Příspěvek na správu domu
Dobrý den,mám dotaz pro p.Lakeho.Jsme SVJ 2000,stanovy vzorové.V roce 2009 shromážděním schválen dodatek do stanov,cituji: Člen společenství je povinnen vždy nejpozději do 15 dne v měsíci uhradit předepsanou platbu za užívání bytu a služeb,včetně platby do fondu oprav.Při schylování tohoto dodatku jsem ještě nebyl členem.Vyúčtování obsahuje pojmy nájemné,fond údržby,předpis plateb,pak fond oprav,doklady účetní firmy,opět fond oprav.Tento fond nebyl nikdy vyúčtován.Účetnictví SVJ po několika výzvách nepřístupné.Tento fond jsem nikdy nehradil,proto mám s SVJ několik soudních sporů.Jen pro doplnění i v žalobách je uvedeno fond oprav.Po přečtení vašich příspěvků,jsem byl na St.zastupitelství,podat trestní oznámení,pro podezření z podvodu.Po předložení listin. důkazů mi bylo sděleno,že jen použitím nesprávného názvu neznamená,že se SVJ dopouští trestného činu.Musel bych prokázat škodu min. ve výši 5000kč.To ovšem není možné,pokud účetnictví není přístupné.Prosím o názor k této věci a k úspěšnosti vedených soudních sporů.
I když jste položil dotaz přímo panu Lakemu, zkusím Vám odpovědět, jak to vidím já. Je možné, že pan Lake se mnou souhlasit nebude. Je na Vás, co si vyberete.
- Když se podíváte na rozhodnutí NS 22 Cdo 242/2009 z 8. 12. 2010 najdete tam některé odpovědi na své otázky. http://www.nsoud.cz/…7A4E006AD052?…
- „Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Je též třeba přihlédnout k zásadě, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03).“ To znamená, že pokud například není v zápise o nějakém rozhodnutí napsáno „usnesení“ či se řeší pojem „fond oprav“, je povinností soudu tento právní úkon nejdříve přiřadit k nějakému určitému §. Pokud se mu to povede, je právní úkon považován za platný. Vzhledem k tomu, že soudy „aktivně“ pracují s pojmem „fond oprav“, nelze z toho dovodit, že se jedná o spojení, které nelze vyložit v oblasti spoluvlastnictví.
- Z toho vyplývá „I když tedy rozhodnutí shromáždění není formálně označeno jako „usnesení“ a platby určené shromážděním nejsou formálně označeny jako „zálohy“, nebrání to soudu, aby na základě obsahu rozhodnutí a zjištění ohledně skutečné vůle vlastníků dospěl k závěru, že jde o usnesení o určení výše záloh ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů.“
- Fond oprav Vám určitě je vždy „vyúčtován“. Toto se neprovádí na vyúčtování, ale na shromáždění, kde by měl Výbor, předseda, či pověřený správce minimálně vyjmenovat, na co bylo z daného fondu čerpáno. Vy si pak můžete vypočíst svůj podíl, který jste přispěl.
- Navíc se nejedná o formu závazku, ale o usnesení o určení výše záloh ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. ZoVB. Ještě pro doplnění: „V usnesení ze dne 25.1istopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, publikovaném na www.nsoud.cz, Nejvyšší soud vyslovil, že na usnesení valné hromady mají být analogicky aplikována ustanovení upravující výklad a platnost právních úkonů. I v případě, že rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek (dále též jen „shromáždění“) nebude považováno za právní úkon, lze na ně aplikovat ustanovení občanského zákoníku o výkladu právních úkonů analogicky; protože jde o rozhodnutí, kterého je dosaženo na základě shodné vůle vlastníků jednotek (nebo alespoň kvalifikovanou většinou vlastníků), je namístě i analogické použití pravidel o vícestranných právních úkonech, pokud to povaha věci nevylučuje.“
Snad Vám to pomohlo.
Hezký večer.
Kosťa:Tímto děkuji za odpovědi na můj dotaz zároveń bych k tomu chtěl doplnit,Korky napsal:FOND OPRAV VÁM URČITĚ JE VŽDY VYÚČTOVÁN. Tak není vyúčtován a nikdy nebyl vyúčtován ani předešlému vlastníkovi,to je cca 10 let.Mám k dispozici veškerá roční vyúčtování ,takže jsem si tím naprosto jist.Proto si myslím,že v tomto případě nejde jen o prohození nějakého názvosloví.Každý rok se na tento tzv. fond,při platbě všch vlastníků vybere 420000kč,přitom například v tomto roce se neprováděla žádná opravas vyjímkou revizí dvou výtahů.Navíc po několika výzvách ke zpřístupnění účetnictví SVJ mi pokaždé bylo sděleno, co si vůbec dovoluji ,že jsem dlužník a ještě si otvírám hubu atd.Myslím,že svou arogancí a lžmi ostatním vlastníkům se jen snaží krýt své dlouholeté podvody.Co se týká usnesení NS,na který Korky poukázal,tak si myslím že má p.Lake pravdu že se tam jednalo o úplně něco jiného a pojem fond oprav žalovaný nerozporoval.Uvádím příklad z vlastních zkušeností,SVJ si zde na shromáždění odsouhlasilo smluvní pokutu ve výši 0,5%denně, za nehrazení příspěvku do jejich (fondu oprav).Samostatnou žalobou tuto pokutu vymáhali.Soud proběhl bez nařízení jednání samozřejmě v usnesení stálo tuto částku žalujícímu zaplatit.Proti tomuto jsem se odvolal a u odvolacího soudu jsem toto rozporoval tim,že mezi mnou a SVJ nebyla nikdy smluvní pokuta sjednána,rázem se to otočilo a sml. pokuta byla označena za protiprávní.Z toho plyne,že co žalovaný nerozporuje tím se soud nezabývá.Proto souhlasím s názorem p.Lakeho,jelikož to má logiku a právní oporu,teda alespoń podle mého názoru.Ještě bych se chtěl vrátit k části mého dotazu ohledně podezření z trestného činu podvodu se kterým jsem na st.zastupitelství neuspěl.jestli má smysl to zkoušet na policii ČR,jelikož tam to musí alespoň sepsat.Do budoucna by byl záznam,že na to bylo upozorňováno.Děkuji
Dosud zde nikdo neinformoval, že by někdo uspěl u soudu s odvoláním proti „fondu oprav“.
