Stará SVJ se řídí NOZ, bytové spoluvlastnictví, uvádí C.H.Beck

Jaká škoda, že jste p. Hrudku neobhajovala s lakem. Ale je možné, že jindy padne jiné rozhodnutí, vzhůru do boje, nejistota je jistá.

Magdo,

jedině Vy a lake má pravdu. A ostatní z odborné veřejnosti podle Vás úmyslně lžou, protože si myslí, že 100× opakovaná lež se stane pravdou. To už hraničí s fanatismem. Každého, kdo má jiný názor, podezřívat z úmyslné lži.

A vlastníci se podle Vás se mají těmto lžím bránit, aby se nestaly pravdou. Tak to už nám předvedl nešťastník p. Hrudka, který lakemu uvěřil, a jak dopadl viz http://www.portalsvj.cz/…adi-c-h-beck#…

Evžene,

někdo to dělá úmyslně, někdo jenom neví a opakuje co se dozvěděl na školení. Nechci nikoho podezírat z úmyslné lži. To mi vkládáte do úst vy.

Jsem jenom obyčejný občan, který se domnívá, že žije v právním státě a řídí se zákony této země. Od 1.1.2014 je účinný NOZ, který zavedl bytové spoluvlastnictví, které zde do té doby neexistovalo. Součástí této nové konstrukce a zcela jiného vlastnictví, než jsme do té doby znali je i nová právnická osoba SVJ. Tato právnická osoba je zcela jiná, než právnická osoba stejného jména, která vznikala před účinností NOZ. Ani bytové spoluvlastnictví dle NOZ nemá moc společného s bytovým vlastnictvím dle ZoVB. Vždyť se stačí podívat do prvních dvou § oddílu 5 (§1158,§1159)a hned se dozvíte, že jde o společenství úplně jiných jednotek.

V celém zákoně nenajdete, že by se zákonodárce zmínil o tom, že moje jednotka, kterou NOZ nezná, začleňuje do bytového spoluvlastnictví. Naopak v přechodném ustanovení (§3063) zákonodárce potvrzuje, že má jednotka je stále stejná. Nic dalšího v NOZ nenajdete.

Váš problém je ten, že se domníváte, že když něco řekne odborná veřejnost, tak to tak je a nejede přes to vlak. I kdyby mi pan soudce říkal, že ta tráva je modrá, stejně si budu myslet že je zelená. Jeden z nás může být barvoslepý, a může ta pravda platit pro oba. Ale pokud existuje judikatura ÚS (kterou jste si určitě nenastudoval) k tomu, jak je možné zavést retroaktivitu, a odborná veřejnost, ani soudy jí nereflektují, pak ten kdo jedná protiústavně jsou právě oni. A naopak ten, kdo se snaží Ústavu respektovat jsem já, lake, zvídavá a další.

Až mi někdo vysvětlí, proč právě v tomto případě není nutné tuto judikaturu respektovat, pak teprve se může stát, že změním názor. Do té doby ho měnit kvůli tomu, že většina je proti nebudu.

..... já se vám kolikrát leknu, jestli jsem neřekla nějakou hloupost, když vidím že mě lidé plusují, nebo se mnou souhlasí. Takže klidně si mínusujte. Budu klidnější.

Magda

Magdo napsala jste, že nechcete nikoho podezírat z úmyslné lži. Cituji Vaše slova, která ale svědčí o opaku: „Možná si myslí, že 100 x opakovaná lež se stane pravdou.“

Příznakem ztráty soudnosti je také to, že ignorujete judikaturu vč. judikatury ÚS, kterou Vám tu už několikrát předložil „Zděšený člen společenství“.

Vámi předkládaná judikatura není v rozporu s judikaturou předkládanou „Zděšeným členem společenství“. Pokud by tomu tak bylo, NS ani ÚS by uvedené rozsudky nevydaly.

Navíc, Vaše judikatura řešící obecně pravou a nepravou retroakktivitu se na rozdíl od judikatury předkládané „Zděšeným členem SVJ“ konkretně NOZ vůbec netýká. Ani nemůže, je z doby, kdy NOZ ještě neexistoval.

