Mileno, ač jsou zde souhlasná i nesouhlasná hodnocení a Justitianus mě předběhl a ušetřil práci a sepsal nový obšírný příspěvek výše, s nímž zase souhlasím, já ho jen „selskou“ logikou doplním:
Bylo-li by tvrzení pana Šáry pravdivé, pak by odstavce 5 a 6 v ustanovení § 5 vyhlášky č. 269/2015 Sb. byly zcela zbytečné. Nebo jaký by měly smysl a účel? Proč dělat v případě změny příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období rozúčtování na dva příjemce, když přeplatek/nedoplatek by měl mít adresáta jediného? Mně ten text vyhlášky dává smysl jen v tom případě, že adresáty při změně nájemce v zúčtovacím období budou ten předchozí i současný a každý za to období, co odebíral služby. Pak ale už vůbec nedává smysl celé další zúčtovací období před touto změnou udělat adresátem přeplatku/nedoplatku nového příjemce.
Ostatně, jak pan Šára hodlá vyhovět tomuto požadavku vyhlášky ve vašem případě?
Poslední komentáře