Budoucí závazek z vyúčtování služeb atd. po ukončení členství

Vložil Zevla, 19. Únor 2012 - 9:13 ::

Dobrý den !
Člen SVBJ nám oznámil předem, že byt bude prodávat. Hledal jsem v zákoně o vlastnictví bytů, ve stanovách (prakticky vzorových), možná hledat neumím, nenašel jsem ani ve FAQ zde a proto vznáším dotaz : prodej bytu je výlučně jeho záležitost. Slušně nám to oznámil. My mu v tom nemůžeme bránit. Ale víme, že mu zřejmě vznikne nedoplatek z vyúčtování služeb a za TUV a topení za r.2011, to bude známo až v době, kdy již nebude vlastníkem BJ a tedy ani naším členem. Dokonce se ještě na něj bude vztahovat totéž vyúčtování za r.2012 (jen za 2 měsíce), i tam může dojít k nedoplatku. Jak postupovat, aby nedošlo k tomu, že se „ztratí“ ve světě, nebo budeme vědět, kde bydlí, ale prostě nebude chtít doplatit a můžeme pak postupovat podle čeho a jak ? Právník nejsem, ale zdá se mi, že z tohoto hlediska je jak v zákoně o vlastnictví bytu, tak ve stanovách (vzorových) jakési právní vakum, pokud mne někdo odkáže na občanský zákoník, pak si myslím, že to je alibismus ze strany zpracovatelů předchozích uvedených právních dokumentů. Nebo se mýlím ? A jak postupují v jiných SVBJ, vždyť tento problém musí být velmi frekventovaný, ne ?
místopředseda SVBJ, Ing.Věžník

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Zevla, 21. Únor 2012 - 22:05

    Zevla

    Nedá mi to a napíši ještě něco, snad už naposledy. Podíval jsem se na ten odkaz, jak mi bylo doporučeno, na opravdu velmi podobnou diskuzi v tom r.2010. Opět mne fascinuje, jak se dá složitě kecat kolem jednoduchého problému, skoro jako v PČR …

    Uvědomte si, že jde :

    1. o situaci s vlastníkem bytu, tedy osobou, která se s kupujícím něco domluví u notáře (vtělí do kupní smlouvy), nikdo ho nemůže nutit, co si tam má dát (především to není dáno někde taxativně v nějakém zákonu či vyhlášce). Takže nový majitel se zachová dle zákona, když se nastěhuje a oznámí nám (SVBJ), že se nastěhoval (ze zákona se stal naším členem) a toť vše. On vůbec nemusí v extrému vědět, kde ten, co mu to prodal se odstěhoval, bydlí, odletěl atd. Nevím, proč někteří diskutující tam do toho pletli bytové družstvo. I když BD působí např. jako placený správce pro SVBJ (většinou hlavně kvůli účetnictví, i když ono je to velmi průhledné, ale bohuže stát to zákonem o účetnictví žene na to „profesionální“ vedení účetnictví) jde jen o záležitost SVBJ a bohužel ten zákon (a většinou i přijaté stanovy) jsou velmi vágní …
    2. i když prodávající celý r.2011 zde bydlel, takže si vůbec nemusí mezi sebou s kupujícím dělat nějaké dílčí odečty (u nás pouze vodoměry – studená a teplá voda), prostě k té mnou popisované situaci může dojít. Aby se předešlo takové možné situaci, nemůžeme přece stanovit nesmyslně velké zálohy na teplo, TÚV a společnou elektřinu, protože v drtivé většině případů dochází ke vzniku nedoplatků od těchto položek. Proti tomu by se většina vlastníků postavila. A i když byli mezi sebou při prodeji slušní a ten odečet si udělají letos např. k 29.2. (a nám jej i předají), stejně teprve v r.2013 někdy během března dojde k provedení vyúčtování a zjistí se, že ten „starý“ má nedoplatek za ty 2 měsíce v r.2012 a může nastat problém, kdo to zaplatí, když původní vlastník se „ztratí“. A samozřejmě, že za r.2011 jde celý případný nedoplatek na vrub již bývalého člena. Když to prodával, nevěděl to, že to tak vyjde, že ?
    3. takže jediné řešení vidím v tom, že zákon by určoval přímo, že v kupní smlouvě bude budoucí možná situace řešena nějak (např. si dovedu představit jakousi vratnou zálohu uloženou v mnou popisovaném případě až do 04.2013 v notářské úschově …). Ale mám jisté pochybnosti, jaké by bylo skutečné provádění. Co když pí notářka (notář) při sepisování smlouvy „zapomene“ ? Např. pí notářka, která si u nás při ustavující schůzi SVBJ nechala svou cca 20-ti minutovou účast (kontrola prezence a sledování prvních cca 3–4 hlasování, pak ihned zmizela) a následnou činnost při zařízení zápisu do rejstříku jistě dobře zaplatit provedla vklad do rejstříku tak, že pak jsme zjistili, že jsme zapsáni jako „Společenství pro dům XXXXX č.YY“. Název by měl být asi jedinečný, ne ? Tak jako při zápisu do OR. A kolik ulic XXXXX č.YY v různých jiných městech je ? Právník nejsem, ale nedivím se už ničemu.