Evžene,

Kdo je Zděšený člen? Kým byl pověřen, aby tu hlásal, že co řekne NS a Ústavní soud je svaté, svaté, svaté? Co napíšou vykladači výkladů ve svých výkladech za těžké peníze, to je „odborný názor odborné veřejnosti“? Zákon je pro lidi průměrného rozumu a nikoli pro spekulanty s tituly JUDr, Mgr., atd.. Zděšený člene, odkud přicházíte? Páni soudci používají stále dokola pojem Fond oprav v SVJ, každý komu z těchto mocipánů vypadne z úst, měl by být veřejně vypráskán na pranýři a zbaven svého taláru. Každá účetní musí vědět, co je fond právnické osoby, jen soudce ne a ne a ne! A hanba a ostuda ústavních soudců je, že to nevědí ani oni, pletou si opravu a technickým zhodnocením a nestydí se ani trochu.

že si Magda jde za svým. Proč jí pořád přesvědčujete, že to nemá dělat. Já jí držím palce, jedině takové osobnosti jsou schopny něco změnit, něco někam posunout. Kdyby to bylo podle vás, tak svět je dodnes plochá deska na konci s propadlem.

až na to, že Magda3 tu s Lakem prosazuje právě ten názor, že země je plochá deska na konci s propadlem.

Pan Hrudka o tom ví již své.

a kdo to je? Proč sem taháte nějakého pana Hrudku. Hlavně, abyste o tom věděl své vy sám. Co si tady prosazuje Magda a Lake, to je přece jejich věc, co vám je po tom, co vám na tom tak vadí? Nebo budete všechny, co prosazují jiný názor než máte vy střílet?

obohatil Ústavní soud o několik právních konstrukcí pana Lake a ÚS ho s nimi vyhodil. Detaily rozhodnutí jsou na webu ÚS či si je zde najděte. Co máte s tim střílením??

Pokud nevidíte rozdíl mezi větou: „Možná si myslí, že 100 x opakovaná lež se stane pravdou." a větou „Všichni jsou úmyslní lháři.“ pak s vámi nemá cenu vést jakoukoli debatu.

Neumíte porozumět psanému textu a já vám začínám rozumět. Chápu, že vám uniká rozdíl mezi Usnesením a Nálezem ÚS. A chápu i to, že se spoléháte na názor autorit.

Magda

odpusťte si tu nebohost, že když už nemáte žádné argumenty, tak se začnete navážet opravdu ubohým způsobem do oponenta. myslím, že máte na víc.

Anon, již se kaji za to, že jsem se Vás dotkla a píši, jak mi zobák narostl. Budete se s tím muset smířit. Nemíním na tom nic měnit.

Magda

to je druhá věc (mimo právního konstruktivismu), co vás spojuje s panem Lake, když jste v koncích, tak začnete oponenta dehonestovat. Mně jste se nijak nedotkla, to je vaše domněnka. Mně jen vadí ta ubohost urážet oponenty.

Je velmi zajímavý úkaz na tomto portále, že pokud oponent použije slovník druhé strany, je označen za hulváta. Pokud by jste četl pořádně tak si všimnete, že ten kdo zde vlastně nediskutuje a pouze uráží je Evžen a jemu podobní. Nařčená z dehonestace někoho jsem ovšem já. :-). Ale nevadí.

Já se snažila Evžena alespoň pochopit. A myslím, že se mi to povedlo. To je vše, co k tomu mohu dodat. Vás anone zatím moc nechápu. Ale až budete mít něco k věci, a ostatně i Evžen, ráda s vámi věcně podiskutuji.

Magda

Pane anone, na některé diskutující je lepší nereagovat. Zejména na ty, co na svém obhroublém přístupu nehodlají nic měnit i když jsou upozorněni slušnou většinou. Jejich obhroublé a většinou zavádějící příspěvky by se měly kontinuálně mazat.

Judikatura o zavedeni nepravé retroaktivity říká.

S problematikou nedobudnutia účinnosti nového zákona súvisí úzko aj problematika vzťahu nových ustanovení, ktoré upravujú už existujúce právne vzťahy. Uvedenú problematiku, nazývanú problematikou intertemporality, možno riešiť v prechodných ustanoveniach nového zákon dvoma spôsobmi:

1.konštatovaním, že právne vzťahy vzniknuté pred nadobudnutím účinnosti nového zákona sa riadia podľa doterajších predpisov, alebo

2.konštatovaním, že od nadobudnutia účinnosti nového zákona sa pri vzťahoch vzniknutých podľa doterajších predpisov, ich vznik riadi doterajšou, ich obsah však už novou právnou úpravou.

