Účtování - voda
Dobrý den,
můžete mi prosím někdo poradit s tímto účetním případem na který jsem narazila v účetnictví SVJ:
Při vyúčtování vody správcová špatně vypočítala cenu za m3 a vybrala od vlastníků více peněz než je došlá FA od vodáren. Nyní přemýšlím, jak tento případ zaúčtovat. Zda rozdíl cca 700 Kč naúčtovat na nějaký výnosový účet, nebo mínusem na nákladový 502 a na konci roku dát proti 955. Pokud na výnosový účet, nemělo SVJ podat daňové přiznání?
Děkuji za odpovědi. Ivet
Podle mého názoru o přeplacené částce vůbec účtovat nelze. Neexistuje právní důvod k tomu, aby jakákoliv částka byla označena za přeplatek. Subjektivní názor účetního, že cena vody měla údajně být kalkulována jinak, takovým důvodem není.
V SVJ došlo k rozúčtování služeb a vyúčtování záloh na vodné a stočné. Bez ohledu na způsob výpočtu se vyúčtování stalo splatným, přeplatky byly vyplaceny, nedoplatky uhrazeny. Reklamace zřejmě nebyla. Není zde nic, na základě čeho by pouhý účetní měl oprávnění zasahovat a měnit obsah uzavřeného účetního případu.
Důvodem pro změnu by byl například:
- pravomocný rozsudek soudu,
- rozhodnutí celostátního kontrolního orgánu,
- písemný pokyn výboru o o vrácení částek z bezdůvodného obohacení SVJ,
- rozhodnutí shromáždění o vrácení částek z bezdůvodného obohacení SVJ,
- písemná smlouva mezi SVJ a jednotlivými osobami o vrácení částek z bezdůvodného obohacení SVJ.
Pouze toto bude pro účetního dokladem, na jehož základě teprve může vyvíjet nějakou aktivitu v účetnictví SVJ.
lake
Dovolím si nesouhlasit, a to v podstatě se vším.
Za prvé, účtuje se o skutečnosti, takže účetní nerozhoduje, o čem se bude nebo nebude účtovat. Nesedí-li součet vyúčtovaných nákladů na vodu se součtem faktur za dané období, pak se nejedná o subjektivní názor účetního, ale o objektivní chybu.
Za druhé, v řádně vedeném účetnictví přeplatek prostě na nějakém účtě vyběhne. Účtuji-li například já náklady na vodu na analytickou 315, zálohy na analytickou 324 a vyúčtování záloh na analytickou 311, pak mi po provedení vyúčtování dle skutečnosti prostě oněch převyúčtovaných 700 Kč zůstane na 315 viset (mínusem).
Za třetí, každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám … na majetku … (§415 Obč.Z.). Zjistí-li tedy účetní, že se stala chyba, která poškozuje vlastníky bytů, je povinna na to upozornit, bez ohledu na to, zda si chyby všimli a reklamovali ji.
Takže, a zde hovořím i z vlastní zkušenosti z desítek provedených rekonstrukcí účetnictví, pro oněch 700 Kč bych založila speciální analytický účet (např. 379) a prokazatelně oznámila nalezenou skutečnost SVJ. To potom má kompetence k tomu rozhodnout, jak s oním přeplatkem naložit.
Přijmout logický vývod z tvrzení pana lake, že může dodavatel „omylem“ vyúčtovat více a po uzavření účetního případu již nemusí nic vracet, nereklamoval-li zákazník, by mohlo mít velmi zajímavé následky…
PeDuPles napsala: „Přijmout logický vývod z tvrzení pana lake, že může dodavatel „omylem“ vyúčtovat více a po uzavření účetního případu již nemusí nic vracet, nereklamoval-li zákazník, by mohlo mít velmi zajímavé následky…“.
To, co označujete za „logický vývod z tvrzení pana lake“ vyplývá z Občanského zákoníku.
- Konečný spotřebitel má právo domáhat se opravy vadného vyúčtování v reklamační lhůtě.
- Po této lhůtě je oprávněn domáhat se vrácení částky z bezdůvodného obohacení, a to v promlčecí době podle ObčZ (zpravidla tříleté).
- Po uplynutí této doby se může domáhat vrácení, avšak nebude úspěšný, jestliže se druhá strana dovolá promlčení.
Není tedy zřejmé v čem spatřujete problém. Občanský zákoník platí v této podobě od roku 1964.
Můj příspěvek ovšem nebyl o vracení záloh vlastníkům jednotek, nýbrž o tom, že účetní není oprávněn nějak kreativně zasahovat do účetnictví bez účetního dokladu. Že je povinen na chybu upozornit je zřejmé a nikde jsem netvrdil opak.
Při postupu popsaném tazatelkou (který je zcela běžný) se nejspíše dílčí rozúčtování služeb pro jednotlivé konečné spotřebitele provedlo mimo účetnictví (v tabulce Excel). Do účetnictví se přenesla pouze celková částka nákladů z této kalkulace. Početní chyba nastala tedy mimo účetnictví SVJ a nelze ji opravit v účetnictví pouze na základě úvahy účetního.