Naopak se o „fondu oprav“ zmiňuje např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě (viz. II.ÚS 2973/09), který se s námitkou proti „fondu oprav“ vypořádal tvrzením:
„Fond oprav dle mínění soudu představuje „masa finančních prostředků shromážděná na jednom účtu“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují, co bude z těchto peněz financováno.“
Ostrava je kraj razovity.
Potíž je v tom, že vlastníci skládají zálohy. Tím vznikne příjemci závazek (dluh). Když nějaká osoba přijme od 10 jiných osob zálohy po 1000 Kč, pak má sice „massu“ chechtáků na bankovním účtu nebo v pokladně, ale to jsou aktiva. Na straně pasiv má pořád 10 závazků po 1000 Kč vůči 10 osobám. S tím ani sudci v Ostravě nic něnarobi.
Soudci by potřebovali nějaký rychlokurs základů účetnictví.
Pokud někdo neví co je fond oprav a jaká je funkce fondu oprav, tak si přečtěte všeobecně používanou definici zde: http://www.vyznam-slova.com/Fond%20oprav Z uvedeného plyne, že fond oprav je tvořen měsíčně vlastníky bytových jednotek, a to příspěvky dle výše podílu vlastníka bytové jednotky na společných prostorách domu.
Odkaz jsem do dnešního dne neznal, ale tímto děkuji panu lakemu který mne naučil kde správně hledat a být nejchytřejší na světě :-)
Jindra Trubka
Jindřichu,
ten odkaz obsahuje 17 „definic“ většinou navzájem opsaných. To je nevýhoda anonymních internetových zdrojů, tvořených většinou laiky.
Já raději pracuji s předpisy, judikáty, literaturou.
Že někdo něco všeobecně používá není důkaz o tom, že to používá správně.
Dovolím si tvrdit, že v obci většina jezdí větší než povolenou rychlostí. Je to správné?
Pokud nesmyslný pojem použije laik v dotazu, tak po několika výzvách lze odhadnout, co tím myslí. Když ale tuto blbost používají profesionální správci nemovitostí, kteří většinou vedou i účetnictví, tak je to na pováženou.
Hezký den!
Pavel
Pane Trubko, to jste tedy objevil Ameriku. Fondy právnické osoby jsou dávno popsány a definovány v právních předpisech o účetnictví. Jenže vy je neznáte, tak se mylně domníváte, že definice je v internetovém slovníku. Mimochodem, ta definice je nesprávná. Fond oprav není v účetnictví žádná novinka, bytová družstva to znají už 80 let. Ovšem plátci nejsou vlastníci jednotek, nýbrž nájemci, kteří hradí družstvu nájemné.
Pokud kdokoliv (nikoliv pouze vlastník jednotky) platí příspěvek (tedy nevratnou platbu, která je u příjemce vlastním zdrojem), může to být jistě u příjemce použito třebas na fond oprav – jestliže právnická osoba má stanovena pravidla pro tvorbu a čerpání tohoto fondu.
Jenže jste zjevně nepochopil základní věc: že se zde bavíme o zcela jiné platbě, která má jiný název a jiný účel: zálohy na správu domu podle § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů.
Ta platba nemá jiný jen název. Jde účetně o jinou položku, o které se účtuje jinak a na jiných účtech. Platba má jiný účel. Hradí se podle jiných právních norem. Plátci zálohy vzniká právo na vyúčtování a vypořádání. Po celou tu dobu má za SVJ pohledávku – společenství mu přijatou částku dluží. To tedy není fond oprav.
Placení příspěvků není povinností vlastníka jednotky(1994) v SVJ(2000). Vlastník jednotky(2012) v SVJ(2012) by mohl hradit příspěvek např. do fondu oprav, ale jen tehdy, jestliže pravidla pro úhradu příspěvků a stanovení výše příspěvků jsou obsažena ve stanovách právnické osoby SVJ(2012). Viz § 1200 § 2 písm. g NOZ.
Takže gratuluji k „odhalení“ co je to fond oprav. Škoda, že jste si přečetl nesmyslnou a nesprávnou definici. Ještě byste si třebas mohl nastudovat co je ve skutečnosti fond právnické osoby, a hlavně co jsou to zálohy na správu domu, o kterých se zde od počátku bavíme. Pak tomu možná začnete rozumět, pane Trubko.
lake
Pane lake jen vás poopravím Ameriku objevil Kryštov Kolumbus viz. https://cs.wikipedia.org/…tof_Kolumbus Toto se učí děti na základní škole, ale chápu vás nějak vám ty trubky popletly hlavu. Přeji hezký večer a trochu si odpočiňte Jindra
Plátci zálohy vzniká právo na vyúčtování a vypořádání.
Nakousli jsme to už v jiném tématu, ale zeptám se zde ještě jednou:
Příklad:
Ve vchodě bydlí vlastníci, nachází se v něm výtah na pokraji životnosti. Na shromáždění se dohodne, že se oprava bude řešit kompletní výměnou za 5 let. Bude to stát přibližně XXX a na tento účel se bude skládat dlouhodobá záloha, popř. se navýší o YYY Kč na jednotku. (Z předchozích témat plyne, že se nejedná o zhodnocení, jako u zateplení, a proto je možné na to dlouh. zálohu vybírat. Není to "spoření" vlastníků na účet SVJ) Nějaký vlastník ale po 2 letech prodá byt.
Myslím si správně že se tato záloha pak nevrací (nevypořádává se ke dni převodu) a nový vlastník dále skládá tuto zálohu?
Tato záloha se nevypořádá pouze v případě,že se použije v předem určeném termínu na předem určený a schválený účel.Já osobně, bych si vyžádal od SVJ předběžnou kalkulaci této opravy, finance na tento účel si raději našetřil na svém účtu a pak svůj díl zaplatil keš.
