Judikát tří sudiček je také v rozporu s úmyslem zákonodárce. Soudkyně tento úmysl nepochopily, případně se jím vůbec nezabývaly.

Jaký důvod měl racionální zákonodárce k tomu, že v § 1209 zavedl podmínku „přehlasovaného vlastníka“? Odpověď je jednoduchá:

• Zákonodárce se snažil eliminovat zbytečné soudní spory, vyvolané línými a nezodpovědnými vlastníky jednotek. Takový nezodpovědný vlastník jednotky se zpravidla nezajímá o dění v SVJ, nestará se o svůj majetek, nechodí na shromáždění a nehlasuje na něm, ani se neúčastní hlasování mimo zasedání. Pak – když je už vše hotovo a rozhodnuto – chytnou v něm saze, kritizuje a snaží se přes žaloby a soudy zvrátit přijaté rozhodnutí.

Zákonodárce dal najevo, že takovýto nezodpovědný (nepřehlasovaný) vlastník si nezaslouží soudní ochranu. Své námitky a nesouhlasy měl projevit tehdy, když se o záležitosti jednalo a hlasovalo v rámci SVJ. Soudy nejsou určeny k tomu, aby dodatečně napravovaly to, co vlastník zanedbal svou leností a lhostejností. Neboť:
Vigilantibus iura scripta sunt.
Kdo se nestará o svá práva, ten o ně přichází.
Každý nechť si střeží svá práva.

Judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 3168/2023 sudiček Dýškové, Jackwerthové a Brzobohaté jde přímo proti tomuto úmyslu zákonodárce.

Už dnes jsou soudy přetíženy. Řešení sporů netrvá týdny či měsíce, ale táhne se po celé roky. A do toho přišly tři hloupé sudičky – a otevřely přístup k soudu všem lhostejným a nezodpovědným lenochům, kteří ignorují existenci SVJ a existenci pravidel rozhodování. Ty tři neznají zákon, nedokáží jej interpretovat, nebo jej svévolně znásilňují.

Neexistuje žádný rozumný ani spravedlivý důvod, proč by za „přehlasovaného vlastníka“ měl být považován každý líný lempl, který se nestará o svůj majetek a pak dodatečně prudí a zdržuje (a tím zbytečně zatěžuje soudy).

Navrhuji Dýškovou, Jackwerthovou a Brzobohatou na titul „Nejhorší soudce roku“.

Justitianus