Přeplatek na účtu vybraných záloh zůstává přeplatkem na účtu vybraných záloh. Zároveň s přijetím zálohy vznikl závazek SVJ vůči vlastníkům jednotek ve stejné výši (s opačným znaménkem). Obojí se meziročně převádí (jak jste to podrobně popsala u záloh v příspěvku 5.1). Účetnictví tedy věrně zachycuje skutečnosti, o nichž se účtovalo.
lake
Já bych se osobně zabývala jinou částí Občanského zákoníku, a to § 451 o bezdůvodném obohacení:
- Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
- Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
Nikde nevidím ani zmínku, že by se poškozený musel o vydání hlásit. Navíc, v tomto okamžiku nikdo v SVJ asi ani neví, že k chybě došlo.
Správný postup účetní tedy vidím v tom, že částku 700 Kč povede jako nevyúčtovaný závazek a oznámí tuto skutečnost SVJ. To pak rozhodne, zda dá třeba pokyn správcové, která chybu vyrobila, aby ji napravila, a provede vypořádání, nebo se všemi vlastníky uzavře dohodu ve smyslu § 15 odstavec 1 ZoVB a pak bude účtovat jako mimořádnou zálohu na správu. Důvod k účtování do výnosů a k podávání DP pak nevidím žádný.
Čili souhlasím s tím, že chybu nelze opravit v účetnictví pouze na základě úvahy účetního; bohužel právě o tom je úvodní příspěvek.
Osobně nevidím jediný legální důvod, proč by SVJ mělo přeplatek zadržovat, respektive ho považovat za svůj výnos. Doporučuji přepočítat vyúčtování a přeplatky vlastníkům vrátit, buď sólo, nebo v rámci dalšího vyúčtování.
Druhou variantou je uzavřít se všemi vlastníky dohodu ve smyslu § 15 odstavec 1 ZoVB a pak účtovat jako mimořádnou zálohu na správu.
Opravdu by mě zajímalo, kdyby Vám jako osobě vodárny omylem vyúčtovaly více, zda by se Vám líbilo, kdyby Vám přeplatek odmítly vrátit s tím, že je to jejich výnos a že si ho ponechají.
PeDuPles,
zdravím v novém roce!
Na základě doplňujících informací o celkové částce 700 Kč a o tom, že se jedná o starší případ, bych legální důvod viděl. A to promlčení závazku. Promlčené závazky k bývalým vlastníkům bych z ekonomických důvodů řešil odpisem do výnosů. Daň z toho stejně nebude.
Protože se mělo účtovat ve třídě 3, tak lze bezproblémově stávajícím vlastníkům přeplatky vrátit.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, také zdravím :-)
Teď nevím, jestli jsem to dobře pochopila, ale pokud šlo o chybu vyúčtování služeb 2009, které je splatné k 31.7.2010, pak se tu o promlčení nedá hovořit, ne?
Já bych taky vracela přeplatky, těch nedohonitelných vlastníků snad není tolik…
Rozumím Vám. Tento případ je ale staršího data (narazila jsem na něj při rekonstrukci účetnictví) a od té doby již další vyúčtování proběhla a chyby si nikdo nevšiml (podvojné účetnictví se nevedlo), takže částka nikde „nevisela“. Předělávat vyúčtování je nesmysl, jelikož se dost vlastníků změnilo. Potřebuji to vyřešit pouze účetně.
Děkuji
Ivet,
minusem na 502 je chybně.
Jedná se o závazek, který je asi promlčený, ale nezanikl. Pokud znáte věřitele, tak jim částku můžete vrátit. Pokud neznáte věřitele tak odepište ty desetikoruny do výnosů. DP sice budete podávat, ale asi v rámci zaokrouhlení na celé tisícikoruny se zbavíte daňové povinnosti.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, ráda bych věděla, na kterých souvztažných účtech byste účtoval:
- vrácení přeplatků vlastníkům,
- odpis závazků do výnosů,
jestliže v účetnictví SVJ závazek k vlastníkům vůbec neexistuje.
Podobnou otázku mám i k příspěvku paní PeDuPles, protože ani tam si neumím představit souvztažné účty v případě, že by se přeplatky vyplatily nebo zaúčtovaly jako mimořádná záloha.
Konkrétní řešení existuje, ale u mne jen na základě podrobnějších informací týkajících se např. data provedené rekonstrukce účetnictví, způsobu sestavení zahajovací rozvahy při přechodu na podvojné účetnictví a dalších.
N. Klainová
Tak já bych s dovolením odpověděla. Vycházím z předpokladu, že přeplatek paní účetní z úvodního příspěvku někde vybíhá, když se ptá, jak ho zaúčtovat.
Osobně účtuji předpisy záloh na služby 311100/324×xx a náklady na služby 315×xx/321×xx. Pro vyúčtování pak zakládám analytický 3112(poslední dvojčíslí roku), pro 2009 by to tedy bylo 311209. Vyúčtování pak účtuji 311209/315×xx –všechny, a 324×xx – všechny/311209. S případným přiúčtováním evidenčních dluhů 311209/311100 a haléřového vyrovnání z pětky nebo šestky.
