Vyplacení přeplatku

K otázce co na to říká důvodová zpráva: Na to jsem podrobně odpověděl v samostatné diskusi Vypořádání záloh a přeplatků: § 1186. Tato diskuse bohužel z portálu celá zmizela, i se všemi příspěvky dalších diskutujících. Systém mi oznámil že text vyhodnotil jako spam. Obnovuji tedy svůj příspěvek ze záložní kopie a umisťuji jej do této diskuse, aby zůstal pro zájemce přístupný i nadále: http://www.portalsvj.cz/…-preplatku-1#….

Pokud se to někomu nechce číst, pak jen krátké shrnutí: i obsah důvodové zprávy jednoznačně potvrzuje, že pan Šára a DOSPRA nemají pravdu.

Justitianus

pan jednatel nejen píše nesmysly, ale rád se i na účet SVJček soudí. Zaměstná na to exkluzivního chomutovského advokáta a za úkon jeho oslovení kápne litr i Dospře. :) Je to dobrý kšeft. :) Pan advokát a kohorta jemu sloužících advokátů pak nemá problém lhát a samozřejmě i falšovat v případech kdy se to hodí. Hlavní teritorium je v Chomutově, ale v Mostě se mu také daří. Ale k věci:

podle Justiho platí, že „…povinnost odebírat a hradit služby vzniká nikoliv nabytím vlastnictví k bytu…“

§2/b definuje příjemcem: nájemce bytu, nebo vlastníka jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Z uvedeného je zřejmé, že „Milena Pušová“ aktuálně není ani vlastníkem ani nájemcem.

podle Justiho §1186/1+2 platí pouze „Při převodu…“. Takže Justi-logikou lze dovodit, že „Po převodu…“ → u služeb nejpozději do 4-měsíců od skončení zúčtovacího období (§7/1 zák. 67/2013) ji tedy má.

Z toho plyne, že není-li povinnost vypořádání u „záloh na služby“ JEN PŘI PŘEVODU, pak není povinnost vypořádání u „záloh na správu“ JEN PŘI PŘEVODU.

Platilo-li doposud , že „nevypořádání“ znamená „propadnutí záloh na správu SVJ-peklu“, pak
BUĎ se „zálohy na správu“ vypořádat od novelizace 7/2020 nově musí také jako „zálohy na služby“ – což je Justicianova logika,
NEBO „zálohy na služby“ se již také nevypořádávají bez ohledu na to co je doposud napindáno ve vyhl. 269/2015 – což je Jan77 logika.

Mám za to, že podnikatelský pohrobek soudruha Šáry sv7ho 4asu ředitele z OPBH, to trefil na hlavičku poté co mu to poradil jeho advokátní think tank.

Jan77 ukázal, co lze propašovat do zákona pod rouškou poslanecké opilosti

Justicianus ukázal, slabou míru sebereflexe, než aby nejen domyslel kde je skutečný problém, ale nevymyslel ani SKUTEČNÝ postup, proti chomutovkému mezulánovi.

Paní Pušovou lituji, ale mám za to, že doplatila na novelizaci 7/2020 která má stejné destruktivní účinky, jaké způsobila novela 104/2015 pro §13, kdy se kogentní pokuta stala dispozitivní a defaultně se snížila na 1/2 (ještě, že zatím ty poslanecký „experty“ s mozkožroutem v kebuli nenapadlo snížit ji defaultně na nulu a poskytnout právo si ji odhlasovat až do výše 50 Kč/den jako tomu je nyní – to by teprve bylo terno pro rozúčtovatele. Stav by se vrátil do stavu kdy si rozúčtovatelé dělali prdel z vyhl. 372/2001 a žádná sankce by jim již nehrozila.)

takže tak

§1186/1 NOZ ve znění do 30.6.2020
Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat.

§1186/1 NOZ ve znění od 1.7.2020
Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

Prostě před novelou 7/2020 platilo JEN PŘI PŘEVODU. Ale po novele se časový rozměr vytratil, a Ďáblův chomutovský advokát to ví lépe než Justík (ať již je „Justík“ kdokoli).

A já bych dokonce řekl, dokud to nějaká MMR-trubka nedá zase do cajku (erga omnes) nebo SOUD (inter partes) tak rigidně platí, že nabyvateli (příjemci služeb) v následujících letech vůbec není ex lege povinnost vypořádat „zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu“ (§7 zák. 67/2013) právě proto, že jak chytře to je vyloučeno stávajícím zněním §1186/1 NOZ.