Já Vám rozumím. Když to shrnu, tak Vaše odpověď je „NE“. Protože když po těch dvou letech prodáte ten byt, tak si ty prostředky, které jste si měl spořit sám, budete chtít nechat.
Pokud jste je ale „spořil“ na účet Svj a šlo o plánovanou a schválenou opravu k určitému termínu, měli by tyto prostředky zůstat. Proto se domnívám (a někde jsem to četl), že společenství je oprávněno vybírat zálohy na opravu. Tudíž sám si můžete spořit pouze pokud by se jednalo o plánované zhodnocení…
Tak to aspoň chápu po diskuzích v jiných tématech.
„Fond oprav dle mínění soudu v Ostravě představuje „masa finančních prostředků shromážděná na jednom účtu“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují, co bude z těchto peněz financováno.“ Tohle, že tvrdil soud, takový nesmysl? Masa finančních prostředků shromážděná na jednom účtu není fond oprav.
Dobrý den,
napsal jste: „Mám k dispozici veškerá roční vyúčtování.“
Mrkněte se i do jednotlivých zápisů a jejich příloh, zda to „vyúčtování“ nebylo součástí shromáždění. Standardně toto nebývá součástí vyúčtování služeb.
To, zda jste dlužník rozhodne až Soud. Výbor Vám nemůže upírat práva, i kdybyste dlužníkem byl, nemůže Vás krátit na Vašich právech na informace. Určitě jste žádnou formu dohody o uznání dluhu nepodepsal.
Samozřejmě máte plné právo se mnou nesouhlasit a souhlasit s panem Lake. Já nepoukazuji na to, zda se daný termín „fond oprav“ rozporoval či nikoliv. Ukazuji na úskalí s tím spojená, že Soud se musí zabývat tím, že pokud budete tento termín rozporovat, tak úkolem Soudu bude rozhodnout, zda dané usnesení lze „napasovat“ na nějaký §, jak jsem uvedl ve svém příspěvku.
Ohledně trestního oznámení, bych doporučil věc vyřídit nejdříve na občanskoprávní úrovni a po rozhodnutí soudu se případně obrátit na dané orgány ve věci trestní.
Jsem rád, že existují i lidé, kteří se zajímají o svá práva a nejsou pouhou hlasovací rukou na shromáždění. Držím Vám palce.
Korky, přestaňte zde zmatkařit a přestaňte pana Kosťu uvádět v omyl. Nikdo mu neradí, aby se obrátil na soud. To pouze Vy naznačujete takovou pitomost.
Moje rada pro pana Kosťu zní, aby odmítl příslušnou část předpisu plateb, jestliže obsahuje názvy neuvedené v zákoně. Moje rada je úplně srozumitelná a jednoznačná. Soudy jste do toho začal plést Vy – a nejde o případy, které by se týkaly pana Kosti. Vy jste zde pouze citoval případ, kdy jak SVJ, tak vlastník jednotky používali svorně nesprávný a nesmyslný název.
V případě pana Kosti je tomu zcela jinak. Příslušná část předpisu plateb je nesprávná. Takže pro pana Kosťu nemá právní účinky. Jestliže podá „reklamaci“, to jest oznámí písemně SVJ (s doručenkou), že tuto část předpisu považuje za neplatnou, pak je prostě pro něj neplatná.
V případném soudním sporu se použije NOZ:
89/2012 Sb. § 557 Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. |
V tomto případě dokonce použitý výraz ani nepřipouští jiný výklad, protože zálohy jsou pro SVJ cizím zdrojem a plátce má vůči SVJ pohledávku, kdežto fond právnické osoby by se tvořil z vlastních zdrojů právnické osoby. To se soudu prokáže například zněním předpisů o účetnictví. O právních předpisech nemůže soud judikovat, že neplatí.
Kdyby SVJ snad v předpisu plateb použilo nějaký sporný výraz – například „fond orpav“, „úhrada za byt“, nebo „nájemné“, nebo „splátka Wustenrot“, pak soud by byl povinen vyložit toto označení v neprospěch toho, kdo sporný výraz použil jako první.
Čili rozsudek by musel znít ve prospěch pana Kosti, či obecně ve
prospěch každého, kdo požaduje aby předpis plateb byl bezchybný a
obsahoval pouze správné výrazy, souladné se zákonem, jejichž význam je
nepochybný a jednoznačný.
-----------------------------------------------------------------------
Vy, pane Korky, se snažíte uvést tazaztele v omyl. Jste ďáblův advokát. Snad ze zlomyslnosti, snad z neznalosti. Vracíte se tvrdošíjně ke zcela jinému případu: kdy obě strany se spolu shodly na nesprávném a protizákonném označení nějaké platby. Už jsem zde dvakrát vysvětlil, že soud je povinen takovou protizákonnou dohodu respektovat, viz NOZ:
89/2012 Sb. §1 (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. |
Tento případ však nemá s panem Kosťou nic společného. Zbytečně
mlátíte prázdnou slámu, zbytečně odkazujete na rozsudek, který ani
neobsahuje co jste tvrdil.
---------------------------------------------------------------------------
Pane Kosťo, má rada je jednoduchá a jediná správná: Nazývejte věci pravými jmény, určitě a srozumitelně, a vyžadujte totéž od ostatních účastníhů právního vztahu. Braňte se od samého počátku vůči nesprávným výrazům, nesprávným označením, braňte se jakýmkoliv nejasně a nesrozumitelně označeným položkám.
Pamatujte, že čert vždy odnesl jen toho, kdo napřed podepsal úpis vlastní krví. Jestliže ten úpis nepodepíšete a nezačnete platit podle vadného předpisu, nemá nad Vámi peklo žádnou moc. Nesmíte prostě udělat ten první vstřícný krok vůči zlu. Trvejte na Vašich právech, trvejte na bezchybném předpisu plateb.
Pana Korkyho vyslal na zemi sám Kníže Pekel, aby Vám a dalším čtenářům zamotal hlavu, aby Vás obalamutil svými lživými slovy a přiměl vás podepsat ten neodvolatelný úpis. Nedejte se. Nepodepisujte. Ohraďte se. Zlo bude poraženo, jestliže se mu Vy sám nevzdáte.
