omylem, těžko lze označit za omyl znění § 11 odst. 5 ...
lake
A co na to Vrchní soud?
K rozsudku Vrchního soudu 7 Cmo 160/2008 podotýkám, že tento judikát nelze použít ani jako podpůrný argument. Soud nesprávně stanovil potřebnou většinu podle ZoVB a učinil chybný závěr.
Rozhodnutí o tom, zda bude činnost SVJ financována úvěrem či nikoliv spadá buď pod obecné hlasování podle § 11 odst. 2 ZoVB (pokud nedojde ke změně výše záloh záloh na správu), nebo jde o rozhodnutí podle § 15 odst. 2 (v případě že dochází ke změně výše zálohy). V obou případech jde o obecné schvalování nadpoloviční většinou přítomných hlasů.
Pokud snad nevzniklo SVJ, pak se hlasuje nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě (§ 15 odst. 2 věta čtvrtá).
Pokud konkrétní částka byla uvedena v Prohlášení vlastníka, pak někdo by se mohl domnívat, že o věcech, které jsou obsahem prohlášení, se hlasuje tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů podle § 4 odst. 2 písm. (g), § 11 odst. 4 ZoVB (tento názor nesdílím).
O "souhlasu 3/4 většiny hlasů všech členů společenství", zmíněném ve výroku soudu, nemůže tedy být ani řeči. Plné znění rozsudku nemám bohužel k dispozici, ale i tak bych tuto část označil za nepřezkoumatelnou: za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze v obecné rovině považovat zejména ta rozhodnutí, která vůbec neobsahují právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou jednoznačné ve vztahu k výroku.
lake
Holejšovský et al.: A co na to Evropa?
Názory publikované v literatuře mají jistě svou váhu. Škoda, že totéž dosud nejudikoval Nejvyšší či Ústavní soud, pak by to mělo ten správný důraz (což jsem napsal už v srpnu 2009).
Nicméně, rozhlédneme-li se po Evropě, a uzříme problém z této širší perspektivy, nemusí se nám některá kategorická tvrzení jmenovaných autorů jevit jednoznačně.
U našich slovenských sousedů například platí od r. 1993 Zákon o vlastníctve bytov a nebytových priestorov č. 182/1993 Z.z., který stanoví, že o všech záležitostech se hlasuje tak, že "za každý byt a nebytový priestor v dome má vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome alebo spoluvlastníci jeden hlas" - rozumí se hlas o stejné váze (§ 14 odst. 5 slovenského ZoVB), což je počítání vlastníků na kusy. Podotýkám, že náklady na správu, údržbu a opravy domu nesou ovšem vlastníci jednotek podle svého spoluvlastnického podílu, jak to známe i u nás.
Pan Holejšovský i Pražák by se jistě zlobili, neboť ve Slovenské republice neplatí, že "míra práv a povinností člena společenství coby vlastníka jednotky je dána velikostí jeho spoluvlastnických podílů". Zdá se, že slovenský parlament, soudy včetně ústavního ani členové desetitisíců SVJ na Slovensku se nijak netrápí tímto "flagrantním nepochopením základních principů rozhodování". A to mají Slováci svůj ZoVB již sedmnáct roků, a v ústavě stejnou Listinu základních práv a svobod, vycházející z Evropské charty ...
(Připomínám, že senáty NS ČR občas vloží do rozsudků odkaz na některý judikát německý, či se letmo zmíní o AGBG; ÚS se někdy zahloubá do římského práva. Z těchto důvodů se domnívám, že připomenutí platné legislativy jednoho z členských státú EU je relevantní a v této diskusi přípustné.)
lake
Přesně tak – každý kdo sledoval cestu té novely 171/2005 Sb.(šlo o poslaneckou iniciativu) a četl tu důvodovou zprávu musí dojít ke stejnému závěru, totiž že nejde o žádný záměr a „ochranu menšinových vlastníků“ apod., ale o prostý omyl a chybnou formulaci. Účelově argumentovat úmysly zákonodárce bez uvážení výše popsaných fakt je naprosto liché. Bohužel, já jsem neměl tolik síly jako vy na další argumentační přestřelku s panem lake na téma „tvorba paralelního práva“ jednotlivými citovanými autory zmíněných publikací… O tom, že tento výklad je směrodatný „pro praktický život“ však svědčí i to, že podle něj postupují stavební úřady v případech, kdy vyžadují 3/4 souhlas (to jsem popsal v jiném příspěvku).