      Takže na závěr, ex post už nikdo nic rozumného nevymyslí. Kdyby taková situace opravdu nastala a ten člověk by gauner byl, tak nám nepomohou ani právníci. Jen by nám tahali peníze z kapes. A i kdyby šlo o „pár“ korun ve srovnáním s penězi, které při tom prodeji létají, chápu lidi, kteří by byli rozhořčeni, proč by se na úhradě takového dluhu (ano, byl by to dluh, ať to mnozí nazývají kdoví jak) měli podílet. Vůbec se nedivím té paní z diskuze v r.2010 (na MD), že ji peníze navíc, které měla zaplatit ona (myslím, že šlo o 3 000,– Kč) tak rozhodilo.

      Howg, domluvil jsem. Věžník

    Vložil Krupp, 21. Únor 2012 - 22:54

    Pane Věžníku, odpovídáte si sám. v bodě 1 máte pravdu. V bodě 3 víceméně rovněž. Nechtějte však, aby to za vás řešil zákon.
    v bodě 2 však tvrdíte: nemůžeme přece stanovit nesmyslně velké zálohy na teplo, TÚV a společnou elektřinu, protože v drtivé většině případů dochází ke vzniku nedoplatků od těchto položek. Proti tomu by se většina vlastníků postavila. Pak se ale ničemu nedivte. Pokud dochází v drtivé většině případů ke vzniku nedoplatků, máte zálohy nesmyslně nízké. Zajímalo by mě, z čeho platíte faktury na služby. Zřejmě zpeněz na správu, které máte naopak vysoké. Pokud by vlastníci nesouhlasili s placením reálných záloh, ať se ničemu nediví a nedivte se ani vy. Když vy i vlastníci nepochopíte, že je z mnoha důvodů lepší přeplatek, je jakákoliv diskuse zbytečná.

    Vložil Zevla, 21. Únor 2012 - 21:23

    Zevla

    Já Vám všem děkuji za rady, promiňte, ale tzv. „hraběcí“. Ty totiž nic neřeší. Faktem je, že pokud to bude gauner, tak nám ani neoznámí, kam se odstěhoval (jeho povinností to není, nebudeme znát adresu, třeba odjede do ameriky …) a jak ho pak máme vyzvat k doplacení ? Za „chvíli“ nikdo nebude muset mít ani v tzv. občance adresu trvalého pobytu (pak už nevím, na co to bude) atd. atd. …
    Takže tím právním vakuem jsem mínil to, že mne fascinuje, jak na tuto (podle mne zcela běžnou situaci, která může nastat) úplně pozapoměl tvůrce zákona o vlastnictví bytů, ti co na jeho základě vypracovali tzv. vzorové stanovy atd. atd. . Ale proč se vlastně divím, že ? Vždyť tu už více jak 20 roků sleduji život …
    Samozřejmě, že v případě, že by se ten člen tak zachoval, existují ty tzv. právně čisté cesty (jak mi radí p. lake). Ale je to zdlouhavé a připadá mi to, jako když se chci drbat pravou rukou přes hlavu na levém uchu.
    I přes zodpovědně stanovenou zálohu k takové situaci dojít může. Takže jediné poučení pro mne : na příští shromáždění si nachystat návrh na doplnění našich stanov o něco, co nebude odporovat zmrveným zákonům této země a při tom by to dopředu tuto situaci nějak řešilo. Sice nejsem právník, ale pokusíme se o to. Co nám zbývá, když naši zákonodárci na to nemají, že ?
    Ing.Věžník

    Vložil NeznáIek˙ (bez ověření), 21. Únor 2012 - 5:07

    pane Věžníku,
    pan Lake tady rozebral příspěvky na správu domu nikoli platbu za služby. Jeho postup je tedy zcela nesmyslný. Stejně tak nerozebral to jak správně uvádíte – když se bývalý vlastník „ztratí ve světě“