Pl ÚS 78/92 http://spcp.prf.cuni.cz/…/us15–92.htm

Na tento nález z dob ČSFR se odkazuje i další judikatura v této věci.

Já tvrdím, že NOZ není v tomto rozporu. Neboť zákonodárce se s nepravou retroaktivitou vypořádal v ustanoveních § 3041 a § 3028

Zdůvodnění jsem uváděl zde. http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb

Vy oproti tomu tvrdíte, že tato ustanovení se nevztahují na situaci SVJ vzniklých před 1.1.2014. Dle mého názoru nemáte pravdu.

Místo logického jsem spoluvlastník domu (viz ZOVB) ⇒ moje spoluvlastnictví = věcné právo se podle § 3028 řídí NOZem ⇒ jsem členem SVJ podle NOZ, neboť § 1194 říká, že členství v SVJ je neoddělitelné od vlastnictví jednotky (a je úplně jedno, že má jednotka vznikla dle ZOVB a je vyměřená dle ZOVB, neboť i tak se jedná o prostorově oddělelnou část domu, což v souladu s důvodovou zprávou k NOZu, která jako prostorově oddělenou část domu berou i části patrově rozdělěného domu) ⇒ jsem členem SVJ upraveného v NOZu ⇒ podle § 3041 se právní povaha SVJ, jehož jsem členem řídí NOZem.

Se prostě pokoušíte o to, aby existovaly různá SVJ. Toto je ovšem v rozporu s § 1194, kdy vaše vlastnictví a spoluvlastnictví by podle NOZu bylo, Vaše SVJ nikoliv. Tuto snahu považuji za chybný výklad zákona. Jedná se jazykový výklad přechodných ustanovení, který je v rozporu s judkaturou ústavního soudu a v rozporu s NOZem jako takovým a v rozporu s úmyslem zákonodárce.

č. 89/2012 Sb.Zákon občanský zákoník

§ 2

(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

A dále také z judikatury o retroaktivitě

Pl. ÚS 21/96

Je nutno rozlišovat případy, ve kterých lze soulad ustanovení právního předpisu s ústavním pořádkem zabezpečit jeho ústavně konformní interpretací a kdy tak učinit nelze a je nutno přistoupit k jeho zrušení. Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jenž mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci.

V případě § 45 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, lze jeho soulad s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy zabezpečit výkladem. To znamená, že uvedené ustanovení nutno interpretovat v tom smyslu, že nájemní poměry, jež vznikly ze smluv uzavřených před 28. únorem 1992 ze zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb., v případě zrušení podniku bez likvidace nebo vynětí části majetku podniku před 13. srpnem 1993 zanikají teprve po nabytí účinnosti zákona č. 210/1993 Sb. (resp. se jejich režim ode dne 8. prosince 1992 do dne 13. srpna 1993 řídí zákonem č. 544/1992 Sb., kterým byl zákon č. 92/1991 Sb. novelizován).

Zbývá tedy vyřešit otázku ústavněprávní akceptovatelnosti nepravé retroaktivity § 45 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v důsledku které po nabytí své účinnosti lex posterior změnil, resp. zrušil právní poměry, jež vznikly na základě legis prioris. Zrušení staré a přijetí nové právní úpravy je nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo. Dochází k tomu v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva a svobody. Posuzování tohoto konfliktu hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu by mělo vést k závěru o druhu legislativního řešení časového střetu právních úprav. Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních práv a svobod odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací. Platí tu zároveň maxima, přikazující v případě omezení základního práva, resp. svobody šetřit jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Při posouzení způsobu legislativního řešení intertemporality tudíž sehrává svou roli nejen míra odlišnosti nové a staré právní úpravy, nýbrž i společenská naléhavost zavedení nové právní úpravy ap.

