Lze koupit poměrové měřiče tepla - odpařovací trubičky?

Pokud nám v současné době zafinancujete jiné měřiče, tak je vyhodíme :-) Ale jinak se jich zatím musíme držet.

Tak ať je veselo.

Nabízíme Vám za korunu repasované indikátory VIPA C ovšem včetně rozúčtování se smlouvou minimálně na 6 let.

Získáte objektivní a přesné rozúčtování na každou místnost.

Petr Patočka
VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…objektivní a přesné rozúčtování…“
  
  pane Patočko, díval jsem se na Vaše přesné rozúčtování. Mohl by jste uvést
  • zda souhrnné Vyúčtování předáváte individuelním Vlastníkům/ná­jemníkům a pokud ne, kde je rozúčtování zahrnující §7/2f jak ukládá Vyhláška a to pro každého jednoho konečného spotřebitele?
  • kde někde je „poučení“ jak vaše RTN aplikuje §4/3 (zda např. náklady na –40% aplikujete na „sousedy“ (jak někde uvedl Lake) nebo jednoduše „kolektivně“ na všechny – protože jiný formulář který by obsáhl infomaci o prostorovém rozložení BJ jsem u Vás nenzašel)
    a stejně tak poučení jak se provede rozpočet ST (nebo Vám postup musí dodat SVJ?)
  • zda dodáváte Vaši službu RTN → jako web-servis nebo jen papírově ?

lolek

Dobrý den, také bychom uvítali firmu, která dokáže aplikovat §4/3 (přesáhnou-li náklady ± 40%). Víte o nějaké? Děkuji.

Logické účtování spotřeby tepla umí firma Vipa. Předpokladem je dodržování pravidel(odečty, výměna indikátorů) a spolupráce statutáře s firmou, protože sama firma neudělá žádné zázraky na počkání. To neumí žádná firma, když je ve společnství s odečty a indikátory chaos. Tento příspěvek nepsal majitel firmy, jak se zcela jistě bude někdo domnívat.

Ano, zcela s Vámi souhlasím, že je třeba spolupráce. V tom problém např. u nás nemáme. Máme však problém s tím, že pouze 1 byt překračuje +40% (přesně má +58%) a je si toho vědom. Dodavatel, který nám dosud rozpočítává teplo se s tímto nedokáže vypořádat, jelikož Shromáždění stanovilo poměr složek 40 : 60. Kdybychom to prý změnili na 50 : 50, bylo by vše o.k., ale proč se nechat tlačit do jiného rozhodnutí někým jiným? A řešit tento problém až následně po „celkovém rozúčtování“ v rámci domu, výboru, bytů, kterých se to týká se nám nelíbí. Uvítali bychom firmu, která tento fakt dokáže zohlednit v rozpočítávání skutečných nákladů podle trubiček. Zkrátka chtěli bychom skvělou službu dle příslušné legislativy, za kterou zaplatíme.

Změna poměru složek na 50:50 by překročení limitu pouze snížila, ale 18% nevyrovná. Pokud dodavatel výpočtu skutečně nedokáže přepočítat rozdělení nákladů na byty při překročení limitu ±40% podle pravidel uvedených ve vyhlášce, pak není kompetentní pro výkon služby, kterou poskytuje. Zvláště když (jak uvádíte) dochází k překročení pouze u jednoho bytu. Výpočet pro eliminaci v takovém případě je velmi jednoduchý. Komplikace nastávají při nedodržení limitu u více až mnoha bytů. Nejjednodušší řešení je využití iterace, ale není jediné. Doufám, že nejenom firma Vipa, ale snad většina těchto firem umí rozdělení nákladů na byty vypočítat správně.

Jestliže je nejvyšší spotřeba stále u stejného bytu, bylo by vhodné ověřit platnost redukce z hlediska polohy bytu, tedy velikosti úniků. Předpokladem objektivního rozdělení jsou pokud možno spolehlivá, řádně instalovaná měřidla a správné korekce pro byty znevýhodněné polohou. Jejich míru věrohodnosti nemůžeme dobře ověřit. Správnost výpočtu můžeme ověřit při znalosti všech vstupních hodnot ověřit a chybu dokázat také poměrně nenáročným postupem.

