Přiajté pojistné plnění - účetní a daňový pohled
Může, prosím, někdo poradit, jak správně zaúčtovat přijaté plnění od pojišťovny? SVJ obdrželo 65 tis. Kč převodem na účet a rozhodlo, že se má ponechat ve fondu oprav.Nejsme si jisti, jak správně zaúčtovat a dále, jaký je případný dopad na daň z příjmů.
Vážená/ý Anonymous,
společenství vznikla pojistná událost a z dlouhodobé zálohy (fondu oprav) byly uhrazeny náklady s uvedením „škody“ do původního stavu.
Pojišťovně jste postoupili kopie dokladů – faktur za odstranění „škody“. Pojišťovna vám uhradila tyto náklady, snížené o spoluúčast na pojistné události.
Pojistné plnění je příjmem na dlouhodobou zálohu (fond oprav) proti nákladům na odstranění „škody“, rozdíl nákladů mezi pojistným plněním a úhradou nákladů odstranění „škody“ je hrazen z dlouhodobé zálohy (fondu oprav). Není co zdaňovat.
Matějka
I kdybyste neúčtoval přijaté pojistné plnění přímo do DZOÚ a naúčtoval ho na šestky, jedná se o příjem osvobozený od daně z příjmů dle §4 ZoDP:
- přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, …
Vážený pane Pavle,
a SVJ má nějaký pojištěný majetek = společné části domu? (Drtivá většina SVJ ne.)
SVJ zajišťuje pojištění společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek dle jejich velikosti spoluvlastnického podílu, a to vše na jejich „účet“.
Takže SVJ maximálně rozúčtuje prostředky poskytnuté pojišťovnou na náhradu škodné události mezi jednotlivé vlastníky dle velikosti jejich spoluvlastnického podílu. (U SVJ je to jinak než u BD.)
Matějka
Vážený pane Matějko,
abyste mohl něco „rozúčtovávat“ musí být jasno, jak je to podle práva. A zde jasno nemám minimálně já. Možná mají jasno ti, kteří si přečtou jeden článek a pak tvrdí „všichni to takhle dělají, to musí být správně!“. Já těch článků četl více a vůbec nejsou jednotné.
Účetnictví má totiž „pouze“ věrně zachytit právní vztahy. Pokud jsou právní vztahy nejasné, existuje několik variant jejich zaúčtování, které mohou být i účetně správně, pouze vychází z nesprávného právního posouzení skutečnosti.
S paní Klainovou na toto téma již několik let diskutujeme, konsenzus je zatím v nedohlednu. Při projednávání jednoho z návrhů nového ZoVB (pouze jeho 2 ekonomických paragrafů) jsem se účastnil jednání Národní účetní rady. Přítomní zástupci VŠE, Svazu účetních, Komory daňových poradců a Komory auditorů se na připomínkách k novému ZoVB nemohli dohodnout, protože si každý právní rámec SVJ vysvětluje jinak.
Ale nechci kalit vodu před 31.3. Snad někdy později bych něco k problému napsal, nejedná se o trivialitu.
U družstev je to jasné. Minimálně pro jasnější právní vztahy je družstvo mnohem lepší subjekt k uspokojení bytové potřeby.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
lze souhlasit, že jsou nejasnosti.
V souladu s platným ZoVB vlastníci jednotek pouze poskytují na účet SVJ zálohy (krátkodobé a dlouhodobé), a SVJ jako právnická osoba má závazek vůči vlastníkům jednotek dle §15 odst.4 ZoVB v platném znění.
SVJ ve většině případů nemá žádný majetek, pouze zajišťuje správu společného majetku vlastníků jednotek, kteří jsou ze zákona členy SVJ.
SVJ ve většině případů nemá žádné finanční prostředky, pouze „účelně“ dle rozhodnutí shromáždění (vlastníků jednotek) hospodaří se zálohově poskytnutými finančními prostředky jednotlivých vlastníků na správu, provoz, opravy a údržbu společných částí domu (majetek vlastníků jednotek, kteří jsou ze zákona členy SVJ) a zajišťuje určitá plnění spojená s užíváním jednotek.
Z uvedeného tedy vyplývá, že společenství hospodaří na účtech závazků a pohledávek, tudíž i případná plnění pojistného patří zúčtovat proti těmto účtům (lze tak dovodit dle výše uvedeného s přihlédnutím ke skutečnosti, že úhrada pojistného je uskutečňována ze záloh, které poskytují vlastníci jednotek).