Rozhodnutí zákonodárce o způsobu řešení časového střetu staré a nové právní úpravy tedy z hlediska ústavního není věcí nahodilou nebo věcí libovůle. Je věcí zvažování v kolizi stojících ústavněprávních principů. V této souvislosti právní teorie na adresu nepravé retroaktivity konstatuje, že tato je „zásadně přípustná; i ona může ale být ústavněprávně nepřípustnou, jestli je tím zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zájem jednotlivce na další existenci dosavadního práva.“ (B. Pieroth, Rückwirkung und Ubergangsrecht. Verfassungsrechtliche Mabetastäbe für intertemporale Gesetzgebung, Berlin 1981, s. 380–381)

Při posuzování souladu napadeného ustanovení, jež působí s účinky nepravé retroaktivity, s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy nutno zvažovat intenzitu veřejného zájmu na úspěšném provedení „velké“ privatizace (u které existující nájmy snižují atraktivnost privatizovaných podniků pro nabyvatele a tím i proveditelnost privatizace) s mírou zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo, tj. s mírou ochrany dobromyslných nájemců nebytových prostor a majetku bývalých státních podniků.

Privatizace státních podniků, jako součást ekonomické transformace centrálně řízeného komunistického hospodářského systému na systém založený na svobodě vlastnictví a tržním hospodářství, představovala a představuje z hlediska ústavního naplnění čl. 1 Ústavy, čl. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stupeň intenzity veřejného zájmu na dosažení uvedeného cíle odůvodňuje z hlediska akceptace nepravé retroaktivity i určitý zásah do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo.

Z hlediska posuzované věci nepravá zpětná účinnost § 45 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb., znamená, že nájemce nebytových prostor nebo jiného majetku, ke kterým vykonávají právo hospodaření státní podniky, si musel po 13. srpnu 1993 být vědom, že ke dni zrušení podniku bez likvidace nebo vynětí části majetku podniku (čili změnou vlastníka) nájemní poměr, uzavřený před 28. únorem 1992, zanikne a mohl, resp. musel tedy s touto skutečností počítat. Obdobný přístup zvolil zákonodárce i v případě právních důsledků restitucí, když v zákoně č. 116/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mezi důvody ukončení nájmu nebytových prostor, uzavřeného na dobu určitou, výpovědí řadí rovněž vydání nemovitostí podle restitučních zákonů (č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

S ohledem na uvedené důvody Ústavní soud návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 45 odst. 3 věty třetí zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. zamítl.

Celá Vaše právní konstrukce spočívá na pouhém tvrzení, že SVJ vzniklé před 1.1.2014 neupravuje NOZ a tedy se na něj nevztahuje § 3041. A to je prostě málo a není to pravda. NOZ zrušil ZOVB a právní úpravu SVJ v něm nahradil. Takže upravuje veškerá SVJ.

Nehledě na to, že skutečně nevidím žádnou šanci prokázat společenský zájem na tom, aby existovala dvoukolejnost SVJ tak, jak si ji představujete. A neshledávám ani změny zavedené NOZem jako protiústavní zásah do vlastnického práva, neboť i vyšší zásah v roce 2000 byl v nálezu Pl. ÚS 51/2000 shledán ústavně konformním.

Pane zdeseny, myslím, že vaše logika je trochu otočená.

Nevím co jste chtěl říci citací z judikatury. Mohl by jste to jednoduše napsat? Pokud snad to, že lze zavést nepravou retroaktivitu, tak o tom se nikdo nepře. Ale NOZ retroaktivitu pro SVJ a bytové vlastnictví nezavádí. To je celé.

Já samozřejmě nebudu prokazovat žádný zájem na tom, aby existovala dvojkolejnost SVJ. To soudy budou muset prokázat, že i bez přechodného ustanovení je možné vyložit retroaktivitu výkladem v rozporu s ustálenou judikaturou ÚS. Mohou operovat i veřejným zájmem. Tedy pokud zjistí, že existuje nějaký veřejný zájem na tom, aby o mé jednotce rozhodovala nová právnická osoba, než doposud. Abych pravdu řekla, tak já tam vidím úplně jiné zájmy, než ty veřejné.

Magda

To jen vy tvrdíte, že ne. Respektive tvrdíte, že 3041 se nevztahuje na Vaše SVJ a 3028 si vykládáte v rozporu s jeho smyslem a citujete pouze část odstavce 2 za středníkem a ignorujete část před středníkem… A to je ten jazykový výklad v rozporu se smyslem zákona a v rozporu s úmyslem zákonodárce a v rozporu s veřejným zájmem.

To vše odůvodňujete judikaturou, která se týká situací, kdy zákon neobsahoval přechodná ustanovení. Tady ovšem jsou.