A pan Korky v zelené myslivecké kamizole zmizí jako v té pohádce: zableskne se, zakouří – a bude pryč, zpátky v pekle.
lake
Vážený pane lake,
pokud dobře čtu, tak pan Kosťa píše, že vede s SVJ několik soudních sporů. Já jen upozorňuji na některá úskalí s tím spojená, včetně toho, jakým způsobem se mají Soudy zabývat usneseními shromáždění.
Nevím, kdy už konečně pochopíte, že uvedený rozsudek NS jsem citoval nikoliv kvůli fondu oprava jako takovému, ale kvůli tomu, jak se má chovat Soud k usnesení Shromáždění pokud vykazuje formální vady a neobsahuje určité pojmy či jsou zaměněny za jiné. Nejedná se o žádný rozpor s Vašimi radami.
Váš postup nijak nerozporuji, jen upozorňuji na některá úskalí s tím spojená a nesouvisí přímo s Vašimi radami.
S Vaším tvrzením, že Soud nahlédne do účetních předpisů nesouhlasím, protože tak to prostě u Soudu nechodí. Usnesení shromáždění o „něčem“ není účetní operací, Soud bude posuzovat smysl daného usnesení a jeho úkolem je v občanskoprávním řízení hledat takový výklad, který nezakládá neplatnost, před tím, který neplatnost zakládá. Vámi zmiňovaný paragraf se tedy nepoužije již vzhledem k citaci, kterou jsem uvedl k analogickému výkladu vícestranných ujednáních.
Nikoho zde neuvádím v omyl, vážený pane Lake, hovořím zde o tom, že poukazovat na nesmyslnost nějakého pojmu, nemusí nutně znamenat, že jeho neexistence a neuvedení v právním předpise, zakládá jeho neplatnost.
Panu Kosťovi, jsem neporadil, aby něco podepisoval. Jen jsem jej upozornil, aby si prošel veškerá právní ujednání, která proběhla v jejich SVJ, aby si zajistil důkazy k tomu, aby mu to pomohlo v případném soudním sporu, které s ním vede SVJ, jak píše, protože, zde existuje judikát NS, jakým způsobem se má chovat k usnesením, které vykazují určité vady.
A věřte, že já jen tak nezmizím, což je možná vaše zbožné přání.
To, že si pan Kosťa vybral Vaší argumentaci a souhlasí s Vaším názorem plně respektuji, je to jeho volba. Já mu přeji z pekla štěstí.
Pane Korky, plně s Vámi souhlasím, že soud má vykládat smlouvy tak, aby byly spíše platné nežli neplatné. Judikoval tak přímo Ústavní soud. To se ovšem vztahuje na případ, kdy mezi stranami již existuje smlouva, se kterou obě strany vyjádřily souhlas. Soud pak tento projev vůle stran pouze dodatečně vykládá.
Ale jaksi Vám stále uniká, že tak tomu není. Případ pana Kosti je odlišný. Pan Kosťa není účastníkem žádného „vícestranného ujednání“, žádné dohody se SVJ, jak se nesprávně domníváte. Neexistuje zde smlouva, kterou by soud měl interpretovat jako spíše platnou než neplatnou. On nevyjádřil svůj souhlas – naopak reklamoval předpis plateb ihned. Nemá povinnost hradit, a nebude hradit tak dlouho, dokud se členové statutárního orgánu nenaučí vyjadřovat se správně a dokud mu nedoručí předpis plateb bezchybný, srozumitelný a určitý.
Soud je vždy povinen vyložit sporný výraz v neprospěch toho, kdo jej použil jako první. Vy stále neberete do úvahy, že pan Kosťa tento sporný výraz nepoužil. Bylo to SVJ, kdo sporné označené použilo jako první, nebo možná to bylo napřed shromáždění, jehož členem ovšem pan Kosťa tenkrát nebyl (a nemohl tedy podat námitku, ani se obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník).
Ať už ten nesmyslný výraz „fond oprav“ vznikl kdekoliv, případný soud bude muset konstatovat, že takovou platební povinnost pan Kosťa nemá. Soud odmítne interpretaci SVJ (že jde o zálohy), neboť označení je jednoznačné a fond nemůže být naplňován ze záloh. Soud bude ze zákona povinen vyložit pojem „fond oprav“ k tíži SVJ, tedy jako fond oprav – a ten není vlastník jednotky povinen hradit, neurčují-li mu takovou povinnost stanovy.
Pane Korky, jako ďáblův advokát jste se neosvědčil. Nepodařilo se Vám zamotat hlavu ani panu Kosťovi, ani dalším čtenářům. Dobro zvítězilo, jak to už v pohádkách bývá. Až se vrátíte tam dolů, Váš pán Lucifer Vám dá najevo svou zlobu. Nechtěl bych být ve Vaší kůži – neúspěšní vyslanci pekel končívají jako plesniví čerti na samém spodním konci pekla.
lake
Vážený pane Lake,nemáte pravdu,krajský soud v Hradci Králové,termín fond oprav vzal jako normální v ůčetnictví a odsoudil mě k placení do fondu oprav,i když SVJ obešlo smlouvu o splacení ůvěru který si vzalo,tím že zvýšili platby do tohoto fondu a z něho platili již provedené zateplení.Nikdy nerozlišovali ůvěr a budoucí opravy v ůčetnictví.soud to vše vzal i s tímto podvodem.A neměl jsem žádnou smlouvu o splácení ůvěru,právě tímto trikem to SVJ obešlo.Nikdy jsem nesouhlasil s ůvěrem jako spoluvlastník a nikdy nic nepodepsal.Mohu podat trestní oznamení pro podvod na SVJ?
Pane Šafáři,
1)účetní předpisy rozlišují, co je vlastní zdroj (např. fond oprav) a cizí zdroj (např. dlouhodobá záloha na opravy). Fond oprav jako vlastní zdroj se ve starých SVJ prakticky nevyskytuje i když je to teoreticky možné
2)na druhé straně soudy přistupují k zálohám či příspěvkům tak, že je jedno jak se tyto platby nazvou, ale je důležité, zda byly řádně schváleny. To je dnešní realita.