Matějka
Pane Matějko,
až dorazí pracovník Finančního úřadu na kontrolu, budou mu stačit tři krátké otázky:
1. Kdo je pojistníkem? (Odpověď: SVJ.)
2. Kdo je plátcem pojistného? (Odpověď: SVJ.)
3. Komu bylo vyplaceno pojistné plnění? (Odpověď: SVJ.)
Tím - obávám se - dialog skončí.
Na druhou stranu nevím, proč se zde nemluví o jediném bezpečném řešení: Každý vlastník vystaví svému společenství plnou moc a SVJ jejich jménem pojistí společné části domu. Pojistka bude tedy vystavena na všechny spoluvlastníky. Vyplacenou částku pojistného plnění jim SVJ rozdělí podle spoluvlastnických podílů. A je to.
lake
Odpověď pro FÚ – Komentář
Musíte si ujasnit, pane „lake“, pojmy:
- kdo je pojistník,
- kdo je pojištěný,
- čí majetek pojistník pojistil.
add.1. Kdo je pojistníkem? (Odpověď: SVJ.)
- Správná-úplná otázka zní: „Kdo je pojistníkem a kdo je pojištěný?“ Pojistník = SVJ zprostředkovatel pojištění cizího majetku na základě rozhodnutí shromáždění vlastníků. V pojišťovacích smlouvách pro domy v naší správě máme jednoznačně uvedeno, že pojištěný je: „Spoluvlastníci budovy a vlastníci jednotek ve smyslu zákona č.72/1994 Sb. …“
add.2. Kdo je plátcem pojistného? (Odpověď: SVJ.)
- Úplná odpověď: Vlastníci jednotlivých jednotek prostřednictvím SVJ – právního subjektu zřízeného dle zvláštního zákona č.72/1994 Sb. pro účely dle §9 odst.1.
add.3. Komu bylo vyplaceno pojistné plnění? (Odpověď: SVJ.)
- Ne pokaždé je příjemcem plnění SVJ, v některých případech je příjemcem plnění přímo vlastník jednotky či osoba, které byla škoda způsobena (skla, zatékání, násilné poškození vstupnícvh dveří do sklepů apod.),
- Je-li příjemcem pojistného plnění SVJ, tak je pouze „ZPROSTŘEDKOVATELEM“ pojistného plnění jako pojistník a to ve prospěch pojištěného, tedy „Spoluvlastníků budovy a vlastníků jednotek ve smyslu zákona č.72/1994 Sb. …“
Pozn.: A s pracovníkem FÚ tím pádem nemáme problém. Již několik kontrol proběhlo pro domy v naší správě. Je nutné ale „SPRÁVNĚ“ uzavřít pojistnou smlouvu, především: kdo je pojistník (a na základě čeho pojišťuje – je oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu), KDO JE POJIŠTĚNÝ, čí majetek je pojištěný, atd.
Matějka
Pane Matějko,
Je třeba číst úvodní příspěvek, na ten se odpovídá. Tazatel napsal: "jak správně zaúčtovat přijaté plnění od pojišťovny? SVJ obdrželo 65 tis. Kč převodem na účet" Je tedy zřejmé,že pojistníkem i pojištěným je v tomto případě SVJ.
Váš postup je jistě možný a vhodný. K tomu, aby plátcem pojistného byli vlastníci a nikoliv SVJ, je nutné
a) aby platili sami, nebo
b) aby uzavřeli smlouvu s SVJ, kde to bude výslovně upraveno.
Pojištění jsou u vás všichni vlastníci a případné zdanění pojistného plnění je tedy jejich věcí. Pro tazatele však tato informace neodpovídá jeho situaci - má již na kontě plnění z dříve uzavřené pojisté smlouvy.
lake
Já bych s dovolením přidala ještě jeden pohled. Podle mého názoru by mělo být pojistné u poplatníků nezřízených za účelem podnikání osvobozeno od daně také, protože dochází k logickým přemetům a paradoxům.
U podnikatele je to jasné. Vznikne škoda, on uhradí její odstranění a naúčtuje náklad na pětky. Pojistné plnění pak naúčtuje na šestky. Když pro účely tohoto příkladu řeknu, že neměl v daném roce jiné příjmy ani výdaje, pak vykáže v hospodářském výsledku buď nulu, nebo ztrátu vzniklou spoluúčastí. To je v pořádku, protože pojištění obecně slouží k tomu, aby nedocházelo při mimořádných událostech k úbytku peněz určených na provoz a pojistné plnění není v žádném smyslu toho slova „ziskem“ – souhlas?