Pane Zdeseny, to přeci netvrdím jen já. To tvrdí i odborná veřejnost ;-).

Já přeci nevykládám nic proti smyslu zákona. Já říkám, že tam není přechodné ustanovení, které se mě týká. Jediné, které jsem tam našla je o tom, že má jednotka je stále ta samá, jako podle ZoVB. A abych pravdu řekla, že by to znamenalo jenom to, že v katastru bude označená jako jednotka dle ZoVB, ale ve skutečnosti se začne chovat jako jednotka dle NOZ je opravdu přitažené za vlasy.

Magda

Odborná veřejnost nijak nezpochybňuje, že se ustanovení § 3041 vztahuje na SVJ vzniklá před 1.1.2014. Pouze komentář uvádí, že se tak jedná navzdory nedostatku ustanovení podobnému ustanovení o nadacích atd.

Ale nikdy a nikde není v literatuře uvedeno, že by se § 3041 na „stará“ SVJ neuplatnilo.

To tvrdíte pouze Vy (plus Lake + … + …).

A judikatura k nepravé retroaktivitě nikde neuvádí, že musí existovat ustanovení konkrétně zmiňující každý subjekt nepravé retroaktivity. Takže obecné přechodné ustanovení § 3041 je zcela v souladu s ústavními požadavky na zavedení nepravé retroaktivity.

A ostatně ustanovení § 3041 platí stejně tak pro Společnosti s ručením omezeným, pro Akciové společnosti, pro Družstva a ty tam také nikde dále uvedeny nejsou (v § 3043 – § 3053). Protože prostě obecně platí ustanovení 3041 pro všechny právnické osoby a dále je v občanském zákoníku uvedeno pouze to, k čemu měl zákonodárce potřebu se nějak speciálně vyjádřit, pokud to chtěl z dikce ustanovení § 3041 vyjmout, či nějak speciálně upravit. A protože SVJ nijak z dikce § 3041 nevyjmul, na rozdíl například od Národních podniků (ustanovení § 3053), tak pro ně platí přechodné ustanovení § 3041 v plném rozsahu a právní konstrukce pokoušející se SVJ vzniklá před 1.1.2014 s účinků 3041 vyjmout jsou nesmyslné.

No, to možná nezpochybňuje odporná veřejnost, ale zakázal to ÚS. Judikatura Ústavního soudu říká opak: chybí-li výslovná právní úprava, retroaktivita nenastává.

Přečtěte si v NOZ ustanovení § 3050, § 3051, § 3052, § 3053. Přečtěte si také v zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích přechodové ustanovení § 777 odst. 4 a 5, a též § 785 odst. 1 a 2. Tam zjistíte, že zákonodárce buď zavádí nepravou retroaktivitu výslovným a pochybnost nevzbuzujícím ustanovením, nebo prostě ponechává právnické osoby, aby se i nadále řídily dosavadní právní úpravou – i když příslušný zákon se zároveň ruší. A nikdo s tím nemá žádný problém.

A ještě něco.:

„Soudní moci je v právním státě zakázáno napravovat pochybení zákonodárce při formulaci právních předpisů cestou výkladu, kterým změní jinak ústavně konformní, ale z hlediska státní moci nevýhodný jednoznačný text právního předpisu.“ (citováno z rozhodnutí Ústavního soudu ČR II. ÚS 485/98, ze dne 30. 11. 1999)

Magda

OK, takže i podle Vás zavedl NOZ nepravou retroaktivitu pro Společnost s ručením omezeným založenou dle Obchodního zákoníku.

Tak mi prosím Vás najděte kde? Protože § 777 odst. 4 a 5 hovoří o obchodních korporacích, což je pojem, co obchodní zákoník vůbec neznal. A § 785 odst. 1 a 2. hovoří pro změnu pouze o bytových družstvech, kterým dává možnost, při splnění podmínek, stát se sociálním družstvem.

A podle čeho se NOZem a ZOKem řídí Společnost s ručením omezeným z doby před 1.1.2014? A podle čeho se stala obchodní korporací?

Odpovím si sám. Podle § 3041. Tedy stejně, jako v případě SVJ z doby před 1.1.2014.

