I když jste položil dotaz přímo panu Lakemu, zkusím Vám odpovědět, jak to vidím já. Je možné, že pan Lake se mnou souhlasit nebude. Je na Vás, co si vyberete.

1. Když se podíváte na rozhodnutí NS 22 Cdo 242/2009 z 8. 12. 2010 najdete tam některé odpovědi na své otázky. http://www.nsoud.cz/…7A4E006AD052?…
2. „Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Je též třeba přihlédnout k zásadě, že základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03).“ To znamená, že pokud například není v zápise o nějakém rozhodnutí napsáno „usnesení“ či se řeší pojem „fond oprav“, je povinností soudu tento právní úkon nejdříve přiřadit k nějakému určitému §. Pokud se mu to povede, je právní úkon považován za platný. Vzhledem k tomu, že soudy „aktivně“ pracují s pojmem „fond oprav“, nelze z toho dovodit, že se jedná o spojení, které nelze vyložit v oblasti spoluvlastnictví.
3. Z toho vyplývá „I když tedy rozhodnutí shromáždění není formálně označeno jako „usnesení“ a platby určené shromážděním nejsou formálně označeny jako „zálohy“, nebrání to soudu, aby na základě obsahu rozhodnutí a zjištění ohledně skutečné vůle vlastníků dospěl k závěru, že jde o usnesení o určení výše záloh ve smyslu § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví by­tů.“
4. Fond oprav Vám určitě je vždy „vyúčtován“. Toto se neprovádí na vyúčtování, ale na shromáždění, kde by měl Výbor, předseda, či pověřený správce minimálně vyjmenovat, na co bylo z daného fondu čerpáno. Vy si pak můžete vypočíst svůj podíl, který jste přispěl.
5. Navíc se nejedná o formu závazku, ale o usnesení o určení výše záloh ve smyslu § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. ZoVB. Ještě pro doplnění: „V usnesení ze dne 25.1istopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, publikovaném na www.nsoud.cz, Nejvyšší soud vyslovil, že na usnesení valné hromady mají být analogicky aplikována ustanovení upravující výklad a platnost právních úkonů. I v případě, že rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek (dále též jen „shromáždění“) nebude považováno za právní úkon, lze na ně aplikovat ustanovení občanského zákoníku o výkladu právních úkonů analogicky; protože jde o rozhodnutí, kterého je dosaženo na základě shodné vůle vlastníků jednotek (nebo alespoň kvalifikovanou většinou vlastníků), je namístě i analogické použití pravidel o vícestranných právních úkonech, pokud to povaha věci nevylučuje.“

Snad Vám to pomohlo.

Hezký večer.