U nevýdělečné organizace by pak naopak při navrhovaném způsobu účtování pojistného plnění k výplatě vlastníkům docházelo de facto k tomu, že by pro SVJ nemělo pojištění žádný smysl, když by prostředky na správu stejně ubyly oproti plánu. SVJ by totiž při úhradě nákladů na odstranění škod stejně z DZOÚ prostředky uhradilo a náhradu škody by si rozebrali vlastníci.
Proto by možná bylo dobré mít pro FÚ připravenou variantu, že pojistné plnění sice je příjmem jednotlivých vlastníků (a ti ho od daně osvobozeno mají, pokud jsou fyzické osoby), ale tito vlastníci ho vložili zpět jako mimořádný vklad do DZOÚ. Toto možná i písemně ošetřit. Ostatně už jsem viděla i účtování pojistného plnění mínusem na pětky, což mi furt připadá rozumnější a více odpovídající smyslu pojištění než jeho „vracení“ vlastníkům.
Nevím, jestli jsem se vyjádřila pochopitelně, ale jde mi o to, že zálohy na správu byly stanoveny tak, „aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech“. Z toho mi vyplývá, že na krytí nepředpokládaných nákladů je určeno právě pojištění. Vyplácení pojistného plnění vlastníkům by pak pro SVJ mělo smysl pouze v případě, že by se vlastníci napřed na úhradu na odstranění škody složili a poté tedy dostali svoje vynaložené prostředky zpět – čímž by nic neubylo ze záloh na správu.
Takže pokud by mělo SVJ kvůli nějakému výkladu napřed zaplatit náklady na odstranění škod a pak nedostat nic z pojistného plnění, nebo ho muset danit (a při škodách většího rozsahu by k tomu došlo i po té třistatisícové úlevě), pak pro něj nemá smysl pojišťovat dům, když v konečném důsledku k náhradě škody (kompenzaci vynaložených prostředků) stejně nedojde.
Paní PeDuPles,
jsem rád, že se tu opět vyskytl někdo, kdo umí účtovat.
O SVJ a účetnictví jsem něco málo přečetl: http://www.portalsvj.cz/…ormaci-o-svj
Dopustím se kacířského názoru i když vím, jak je v literatuře doporučované účtování.
SVJ prakticky nikdy nemá dlouhodobý hmotný majetek. Přesto je doporučováno účtování oprav pro SVJ cizího majetku na pětky. To lze považovat za rozpor s věrným obrazem, který požaduje ZoÚ. Nebylo by vhodnější účtovat opravy cizího majetku u SVJ na trojky, jako dodávky např. tepla? Mimo jiné by se předešlo problému v šestkách.
Těším se na Vaši argumentaci. Beru argumentaci pro obě varianty. :-))
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
účtuji pro SVJ již více než pět let a také jsem leccos načetla a absolvovala v tomto směru i několik specializovaných školení. Jak jsem již psala jinde, také jsem konzultovala problematiku na FÚ (tam na mě koukali jako kdybych spadla z Marsu a nedokázali odpovědět) a poté na Finančním ředitelství, kde mi doporučili jednoznačně rozvahový způsob účtování.
Z poměrně rozsáhlého rozhovoru vyplynulo, že stejně jako je nesmysl účtovat na pětky náklady na služby, je nesmyslem tam účtovat náklady na správu. V podstatě doporučili analogii
- služby zálohy 324
- služby náklady 315
- služby vyúčtování vynulovat 324 a 315 na analytický 311 nebo 378
- správa varianta 1 zálohy 955
- správa varianta 1 náklady 955
- správa varianta 1 vyúčtování neprobíhá, respektive po odsouhlasení uzávěrky vyrovnat s 955 hospodářský výsledek
- správa varianta 2 zálohy 324
- správa varianta 2 náklady 315
- správa varianta 2 vyúčtování vynulovat 324 a 315 s čerpáním nebo nadotováním 955, pro hospodářský výsledek jako varianta 1
Účet 324 se jmenuje přijaté zálohy a je v pasivech zařazen pod krátkodobé závazky. Jelikož zálohy na správu jsou dle ZoVB určeny ke krytí předpokládaných nákladů, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech, je lepší je považovat za dlouhodobé závazky a účtovat na účet 955 přijaté dlouhodobé zálohy.
Dále je nutno vzít v úvahu § 15 odstavec (1) ZoVB: Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu.