Obecné ustanovení § 3041 nepraví nic speciálně o SVJ(2000), pouze o právnických osobách obecně. A já souhlasím s tím, že na všechny právnické osoby (včetně SVJ 2000) se vztahují obecná ustanovení NOZ o právnických osobách.

SVJ(2000) však není SVJ(2012) podle speciální právní úpravy NOZ (oddíl 5), protože původní SVJ je od počátku upraveno zákonem č.72/1994 Sb. A pokud by to bylo jinak a zákonodárce by zavedl nepravou retroaktivitu pro stará SVJ, muselo by to být v NOZ výslovně uvedeno.

Takže i právnická osoba SVJ se stejně jako všechny právnické osoby podřizují NOZ. Ale stejně jako s.r.o. se nestává na základě § 3041 právnickou osobou SVJ (2014), ani právnickou osobou nadace (2014), tak se ani právnická osoba SVJ (2000) nestává právnickou osobou SVJ (2014), ani nadací (2014).

Magda

pro manželstvi nejsou výslovná přechodná ustanovení, tedy znamená to, že mám stále manželství (1983)? paragrafy 3038–3040 hovoří pouze o majetkovém právu manželském. A v 3028 není výslovně manželství zmíněno. Takže dle vás dlím stále v manželství (1983), když neexistuje výslovný přechoďak (jak familierně nazýváte přechodná ustanovení)? Tuto otázku pokládal Zděšený panu Lake a ten na ni nebyl dosud schopen reagovat.

Nejsem právník a o manželství toho moc nevím. Nikdy jsem tento institut k životu nepotřebovala. Ale zkusím to. Bez záruky.

Pro institut manželství je v NOZ obecné přechodné ustanovení: § 3028 (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

A dále jsou zde výslovná ustanovení o majetkovém právu manželském:

§ 3038 Věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti přestávají být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona součástí společného jmění. § 3039 Co přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl bezúplatně jeden z manželů nebo co bezúplatně nabyli oba manželé, aniž se to stalo součástí společného jmění, není i nadále součástí společného jmění. § 3040 Součástí společného jmění není věc vydaná podle právních předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Tato přechodná ustanovení jsou pro manželství nejspíš dostačující. Nebo vám tam něco chybí?

Magda

Děkuji. Ale já tam nikde výslovně uvedeno slovo „manželství“ nevidím, tudíž jedu stále manželství (1983) a OZ se na mě nevztahuje, je to analogické vašemu výkladu o SVJ. Proč tady vám nevadí, že zde není výslovně uvedeno slovo „manželství“ a že si ho mám dovodit?

Nevadí mi to asi proto, že se o manželství moc nezajímám :-).

Nevím, proč by mi to mělo vadit. A nevím, jaké jsou rozdíly mezi manželstvím 1983 a manželstvím 2014. Vás někdo nutí do toho, aby jste se změnili na manželství 2014? Jak se to prosím projevuje? Chce po vás někdo, aby jste změnili předmanželskou smlouvu?

K výkladu o SVJ se to přirovnat nedá, protože § 3028 se netýká právnických osob. Ty mají svoje obecné ustanovení.

Ale také se vás na něco zeptám. Proč je v NOZ výslovné ustanovení o majetku manželů? Proč nestačí § 3028? Není to náhodou proto, že na vznik manželství, jakož i práva a povinnosti z něho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů? A pak se musí použít výslovné ustanovení, které říká o majetku něco jiného?

Magda

Paní Magdo, sice v tomto souhlasím s vámi a potažmo s lakem, ale vaše zanícenost mi už připadá přehnaná. Vy máte svůj názor a pan zděšený má také svůj. Jeho je podložený rozhodnutími soudu a váš čtením zákona a jeho logickou interpretací. Bohužel je skutečnost, že logika právníků bývá často zkreslená a když jeho právní názor je, že voda teče do kopce, tak s tím těžko něco uděláme. To, že soudy často soudí v rozporu s textem zákona je smutná skutečnost.
Myslím, že je zbytečné hledat další a další argumenty. Každý si snad už svůj názor udělal a v této debatě je zbytečné pokračovat. Ono se už asi nikomu nechce číst další argumenty dvou, kteří si rozumět nechtějí a nemohou. Jirka

Pane Jirko, brousím si tu argumentaci k soudu :-). Ale máte pravdu, pana zdeseneho přesvědčí pouze judikatura. A chápu, že vás už to nebaví.