Kdo by chtěl oponovat a tvrdit, že „PŘI PŘEVODU“ neznamená „PO PŘEVODU“, pak je třeba vědět, že jednatel Dospry má sice IQ pod hranicí chudoby, v tomto případě se mu IQ ↑ ale EQ ↓. Jak jsem již psal, Čára se rád soudí a nějaké prohry se nebojí, protože tu zaplatí tupé ovčí stádo. (bere-li tu někdo sázky na to, že „Milena Pušová“ podá žalobu … kolik je kurs? :):))

Děkujeme za dobrou úřednickou práci šimpanzů z MMR. Haleluja.

Pokud někoho zajímá „cui bono“ nynější znění §1186/1 NOZ – mailněte na MMR odkud tento hnusnej polotovar (jeden by řekl komančský KD-čko), vylisovali.

takže tak

Můžete si psát teorie jaké chcete. Když zaplatíte zálohy na služby, máte nárok na vyúčtování. Je lhostejné, zda jste byt prodal nebo neprodal.

Jasně že píšu jen svoje smyšlenky. A vy se jimi řiďte nebo si trhněte. Já tazatelce ukazuji, že bohužel již „mléko z hrnce uteklo a spálilo se“ a ukazuji jí, že pravděpodobně neuspěje ani kdyby se šla soudit, a že nemusí vysolit tučné palmáre za kokotské zastupování advokátních elévů nejen u soudů, ale nemusí solit ani za jejich kokotské „konzultace“, které stojí jen za pěsťovku.

Až prodáte byt a dostanete se do stejně podělané situace jako tazatelka, tak se tady pochlubte jak jste ten Váš „přeplatek“ vynárokoval…

takže tak

Ano, máte pravdu. Ale přestože mi p. Šára řekl, když jsem mu volala, aby se podíval na PORTÁL SVJ o co jde, že svůj názor nezmění a pak už jen zavěsil a zablokoval si mně na svém telefonu.( mimo jiné jsem člen výboru SVJ a on správce DOSPRY, která nám spravuje vyúčtování.) Načeš mi poslal e-mail s ujištěním, že platí co řekl.
Ozvala se mi paní která byt koupila a ještě v neděli mi poslala celý přeplatek na můj účet. A divila se proč ty peníze dostala, když žádné služby os SVJ v roce 2020 nečerpala.
Ještě jsou na světě slušní lidé.
Předseda SVJ mi řekl, že se s p.Šárou spojí a bude žádat vysvětlení celé záležitosti. Jen jsem ho varovala, že se stejně dozví jen to co já.
Ale děkuji všem, co se snažili mi poradit . A jsem ráda, že jsem měla pravdu a že pan Šára jednoduše přizpůsobuje zákony tak jak se mu hodí.

"Vložil MilenaP., 29. Červen 2021 – 16:39 … p. Šára řekl, …aby se podíval na PORTÁL SVJ … mimo jiné jsem člen výboru SVJ a on správce DOSPRY, která nám spravuje vyúčtování.

Ozvala se mi paní která byt koupila a ještě v neděli mi poslala celý přeplatek na můj účet. A divila se proč ty peníze dostala, když žádné služby SVJ v roce 2020 nečerpala.

Předseda SVJ mi řekl, že se s p.Šárou spojí a bude žádat vysvětlení celé záležitosti"

• – – – – – – – – – – –

1/ Paní Mileno, vlastník řeší záležitosti s „osobou odpovědnou“ dle NOZ, což je dle jiného § NOZ „společenství vlastníků“, zastoupené výborem. Vlastník je neřeší (vy jste vystupovala jako vlastník) se správní firmou. Snad leda že by to bylo uvedeno ve smlouvě mezi SVJ a správní firmou.

Na to by měl výbor důrazně upozornit i ostatní vlastníky.

2/ Dále si dovolím upozornit, že (pokud vím) když někdo dostane na účet peníze, které mu nepatří, měl by je vrátit (asi bezdůvodné obohacení). Již takové případy byly, stačí když se odesílatel splete (a spletené číslo účtu existuje) a pošle peníze někomu jinému.

1/ Ano máte pravdu, ale já se bohužel domnívala, že pan jednatel používá zdravý selský rozum, v čemž jsem se jak je vidět zmýlila. A SVJ teď žádá vysvětlení.

