Vážený pane lake,

u tohoto oslovení zůstanu i přes Vaše osobní útoky, protože si vážím toho, kolik času věnujete diskuzím a v mnoha věcech s Vámi souhlasím.

Nicméně:

1. S pojmem „fond oprav“ pracuje NS aktivně, protože jej legitimizuje jako výraz, který lze použít jako zálohu viz. můj první příspěvek a citace v bodě 3 spojené s citací v bodu 2.
2. Navíc i z citace vyplývá, že Soud se musí zabývat obsahem usnesení, i když se stane, že nebude formálně perfektní, musí přihlédnout a vyložit, zda daný právní úkon lze, například přiřadit k § 15, odst. 2, viz citace v bod 2 mého úvodního příspěvku.
3. Aktivně pracovat s něčím, neznamená že budu užívat formálně nesprávný výraz. NS jasně konstatoval to, že použití formálně nesprávného výrazu není důvodem k neplatnosti rozhodnutí.
4. ANO, platí, že se někdo musí dovolat neurčitosti či nesrozumitelnosti. To však není tento konkrétní případ (ani příspěvek tazatele, ani usnesení NS).
5. Já nenapsal, že byl „fond oprav“ předmětem sporu. Napsal jsem, že soudy „aktivně“ pracují s tímto pojmem. Zatím jsem nenašel žádné usnesení Soudu, které by konstatovalo, že „fond oprav“ je termín Soudu neznámý, že příspěvky do něho odváděné jsou na neurčitý účel, že usnesení o výši příspěvku do „fondu oprav“ je nesrozumitelné.
6. Nenapsal jsem, že se NS zabýval, konstatoval jsem, že i přes formální vady a používání pojmu fondu oprav ze strany žalobce i žalovaného, NS identifikoval tyto platby jako zálohy ve smyslu § 15, odst. 2 ZoVB.

P.S.: Nechodím sem kvůli tomu, abych Vám dělal oponenta, či znevažoval Vaše rady. Myslím si, dokonce, že naše polemiky jsou i užitečné pro čtenáře, protože si může udělat vlastní názor.