Z něj jasně vyplývá, že náklady na správu jsou náklady vlastníků, nikoli SVJ. Nemají tedy co dělat na pětkách. Pokud už by se měly někam strkat a s účtem záloh vyrovnávat, pak opět na 315 jako pohledávky za vlastníky z titulu nákladů na správu a ty pak vyrovnat s již přijatými zálohami na 955.
Vzhledem k tomu, že 955 je účtem dlouhodobých záloh na správu a v každém rozumném SVJ je na něj přispíváno podle spoluvlastnického podílu, je čerpání těchto nákladů na správu přímo z něj zcela neškodnou zkratkou jakožto částečné vyúčtování záloh na správu a naopak způsobem, jak v jakémkoli okamžiku přesně znát disponibilní zůstatek DZOÚ.
A hlavně - všemi postupy se dojde ke stejnému výsledku, akorát se při rozvahovém = přímém nebo trojkovém způsobu účtování nemusíte dohadovat s FÚ, proč že máte na pětkách cizí náklady a že ty jiné ostatní výnosy na 649 opravdu, ale opravdu nejsou zdanitelným příjmem SVJ.
Paní PeDuPles,
z Vašeho příspěvku mne nadchla poslední věta …„že ty jiné ostatní výnosty na 649 opravdu, ale opravdu nejsou zdanitelným příjmem SVJ.“
Kéž by byli takhle chápaví i na MF. Tam jim to nedojde vůbec nikdy.
Jinak jak jsem napsala panu Kruppovi. Není třeba se hádat. Každý ať si ponechá to, co mu vyhovuje. Já jsem jen uvedla zkušenost z praxe a z praxe vím i to, že FÚ obecně tolerují účtování správy na 5×x a 6×x.
Já se ale snažím hodně pomáhat tomu, aby účetnictví alespoň trochu pochopili i laici.
Mzdový náklad na 521 Mzdové náklady je patrný na první pohled i pro laika, stejně tak 501 Spotřeba materiálu atd. Naproti tomu zatímco konkretizace nákladů na 31× je nadliským úkolem pro řadu účetních.
K zálohám na 324:
Má-li SVJ za sebou všechny akce a vybírá zálohy jen na to, co utratí v běžném roce, nemá důvod účtovat na 955. Dlouhodobost a krátkodobost závazků neurčuje účetní, ale ZoÚ.
A k rozdělení záloh mezi vlastníky? Jistěže by bylo jednoduché vynásobit nevyčerpaný zůstatek spoluvlastnickými podíly a je vyděláno. Takto to asi je ve většině SVJ.
Ale co v SVJ, kde se hradí opravy balkonů podle počtu balkonů, opravy rozvodů nehradí vlastníci garáží, protože se jim tam nic nerozvádí, podobně náklady na nové schránky a na další opravy se hradí úplně jinak než podle spoluvlastnických podílů. U nás je jich asi 15, které se hradí různě.
A to vše se provádí na základě dohody podepsané všemi vlastníky, protože jsme jaksi usoudili, že je to pro majitele garáží spravedlivější (nepatřím mezi ně).
Doufám, že jsem Vám nepřitížila. Brzy se uzdravte !
N. Klainová
A teď si představte, že jsem tu hádku, „že ty jiné ostatní výnosy na 649 opravdu, ale opravdu nejsou zdanitelným příjmem SVJ“ absolvovala na FÚ s účetnictvím někoho úplně jiného pro někoho úplně jiného jenom proto, že skutečná účetní daného SVJ se bála. Děs. O to raději zůstávám u rozvahového způsobu.
Hádat se také nechci, jak už jsem tu psala jinde. Co tolerují FÚ, o tom bych mohla vyprávět, vím o případu kdy u několika SVJ v klidu prošla přes FÚ více než pětimilionová ztráta (neprovedeno zúčtování s DZOÚ přes šestky) a nikdo se nad tím nepozastavil. Osobně si myslím, že FÚ toleruje vše, v čem se aspoň trochu vyzná nebo to účetní dokáže prokazatelně vysvětlit a soulad se ZoÚ obhájit, nebo naopak to, v čem se nevyzná a stydí se to přiznat.
Co se týče záloh, my termín dle ZoÚ pro dlouhodobost rozhodně splňujeme, neb se dlouhodobě snažíme o přebytkový rozpočet a střádání na opravy do dalších let. Osobně si myslím, že lidé raději nechají převést do dalšího roku přebytek, který už stejně vydali, než počítat s případným budoucím zvyšováním záloh a přeplatky si ročně vracet. Ale to záleží na konkrétním SVJ.