2/ I tohle vím a pochopila jsem, že nová paní majitelka bytu nemá hlavu pouze na klobouk, ale na myšlení. Stejně ji děkuji, protože slušných lidí je dnes opravdu málo.

Nakonec ve finále mi tady už nešlo ani o peníze, ale o princip.

Ještě dodatek.Žádný pan ani Pan správce nemá kompetenci rozhodovat o tom, komu pošle přeplatek. O tom je kompetentní rozhodovat pouze svj. Takže toho chytrého pana je potřeba umravnit a to ihned. Protože příšte se rozhodne bůh ví pro co.

pořádně nikdo neví, jak se to má správně dělat (tady teoreticky na portále to je jiné než v reále), druhak vy jste hned ve výboru, když jste nedávno koupila byt? Nejde změnit firmu? Z toho co popisujete, tak ten váš rozučtovatel bude pěkný v..! Přitom Dospra na webu píše: Profesionalita, osobní přístup a zodpovědnost při správě a údržbě nemovitostí a bytových domů

Ps: já taky nevím, jak se to má správně dělat a SVJ i když má předávací protokol a rozúčtovatel taky, i když potvrdili že podle něj rozúčtují, tak se na protokol vys…. a celý rok nám vyučtovali na nabyvatele, nerozdělili ty spotřeby na 2 odběratele ani po námitce.

Mám správný dojem, že vyučtování tudíž není řádné? A za 3 roky nárok na pokutu dle par. 13?

Na vyúčtování zálohy je právní nárok, pokud zákon nestanoví jinak. A to ZOK jinak stanoví.

Buďte tak hodný a prozraďte mi/nám, kde přesně ZOK stanovuje, že na vyúčtování záloh není právní nárok???

No to je možné, svj ale není obchodní korporace.

Dovolím si doplnit Justitiana, když s jeho příspěvkem dokonale názorově souzním, že pokud jde o rok 2021, tam je to také dané, a to vyhláškou č. 269/2015 Sb., a to § 5 odst. 6. Nicméně mě osobně, tedy kdyby se mě to týkalo, by ;-) vážně zajímalo vysvětlení té profesionální firmy, resp. toho pána se dvěma tituly.

protože Vás zajímá reakce p. Šáry z DOSPRY Chomutov tak tady je.

---------- Původní e-mail ---------- Od: Stanislav Šára, MBA <jednatel@dos­pra.cz> Komu: Milena Pušová <pusova.m@sez­nam.cz> Datum: 24. 6. 2021 10:45:04 Předmět: vyjádření k 1. výzvě ze dne 23.6.2021

Vážená paní Pušová,

navazuji na naši dnešní osobní schůzku a převzatou 1. výzvu ve věci výplaty přeplatku ve výši 4.625 Kč vyplývajícího z vyúčtování služeb 2020 a sděluji, že přeplatek musí být vyplacen současnému vlastníkovi jednotky, a to s odkazem na ust. § 1106 ve spojení s ust. § 1186 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

Dále s odkazem na bod 1) §1186 NOZ platí, že při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. V případě převodu jednotky v průběhu zúčtovacího období tedy nebude vyhotoveno zvláštní vyúčtování k okamžiku převodu, vyúčtování proběhne v obvyklém termínu s tím, že osobou povinnou k úhradě nedoplatku je nabyvatel, stejně tak je nabyvatel osobou oprávněnou pro vyplacení přeplatku. Vyúčtování se nerozděluje, zpracovává se pouze 1 vyúčtování, které se doručuje nabyvateli (aktuálnímu vlastníkovi v době zpracování vyúčtování).

22.2.2021, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Protože je v případě vyúčtování zálohových plateb vznik i splatnost dluhu „odsunuta“ až na dobu po prodeji, tedy v okamžiku vydání potvrzení není takový nedoplatek splatný, je zřejmé, že takto vzniklý dluh bude povinen uhradit nabyvatel, tedy aktuální vlastník jednotky v době, kdy dluh vzniknul – tedy v okamžiku vyúčtování a splatnosti nedoplatku z něj vzešlého. A to s odkazem na ust. § 1106 občanského zákoníku, dle kterého se s vlastnictvím nabývají i práva a povinnosti s věcí spojená, mj. i povinnost příjemce služeb (vlastník jednotky) provést finanční vyrovnání s poskytovatelem služeb (SVJ) v souladu s ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Stejný princip se uplatní i u případného přeplatku.