    Neználek

    Vložil Krupp, 21. Únor 2012 - 20:17

    Mínusovači, on je ale postup pana lake skutečně nesmyslný. Jednak by chtěl řešit nedoplatek služeb řešit přes zálohy na provoz, a za druhé dluh bývalého vlastníka i po jím vymyšlené krkolomné akci zůstane stejný. Jediné k čemu dojde je to, že po dvojím hlasování na shromáždění vlastníků je nový vlastník nucen zaplatit dluh za svého předchůdce. Věřím, že v případě, že by se obrátil jako přehlasovaný vlastník na soud a žádal prohlásit neplatnost hlasování, měl by velkou šanci uspět. Jirka

    Vložil NeznáIek˙ (bez ověření), 21. Únor 2012 - 21:14

    …po dvojím hlasování na shromáždění vlastníků je nový vlastník nucen zaplatit dluh za svého předchůdce…

    • pane Kruppe tvrdím, že to je holý nesmysl, ale poučte mne … vysvětlete Vaše tvrzení, proč že by musel nový vlastník platit za předchozího majitele jen proto, že se bude hlasovat 2× a co konkrétně se domníváte že by platil ??

      (jako Vlastník bych se v tomto případě neobracel nikam protože základ této logiky je návodný k postupu, že tlupa bude „hlasovat“ o tom, že Vám zkonfiskuje obsah sklepa s tím, že máte předat do 14 cti dnů klíče od svého sklepa. Budete se odvolávat k soudu nebo se té bláznivině jen na celé kolo zasmějete..??)

    Neználek

    Vložil Krupp, 21. Únor 2012 - 23:04
    Pro toho, jemuž dělá problém jednoduchá logika:

    pan lake poskytl návod, že :
    1. vlastníci odhlasují, že všem vlastníkům (pochopitelně s výjimkou minulého vlastníka a nového vlastníka) se vrátí částka ve výši dluhu
    2. vlastníci odhlasují, že všem vlastníkům (pochopitelně s výjimkou minulého vlastnika) předepíše mmořádná platba ve stejné výši
    Výsledkem je:
    • Minulý vlastník nedostane ani nezaplatí nic. Zůstane tedy stále dlužníkem.
    • Nový vlastník nedostane nic, zaplatí výši dluhu.
    • Ostatni vlastníci dostanou výši dluhu a tuto částku opět zaplatí. Zůstanou tedy na svém.
    • SVJ vyplatí ostatním vlastníkům výši dluhu a dostane od všech včetně novího vlastníka výši dluhu. bude mít tedy dluh zaplacen.
    Výsledkem je, že minulý vlastník stále dluží, dluh zaplatil nový vlastník a SVJ si přišlo na své. Byl to však skutečně záměr pana lake, nebo jeho omyl?
    Vložil NeznáIek˙ (bez ověření), 22. Únor 2012 - 6:45

    ..Pro toho, jemuž dělá problém jednoduchá logika…

    • Helejte napsal jste, že „Postup pana Laka je naprosto spravedlivý…“.
      Taky jste napsal, že „…To nemá chybu…
    • takže zase já mám za to, že Vás ten postup nadchnul a že se Vám líbí
      …jestli ono to nebude tím, že máte problém s vyjadřováním (2 uvozovky na tom nic nezmění)

    Neználek

    Vložil lake, 22. Únor 2012 - 2:54

    Krupp napsal: "Pan lake poskytl návod, že (...) všem vlastníkům (pochopitelně s výjimkou minulého vlastnika) [se] předepíše mimořádná platba ve stejné výši"
    Nic takového jsem nenapsal, takže mi laskavě nepodsouvejte Vaše vlastní úvahy. Už jsem Vás nedávno upozornil na nekorektnost takových triků. O žádné mimořádné platbě jsem se nezmiňoval. Mohou (ale nemusí) v následujícím roce odhlasovat mírné zvýšení měsíčních záloh na správu domu, pokud snad dojdou k názoru, že je nutno stav záloh navýšit. To je zcela standardní postup podle ZoVB, doporučuji přečíst.

    Ustanovení § 15 odst. 2 ZoVB zní:
    "Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech."

