Krupp napsal: "Pan lake poskytl návod, že (...) všem vlastníkům (pochopitelně s výjimkou minulého vlastnika) [se] předepíše mimořádná platba ve stejné výši"
Nic takového jsem nenapsal, takže mi laskavě nepodsouvejte Vaše vlastní úvahy. Už jsem Vás nedávno upozornil na nekorektnost takových triků. O žádné mimořádné platbě jsem se nezmiňoval. Mohou (ale nemusí) v následujícím roce odhlasovat mírné zvýšení měsíčních záloh na správu domu, pokud snad dojdou k názoru, že je nutno stav záloh navýšit. To je zcela standardní postup podle ZoVB, doporučuji přečíst.

Ustanovení § 15 odst. 2 ZoVB zní:
"Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech."

Krupp napsal: "Minulý vlastník nedostane ani nezaplatí nic. Zůstane tedy stále dlužníkem."
Toto tvrzení je samozřejmě v rozporu se zákonem. Jestliže určité osobě máte vracet stejnou částku, kterou ona dluží vám, pak podle mé rady provedete vzájemné započtení pohledávek podle § 580 ObčZ. Nebudete si nic vzájemně vracet a obě pohledávky zanikají vzájemným započtením. Na bývalém vlastníkovi již nelze nic vymáhat, neboť zaniklý dluh neexistuje. Vaše tvrzení je v rozporu s platným právem a u soudu byste neuspěl.

Ustanovení § 580 ObčZ zní:
"Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení."

Popsal jsem postup přece jasně, ale můj příspěvek zjevně přesáhl duševní obzor některých čtenářů. Co tedy vlastně místní mudrcové navrhují? Naprosto nic. Jedině že nevymahatelný dluh za dlužníka "zacvakají" všichni - a samozřejmě ze záloh určených na správu domu, protože SVJ jiný zdroj nemá, že ano. Ale právě tomu se tazatel chtěl vyhnout, pánové.

lake