A mě už to vlastně také nebaví. Takže děkuji za upozornění. Bylo určitě na místě.

Magda

V tomto vám držím palce. Jirka

Logickým výkladem nás zde zásobí pan Zděšený, nikoli paní Magda3.

Navíc to vypadá, že pomáháte Magdě3, neboť ji došly argumenty.

A nikdo vás nenutí číst tuto diskusi.

Bravo, pane Zděšený, nad vašimi logickými argumenty a znalostí zákonů a judikatury!

Magda3 tu nadává nad prasečím právem a sama svými výklady k němu přispívá.

Z jednoduchého důvodu, přehlížíte, že zákonná ustanovení se vykládaji od obecného ke speciálním.

A jestliže existuje obecné přechodné ustanovení, týká se prostě všech právnických osob.

Nic na tom nezmění, že následně obsahuje zákon i několik speciálních ustanovení týkajících se některých právnických osob a že mezi nimi není žádné týkající se SVJ.

Stejně tam není žádné týkající se i několika dalších typů právnických osob a přesto pro ně pro všechny platí to obecné.

Takže to, že voda teče do kopce tu netvrdím já.

Jinak klidně je možné počkat i na další judikaturu. Já jen neustále opakuji, že nelze rozumně očekávat judikaturu, co by podle ní voda tekla do kopce, respektive byla by proti názoru odborné veřejnosti, proti smyslu zákona a proti úmyslu zákonodárce. A jediný Váš společný argument je judikatura řešící absenci přechodných ustanovení. Tady ovšem přechodná ustanovení jsou – § 3041 a § 3028. Pouze se je pokoušíte vykládat tak, že se nevztahují na SVJ. :)

kdo vás k tomu nutí?

Víte, ono se to přechodné ustanovení, jehož obsah chápete, že řeší manželství, týká naprosto stejně i spoluvlastnictví, tedy i Vašeho spoluvlastnictví domu vzniklého dle ZOVB.

Můžete mi prosím zkusit vysvětlit, pokud existuje Vaše SVJ(2000) podle ZOVB a nezměnilo svou právní povahu dle § 3041 na SVJ(2012). Tak jak chcete splnit povinnost podle § 1198 NOZ?

§ 1198

(1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

Přeci podle Vás toto ustanovení nehovoří o SVJ(2000), protože podle Vás celý NOZ, nebo minimálně oddíl 5 hovoří pouze o SVJ(2012) , tedy jediná cesta jak splnit toto ustanovení je založit si ihned i SVJ(2012) a být s jednou jednotku členem i SVJ(2000) i SVJ(2012).

Já v 3028 žádné výslovné ustanovení o manželství nevidím. Kde tam vidíte slovo „manželství“? Ústavní soud dle vás přeci tvrdí, že tam musí být výslovné ustanovení. Tak u manželství být teda nemusí a u SVJ musí?

Já vám asi nerozumím. §3028 se vůbec netýká právnických osob. Nebo vy se snad domníváte že ano?

§3028 se týká právních poměrů osobních, rodinných a věcných. Tedy i manželství. A tedy i práv věcných (kam patří i spoluvlastnic­tví). Proti tomu přeci nikdo nic nenamítá.

Vy chcete mít vyjmenovanou manželku, manžela, dítě, tchyni a pěstouna zvlášť?

Manželství se tedy bude řídit naprosto stejným přechodným ustanovením jako práva věcná, nebo osobní. § 3028 odst.(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Takže až na vyjmenovaný majetek manželů v jiném přechodném ustanovení, se postupuje podle tohoto ustanovení. A stejně se postupuje i v právech věcných.

Jenom nějak nechápu tu souvislost mezi manželstvím a SVJ.

Magda

Magdo3, Odpovězte mi, prosím, na mou předchozí jasně položenou otázku, jinak to bohužel vypadá, že schválně odbíháte od tématu, protože nemáte argumentu. Děkuji.

:-) tak tedy poslední odpověď na toto téma.

Váš dotaz je nesmyslný. Odpovězte si na otázku, proč je v NOZ výslovné přechodné ustanovení o majetkovém právu manželském, když by mohlo stačit použít § 3028.

A pak dostanete odpověď na to, proč mi v NOZ chybí výslovné ustanovení pro bytové vlastnictví. Navíc, když toto vlastnictví nový OZ vůbec nezná.