    Krupp napsal: "Minulý vlastník nedostane ani nezaplatí nic. Zůstane tedy stále dlužníkem."
    Toto tvrzení je samozřejmě v rozporu se zákonem. Jestliže určité osobě máte vracet stejnou částku, kterou ona dluží vám, pak podle mé rady provedete vzájemné započtení pohledávek podle § 580 ObčZ. Nebudete si nic vzájemně vracet a obě pohledávky zanikají vzájemným započtením. Na bývalém vlastníkovi již nelze nic vymáhat, neboť zaniklý dluh neexistuje. Vaše tvrzení je v rozporu s platným právem a u soudu byste neuspěl.

    Ustanovení § 580 ObčZ zní:
    "Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení."

    Popsal jsem postup přece jasně, ale můj příspěvek zjevně přesáhl duševní obzor některých čtenářů. Co tedy vlastně místní mudrcové navrhují? Naprosto nic. Jedině že nevymahatelný dluh za dlužníka "zacvakají" všichni - a samozřejmě ze záloh určených na správu domu, protože SVJ jiný zdroj nemá, že ano. Ale právě tomu se tazatel chtěl vyhnout, pánové.

    lake

    Vložil Krupp, 22. Únor 2012 - 7:25

    Pane lake,

    napsal jste: Na následujícím shromáždění si můžete odhlasovat opětné zvýšení záloh na správu domu, bude-li to nutné. Na tyto zálohy už ovšem bude přispívat nový vlastník jednotky. To je to druhé hlasování. Já jsem to zjednodušil na stejnou částku, aby to bylo jasné pro méně chápavé. Ono se nic nevyřeší, ať se zálohy opět navýší nebo nikoliv. Chybná je totiž první úvaha , že je možno umazat dluh vrácením (části) zálohy. Snížením nebo nevrácením zálohy a započtením proti dluhu se nic neřeší. Zkuste se nad tím zamyslet bez emocí. Tato rada se vám skutečně nepovedla. Ona vypadá zdánlivě rozumně, ale zdání někdy klame. Sám jste jinde tvrdil, že dluh nevzniká nezaplacením zálohy ale až vyúčtovánm. Toto vaše tvrzení už ale hledat opravdu nebudu. Aby to bylo úplné, prozradím vám v čem je chyba. SVJ by k okamžiku prodeje jednotky muselo provést vyúčtování záloh na správu, vracet veškeré přeplatky a vybírat zálohy od počátku. Pak by vaše úvaha byla v pořádku. Jirka

    Vložil Kolemjdoucí (bez ověření), 22. Únor 2012 - 20:15

    Pane Jirko,

    píšete k radě p.lake, že se mu skutečně nepovedla, a že někde tvrdil, že dluh nevzniká nezaplacením zálohy, ale až vyúčtováním.

    Tak to se nepovedlo vám. Lake skutečně psal, že dluh nevzniká nezaplacením zálohy, ale až vyúčtováním, protože to psal o službách spojených s užíváním jednotek. U nich se skutečně po skončení roku vyúčtovávají doplatky a nedoplatky.

    U nákladů spojených se správou domu a pozemku je tomu jinak,ty se po skončení roku nevyúčtovávají. Přečtěte si § 15 ZoVB, hlavně poslední větu §15 odst.4, kterou cituji:
    „Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy podle odstavce 2.“

    Vložil Janna (bez ověření), 22. Únor 2012 - 15:44

    Pane Jirko nezapomeňte že pan Lake má patent na rozum takže mu jeho tvrzení nevyvrátíte. Mimochodem mě napadlo, že by se podle Lake vyřešil takto i dluh Řecka ?Všem ostatním rozdáme také částku co dluží Řecko a je to.

    Vložil Člen SVJ (bez ověření), 22. Únor 2012 - 16:05

    Tedy paní Janno, smekám, Vy to dotáhnete daleko, nejméně do Bruselu. A tam si dáte ouzo.

    Kolik že dostane ČR? ČR je zhruba stejně velká jako Řečko, takže zhruba tolik, kolik činí řecký dluh.

    Vložil Člen SVJ (bez ověření), 21. Únor 2012 - 23:59

    Navazuji na pana Kruppa a trochu to přiblížím:

    Zaplatím Vám 100 Kč. Vy mi následně zaplatíte 100 Kč. Už v předškolním věku se dá pochopit, že provádět takovéto dvě transkakce je zbytečné, oběma vzniknou pouze náklady, navíc stokoruna může být odcizena, poškozena, ztracena, založena, druhá transakce neproběhne ap.

    Přispěvatel lake naopak shora píše, že se dvojicí takovýchto transakcí mezi dvěma stejnými stranami cosi vyřeší.