„člen svj“ má pravdu, že předpokladem je dodržování pravidel. Ale nedovedu si představit, proč by měl ve společenství vznikat chaos s odečty a indikátory, zvláště v současných podmínkách možnosti dálkových odečtů. FrantaF

Dobrý den, máme osazené odpařovací trubičky. Dotyčný byt, resp. jeho obyvatelé mají rádi hodně velké teplo. Nestačí jim pouze radiátory, ale přitápějí si ještě tělesy na elektřinu. Tepla mají více, kapalina se více odpařuje. Při rozúčtování podle odpařené kapaliny na tento byt připadnou větší náklady. A ty jsou větší než + 40%. To bude asi ten zakopaný pes.

Pane „lolek“ budu stručný. Téma se „rozvětvilo“ a ztrácí původní smysl. Máte na tom asi značný podíl. Pan Patočka napsal:“ Rozúčtování v hodnotách překračující meze ±40% nemáme“. Rozumím tomu tak, že nemají ve výsledcích hodnoty nákladů, které překračují meze ±40%, což je správné. Nevidím v tom přiznání, že neumí přepočítat nadlimitní náměry podle ustanovení vyhlášky.

Další jeho tvrzení, že je rozúčtování založeno na výpočtu průměrné dosahované teploty, není přesné. Poměrové indikátory neměří teplotu místnosti, ale množství tepla předaného radiátorem. Dodané teplo může být při nesprávném chování uživatele vypuštěno do volného prostoru. Pak je teplota místnosti nízká, ale množství spotřebovaného tepla vysoké. Uživatel tedy musí zaplatit více, než odpovídá teplotě bytu (kterou vůbec neznáme). Tento problém se nemusí řešit podle vyhlášky a mohl by být třeba „vylepšen“ o přesun na sousedy (jak tu někdo poznamenal). Tyto úvahy však také nepatří do projednávaného dotazu.

Pokud ve společenství „vládne diktátor“, pak je špatné všechno a nemíchal bych to do problému výpočtu rozdělení nákladů. Kontrola bez úplných dokladů je nemožná, ale dodávat je všem by bylo plýtvání.

Stručně bych Vaše příspěvky charakterizoval tak, že Vám uniká podstata a omezujete se na okrajové, nepřímo související problémy. Na vysvětlenou – nejsem Franta Flinta.

FrantaF

Myslím, že byste si změnou poměru složek nepomohli. Do limitu 40% se musí vejít celkové náklady, ne jen spotřební složka.

Nebo se pletu ?

Pane Teplo, váš rozúčtovatel plete dohromady dvě různé věci: rozdělení nákladů na základní a spotřební složku je něco zcela jiného než dosažení hranice ±40% průměrných nákladů zúčtovací jednotky. Snad abyste změnili rozúčtovatele te­pla.

lake

Myslím, že toto jsem naznačil v poslední větě příspěvku, na který reagujete. Můžete doporučit nějakou firmu v rámci Středočeského kraje či Prahy? Děkuji.

Souhrnný účet je určený pro správce (majitele objektu). Každý uživatel dostává Individuální účet.

Rozúčtování v hodnotách překračující meze ±40% nemáme. To že jsou tyto hodnoty fyzikálně chybné (tedy ty co tyto meze překračují) jsem se tu již mockrát rozepisoval. Princip rozúčtování je založen na výpočtu průměrné dosahované teploty. Pokud jsou tyto teploty v rozsahu 15°C – 25°C nemůže rozúčtování překročit dané meze.

Jako web-servis ji nedodáváme. Každé rozúčtování je třeba zkontrolovat a kontrola se prování fyzicky pracovníkem. Veškeré výstupy jsme schopni předávat a přijímat v elektronické podobě.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…Každý uživatel dostává Individuální účet…“
  
  předpokládám tento účet. To znamená v rozporu s Vyhláškou 372/2001… nebo tam lze někde vyčíst data dle §7/2f (Vámi označované jako souhrnný účet) se podávají POUZE Vlastníkovi (§2/g) ??
  