Magda

Vaše odpověď znovu potvrzuje to, proč vás tu pan Zděšený válcuje svými argumenty.

A k tomu že OZ bytové vlastnictví vůbec nezná, si dovolím citovat: Dvořák a kol. Občanské právo hmotné 3, Paragraf 6, část Historický exkurz „… vlastnictví bytů, resp. nově označené jako bytové spoluvlastnictví..“

máte evidentně problém s psaným textem, neboť odborná veřejnost je tam vidí – sama jste dávala odkaz na Beck komentář. A máte evidentně problém i s logickým uvažováním – viz váš odstavec dvě.

No, já myslím, že problém s psaným textem máte spíš vy, pokud jste se v mém odkazu nedočetla, že v NOZ chybí konkrétní úprava SVJ v přechodných ustanovení.

Zkuste si to přečíst ještě jednou. Je to napsáno velkými písmeny. Třeba se to tentokrát povede.

Magda

Kdo si to zde dovoluje podepisovat se jako Zvídavá, když ty oponující příspěvky vůči pí. Magdě jsem jako Zvídavá nenapsala. Nemám k tomu více, co dodat, že než že kdosi zde nemá zájem, aby příspěvky, které souhlasí s názorem p.Laka a pí. Magdy zde publikoval někdo další! A nebo se někdo zde baví a provokuje – opravdu trapné, protože není nic jednoduššího, než změnit jméno.

V pohodě, mně došlo, že nejde o Vás :-). A myslím, že každému dalšímu. Srdečně zdravím. Magda

Paní Magdo3, přečtěte si znovu, co píše pan Zděšený nebo pan Pavel, a zkuste nad tím aspoň trochu popřemýšlet. Bude to pro vás evidentně těžší, ale třeba se vám to i přesto povede.

Váš omyl spočívá v tom, že problém stavíte jako problém pravdy a lži. Tady nejde o logické hodnocení shody nějakého výroku se skutečností. Tady jde o víru, je dáno „svaté písmo“ (zákon) a strany se přou o tom, zda příjímají výklad dle křesťanů (odborná věřejnost) nebo evangelistů (lakeisti). A protože ani jedna strana nemá možnost zeptat se boha „kdo má pravdu“, mohou se hádat do nekonečna. Ale křešťanů je víc a jejich náboženství je státem více podporováno.

Lake píšete,

že opačné názory než ty vaše, jsou protiústavní bláboly.

Ale to už jste psal také v obsáhlém příspěvku zde:http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu

v němž závěrem uvádíte:

„V rozsudku sp. zn. 47Cm 63/2015–65 nenacházím ani jedno místo, které by soudce nepomotal a nepopletl. Sledujeme zde pošlapání, poplivání právních principů a Ústavy ČR v přímém přenosu. Ovšem vadný rozsudek se sám nezruší. Soudní zvratky a exkrementy se samy nevytřou. Proti bezpráví, hlouposti, zlu a temným silám je třeba bojovat. Je třeba obrátit se na soud.Pokud to žalovaný neudělá, pak jsme prohráli všichni…“

A důvěřivý p. Milan Hrudka vám uvěřil a po prohraném soudu u Krajského soudu v Praze podal ústavní stížnost k ÚS. No a tam se vaše jediná pravda zhroutila jako domeček z karet. Stěžovatel s ústavní stížností neuspěl a to ani s vaším argumentem, který stěžovatel použil, jak uvádí ÚS – cituji z usnesení ÚS argument uvedený stěžovatelem:

" Krajský soud měl dovodit, že na danou jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu tzv. nového občanského zákoníku a že smlouva i nadále váže výhradně původního vlastníka jednotky. Z § 1186 o. z. navíc nevyplývá převod dluhu ze zákona."

Tento argument stěžovatele, stejně jako ty ostatní, ÚS odmítl, ústavní stížnost byla zamítnuta viz příspěvek http://www.portalsvj.cz/…revodu-dluhu

Nesledoval jsem celý spor pana Hrudky,ale pouze člověk hluboce naivní přestane plnit povinné platby, jakmile se stane vlastníkem jednotky v domě,které x let platil, jako nájemník téže jednotky, v tom též domě a dokonce se o zmiňovanou částku chce soudit.JaVa