Já bych se osobně zabývala jinou částí Občanského zákoníku, a to § 451 o bezdůvodném obohacení:

1. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
2. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Nikde nevidím ani zmínku, že by se poškozený musel o vydání hlásit. Navíc, v tomto okamžiku nikdo v SVJ asi ani neví, že k chybě došlo.

Správný postup účetní tedy vidím v tom, že částku 700 Kč povede jako nevyúčtovaný závazek a oznámí tuto skutečnost SVJ. To pak rozhodne, zda dá třeba pokyn správcové, která chybu vyrobila, aby ji napravila, a provede vypořádání, nebo se všemi vlastníky uzavře dohodu ve smyslu § 15 odstavec 1 ZoVB a pak bude účtovat jako mimořádnou zálohu na správu. Důvod k účtování do výnosů a k podávání DP pak nevidím žádný.

Čili souhlasím s tím, že chybu nelze opravit v účetnictví pouze na základě úvahy účetního; bohužel právě o tom je úvodní příspěvek.