  
• cit.„…Rozúčtování v hodnotách překračující meze ±40% nemáme…“
  
  tedy na aplikaci §4/3 není fy VIPA vůbec připravena …neboť přestože aplikaci předpokládá §4/4 jakožto i Pokyn-MMR (cit.(MMR)„…v ne­poslední řadě i chování užživatelů bytů…“)
  • pro fy VIPA hodnoty NAD ±40% neexistují, protože fy VIPA je má za fyzikálně chybné.
  • fy VIPA si nedovede představit
    • deinstalaci termohlavic (>>-40%)
    • ani sušení prádla a větrání (>>+40%)
      

  
  Je to tak správně pochopeno pane „Patočko“ nebo nikoli?

lolek

• ano je to tento účet. Jedná se o účet na teplo k vytápění který je dle vyhlášky určen pro konečného spotřebitele. A ano všechny vyhláškou vyžadované údaje na něm jsou.
• zde jsem sice na stránkách zaměřených na SVJ, ale tento způsob vlastnictví není jediný. Zatím každému zákazníku popis na účtu postačoval. Pokud si nějaký zákazník bude přát popis jiný, může jej dostat.
• Vámi uváděné odchylky jsou podloženy nějakým výpočtem nebo jsou to pouze Vaše odhady? A jedná se o odchylku náměru nebo spotřeby?
• Vyúčtování nákladů společností VIPA CZ s.r.o. je plně v souladu s platnou legislativou. Jakékoli Vaše dohady jsou bez konkrétních důkazů jen dohady.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…A ano všechny vyhláškou vyžadované údaje na něm jsou…“
  • KDE KONKRÉTNĚ na Vašem individuálním Vyúčtování najdu právě mnou zmíněné údaje §7/2f ?
    
    
• cit.„…jsem sice na stránkách zaměřených na SVJ, ale tento způsob vlastnictví není jediný…“
  • mohu se zeptat jak může měnit náhled na údaje z Vyhlášky 372 forma vlastnictví? Vyhláška přece zmiňuje konečné spotřebitele – tedy bez ohledu zda jde o nájemníka nebo Vlastníka.
    
    
• cit.„…Vámi uváděné odchylky jsou podloženy…“
  • ano jsou podloženy údaji z r.2009 2010 v n­ašem SVJ kdy 1/4 Vlastníků byla nad +40% a 1/6 pod –40%. Ověřeny máme právě TY DŮVODY, které jsem zmínil. (nájemníky nemáme)
    
    
• cit.„…Jakékoli Vaše dohady jsou bez konkrétních důkazů…“
  • pokud je formulace že cit.(lolek):„…To znamená v rozporu s Vyhláškou…“ moc agresivní pak se omolouvám – POKUD mi hodnoty, které požaduje v každém jednotlivém Vyúčtování právě §7/2f ukážete na Vašem Vyúčtování.
    
    
• KDE prosím je na Vašem jakémkoliv Vyúčtování nebo kdekoli na Vašem serveru je popsán postup (§4/3) předpokládaný v §4/4 ?

lolek

• §7/2f: Základní a spotřební složka je uvedena na každém individuálním účtu. Je zde uvedena jako Základní a Spotřební složka za byt. Tento údaj v případě změny uživatele je uveden na každého uživatele. Je zde uveden podíl nákladů v Kč. Nevím co si představujete, že by čistě podle Vás tam mělo být.

Pokud nás chcete nachytat na slovíčkaření typu „údaj na byt“ má být „údaj na konečného spotřebitele“ budiž. Pokud ani teď správně nechápu jaký údaj nám tam podle Vás chybí, můžete mě prosím nasměrovat?

