26 Cdo 3168/2023: Chyba hlupaček v talárech
Mnohokrát jsem se vyjádřil, že někteří soudcové jsou blbové
v talárech.
Teď zde máme další nezvratný důkaz: sudičky Dýšková, Jackwerthová a Brzobohatá nebyly schopny rozpoznat nulitní část stanov SVJ. Jejich vadné rozhodnutí je v příkrém rozporu s českým i mezinárodním právem.
Jde o zpackaný judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 3168/2023 ze dne 21.02.2024.
Hloupé soudkyně totiž začaly zmateně mudrovat nad jednou větou ve stanovách SVJ, upravující platnost hlasů při hlasování mimo zasedání (per rollam). Nulitní věta ve stanovách SVJ zní takto:
| „Nedoručí-li člen Společenství vyjádření včas, platí, že s návrhem nesouhlasí.“ |
Tato část stanov je nepochybně nicotná hned dvakrát: je nicotná podle 2012/89/§1/2, a také je nicotná pro rozpor s 2012/89/§1212, věta první.
Prvořadým úkolem soudkyň bylo rozpoznat nicotnost (nulitnost) této části stanov. Na takovou nicotnou část stanov se hledí, jako by nebyla. V tom ovšem Dýšková, Jackwerthová a Brzobohatá mizerně selhaly. Prohlásily totiž tuto nicotnou část stanov za platnou a nadále z ní vycházely. Školácký omyl! Podívejme se co o takovém případu praví zákon, teorie i soudní praxe:
| 2012/89/§245 Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. |
| „Nicotné (nulitní)17 je usnesení shromáždění ex definitione
tehdy, je-li postiženo vadou tak zásadního významu, že ve skutečnosti
o žádné právní jednání nejde. Obecně vzato, lze za nicotná usnesení
pokládat především takové pakty, které přijalo shromáždění, ačkoliv
do jeho působnosti vůbec nenáleží. Za nicotné usnesení shromáždění
lze považovat takové usnesení, které pro svoji vadu nevyvolává žádné
právní účinky.“ T. Dvořák v odborném článku https://karolinum.cz/…7_3_0007.pdf |
| „Soudní praxe se již ustálila v závěru, že § 245 o. z.,
který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo
orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí
s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona
a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), se podle
§ 1221 o. z. použije i v poměrech společenství vlastníků (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018,
uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,
nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo
2275/2021). Rozhodnutí, na která se hledí, jako by nebyla přijata,
jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní
následky, nikoho nezavazují, nemohou konvalidovat. Z procesního
hlediska pak vyplývá z § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „z. ř. s.“), že zjistí-li soud v průběhu řízení
o vyslovení neplatnosti orgánu právnické osoby, že na rozhodnutí se
hledí, jako by nebylo přijato, rozhodne i bez návrhu o tom, že
o rozhodnutí orgánu nejde (…). Zjistí-li soud v průběhu řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků, že rozhodnutí je zdánlivé, rozhodne z úřední povinnosti, že o rozhodnutí shromáždění nejde (§ 90 odst. 1 z. ř. s.).“ Usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 3352/2021 ze dne 20.O7.2022 |
Důsledkem zpackaného judikátu je, že vlastník, který nebyl „přehlasovaným vlastníkem“ podle 2012/89/§1209/1, dostal protizákonně možnost brojit proti přijatému většinovému rozhodnutí shromáždění.
Nižší soudy se bohužel budou napříště držet vadného judikátu hlupaček v talárech, takže jejich chyba dopadne na všechna SVJ při budoucích hlasováních per rollam. Školácká chyba soudkyň NS se tedy bude šířit dál a dál, pokud i jiní soudci budou jednat jako nemyslící hlupáci.
Justitianus
Poslední komentáře