Cas
Výklad § 11/5 druhá věta pro běžnou praxi si učinili bankéři. Požadují hlasování o rekonstrukcích podle „hlasů“ a nikoliv podle „hlav“. Vzhledem k opatrnosti bank a množství právníků, které živí, to o něčem vypovídá.
Hezký den!
Pavel
Že by roztržitý zákonodárce?
Argument o roztržitém zákonodárci, který se při doplňování § 11 odst. 5 trapně spletl, má jeden drobný nedostatek: rozhodování "nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek" bylo do ZoVB včleněno již o pět let dříve, a to novelou 103/2000 Sb. ze dne 25.04.2000.
Článek 1 odst. 14 zákona 103/2000 Sb. zní:
V § 15 odst. 2 větě třetí se slovo "správce" nahrazuje slovy "výbor nebo pověřený vlastník" a na konci odstavce 2 se doplňují tyto věty: "Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.".
Zákon 171/2005 Sb. tedy pouze rozšířil tento již v zákoně obsažený způsob rozhodování i na § 11 odst. 5. Mezi oběma úpravami uplynulo pět let, takže o 171/2005 rozhodovaly sněmovny v jiném složení. Pro jistotu podávám, že k nápravě tohoto omylu (?) měl zákonodárce od roku 2000 celkem osm příležitostí, při jednotlivých novelizacích ZoVB:
• 103/2000 Sb. (první výskyt v § 15 odst. 2)
• 229/2001 Sb.
• 451/2001 Sb.
• 320/2002 Sb.
• 437/2003 Sb.
• 171/2005 Sb. (druhý výskyt § 11 odst. 5 věta druhá + § 13 odst. 3)
• 179/2005 Sb.
• 296/2007 Sb.
• 345/2009 Sb.
lake
S tím roztržitým zákonodárcem máte celkem pravdu, ve zbytku bohužel nikoliv. Stačí si dohledat důvodovou zprávu k zákonu č. 171/2005 Sb. Zde si v bodě 12 dohledejte tento komentář: „S poukazem na novou konstrukci společenství vlastníků jednotek (§ 9 až 11) je nutno vypustit ustanovení o úloze správce, který je v dosavadní úpravě jen osobou pověřenou jednat za vlastníky. Výkonným orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník, který jedná jménem společenství ve věcech správy domu, pokud není rozhodnutí vyhrazeno společenství vlastníků. Stanoví se postup pro případ, že výbor není zvolen; pak rozhoduje společenství vlastníků jednotek v domě nadpoloviční většinou hlasů.“
Podobně jednoznačný výklad bohužel k §11 odst. 5 nemám, ale jako podpůrný argument uvádím, že poslankyně Zdeňka Horníková, která byla zpravodajkou během jednání o budoucím zákonu č. 171/2005 Sb., předložila v minulém volebním období návrh zde často zmiňovaný a běžně označovaný jako tisk 843, kde v bodu 7 odůvodňuje: „[…] Kvalifikovaná většina všech hlasů, resp. tří čtvrtin všech hlasů, potřebná pro přijetí jednotlivých rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů se vzhledem k závažnosti těchto rozhodnutí ponechává, čímž je zajištěna ochrana vlastnického práva jednotlivých vlastníků.“ A to prosím i přesto, že z důvodu zpřesnění v samotném textu zákona nahrazuje slova „vlastníků jednotek“ slovy „hlasů“. Tuto náhradu však v komentáři vůbec nezmiňuje z čehož je patrné, že jde pouze o terminologické zpřesnění.