• Vyhláška přece zmiňuje konečné spotřebitele – a Individuální účet je pro konečného spotřebitele. Souhrnný pro správce/majitele tedy pro toho, kdo dělá celkové rozúčtování služeb v objektu. Podle typu vlastniství by správněji mohl být uváděn popis prvního rámečku nyní: Vlastník nebo osoba vlastníkem pověřená
• ano jsou podloženy údaji z r.2009 2010 v n­ašem SVJ jedná se o nejaké certifikované absolutní měření spotřeby? Nebo jen o údaje a přepočty z jakýchsi poměrových indikátorů. Pokud to druhé, jsme na úrovni odhadů. Přesně tak jak jsem již psal. Takže se nejedná o spotřebu tepla, ale o odhad (spíše tip) spotřeby založený na „přesných“ náměrech indikátorů. Mám pravdu?

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…Pokud nás chcete nachytat na slovíčkaření…“
  • nikoliv. Nejde o slovíčkaření. Chci jen znát jak se moje chápání §7/2f Vyhlášky 372 shodne s tím Vaším. Z toho co píšete bych Vám snad opravdu uvěřil, že nevíte o co mi jde. :)
    
    
• cit.„…Vyhláška přece zmiňuje konečné spotřebitele – a Individuální účet je pro konečného spotřebitele…“
  • připomenu znění §7/2f Vyhlášky 372

    Ve vyúčtování vlastník uvede … … podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody

    Zvýrazněno je MNOŽNÉ ČÍSLO. Už několikráte zde řešilo jak může konečný spotřebitel kontrolovat zda a jak se na fakturačních nákladech podílí spoluvlastníci. Tedy například ZDA SE VŮBEC podílí. A zda spotřeba „některých“ není zahrnuta do rozdílu mezi fakturovanou a napočtenou hodnotou.
    
    Tedy o tom je. Ano můžete tvrdit, že toto je primární práce výborů a Vy jako rozúčtovatel s tím nemáte NIC společeného. Podle mého mínění máte.
    Stále tedy můžete relevantně odpovědět: z jakého důvodu nejsou souhrnná-data – Vámi poskytovaná pouze Vlastníkovi (rozuměj Statutárnímu orgánu SVJ) – součástí individuálního Vyúčtování PŘESTOŽE tak ukládá Vyhláška v v §7/2f ??
    (prosím důvody jako „jste první kdo to chce“ nebo „nikoho to nezajímá“ nebo „je to drahé“ nebo „je to v rozporu se zák101/2000“ nejsou důvody k další debatě – jsou zcela nulitní/nesmyslné)
    
    
• cit.„…Pokud to druhé, jsme na úrovni odhadů…“
  • Ano nejedná se o spotřebu tepla
  • Ano máme odhady od E-ITN 10.7 a ty se použijí bez dalšího na rozpočet nákladů
  • AVŠAK Vyhláška 372 je o rozpočtu nákladů a nikoli spotřeby tepla, že ano ? Anebo připomeňte nejlépe citací kde jsem uvedl, že bych žongloval se spotřebou tepla. Uvedl jsem zcela běžné způsoby jak se dostat za hranice z §4/4 hodnot (>>+40%) a (>>-40%) – tedy za podle Vás fyzikální hranice.

lolek

Přiznám se, že takto tento odstavec nechápu. A pokud vím, tak žádný rozúčtovatel nedává obdobu Souhrnného účtu jednotlivým konečným uživatelům. Výklad s kterým jsem se prozatím všude setkal toto vykládá tak, že já jako vlastník seznámím každého konečného uživatele s jeho (samotného) podílem na spotřebě. Proto je tam to množné číslo.

Na druhou stranu pokud budete náš zákazník a budete požadovat souhrnný účet pro každého konečného uživatele, tak my s tím problém nemáme. Prostě to v rámci ceny služby provedeme. Bude pak na každém konečném uživateli aby věděl, že vlastně nemůže s tímto seznámit jakoukoli třetí osobu. Ta už na tyto údaje nárok nemá.

Prozatím pokud vím, je Sohrnný účet k náhlédnutí jak u majitele tak třeba u správce a díky tomu má každý možnost se s ním seznámit. Na to má každý konečný uživatel jistě právo.

Toto není záležitost kvůli které bych se chtěl nějak hádat. Přání zákazníka je zde svaté.

Nevím jestli jsem odpověděl tak abyste byl spokojen, ale zde nějak nevidím zásadní problém.