Pevné zdraví

Stanislav Šára, MBA majitel, jednatel DOSPRA, spol. s r.o. jednatel@dospra­.cz CEO, +420 777 880 008

Mileno, ač jsou zde souhlasná i nesouhlasná hodnocení a Justitianus mě předběhl a ušetřil práci a sepsal nový obšírný příspěvek výše, s nímž zase souhlasím, já ho jen „selskou“ logikou doplním:

Bylo-li by tvrzení pana Šáry pravdivé, pak by odstavce 5 a 6 v ustanovení § 5 vyhlášky č. 269/2015 Sb. byly zcela zbytečné. Nebo jaký by měly smysl a účel? Proč dělat v případě změny příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období rozúčtování na dva příjemce, když přeplatek/nedo­platek by měl mít adresáta jediného? Mně ten text vyhlášky dává smysl jen v tom případě, že adresáty při změně nájemce v zúčtovacím období budou ten předchozí i současný a každý za to období, co odebíral služby. Pak ale už vůbec nedává smysl celé další zúčtovací období před touto změnou udělat adresátem přeplatku/nedo­platku nového příjemce.

Ostatně, jak pan Šára hodlá vyhovět tomuto požadavku vyhlášky ve vašem případě?

Analýza pana Justitianuse je sice rozsáhlá, ale nereaguje na zmíněný paragraf 1186. A názoru pana Šáry nasvědčuje § 1186, který doslova říká

(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

Mám za to, že je konsenzus, že vypořádáním (záloh) se rozumí vyplacení přeplatků a doplacení nedoplatků.

Co je zajímavé, tento paragraf existoval i dříve, avšak teprve novelizací od 1.7.2020 tam byla přidána ta část o službách. Změna nastala bez pozornosti a nyní se divíme :) To by také vysvětlovalo, proč s tím vyhláška ani zákon o službách nepočítá. Já zde vidím kolizi právních předpisů.

Jan77, jsnad že máte potíže s pochopením textu. Asi jste na tom stejně jako pan Šára.

Ustanovení § 1186 odst. 1 říká pouze to, že k vypořádání nedojde při převodu vlastnického práva k jednotce. To znamená: v okamžiku změny vlastníka. Ze znění této právní normy však není možné dovozovat, že k vypořádání nedojde později. A už vůbec z tohoto ustanovení nelze žádným způsobem dovodit že by snad k vypořádání nemělo dojít vůbec.

Jinak řečeno: pouhá změna vlastníka jednotky není důvodem k vypořádání. My všichni – na rozdíl od pana Šáry a Jan77 – víme, že k vypořádání nákladů na služby ani dojít nemůže – je to technicky zcela vyloučeno. K vypořádání totiž může dojít teprve po ukončení zúčtovacího období, kdy teprve budou známy náklady na služby. Dřívější vypořádání je tedy nemožné už z principu.

Zákon č. 67/203 Sb. určuje, že po skončení zúčtovacího období následuje rozúčtování služeb jednotlivým příjemcům, a toto vyúčtování bude doručeno do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Vypořádání přeplatků a nedoplatků (spojené s vyúčtováním záloh) pak podle zákona nastane do čtyř měsíců po doručení vyúčtování.

Tak praví zákon. Zákon č. 67/2013 Sb. je lex specialis, a samozřejmě má (pokud jde o lhůty spojené se službami) přednost před nevýznamnou a nic neříkající poznámkou obsaženou v § 1186 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb..

Ten kdo není schopen pochopit jednoduchý text v češtině to může vidět jinak.

Justitianus

Právě jsem „smolila“ poněkud delší příspěvek k nejnovějšímu příspěvku Justitiana, ale v podstatě v něm jde o to, co jste napsal vy. I podle mne jde o kolizi právních předpisů a pokud bych mohla ukázat na viníka, je jím SČMBD, jehož urputnou snahou je zlegalizovat feudální panství SBDeček. Jednoznačnou odpověď nám asi dají až soudní rozhodnutí. Věřím, že budou osvícená, tj. ve smyslu ;-) Svoboda, rovnost, bratrství. Protože jinak by nájemníci v bytech s tržním nájemným byli regulérně občany vyšší kategorie, než někteří jiní. Navíc mám osobní zkušenost právě z bytu nájemního, že tam správcům rozúčtování a vyúčtování a vypořádání s více nájemníky v jednom zúčtovacím období problém nedělá.