Pro mě jsou úmysly zákonodárce na základě výše uvedeného naprosto jasné, ale jak psal pan Pavel – „Laskavý čtenář nechť si vybere, má právo volby.“
Cas
Pane Cas,
K Vašemu příspěvku "Ano, roztržitý zákonodárce" činím závěr, že jste nedokázal vyvrátit můj názor, že § 11 odst. 5 věta druhá není izolovaný omyl zákonodárce, neboť obdobné rozhodování "nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek" bylo do ZoVB včleněno již o pět let dříve, a to novelou 103/2000 Sb. ze dne 25.04.2000.
(1) Vaše poukazování na důvodovou zprávu k zákonu č. 171/2005 Sb. (bod 12) je pro tuto diskusi bezvýznamné, neboť se výhradně týká způsobu volby výboru nebo pověřeného vlastníka podle § 10 odst. 12 ZoVB (což probíhá nepochybně podle hlasů). My zde ovšem diskutujeme o § 11 odst. 5 a § 15 odst. 2 ZoVB.
(2) Druhý Váš argument se opírá o důvodovou zprávu k jinému (nikdy neschválenému) návrhu jiného zákona, který předložila jedna poslankyně a cosi v něm napsala jinak než je tomu v současném ZoVB. Toto nepovažuji za argument k věci. Píšete, že paní Horníková byla zpravodajkou při schvalování novely č. 171/2005 Sb., ale - jak už jsem upozornil - hlasování podle prostého počtu vlastníků jednotek bylo do ZoVB včleněno už v novele 103/2000 Sb.
A to jsem se dosud nezmínil o Nařízení vlády č. 151/2006 Sb. které doplnilo vzorové stanovy SVJ (na dvou místech) právě o rozhodování ve smyslu § 11 odst. 5, přičemž vyžaduje "souhlas nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství" (viz čl. IV a čl. VII odst. 14 vzorových stanov SVJ).
Zdá se, že k těm čtyřem stovkám "roztržitých zákonodárců" z roku 2000 a 2005 je nutno ještě přiřadit celou vládu ČR ...
lake
Pane lake,
Ad 1) Omlouvám se, číslo zákona jsem uvedl chybně, měl jsem na mysli pochopitelně 103/2000 Sb. který zmiňujete. Tedy ještě jednou a jasněji:
Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 268/0 dne 17. 6. 1999. •Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 17. 6. 1999 (usnesení č. 144). Určil zpravodaje: Mgr. Zdeňka Horníková a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí •Zákon vyhlášen 25. 4. 2000 ve Sbírce zákonů v částce 32 pod číslem 103/2000 Sb.
A teď k tomu bodu 12: 12. V § 15 odst. 2 větě třetí se slovo ”správce” nahrazuje slovy ”výbor nebo pověřený vlastník” a na konci odstavce 2 se doplňují tyto věty: ”Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.”.
A z důvodové zprávy: K bodu 12 ( § 15 odst. 2 ) S poukazem na novou konstrukci společenství vlastníků jednotek (§ 9 až
- je nutno vypustit ustanovení o úloze správce, který je v dosavadní
Snad už je to teď lépe pochopitelné. Akorát tedy nevím jak si mám vysvětlit vaši reakci – v chybně uvedené novele 171/2005 žádný bod 12 není, takže mi není úplně jasné, jak jste to myslel. Kompletní důvodové zprávy jsou dohledatelné na psp.cz – viz citace v tomto příspěvku provedené kursivou.