3)Na základě toho se domnívám, že s trestným činem podvodu neuspějete, ale zkusit to můžete. Zatím nikdo, kdo zamýšlel podat trestní oznámení, neuvedl, že by byl úspěšný
4)prosím, mohl byste svůj rozsudek anonymizovat a zde vyvěsit? Děkuji
Hezký den!
Pavel
Vážený pane lake,
píšete: „nebude hradit tak dlouho, dokud se členové statutárního orgánu nenaučí vyjadřovat se správně“, to je však v rozporu s § 1, který jste uváděl v předcházejícím příspěvku.
Pokud na shromáždění uvede, že se něco bude jmenovat tak či onak, že se na to bude platit částka XY Kč a bude to forma zálohy dle paragrafu takovýho a makovýho, tak je vše v pořádku. A může se to v klidu jmenovat fond oprav či fond na vysávání vlastníků jednotek, výpalné Nejvyššímu pekelníkovi.
To však nezakládá důvod pro nového vlastníka toto vícestranné ujednání prohlásit za neplatné. To je to, na co já zde upozorňuji.
Vícestranné ujednání či smlouva, jak zmiňujete Vy, zde existuje od dob předchozího vlastníka, který se zavázal toto platit. Tento závazek s nabytím bytové jednotky přešel na pana Kosťu.
Anonymous, to jste to Korkymu nandal. Zejména mne zaujala vaše argumentace. Pište častěji, je to přínosné.
Jakákoliv argumentace pro Korky-ho je zbytečná,nemyslíte. Psát budu tolik, kolik budu chtít, kapišto?
Rozumím tomu, že psát budete pouze tolik, kolik budete schopen. Takže nás nebudete zahrnovat dlouhosáhlými litaniemi, to je naše štěstí.
Pár poznámek:
Fond oprav by se tvořil z vlastních zdrojů právnické osoby. Přijaté zálohy jsou ale pro SVJ cizím zdrojem. Závěr: ze záloh nelze nikdy vytářet fond. To je právně i účetně vyloučeno.
Tvrzení že „soudy aktivně pracují s pojmem fond oprav“ je tvrzení zmatečné. Jestliže nějaký tupec v soudcovském taláru si splete zálohy s platbami do fondu právnické osoby, pak je to na odvolání či dovolání.
Je-li v usnesení shromáždění SVJ zmíněn fond oprav, není vlastník povinen na takový účel hradit vůbec nic. Byl by povinen hradit zálohy na správu, pokud by byly v usnesení zmíněny a byly by řádně schváleny podle 15 odst. 2 ZoVB.
Vyúčtování je něco zcela jiného než zde píše pan Korky. Vyúčtování není nějaké klaunské číslo, prováděné na shromáždění. Vyúčtování je dokument, který obdrží každý plátce zálohy.
Poznámka k otázce vyúčtování:
- Příspěvek do fondu by se nevyúčtoval, protože to je již konečná platba. Žádné vyúčtování tedy nenastává.
- Naopak přijaté zálohy se stávají dluhem vůči plátci a příjemce zálohy je z toho důvodu povinen předložit plátci vyúčtování, a vypořádat případné přeplatky či nedoplatky.
Pokud si někdo plete základní pojmy, může to samozřejmě vidět jinak.
lake
V daném usnesení NS aktivně pracuje s pojmem „fond oprav“, toto usnesení bylo přezkoumáno i ÚS a zamítnuto s tím, že se NS vypořádal se všemi náležitostmi odvolání.
Tito tupci, jak je nazýváte však vydávají usnesení, která jsou závazná pro další rozhodování soudů nižší instance, je tedy bezvýznamné, zda tvrdíte, že je něco dle Vašeho názoru právně a účetně vyloučeno.
Vaše tvrzení není v souladu se stanoviskem NS, které bylo potvrzeno i zamítnutím dovolaní k ÚS.
Ano, někdo používá spojení „fond oprav“, někdo používá spojení „příspěvky na opravy a zhodnocení“, někdo používá „dlouhodobé zálohy na opravy“. Vzhledem k tomu, že jsme v občanskoprávní sféře, může si to v podstatě každý nazvat, jak chce. Je na posouzení soudu, zda bude schopen na základě předložených důkazů či vyjádření dovodit, o co se ve skutečnosti jedná. Opět odkazuji na dané usnesení NS.
Korky, Vy nám lžete. A lež má krátké nohy. Napsal jste: „V daném usnesení NS aktivně pracuje s pojmem „fond oprav““.
To je nepravdivé tvrzení. V usnesení nepracuje NS s pojmem „fond oprav“ aktivně. NS s tímto pojem nepracuje vůbec. Nejvyšší soud tento pojem nepoužil ani jednou. Pojem „fond oprav“ se do rozsudku dostal pouze jako citát z textů účastníků sporu.
- Nejvyšší soud v rozsudku pouze citoval obsah žaloby, ve které pojem „fond oprav“ použil samotný žalobce.
- Nejvyšší soud v rozsudku pouze citoval obsah odvolání, ve kterém pojem „fond oprav“ použil žalovaný.
- Nejvyšší soud tento pojem nepoužil ani jednou, ani se k němu nijak nevyjádřil. Není divu: pojem „fond oprav“ přece nebyl předmětem žaloby.
Soudy zásadně nekomentují a neopravují nesprávně použité pojmy, jestliže žádná ze stran se nedovolá neurčitosti či nesrozumitelnosti takového označení. Z Vámi uvedeného rozsudku lze dovodit pouze to, že žalobce i žalovaný tento pojem nesprávně použili pro označení zcela jiné platby.
Nejvyšší soud ovšem jejich chybu ignoroval a v rozsudku důsledně používá pouze správné označení zmíněné v zákoně, tedy „zálohy na správu“ (podle § 15 odst. 2 ZoVB). Obsahově nesprávný pojem „fond oprav“ nepoužil NS v rozsudku ani jednou.