    Ještě to jde vylepšit, dluh by se řešil po jedné koruně, aby to strany méně zatěžovalo, takže ku př. v případě dluhu ve výši 100 Kč by se převod jedné Kč provedl 100× tam a 100× zase zpět a dluh by tak zcela zmizel.

    Vložil Leni (bez ověření), 22. Únor 2012 - 11:57

    Cituji: „Zaplatím Vám 100 Kč. Vy mi následně zaplatíte 100 Kč.“

    Takto to ale nefunguje…

    Má to být takto:

    MĚL JSEM VÁM ZAPLATIT 100 Kč. Zaplatil jsem pouze 50 Kč. Ostatní zaplatili á 100 Kč.

    Odsouhlasíte vrácení 50 Kč všem. Vy následně dostanete 50 Kč pouze zápočtem. Ostatním se 50 Kč skutečně vrátí.

    Vložil J.K. (bez ověření), 21. Únor 2012 - 21:10

    „Postup pana Laka je naprosto spravedlivý. Dotyčný bude mít dluh třeba tisícovku tak si tu tisícovku vyplatí ze společných peněz všichni. No a protože třeba ty peníze budou někde chybět tak na další schůzi vyberou od všech po tisícovce. No a představte si, že pokud dají všichni vyberou o jednu tisícovku více. To nemá chybu.“

    Vložil lake, 20. Únor 2012 - 15:08

    Pane Věžníku,
    nevíte jak postupovat bude-li bývalý vlastník jednotky po provedeném vyúčtování mít nedoplatek. Běžné je postupovat zcela standardně, to jest provést rozúčtování, odeslat vyúčtování s výzvou k úhradě dlužné částky, při neuhrazení vymáhat dluh po lhůtě splatnosti včetně úroku z prodlení. To je naprosto standardní postup (ano, podle ObčZ). Všechny kroky jsou v souladu s právem, nic exotického netřeba vymýšlet. Není zde žádné „právní vakuum“ o kterém píšete.

    Pokud dojde k situaci vyžadující soudní řešení, SVJ má ještě v záloze jinou možnost.

    • Shromáždění odhlasuje (podle § 15 odst. 2 ZoVB) vratku nespotřebovaných záloh na správu domu v takové výši, aby alikvotní částka připadající na bývalého vlastníka byla právě rovna výši jeho dluhu z vyúčtování služeb.
    • Alikvotní částky vrátíte všem, vůči nimž má SVJ závazek podle § 15 odst. 4 ZoVB.
    • Dlužníkovi nevrátíte nic, neboť u něj provedete vzájemné započtení pohledávek a pošlete mu 0,00 Kč.
    • Tím bude jeho dluh z vyúčtování služeb uhrazen. Není třeba se soudit.
    • Na následujícím shromáždění si můžete odhlasovat opětné zvýšení záloh na správu domu, bude-li to nutné. Na tyto zálohy už ovšem bude přispívat nový vlastník jednotky.

    lake

    Vložil Kč (bez ověření), 22. Únor 2012 - 10:47

    Názory přispěvatele lake začínají být zajímavé:

    Má-li SVJ neplatiče, doporučuje, aby SVJ platícím členům peníze vrátilo (čímž se problém neplatičů podle něho vyřeší).

    Vložil NeznáIek˙ (bez ověření), 22. Únor 2012 - 6:55

    …Pokud dojde k situaci vyžadující soudní řešení, SVJ má ještě v záloze jinou možnost…

    • takže nejprve je avizováno, cit.„…Pokud dojde k situaci vyžadující soudní řešení, SVJ má…“… pak následuje body uvedený postup. Ale v 3-tí odrážce je uvedeno že cit.:„…Není třeba se soudit…“
    • To mi moje Neználkovská hlava nebere. Komu jo, ať taky hodí názor… :))

    …k úhradě dlužné částky, při neuhrazení vymáhat dluh po lhůtě splatnosti včetně úroku z prodlení…

    • otázka „Zevly“ byla: jak předejít situaci budoucího dluhu kdy budoucí ne-Vlastník, který zjevně ze zištných účelů neposkytne svou NOVOU adresu pro zaslání výzvy k úhradě dluhu. V odpovědi pana Laka bohužel jím tvrzený návod nevidím. Pouze postup aplikovatelný – > na osobu k níž mám adresu. o tom ale otázka nebyla. To víte jsem jen Neználek (jeden z „místních mudrců“)

    …Shromáždění odhlasuje (podle § 15 odst. 2 ZoVB) vratku nespotřebovaných záloh na správu domu…

