Pane Korky, plně s Vámi souhlasím, že soud má vykládat smlouvy tak, aby byly spíše platné nežli neplatné. Judikoval tak přímo Ústavní soud. To se ovšem vztahuje na případ, kdy mezi stranami již existuje smlouva, se kterou obě strany vyjádřily souhlas. Soud pak tento projev vůle stran pouze dodatečně vykládá.

Ale jaksi Vám stále uniká, že tak tomu není. Případ pana Kosti je odlišný. Pan Kosťa není účastníkem žádného „vícestranného ujednání“, žádné dohody se SVJ, jak se nesprávně domníváte. Neexistuje zde smlouva, kterou by soud měl interpretovat jako spíše platnou než neplatnou. On nevyjádřil svůj souhlas – naopak reklamoval předpis plateb ihned. Nemá povinnost hradit, a nebude hradit tak dlouho, dokud se členové statutárního orgánu nenaučí vyjadřovat se správně a dokud mu nedoručí předpis plateb bezchybný, srozumitelný a určitý.

Soud je vždy povinen vyložit sporný výraz v neprospěch toho, kdo jej použil jako první. Vy stále neberete do úvahy, že pan Kosťa tento sporný výraz nepoužil. Bylo to SVJ, kdo sporné označené použilo jako první, nebo možná to bylo napřed shromáždění, jehož členem ovšem pan Kosťa tenkrát nebyl (a nemohl tedy podat námitku, ani se obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník).

Ať už ten nesmyslný výraz „fond oprav“ vznikl kdekoliv, případný soud bude muset konstatovat, že takovou platební povinnost pan Kosťa nemá. Soud odmítne interpretaci SVJ (že jde o zálohy), neboť označení je jednoznačné a fond nemůže být naplňován ze záloh. Soud bude ze zákona povinen vyložit pojem „fond oprav“ k tíži SVJ, tedy jako fond oprav – a ten není vlastník jednotky povinen hradit, neurčují-li mu takovou povinnost stanovy.

Pane Korky, jako ďáblův advokát jste se neosvědčil. Nepodařilo se Vám zamotat hlavu ani panu Kosťovi, ani dalším čtenářům. Dobro zvítězilo, jak to už v pohádkách bývá. Až se vrátíte tam dolů, Váš pán Lucifer Vám dá najevo svou zlobu. Nechtěl bych být ve Vaší kůži – neúspěšní vyslanci pekel končívají jako plesniví čerti na samém spodním konci pekla.

lake