„mám osobní zkušenost právě z bytu nájemního, že tam správcům rozúčtování a vyúčtování a vypořádání s více nájemníky v jednom zúčtovacím období problém nedělá.“ (Vložil Misme, 28. Červen 2021 – 10:24)

Vyúčtování služeb se vždy řídí zcela stejnými předpisy, bez ohledu na to, zda je příjemcem služby nájemce nebo vlastník bytu.

Nájemce nebo vlastník bytu se teoreticky může změnit i 10× za rok.

Soudile, co má být smyslem vaší reakce? Milena má problém, který její správce řeší evidentně jinak než mně známý správce nájemního bytu. Můj správce řeší Milenin problém stejně jako její správce. Do toho Justitianus připomenul ještě kolizi se ZOK. Diskutujeme o tom, zda jsou zcela odlišné postupy správců regulérní, když na tom, že vyúčtování služeb se řídí zcela stejnými předpisy, jsme se shodli už dříve.

„Diskutujeme o tom, zda jsou zcela odlišné postupy správců regulérní, když na tom, že vyúčtování služeb se řídí zcela stejnými předpisy“ (Vložil Misme, 28. Červen 2021 – 11:09)

Paní Misme,

poněkud Vám nerozumím. Tvrdíte, že stejný předpis může vést k různým postupům vyúčtování? Pak je předpis buď vadný, protože nesrozumitelný a nejednoznačný, a nebo vyúčtovatelé postupují v rozporu s tímto předpisem.

:-D to přece netvrdím já. Já se akorát pokouším radit, a to jak by se mělo podle mého právně-laického názoru postupovat v souladu s předpisy, a pak též komentuji realitu, pokud jde o kreativitu správců. A dotkla jsem se i kreativity zákonodárců, kdy se zdá, že mezi ZOK a ZoSl je kolize, která z členů družstev dělá příjemce služeb, kteří mají za určitých okolností, a to dokonce podle ustanovení zákona, řízeně ztrácet vládu nad svými financemi, což mi v demokracii a tržním hospodářství nějak nesedí s příslušnými atributy. Z mého pohledu jde o diskriminaci členů družstev. Ale zákonodárci to zjevně vidí jinak. Já to jen komentuji.

Howgh!

Misme, zákon č. 67/203 Sb je lex specialis a má přednost pokud jde o postupy a lhůty pro rozúčtování.

Ovšem zároveň platí to, co si do zákona o obchodních korporacích (ZOK) prosadila nátlaková lobby velkých družstev: že práva a povinnosti družstevníků – nájemců družstevních bytů – přecházejí kompletně na nového nájemníka.

Ty dva zákony nejsou v rozporu!!! Stojí vedle sebe a každý z nich upravuje něco jiného. Původní i nový příjemce služeb mají i nadále svá práva a závazky podle zákona o službách, akorát že podle ZOK všechna práva a závazky původního příjemce služeb (i práva a závazky poskytovatele služeb) prostě ze zákona přejdou na nového nájemce toho bytu.

Ten popleta Šára si myslí, že totéž co platí pro bytová družstva platí i pro SVJ. Mýlí se. Ovšem statutáři SVJ jsou líní, hloupí a neznají právo, proto na toto porušování zákona správcem nic nenamítají.

Justitianus

To vaše vysvětlení dává smysl. Děkuji. Co nedává smysl, je ustanovení zákona, které umožňuje za určitých podmínek pro určitý typ vlastnictví dělat věc jinak (ale o tom nediskutujeme). Se mi vybavilo, co psala Dr. Brzobohatá v připomínkách k novele NOZ – podezřívala správce (rozuměj ;-) lobby SČMBD), že si takto hodlají ulehčit práci s vypořádáním, a byla proti. Přemýšlím, co asi při vyúčtování obnáší pro správce, převážně z řad názorově přikloněných SČMBD, když jedním z členů SVJ je SBD. A nedej bože ještě „komerční“ nájemník družstva (tzn. v nájmu přímo družstva aniž by byl jeho členem).

Pane Jane, Odst. (1) § 1186 neosvobozuje osobu odpovědnou za správu domu od plněni existujících povinnosti, zejména povinností dle § 1181 stejného Zákonu.

Jediné co odst. (1) § 1186 uvádí je, že „při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat (zálohy)“, a tato povinnost již vznikla dříve (viz § 1181), tedy povinnost vyúčtovat zálohy nevzniká při převodu vlastnictví, ale vzniká při převzetí záloh.

Proto dochází ke kolizi pouze v případě svévolného (chybného) vykládání znění zákonu.