Takže pravda je co jsem napsal já a není pravda co jste napsal Vy. Napsal jsem, že pojem „fond oprav“ vůbec nebyl předmětem sporu, když jak žalobce, tak žalovaný tento pojem užívali a vykládali shodně. Proto se Nejvyšší soud tímto zjevně chybným pojmem v rozsudku vůbec nezabýval – to jste zde lživě tvrdil pouze Vy.
lake
Vážený pane lake,
u tohoto oslovení zůstanu i přes Vaše osobní útoky, protože si vážím toho, kolik času věnujete diskuzím a v mnoha věcech s Vámi souhlasím.
Nicméně:
- S pojmem „fond oprav“ pracuje NS aktivně, protože jej legitimizuje jako výraz, který lze použít jako zálohu viz. můj první příspěvek a citace v bodě 3 spojené s citací v bodu 2.
- Navíc i z citace vyplývá, že Soud se musí zabývat obsahem usnesení, i když se stane, že nebude formálně perfektní, musí přihlédnout a vyložit, zda daný právní úkon lze, například přiřadit k § 15, odst. 2, viz citace v bod 2 mého úvodního příspěvku.
- Aktivně pracovat s něčím, neznamená že budu užívat formálně nesprávný výraz. NS jasně konstatoval to, že použití formálně nesprávného výrazu není důvodem k neplatnosti rozhodnutí.
- ANO, platí, že se někdo musí dovolat neurčitosti či nesrozumitelnosti. To však není tento konkrétní případ (ani příspěvek tazatele, ani usnesení NS).
- Já nenapsal, že byl „fond oprav“ předmětem sporu. Napsal jsem, že soudy „aktivně“ pracují s tímto pojmem. Zatím jsem nenašel žádné usnesení Soudu, které by konstatovalo, že „fond oprav“ je termín Soudu neznámý, že příspěvky do něho odváděné jsou na neurčitý účel, že usnesení o výši příspěvku do „fondu oprav“ je nesrozumitelné.
- Nenapsal jsem, že se NS zabýval, konstatoval jsem, že i přes formální vady a používání pojmu fondu oprav ze strany žalobce i žalovaného, NS identifikoval tyto platby jako zálohy ve smyslu § 15, odst. 2 ZoVB.
P.S.: Nechodím sem kvůli tomu, abych Vám dělal oponenta, či znevažoval Vaše rady. Myslím si, dokonce, že naše polemiky jsou i užitečné pro čtenáře, protože si může udělat vlastní názor.
Korky, Vy nám lžete už podruhé a těch lží je stále více.
- Napsal jste: „Já nenapsal, že byl „fond oprav“ předmětem sporu. Napsal jsem, že soudy „aktivně“ pracují s tímto pojmem.“
Nikoliv, Korky. Napsal jste přece něco úplně jiného: „V daném usnesení NS aktivně pracuje s pojmem „fond oprav“, (…).“. Ale tento soud s pojmem „fond oprav“ nepracoval aktivně. Pouze jej všechny soudy včetně NS pasivně opsaly od žalobce a žalovaného.
- Napsal jste: „S pojmem „fond oprav“ pracuje NS aktivně, protože jej legitimizuje jako výraz, který lze použít jako zálohu“
To už jsem vyvrátil a pouze blb nebo troll může tvrdit něco takového znovu. S pojmem „fond oprav“ pracovali žalobce a žalovaný dávno před vznikem sporu. Pracovali s ním oba také ve svých písemných podáních soudům. Takže mezi nimi se (dávno před začátkem sporu) vytvořila vzájemná dohoda o tom, že toto nesprávné označení znamená mezi nimi něco úplně jiného. NS ani nedostal příežitost, aby jakkoliv komentoval co si žalobce a žalovaný spolu sjednali ohledně používání pojmů. Pojem „fond oprav“ nebyl vůvec předmětem sporu. Mohli si klidně sjednat, že zálohy na správu budou mezi sebou označovat „pokuty za užívání bytu“, nebo „nájemné“ a vyšlo by to nastejno. Vždyť to byla jejich nepochybná dohoda, která nebyla v průběhu projednávání napadena. Proto NS použití termínu nijak nekomentoval, pouze v závěru rozsudku upřesnil, že se z právního hlediska vyjadřuje k otázce záloh na správu domu (bez ohledu na to, jak bizarně si ji žalobce a žalovaný mezi sebou označili).
Není možno „legitimizovat“ něco, k čemu se soud nijak nevyjadřuje. K Vámi tvrzené „legitimizaci“ by mohlo dojít jedině tak, že by se některá ze stran dovolala nesprávnosti použitého označení, soud by jí nedal za pravdu a vrozsudku by to uvedl. K žádné "legitimizaci v tomto případě nedošlo, protože nikdo otomto pojmu nediskutoval, natož aby jej zpochybnil.
Totéž tvrdím přece i já: Nenapadne-li vlastník jednotky IHNED nesprávný pojem, bude se do budoucna již automaticky předpokládat, že souhlasí jak se skutečným účelem platby, tak s jejím označením, a také s její výší. Soudy pak budou z nesprávného označení vycházet a nepřipustí zpochybnění důvodu platby.
Právě proto radím nedopustit žádné nejasnosti a klamavá označení mezi SVJ a vlastníkem. Vyžadovat vždy používání správných pojmů, v souladu se zákonem.
Je velký rozdíl mezi zálohou, která musí být určena na konkrétní účel v konkrétním čase a pak vyúčtována a vypořádána, a příspěvkem, který je konečnou platbou bez jakéhokoliv vyúčtování či dokonce vypořádání. Platíte-li „fond oprav“, nejste si nikdy jist zda ve skutečnosti jde o zálohy na správu (což je v souladu se zákonem), nebo o dlouhodobé příspěvky do budoucna (což by v SVJ(2000) byla pouze dobrovolná úhrada nad rámec zákonné povinnosti vlastníka). Může jít o peníze, které SVJ zpronevěří na splácení svého vlastního dluhu u banky, a na opravy tedy použity nebudou. Nebo ty částky SVJ použije – v rozporu s jejich označením – na štědré a neschválené odměny členům výboru.