Vy máte taky garáže a část bytů bez balkonu? To jsou chuťovky, co? Ještě že mám docela rozumné vlastníky, kteří uznali, že chudáci garážníci (taky mezi ně nepatřím) od nás nic neodčerpávají, tak by taky nemuseli platit dle podílu. Také máme dohodu, jejich příspěvky i podíl na nákladech je oproti bytům pětinový. I s těmi balkony jsme si poradili k všeobecné spokojenosti. A o tom to je :-)
Pane Kruppe, doufám, že poté, co jste si přečetl příspěvky o rozvahovém způsobu účtování o správě domu, nezanevřete na doporučené způsoby účtování na mém webu.
Nevymyslela jsem je. I já jsem považovala za největší odborníky paní Ing. Martu Neplechovou a Ing. Zuzanu Toufarovou. Od nich jsem se učila.
Finanční úřady tyto postupy účtování respektují. Můžete se o tom přesvědčit např. v článku
I vlastníci bytů přiznávají příjmy (autor PhDr. Josef Drbohlav, pracovník FÚ pro Prahu 7). Článek vyšel v Právu 9. února 2009.
V odstavci „Jak daní společenství“ se píše mimo jiné:
Základ daně z činnosti, kterou je správa domu, mu (SVJ) často vůbec nevznikne. A to tehdy, postupuje-li SVJ v účetnictví tak, že veškeré náklady na správu se prostřednictvím výnosového účtu přeúčtují vlastníkům jako čerpání záloh.......".
Dále už z mé hlavy:
Účetnictví SVJ vedené s využitím účtových tříd 5 a 6 je přehledné a průkazné.
Pokud chce někdo takto zavedený systém kritizovat, může. Ale zatím jsem neviděla lepší, který by byl stejně průkazný a přehledný pro nejrůznější kontroly a měl stejnou vypovídací schopnost.
Až uvidím lepší, ráda jej budu doporučovat. To, co jsem zatím viděla při účtování pouze na rozvahových účtech, je chaos,kterému často nerozumí ani účetní. Když chci někomu takové účetnictví vysvětlit, musím je rozmotat a správu převést na tradiční 5×x a 6×x. Jinak tam vznikají často zcela nesmyslné ztráty a nikdo neví, jak se jich zbavit.
N. Klainová
Paní Klainová, určitě nezanevřu. Připadá mi ti přehlednější, neboť přímo na pětkových účtech mám hezky přehledně utříděny jednotlivé náklady.
Jsem přesvědčen, že bych to dokázal zdůvodnit, když určitě nejsem jediný, kdo takto postupuje.
Na druhé straně jsem rád, že jsem si jako samouk rozšířil obzory a pochopil i jiné možnosti
Jirka
Paní Klainová, při vší úctě k Vám, Váš poslední odstavec není hoden Vaší velikosti. Rozvahový způsob uznávají Finanční úřady u SVJ úplně stejně, ne-li lépe, řadou kontrol jsem prošla a vím o čem mluvím. Takže pokud je Vám pětko-šestkový způsob milejší, užívejte ho a doporučujte; používejte ale prosím férové argumenty.
Jsou asi lidé, kteří dovedou vyrobit chaos při rozvahovém účtování; je jich asi stejně jako těch, kdo ho vyrobí při výsledovkovém. Špatná účetní bude vždycky účtovat špatně a na tomto to nezávisí.
Jak mohou vznikat nesmyslné ztráty, to samozřejmě také netuším, ovšem asi to zase bude chyba účetní, nikoli systému.
Co je špatného na tom, účtovat na analytické 315ky místo pětek a vyrovnávat s 955 tamtéž místo na šestky, na tom snad také není nic k nepochopení.
Prostě – dobrá účetní ví vždycky kde co má a dokáže si to obhájit; špatnou nezachrání ani svěcená voda, ani výsledovkový způsob účtování.
Paní PeDuPles,
mrzí mě, že jste ten odstavec pochopila právě tak. Měla jsem přímo napsat, že v poslední době rozmotávám právě taková účetnictví, o kterých jsem psala.
Teď jsem v tom náhodou proležela sobotu a neděli, protože mě taky bolí v krku. Jinak bych byla někde úplně jinde.
Dobrá účetní určitě zvládne všechno, souhlasím. Jenže já mám smůlu, že se na mne obracejí lidé se žádostí, abych jim vysvětlila něco, co ani jejich účetní vysvětlit neumí.