Ad 2) viz výše – Mgr. Horníková byla zpravodajkou i tohoto tisku
Co se týká Nařízení vlády – to mi nepřijde jako argument příliš použitelný; vy sám v jiných diskuzích často upozorňujete na to, že se jedná o podzákonnou normu atd. Legislativní rada vlády si holt asi netroufla v tomto případě zákonodárce opravovat, snad je to dobře; a dle mého názoru tam stačila nasekat (resp. nedůsledně opravit) dost dalších chyb – krásný příklad je rozhodování ve věci stavebních/všech oprav společných částí domu (na jednom místě opraveno ve smyslu výkladu, na druhém ponecháno dle textu zákona). Doporučuji přečíst Dvořákovu glosu na téma Vzorové stanovy, od srdce jsem se zasmál, ale to je pro tuto diskuzi celkem vedlejší a odbíhám tím zbytečně od tématu.
Nicméně si myslím, že tím další diskuze postrádá smyslu, výše uvedené je „černé na bílém“ a myslím, že s tím „oříškem“ (jak píšete někde výše) ve formě §15 jsme se celkem jednoznačně vypořádali – zmínce o něm jsem se nyní „rozhodně nevyhnul“.
Cas
Pokud bylo úmyslem zákonodárce, aby o některých věcech rozhodovala nadpoloviční většina všech vlastníků jednotek v domě, proč nezůstal takovýto úmysl i v posledním návrhu ZoVB z března 2009?
Slovní spojení „všech vlastníků“ se tam vyskytuje 31×, ale ani jednou se nevyskytuje ve spojení s nějakou většinou všech vlastníků.
Je-li někde uveden potřebný souhlas většiny, je vždy stanoveno, že jde o souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek.
Mimochodem – totéž jsem zjistila i v návrhu ZoVB z roku 2006.
N. Klainová
Paní Klainová,
nemám ve zvyku diskutovat ani o neplatných návrzích zákonů, ani o "úmyslu zákonodárce", ať už se tím míní cokoliv. Je zde zákon a jeho fomulace jsou jasné.
§ 9 odst. 12: vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů;
§ 9 odst. 12: většina hlasů všech vlastníků
§ 11 odst. 1: mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů
§ 11 odst. 2: většinu hlasů; nadpoloviční většiny přítomných hlasů
§ 11 odst. 3: jeden hlas; při rovnosti hlasů
§ 11 odst. 4: tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů
--------------------------------------------------------------------------------------------
§ 11 odst. 5: souhlasu všech vlastníků jednotek
§ 11 odst. 5: souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek (novela 171/2005 Sb.)
§ 11 odst. 6: souhlasu všech vlastníků jednotek
§ 13 odst. 3: se souhlasem všech vlastníků jednotek
§ 15 odst. 2: nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek (novela 103/2000 Sb.)
Jde jen o to, jak z toho "vybruslit". Pan Pavel (a publikující odborníci) dává přednost opravnému výkladu zákona. Jiní tvrdí, že nejde o rozpor, protože "hlas" a "vlastník jednotky" jedno jest. Nu, a já to prostě čtu gramaticky, protože současné znění považuji za ústavně konformní, ač nelogické.
lake
Pane lake, děkuji Vám za odpověď. Osobně se řadím k těm, kteří si myslí, že se zákonodárci spletli. Nejspíše si řekli, že nebudou zbytečně upozorňovat na své přehmaty, protože je vyřeší nový zákon. Je to můj laický názor.
Když jsem se kdysi na něco ptala na MMR, poradili mi, že pokud si nebudu jistá, jak to autoři zákona mysleli, ať se podívám na návrh nového zákona včetně důvodové zprávy. Tak se dívám na všechny verze od roku 2004 a občas mi to opravdu pomůže.
Pořádná právní opora je samozřejmě lepší. Proto jsem předala odkaz na tuhle diskusi na příslušná místa. Mám i další poznámky k nedokonalostem současně platného ZoVB. Je po volbách, ministerské posty jsou rozděleny, takže se snad začne pracovat ku prospěchu občanů. Alespoň do komunálních voleb by se něco mohlo stihnout, ne?
N. Klainová
Poslední komentáře