Jak už jsem psala, v tomto případě mi tedy zůstane na analytické 315×xx viset minus cca 700 Kč. Ty bych převedla na 379×xx jako zatím nevyřešený závazek (700 Kč 315×xx/379×xx) a po rozhodnutí SVJ bych ho buď vyplatila (379×xx/221 nebo 379×xx/211), převedla do vyúčtování 2011 (379×xx/311211) nebo do výnosů (379×xx/6×x).
Účtuje-li ale paní účetní náklady na vodu na 502, pak jí asi není pomoci.
Paní PeDuPles, já jsem při své odpovědi vycházela ze slov tazatelky:
… chyby si nikdo nevšiml (podvojné účetnictví se nevedlo), takže částka nikde „nevisela“.
Co se dělo při přechodu na podvojné účetnictví, jestli a jak se tam závazek objevil, nevíme, protože celý přechod byl zmatečný, viz sestavení zahajovací rozvahy zpětně.
Neexistující závazek jsem se ještě nenaučila likvidovat ani finančním vyrovnáním, ani odpisem do výnosů ani převedením do záloh.
To jen na vysvětlení odlišných stanovisek k problému.
N. Klainová
Dobrý den paní Klainová,
já jsem to pochopila tak, že účetnictví se nevedlo a tudíž se na to TEHDY nepřišlo, pak tazatelka přistoupila k rekonstrukci, zpětně sestavila rozvahu roku 2008 a pak již účtovala normálně, takže jí tam přeplatek vyběhl při účtování roku 2009.
Dále mi připadá, že namísto správného a zákonného řešení problému s přeplatkem míní paní účetní celou věc zakamuflovat do jakýchsi výnosů (na základě čeho? – jde o přeplatky jednotlivých vlastníků a nemůže o nich rozhodovat ani SVJ, natož externí účetní).
Také bych poopravila svůj předchozí příspěvek – mimořádná záloha na správu na základě dohody dle § 15 ZoVB by byla samozřejmě 379×xx/955×xx, nikoli do výnosů na šestky.
Paní Klainová,
jedná se o účetní případ z roku 2009. Zahajovací rozvaha byla sestavována k 1.1.2008, a to až po zaúčtování celého roku 2008 zpětně (v tomto roce bylo vyúčtování vody správně). Počáteční zůstatky se pořizovaly pro konta:
- přijaté zálohy na vodu
- uhrazené zálohy na vodu
- uhrazené zálohy na elektřinu
(nevyúčtovává se – placeno ze záloh na správu domu)
- zálohy na správu domu
- banka/pokladna
Děkuji za odpověď. Ivet
Konkrétní odpověď není možná bez podrobných informací z účetnictví. Každé SVJ má zavedeno vlastní systém účtování o službách. Navíc už to zpětné sestavení zahajovací rozvahy k 1. 1. 2008 je podezřelé. Při přechodu na podvojné účetnictví se postupuje podle ČÚS 414.
Takže je mi líto. Zkuste vyhledat účetního poradce v místě bydliště.
N. Klainová
Dovolte mi otázku laika. Nebylo by vhodné upřesnit původní příspěvek? Domnívám se, že otázka zda se jedná o účtování za „služby“, nebo o výdaje na správu za vodu, spotřebovanou např. při údržbě spol.částí zde zodpovezena nebyla. Z vašich vyjádření lze vyvodit cokoliv. …. Vzhledem k tomu, že se jedná o již o uzavřené období a nikdo nic nereklamoval a chybu odvozujete od údajně chybného výpočtu ceny za m3 někdy v r.2009 ( ten lze zpochybnit ve většině případů ), viděl bych jako nejjednodušší vhodným zápisem legalizovat původní výši ceny a „případ“ uzavřít. Uvádíte, že částka dříve – dokud se nevedlo podvojné účetnictví nikde „nevisela“ a tedy ani nikomu zřejmě nechyběla. Pokud dnes někde „visí“ pak je na místě otázka kde vlastně visí? Vzhledem k tomu, že se tak stalo zřejmě při zavádění nového účetnictví, měl by si s tím účetní, který vám toto zajišťoval umět poradit. mirek2
Chyby minulých let se opravují retrospektivním přepočtem, který má upravit účetní závěrky tak, jako kdyby k chybě v předchozím období nedošlo. Děje se tak dvojím způsobem:
a)pokud k chybě došlo ve srovnávaném období, přepočtou se srovnávané částky,
b)pokud k chybě došlo před srovnávaným obdobím, přepočtou se počáteční stavy srovnávaného období
Pokud jsou problémy se stanovením dopadu chyby, pak se oprava provede alespoň v tom období, v němž je dopoad možné vyčíslit. Snahou je minimalizovat dopad opravy chyby na zisk/ ztrátu za období, ve kterém byla chyba odhalena. Jan von Braunau
Poslední komentáře