Takže tak.
N. Klainová
Paní Klainová,
omlouvám se, pokud jsem se vás jakkoli dotkla, opravdu to nebyl můj úmysl a ostrost mého příspěvku mi došla až po jeho odeslání. Fakt mám příšernou angínu a bolestí skoro nevidím, tak mě prosím berte s rezervou.
Je zajímavé, jak máme stejné zážitky, ale z úplně opačného konce. I já jsem rozmotávala několik účto, ovšem pětko-šestkových a s pětimilionovými ztrátami v roce s rekonstrukcí, kdy také skoro nebylo možno se dobrat toho, kde se co vzalo.
Fakt si myslím, že je důležitější kvalita účetní, než zvolený systém účtování. Troufnu si tvrdit, že fakt mám všechno průzračně čisté i při rozvahovém způsobu.
Opravdu Vás velice respektuji, i když zrovna ve způsobu účtování s Vámi nesouhlasím. Líbí se mi moc Vaše snaha pomoct laikům pochopit účto. Je to bohulibá, i když trošku sisyfovská činnost. I já vám přeji brzké uzdravení.
PeDuPles
Paní PeDuPles,
vidím to podobně.
O účtování služeb na trojkách asi bude všeobecná shoda, to uvádí i literatura.
Já bych viděl i rozumné účtovat náklady na správu na trojkách.
Jedinou výjimku spatřuji v tzv. korporátních nákladech, což jsou náklady, které má každá společnost, bez ohledu na druh činnosti. Např. vedení účetnictví, odměny orgánům, bankovní poplatky, mzdy (pokud SVJ např. zaměstná uklízečku). Proti tomu šestky, odpovídající uvedeným nákladům. A další šestky např. smluvní pokuty, úroky z prodlení atd.
Mohla byste mi napsat na pavelsvj@centrum.cz kontakt na sebe? Děkuji.
Hezký den!
Pavel
Jedinou výjimku spatřuji v tzv. korporátních nákladech, což jsou náklady, které má každá společnost, bez ohledu na druh činnosti. Např. vedení účetnictví, odměny orgánům, bankovní poplatky, mzdy (pokud SVJ např. zaměstná uklízečku). Proti tomu šestky, odpovídající uvedeným nákladům.
A na ty šestky to dostáváte jak a odkud? Pokud z 955, není to zbytečný mezikrok? Zaprvé si podle mne a FŘ znepřehledňujete výsledovku nedaňovými příjmy, a zadruhé to stejně u SVJ je všechno "sejdeme se na hřbitově", čili na 955.
Jsem si toho vědom, ale domnívám se, že se také musí zohlednit stávající znění ZDP, nebo navrhnout při tvorbě nového ZoVB novelu ZDP. Tam se s paní Klainovou lišíme v názorech.
Hezký den!
Pavel
Jen malou poznámku:
Co jsem za ty roky objevila, za odborníky na účto SVJ bych považovala p. Kleinovou, p. Neplechovou a p. Toufarovou. A všechny tři doporučují účtování na 5 a 6 v případě správy.
Asi by bylo fajn, kdyby vyšel nějaký metodický pokyn MF k účtování a tím by se situace velmi zjednodušila.
Tak v příloze účetní závěrky uvedeme, jaký postup účtování jsme zvolili a snad si ho obhájíme...
Lenka
Lenko,
vím o tom, co zmiňované autorky doporučují, koupil jsem si všechny jejich publikace.
Na malém svazu BDaSVJ (SMBD) je ještě ing. Kunzelová a na velkém svazu BDaSVJ (SČMBD) ing. Haráková.
Účtování 5/6 ale podle mého názoru neodpovídá právu, které považuji za základ. Účetnictví pak „pouze“ věrně zobrazí, co právo stanoví.
S paní Klainovou jsem svůj názor na účtování správy a korporátních nákladů již konzultoval.
Mám kontakty na MF, Svaz účetních a Komoru daňových poradců. Ten metodický pokyn sám nevznikne. Ale na výše uvedených organizacích ho mohou oponovat, popř. i šířit mezi těch cca 45 tis. SVJ.
Můžete mi na email poslat kontakt na sebe? Děkuji.
Hezký den!
Pavel
Kontakt na mě je peduples(zavináč)seznam.cz pro všechny, kdo by měli zájem. Akorát teď asi nebudu chvilku odpovídat, protože jsem se právě vrátila z pohotovosti s potvrzenou těžkou angínou.
Poslední komentáře