• k vašemu rozúčtování. Jedna věc je co říká vyhláška a druhá jak se na to dají napasovat náměry. Já tvrdím, že takovéto náměry jsou špatné. Chyba není ve vyhlášce. Ale to by bylo na dlouho. Jestli chcete podebatovat, stavte se buď přímo u nás v Jablonci nebo se třeba stavte u nás na stánku až bude Aquatherm.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…Přiznám se, že takto tento odstavec nechápu…“
  • že Vyhlášku porušují „i jiní“ není omluvný argument
  • text Vyhlášky zní jasně – většinou ne těm, kteří se tím textem mají řídit
    
    
  • zkuste si sám odpovědět co text Vyhlášky v §7/2f sděluje:
    "Ve vyúčtování vlastník uvede podíly nákladů připadající na …
    • buď …konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek …"
    • nebo …konečného spotřebitele s uvedením základní složky, spotřební složky …"
      
      
  • a kdyby Vám to nestačilo tak zde ke vyjádření UOOUX003OKQI 
    
    • „Aby mohl každý vlastník jednotky uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti vyplývající z tohoto zákona má právo na informaci o tom, jak ostatní spoluvlastníci plní svou povinnost přispívat na společné náklady spojené se správou domu a pozemku (podle §15/1 ZoVB nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak) a to i v souvislosti s úhradami do fondu oprav.“
      
      
• cit.„…Nevím jestli jsem odpověděl tak abyste byl spokojen…“
  • o mou-lolkovu-spokojenost vůbec nejde.

    Třeba tato debata přispěje k tomu aby členové SVJ co zde hledají pomoc (1, 2, 3) si uvědomili „kde jim teče z bot“ a jak přestat tolerovat „zákazníkům“ svých rozúčtovatelů tento rozšířený ignorantsko-loupežnický přístup.
    To ovšem nijak nesnižuje odpovědnost rozúčtovatele (třeba té Vaší) za to, zda Vyúčtování odpovídá požadavkům Vyhlášky.

  • Vyhláška uvádí jasně, že Vyúčtování každého jednoho „konečného spotřebitele“ (§2/j) obsahuje údaje §7/2f NIKOLI po dohodě ale z litery vyhlášky (de lege lata).
    Kde jinde je tedy souhrn „k nahlédnutí“ u kohokoli jiného je zcela nepodstatné. 
    

    Nikdo z našeho SVJ – než se jim dala řádná osvěta – nedokázal důvody ztrát správně interpretovat a také proti nim zakročit. Jako ovce z dob kdy byli nájemníky a z důvodu neznalosti si to pak samozřejmě nechávali mlčky líbit.
    Členové Vyboru naopak byli zainteresováni – tak, že svou spotřebu schovali do té ztráty. Díky přístupu rozúčtovatelů se jim to velmi dobře daří (=jen 3-případy v mém okolí o kterých vím ve svém okolí).

    
    
• cit.„…Já tvrdím, že takovéto náměry jsou špatné…“
  • nepochybně, ale jak reálně vznikají jsem již uvedl
  • a nějak se fakturovaná částka rozpočítat musí.

lolek

• netroufám se zde hádat o závazný výklad legislativy. Na to nemám vzdělání. Potulných vykladačů zákona se bohužel potulují spousty (nechci být jedním z nich). Když nevím, podívám se do metodického pokynu (vím že je nezávazný, ale i soud k němu bude přihlížet, protože je to pohled tvůrce na to co vlastně chtěl říci) a zde je vcelku jasně řečeno, že součástí jednoho účtu má být jedna základní a jedna spotřební složka.

Netvrdím, že Váš právní výklad nemůže být tím jediným správným, ale prozatím jste první, který to takto vysvětluje. Ale já (a pokud vím tak nejen já) to i po Vašem vysvětlení takto nechápu. Podle Vašeho výkladu je totiž naprosto přebytečný §7 odst.3, který říká „Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.“ Tím je naprosto jasně specifikováno kde a u koho má být souhrnný účet k nahlédnutí.