    1. z ničeho neplyne, že SVJ má nespotřebované zálohy
    2. „vratka záloh“ nemůže zaplatit náklad za služby dodavatelům
    3. navrhovaný postup je založen na předpokladu, že částka odsouhlasená „na správu“ v §15/1 ZoVB byla vyvěštěna z křišťálové koule a především, že nikdo vlastně neví proč je jaká je a nikoho to nezajímá. Předpokladem postupu tedy je především pak to, že musí být dlouhodobě nadsazená aby se z ní dalo ukrojit sousto (=dluh bývalého vlastníka).
      • bohužel postup NIJAK neřeší to, že částka za služby dodavatelům MUSÍ BÝT ZAPLACENA CELÁ a to včetně „sekyry“, kterou zasekl bývalý vlastník do futra SVJ.

    4. doporučuji tuto četbu i budoucím dlužníkům „tohoto druhu“
      • platťe dlouhodobě částku dle §15/1 pouze účelně/oprávněně stanovenou
      • a následně zasekněte sekyru co nejhlouběji… a pak se ztraťte :))

    Neználek

    PS: Opravdu mne to mrzí, že tyto „zcela standardní rady“ nechápu. Snad nejsem sám.
    (pravda ale je, že jsem si nedal klystýr ale jenom Béďu s Toníkem)

    Vložil Člen SVJ (bez ověření), 22. Únor 2012 - 11:16

    "platťe dlouhodobě částku dle §15/1 pouze účelně/oprávněně stanovenou a

    následně zasekněte sekyru co nejhlouběji… a pak se ztraťte :))

    Neználek"

    Uvedením obou rad na stejnou úroveň pod sebe do stejného seznamu by se mohlo zdát, že obě rady jsou stejně vhodné. Nejsou:

    První je regulérní rada v souladu se zákonem, doporučuje se v souladu s ní postupovat všem členům SVJ (jak člen dovodí účelnou/oprávněnou částku na správu domu se zde již řešilo).

    Druhá rade je jiného typu.

    Vložil Krupp, 20. Únor 2012 - 23:52

    Pane lake, po právní stránce je váš postup v pořádku. V konečném výsledku je to ale totéž, jako kdyby dluh ze služeb přešel na nového vlastníka, což je ovšem protizákonné. Navíc vámi navrhovaný postup je velice komplikovaný i když jediný správný. Prostě nový vlastník zaplatí dluh předchozího vlastníka díky tomu, že bude přehlasován na shromáždění. Není to právě korektní postup. Uvádím to tu jenom jako příklad nesmyslných zákonů. Lepší by bylo, kdyby dluhy a přeplatky přecházely s bytem na nováho vlastníka a zohledňovaly se v ceně bytu. Je ovšem možné, že se bývalý vlastník zachová, jak by měl, nedoplatek zaplatí a pak vše dopadne dobře bez takovýchto krkolomností. Pro pana Věžníka jenom připomínka, že je lépe takovýmto problémům předcházet a zálohy stanovovat odpovědně. Jirka

    Vložil MartinII, 20. Únor 2012 - 13:31

    Pane Věžníku, je to podle mne stejné, jako vyúčtování za plyn, elektřinu a ostatní služby, na které má smlouvu vlastník-byt (plyn, elektřina) a nikoli dům-společenství (voda, odpadky, teplo). Zjistěte dotazem, kam mu máte vyúčtování zaslat. Hledejte sám zde v diskusi, např. pan lake rok 2010

    http://www.portalsvj.cz/…-a-kupujicim

    Vložil MartinII, 22. Únor 2012 - 11:02

    Již v příspěvku v r. 2009 (jak jsem zběžně našel) se řeší, že zálohy jsou placeny v jedné položce, a jak postupovat při nedoplatku. Pokud vlastník uhradí nižší zálohy, jak to účetní rozdělí na služby a správu? Pan ing. Věžník (Zevla) nechť se zeptá svojí konkrétní účetní. Poradit by mohla ing.Klainová (možná řešení v jejím zdejším kursu je). Myslím, že postup navržený p.Lake je správný.

    Odkaz na vlákno z října 2009 (asi ne jediné) http://www.portalsvj.cz/…e-nedoplatek

    Vložil Petr, 20. Únor 2012 - 15:48

    Domnívám se, že jde o legální postup. Pan Věžník řešil služby (aniž k nedoplatku ještě došlo), v tom případě je nutno nejdříve použít (převést) na doplatek služeb prostředky zálohy správy.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".