Proto opakovaně upozorňuji čtenáře, že použití nesprávného pojmu je past a vlastník jednotky by se do ní neměl nikdy dostat. Vy, Korky, matete tazatele. Jakmile by začal na neexistující účel platit bez protestů, past by sklapla a už by se z toho nikdy nedostal.
lake
Vážený pane lake,
píšete://„Nenapadne-li vlastník jednotky IHNED nesprávný pojem“//
Vždyť na to přeci celou domu poukazuji, nyní hovoříte stejně jako já. Žalobce a žalovaný začali používat „nějaký pojem“ (budu psát v obecné rovině), to je, si myslím, i případ pana Kosti, který psal úvodní příspěvek. Nevím, na kolik ho tehdy prodávající seznámil se závazky, které na něj přešly s převodem jednotky. Celou dobu se snažím poukázat na toto, jestli je u pana Kosti možnost vyjádřit to, že napadl nesprávný pojem IHNED.
A rozhodně jsem panu Kostovi netvrdil, že má začít něco platit. Pouze poukazuji na to, že koupil jednotku, při koupi jednotky si určitě zjistil, jaké závazky na něj přechází. Je otázka pro soud, zda použitím nesprávného pojmu již za bývalého vlastníka, zakládá právo nabyvateli jednotky napadnout tuto formu závazku, ke které přistoupil tehdejší vlastník. Zda tedy „fond oprav“ užívaný v daném SVJ před nabytím jednotky panem Kosťou, je zálohou, příspěvkem, či platbou na neznámý účel a zda je možné tuto nesprávně formulovanou platbu (záměrně neuvádím zálohu, příspěvek) identifikovat jako závazek přecházejícího na kupující a s tím spojenou otázku, zda může pan Kosťa tento závazek napadnout z již zmíněných důvodů.
Nevím, jak u nich probíhá shromáždění, zda v usnesení citují paragrafy, ke kterých se schválení některých bodů váže, aby bylo zřejmé, o čem se hlasuje. Je též možné, že v evidenčním listu či ve vyúčtování mají uveden odkaz na poznámku pod čarou, kde je uvedeno k jakému § se daná platba vztahuje. To jsou velmi důležité věci, o kterých třeba pan Kosťa vůbec nepíše.
Už blahé paměti Shakespeare pravil: „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně“ 99% bydlících používá fond oprav. Také advokáti, soudci, technici i humanité. Jen v oboru účetnictví se liší platby podle toho, jestli se 1× za rok vyúčtovávají. A lake je hlavně účetní-teoretik. Nemá smysl ho poučovat.Pravda je jen jedna. Ta jeho. Zbytek světa to prachmálo zajímá. Tipuji, že text se tu dlouho neohřeje. A přitom je nevinnost čistá.
Pane Korky, píšete nesmysly z neznalosti. V uvedeném sporu používali nesprávný pojem „fond oprav“ jak žalobce, tak žalovaný, a mezi nimi v tom nebylo nikdy žádného sporu.
Já zde ale neradím, aby vlastník jednotky přistoupil jako ovce na nesprávné pojmenování částek v usnesení shromáždění. Naopak: radím, aby chybné označení ihned odmítl. Tím vznikne zcela jiný právní stav, než kdyby mlčel a začal jako tupohlavá ovce platit nesmyslně označené částky.
lake
V daném usnesení se k dané věci (pojmu „fond oprav“) NS soud jasně vyjadřuje. Citace, čím se zabývá v usnesení NS:
//"Z napadeného rozsudku činí rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), řešení následujících otázek, které dosud nebyly judikaturou dovolacího soudu řešeny:
- Zda vlastník jednotky, který jednotku převedl na jiného, je pasivně legitimován ve sporu o platby záloh podle § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů.
2) Výklad rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek.
- Zda (za jakých okolností) je výbor společenství vlastníků jednotek oprávněn určit výši záloh, připadajících na jednotlivé vlastníky, a jejich splatnost."//
Vámi zmíněné chybné označení nelze ze strany autora příspěvku odmítnout. Na něj přeci koupí bytů přešla povinnost platit do „fondu oprav“ na základě vícestranného ujednání, jehož byl součástí bývalý vlastník.
U nás tomu říkáme Fond pro vysávání vlastníků a máme pravdu. Každý si to podle vás Korky může nazvat tak, jak uzná za vhodné. Náš název vystihuje podstatu.
Tím samozřejmě myslím, že to vyjmenuje tím, že cituje z nějakého podkladu, který má připravený.
Uvedu příklad:
Na základně usnesení XYZ ze dne 1.1.2012 byla v roce 2014 provedena výměna střechy z důvodů blížící se konce životnosti. Předpokládané náklady, které byly schváleny na usnesení byl 1 mil. Kč bez DPH a způsob financování z DZO SVJ. Na základě výběrového řízení byla vybrána firma ABC a celkové náklady byly 888 tis. Kč bez DPH, což představuje náklad pro byt 1+1 částku 10 tis. atd…
Vy tvrdíte, že zálohy na služby v řádu tisíců dostane každý vlastník písemně vyúčtované a zálohy na opravy domu v řádu statisíců se vypořádají tak, že je předseda výboru přečte na shromáždění z nějakého papírku? U Vás se nevede účetnictví?
Já nevím, jak to chodí jinde. Na shromáždění jiného SVJ jsem byl pouze jednou.
Nicméně, u nás to děláme takto. V rámci shromáždění je vždy zařazen bod, který se týká provedených oprav a investic. Na shromáždění máme vždy dataprojektor, notebook, tiskárnu. Připraveny podklady, které by si mohli případně vlastníci vyžádat, připravenou prezentaci, připraveny podklady z účetnictví, z výběrových řízení, ze smluv.
V rámci bodu provedených oprav a investic, čtu nejdříve opravy, které SVJ hradilo bez nutnosti nechat je schvalovat shromážděním. Uvádím termín, důvod opravy, i na základě jakého článku Stanov příslušelo Výboru zajistit tuto opravu.