• o Vašich náměrech bych to shrnul takto: víme, jak reálně vznikají špatné náměry. Co z nich vyvozovat jste naprosto přesně shrnul v poslední větě: a nějak se fakturovaná částka rozpočítat musí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočko, vykládat cokoliv pakovi, co se podepisuje jako blodek je marné. Léčí si zde své komplexy a to ne jenom v diskusi s vámi.

• cit.„… Potulných vykladačů zákona se bohužel potulují spousty (nechci být jedním z nich)…“

  • tak předpokládám, že jako zástupce majitele snad máte firemního právníka ne?
    
    

• cit.„…Ale já (a pokud vím tak nejen já) to i po Vašem vysvětlení takto nechápu…“

  • OK. Vlastníkovi (§2/g) resp rozúčtovateli – který opravdu chce – chvíli trvá, než pochopí co znamená „řádné a tedy splatné Vyúčtování“.
    Někdy bohužel pochopí až po správním řízení s ČOI nebo u soudu (26 Cdo 4742/2010)
    
    

• cit.„… je totiž naprosto přebytečný §7 odst.3…“

  • 1. pojem „podklady“ v §7/3 znamená prokázání vstupních údajů – tj. částek fakturovaných od dodavatelů energií. To jsou údaje pro kontrolu §2/2 a §4/4 Vyhlášky 194/2007. To jsou §§ které jednoznačně musí v důsledku konečný spotřebitel dílem zaplatit a proto je oprávněn je také kontrolovat. Ale je zcela obvyklé, že Výbory nekontrolují (a zase uvádím počtem, jen ~8 mě známých případů) právě tyto hodnoty s výmluvou na „kompetenci“ rozúčtovatele.

    U nás byla dodávka TEPla dodaná mimo topnou sezónu byla i kolem 70–90 GJ což je průměrná jedno-měsíční spotřeba – bez dohody bez doložení oprávněnosti. Nikdo (tedy Výbor) to ale nerozporoval – smůla. Vlastníci to zaplatili – co oko nevidí to kapsu netíží.

  • 2. pojem „způsob rozúčtování“ znamená usnesený algoritmus pro §4/3 protože ten určí jak se spoluvlastníci MUSÍ PODĚLIT o náklad těch, kteří svým chováním (i při vyvážené soustavě) ZÁMĚRNĚ ZPŮSOBUJÍ náklady nad +40% – tedy KRADOU. Hodnoty ±40% jsou i podle Metodického pokynu MMR ochranou jen pro TY konečné spotřebitele kteří službu odebírají řádně.
    
    BOHUŽEL je realita, že v SVJ algoritmus pro §4/3 usnesen není a je necháno zcela na libovůli rozúčovatele jak to provede.

    U nás bylo realitou, že náklady pod –40% byly srovnány na –40% a náklady nad +40% se „vylily“ na spoluvlastníky zcela bez smyslu – a bez ohledu na §13/7 ZoVB. Protože také nebyla vůle uvádět údaje dle §7/2f jak ukládá Vyhláška – nemohli na to postižení ani přijít.

  • 3. znova opakuji že je irelevantní kde je co k nahlédnutí když Vyhláška jasně ukládá kde se mám tyto informace dovědět – a pokud Vyúčtování (§2/f) dodáváte Vy jako externí rozúčtovatel pak i Vy máte odpovědnost za správnost (o čem by Vás zjevně přesvědčilo až správní řízení s ČOI – mám osobně vyzkoušeno). Ale máte pravdu v tom, že je to výhradní odpovědnost Vlastníka (§2/g) – která ale může být přenesena smlouvou na rozúčtovatele. Já nemám nic proti fy VIPA a rozumím že děláte co chce „zákazník“ (Vlastník (§2/g)) ale chce to opravdu, nebo dá většinou bez dalšího na to, co mu poskytne smluvní rozúčtovatel ??
    
    

• cit.„…jak reálně vznikají špatné náměry…“

  • náměry nejsou špatné nebo dobré – prostě jsou. Nesmí se před nimi strkat hlava do písku.
    