Jak je vidět, máme s paní Misme obdobné myšlenkové pochody. Psal jsem zrovna cosi k § 5 odst. 6 vyhlášky, když tu vidím, že paní Misme už mne v tom předběhla.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. ve svém § 5 odst. 6 výslovně (a velmi podrobně) upravuje rozdělení nákladů při změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období. Toto rozdělení má jediný cíl a účel: naúčtovat každému příjemci služeb pouze tu část nákladů, která připadá na období kdy on sám odebíral služby. Kdyby snad mělo platit, že vyúčtování se sestavuje pouze jedno, pak by ve vyhlášce nebyl výslovně zmíněn „původní příjemce služeb“ a „nový příjemce služeb“.

Jen upozorním, že argument s § 5 odst. 6 vyhlášky je sice pěkný, ale velmi slabý. Jednak jde pouze o podřízený právní předpis nižší právní síly, který slouží jen k provedení některých ustanovení zakona o službách. Druhak platí, že pokud by některý zákon skutečně upravoval povinný přechod všech závazků a pohledávek, pak by obsah pouhé vyhlášky byl bezvýznamný a neuplatnil by se.

Takovým zákonem je nepochybně zákon č. 90/2012 o obchodních korporacích.

Zákon č. 90/2012 Sb. nepochybně dopadá na nájem družstevního bytu. Výslovně je upraven přechod „všech práv a povinností“, tedy včetně práva na doručení vyúčtování záloh na služby, včetně povinnosti družstva vrátit přeplatek plynoucí z vyúčtování služeb. Ustanovení zákona má samozřejmě přednost před obsahem vyhlášky.

Jenže pro vlastnické bydlení neexistuje – naštěstí – žádná takováto právní úprava. Takže SVJ by muselo tvrdit a prokazovat, že pro SVJ existuje zákonné ustanovení o přechodu závazků a pohledávek u služeb spojených s užíváním bytů. Takové ustanovení však český právní řád neobsahuje.

Justitianus

Pan Šára nemá pravdu. Buď je mimo mísu nebo záměrně kecá.
V paragrafech, které uvádí, není ani slovo o tom, že by se váš přeplatek za služby měl vyplatit někomu jinému. Zálohy jste platila vv a musíte dostat vyúčtování. Výsledek se vypořádává s vámi ne s nějakým dalším vlastníkem. Upozorněte dotyčného chytrého pána, že se obrátíte na soud. Ten soud vyhrajete.

Ten nemá vůči vlastníkům žádné smluvní závazky. Jak píše J. reklamovat musí u SVJ.

Email je v pořádku. Převod přeplatku (dorovnání) si musíte dohodnout s novým majitelem BJ.

Email není v pořádku.

Paní magisterka Adriana Kvítková jako osoba fyzická sice může mít jakýkoliv názor na zákon a má právo nepochopit, co to za nesmysly tam jsou napsány. Ale kdybych musel jednat jménem celé společnosti zejména spravovat cizí peníze, bych byl určitě mnohem opatrnější.

Nelze citovat Zákon a zároveň dopisovat to, co tam není.

Tedy citovaný paragraf zní: § 1186 (1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu.

A znamená jen to, co je výslovně napsáno. Toto ustanovení v žádném případě ne osvobozuje dotyčnou osobu od plnění povinností vzniklé podle stejného Zákonů:

§ 1181 Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

Jste vlastníkem jednotky a splácel jste zálohy? Vzniká vám právo na vyúčtování. Pozbyl jste vlastnictví = pozbyl jste práva na vyúčtování po zaplacených zálohách? Ne! Změna postavení osoby nemá nic společného s právem, které vzniklo před tím.

Připomínám, že se jedná o nakládání se zálohy. Zálohy jsou prostředky toho, kdo jich složil, a jsou do poslední chvíli výhradním majetkem této osoby. Příjemce záloh má narok na kompenzace vlastních nákladů spojených s poskytováním služeb této osobě, a to z poskytnuté zálohy,. Pokud celková výše nákladů je menši než souhrn záloh, tak tento rozdíl je pořád majetkem dotyčné osoby. V opačném případě vzniká dluh. Předpokládám, že pan jednatel společnosti zapomněl, že zálohy nejsou jeho vlastní peníze, ani peníze společnosti, pro kterou působí.

Nejsem právníkem, ale prostě mě nenapadá ani jeden příklad kdy změna postavení osoby by nějak ovlivňovala její práva, která vznikly před okamžikem změny postavení.