Následně s kolegy prezentujeme opravy, které byly schváleny shromážděním, v rámci prezentace je vždy tabulka, která se skládá z podkladů z účetnictví, VŘ, a smlouvy o dílo. Komentujeme průběh VŘ, jeho závěr. Sdělujeme vlastníkům cenu dané investice, záruční podmínky, případně požadavky, které jsou kladeny na ně jako uživatele. Zároveň sdělujeme částku, která připadá na byt, který se v našem domě vyskytuje nejčastěji.
Na závěr tohoto bodu nabízíme vlastníkům, zda někdo z nich má zájem o výtisk těchto prezentovaných informací, záznamy z účetnictví, či zda chtějí mít k dispozici kopii smlouvy o dílo, či objednávky.
Ale když to tak vezmu prezentace je taky forma papírku, takže ANO máte pravdu, předseda je přečte na shromáždění z nějakého papírku :-)
Účetnictví nás neminulo, nemusíte se bát :-)
Trochu odbočím a zeptám se: psal jste „dataprojektor, notebook, tiskárnu“, máte to vychytané, též jsem si říkal, že by to něco takového chtělo. Toto je Vaše soukromé vybavení nebo to bylo pořízeno do majetku společenství? Popř. může si předseda toto pořídit, nebo to musí odsouhlasit shromáždění pořízení takového majetku?
Vybavení je takové či oné. My jsme malé společenství o 22 bytových jednotkách, takže odpověď je takováto:
- Ze své funkce v práci mám k dispozici notebook i pro své soukromé účely.
- Dataprojektor si půjčuji vždy v práci, kde jej používám v případě, že něco přednáším, školím, či řídím nějaký projekt. Zaměstnavatel mi v tomto směru vychází vstříc.
- Tiskárna – přesně se jedná o multifunkci – skener a tiskárna – tu jsme pořizovali do majetku SVJ.
Osobně si myslím, že počítač/notebook a multifunkce by si SVJ pořídit mělo. Ať už to bude jen kvůli administrativě typu zpracování zápisů ze shromáždění, z jednání výboru. Navíc to přináší i výhody v tom, že je člověk operativní a může vlastníkům předávat informace v řádech několika minut, včetně pořízení kopií vyžádaných podkladů.
Pokud si dobře pamatuji, tak jste psal, že byste dělal vyúčtování sám, takže předpokládám, že byste i obcházel jednotlivá měřidla, pokud jsou rádiová, a vyčítal náměry. V tom případě bych Vám doporučoval notebook.
Co se týká schválení pořízení uvedeného majetku, podívejte se nejdříve do Stanov, zde určitě budete mít uvedenou částku, kdy o pořízení majetku může rozhodnout pouze předseda či Výbor. U nás je tato částka stanovena na 30 000 Kč s DPH. Nicméně nákup notebooku jsme si nechali schválit na shromáždění s limitem do 20 000 Kč s DPH. Bereme to jako vstřícný krok směrem k vlastníkům, že chceme, aby o dané věci věděli, a že s tím souhlasí.
Jestliže však budete toto zařízení využívat pro svou činnost ve spojení s nějakou technologií k tomu, abyste mohl vyúčtovat službu, tak můžete tuto investici do notebooku zahrnout do jiné investice, protože jinak nebudete moci danou technologii využívat.
U nás také používáme na shromáždění dataprojektor a notebook. Jeden na prezenci druhý na prezentaci. Ale tiskárnu na shromáždění nevláčíme. Máme 141 jednotek a několik vtipálků by na nabídku, že jim něco vytiskneme na místě, určitě reagovalo tím, že to tedy chtějí vytisknout.
Tomu předcházíme tak, že jim materiály posíláme emailem předem a těm co nemají email, nebo ho nechtějí výboru poskytnout, umožníme, aby se s materiály seznámili také před vlastním shromážděním v papírové podobě. V počátcích SVJ byl o materiály předem poměrně zájem, nyní nad materiály vyhrává televizní produkce.
Jinak kdo má zájem, tak se z podrobných zápisů z výboru může seznámit, co výbor dělá po celý rok. Jednou za Q do zápisů uvádíme podrobné výsledky hospodaření.
Hezký den!
Pavel
Už jsem na tyto otázky zde odpovídal. Právnická osoba může tvořit fondy (z vlastních zdrojů).
K vytváření fondu musí mít P.O. definován tento fond, nejlépe ve stanovách (jinak by to nebylo pro vlastníka jednotky závazné). V definici musí být uvedeno k jakému účelu se fond vytváří, ze kterých zdrojů si jej právnická osoba vytváří a hlavně k jakému účelu má být tento fond použit.
Pokud SVJ má své fondy takto definované, je to v pořádku. Pokud je definované nemá, pak žádné fondy právnická osoba nejspíše nevytváří. Vše je tedy lež a podvod.
I kdyby právnická osoba měla řádně definované fondy, nemá vlastník jednotky povinnost hradit na takový účel ani korunu – jedině kdyby to bylo výslovně, určitě a srozumitelně uvedeno přímo ve stanovách SVJ.
Pro úplnost uvádím, že vlastník jednotky(1994) má povinnost do budoucna
hradit pouze zálohy (§ 15 odst. 2 ZoVB), ze kterých nemohou být tvořeny
fondy právnické osoby.
---------------------------------------------------------------------------
Ohledně práva na informace se zde už psalo mnohokrát, najděte si to.
lake
doplním otázkou. Máte někde definované (stanovy, Prohlášení vlastníka) co u vás představuje, zahrnuje pojem správa domu.
Správou domu se rozumí: a)provoz domu a pozemku b)údržby a oprav společných částí domu c)protipožárního zabezpečení domu,včetně hromosvodů d)revizi oprav společných částí tech. sítí,rozvodů el. energie,plynu,vody a odvodu odpadních vod,tepla teplé užitkové vody včetně radiátorů,vzduchotechniky,výtahů,zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu a el. sdělovacích zařízení v domě a dalších tech. zařízení podle vybavení domu
- Administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu,včetně vedení příslušné tech. a provozní dokumentace domu
f)správy jednotek,které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství g)dalších činností,které vyplývají pro společenství z právních předpisů a tech. postupů spojených se správou domu.
Poslední komentáře