Rozhodování podle § 11/5/druhá věta ZoVB

1)Pouhý jazykový výklad a pan lake

Pan lake v jiném vláknu vyslovil svůj názor:

„Způsob počítání hlasů podle prostého počtu vlastníků jednotek v § 11 odst. 5 není v ZoVB osamocený. Zcela shodně se hlasuje podle § 15 odst. 2 věta čtvrtá: „Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě.“ Domnívám se proto, že nejde o omyl zákonodárce, jak se někteří snaží nesprávně dovodit ze znění § 11 odst. 2 ZoVB. Samotný § 11 odst. 5 a § 15 odst. 2 jsou totiž v postavení „lex specialis“ vůči tomuto obecnému paragrafu a jejich znění má proto přednost.“

Je pravda, že pokud se vezme v úvahu pouze jazykový výklad zákona, má pan lake pravdu.

2)Pouhý jazykový výklad a ÚS

Co si o pouhém jazykovém výkladu myslí ÚS?

Z poslední doby uvádím právní větu nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 384/08: „Ústavní soud již ve své dřívější judikatuře (nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 258/03, Pl. ÚS 33/97) konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikaci právní normy. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího obsahu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.).“

V Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. prosince 1997 je ÚS ještě tvrdší: „Mechanické ztotožnění práva s právními texty se stalo vítaným nástrojem totalitní manipulace. Učinilo zejména z justice poslušný a nemyslící nástroj prosazování totalitní moci. (…) Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“

3)Jiné, než jazykové výklady

Současné znění § 11/5 druhé věty je důsledkem novely č. 171/2005 Sb. Podle důvodové zprávy k novele „jsou navrhovány jen nezbytné úpravy v rozhodovacích pravomocích shromáždění SVJ“. V důvodové zprávě se zdůrazňuje, že „navrhovaná úprava pomůže řešit obvyklé činnosti, jako jsou běžné opravy fasád a střech“. Důvodová zpráva se ale nezmiňuje, že by novela navrhovala měnit zavedený systém hlasování podle „hlasů“ na nelogický systém podle „hlav“.

Nelogičnost hlasování podle „hlav“ vynikne na příkladu domu s menšinou velkých jednotek a velkou většinou malých jednotek, měřeno podle počtu jednotek, jak uvádí Pražák. Velké jednotky budou platit většinu příspěvků na opravu, ale o opravě bude rozhodovat větší počet malých jednotek, které zaplatí jen menší část příspěvků na opravy. Přitom by mělo platit, že rozhoduje ten, kdo platí.

K chybě došlo pravděpodobně tak, že předkladatelé pracovali pouze s textem § 11/5, kde se v první větě mluví o „souhlasu všech vlastníků“ a druhou větu upravili na „souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků“. Skutečnost, že existuje nějaký § 11/3, který upravuje hlasování podle „hlasů“ předkladatelům unikla.

4)Literatura

Co o hlasování podle „hlav“ nebo podle „hlasů“ říká literatura?

Pražák, třetí vydání, na str.83–85 uvádí podrobnou argumentaci ve prospěch „hlasů“.

Holejšovský na str. 101 uvádí, že doslovné znění „představuje flagrantní nepochopení základních principů rozhodování v rámci společenství, kde míra práv a povinností člena společenství coby vlastníka jednotky je dána velikostí jeho spoluvlastnických podílů…“.

Kocourek na str. 45 se také přiklání k „hlasům“.

Dvořák na str. 314 také uvádí hlasování podle „hlasů“

5)Judikatura

V dostupných judikátech jsem nenašel judikát, který by meritorně řešil hlasování podle § 11/5 druhá věta.

Hlasování podle hlasů je ale okrajově zmíněno i v rozsudku Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 160/2008 z 23.1.2009: „K přijetí usnesení shromáždění SVJ o způsobu financování celkového zateplení objektu formou půjčky (úvěru) od stavební spořitelny je nutný souhlas 3/4 většiny HLASU všech členů společenství podle § 11 odst. 5 věta druhá BytZ…“

6)Závěr

Proti výše uvedeným názorům stojí nevětšinový názor pana lake.

Laskavý čtenář nechť si vybere, má právo volby.

Hezký den!