    Jak jste sám uvedl: Vaše metody jsou založeny na předpokladu cit.„…Pokud jsou tyto teploty v rozsahu 15°C – 25°C nemůže rozúčtování překročit dané meze…“ – až dokážete technicky tento předpoklad vynutit, tak teprve můžeme teoretizovat o tom co je či není fyzikálně možné.

lolek

• firemního právníka, který by mi tu neustále seděl a jen bral peníze nemám. V případě potřeby mám smluvního právníka. 17 zaměstnanců jednoho právníka na plný úvazek neuživí (nebo to zaplatí zákazníci zvýšenou cenou služby).
• vyúčtování společnosti VIPA CZ s.r.o. prošlo mnohokráte kontrolou u příslušných (a mnohokráte i u těch nepříslušných) orgánů bez výtek.
• prozatím jste sám jediný kdo tento paragraf takto vykládá.
• až dokážete technicky tento předpoklad vynutit – jsou-li náměry zjevně fyzikálně nedosažitelné jsou prostě nepoužitelné k provedení rozúčtování. A jsou-li tyto spotřeby fyzikálně nedosažitelné, není třeba aby byly technicky vynutitelné. Je to asi takové, jako tvrdit, že Newtonův gravitační zákon neplatí dokud nebude technicky (legislativně) vymahatelný.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočko, Vaše příspěvky mizí, ale přesto si nemohu odpustit poznámku k opakovanému tvrzení, že teploty nad 25 stupňů jsou nedosažitelné. Sám jsem se přesvědčil, že v dobře zatepleném domě, kde zůstal původní a proto předimenzovaný rozvod tepla, je to možné. Tento argument vás spíše kompromituje a je přitom úplně zbytečný. Jak jsem již výše napsal, rozúčtování nevychází z teploty v místnosti, ale ze spotřeby tepla.

Poměrové indikátory neměří teplotu místnosti, ale topného tělesa. Dodané teplo nemusí místnost vyhřát, ale může unikat mimo místnost bez využití. Nelze proto, takové případy ignorovat. „Náhradním“ řešením těchto případů je postup daný vyhláškou. Zákon nezakazuje lepší řešení, na kterém se všichni vlastníci shodnou. Zajímalo by mě, jaké máte lepší řešení případů, kdy náměry překračují limit i po redukci za znevýhodnění polohou.

FrantaF

Dobrý den, internetová diskuse bohužel vede k drobnému zjednodušování.

Teplota 25°C je dosažitelná. To já moc dobře vím. Ona je dosažitelná i teplota 27°C. Ale to se většinou bavíme o teplotě jedné konkrétní místnosti. Ovšem vyhláška u stanovení mezí ±40% hovoří o úhradě za celý byt. A zde se dostáváme k povolené teplotě 27°C jako průměrné dosahované teplotě v celém bytě po celou topnou sezonu. A to si myslím, je nedosažitelné. Ale to je opět zjednodušení. Pokud to systém dovolí, sousedi to dovolí (tím, že budou topit nadprůměrně) můžeme se i my přes tuto hranici dostat. Ale vždy je to vinou a přímým zaviněním konkrétního uživatele (nebo nějakou zásadní chybou topného systému) a tyto případy máme třeba tři ve městě velikosti Liberce. Ne 1/3 ve jednom objektu. To samé platí o spodní hranici.

Poměrové indikátory (naprosto všechny typy) pouze indikují teplotu v místě instalace. Někde zde zaznělo, že měří teplo. Neměří. To o nich jen tvrdí někteří jejich dodavatelé. Dodané teplo by měřili jen v případě pokud by uměli indikovat střední teplotu topného tělesa, ale to neumějí. Potom při znalosti velikosti a doby bych byl schopen spočítat dodané teplo. Bohužel střední teplotu neznám, tudíž neumím spočítat dodané teplo.

Základní rozdíl mezi indikátory VIPA a zbytkem světa je ten, že my náměr násobíme plochou místnosti a všichni ostatní velikostí topného tělesa (prosím, toto je zjednodušeno až na kost). Takže ani my teplotu místnosti neměříme, ale umíme ji takto spočítat.

Mé příspěvky nemizí, jen někteří uživatelé jim dávají mínus (tedy zejména jeden konkrétní). A to že admin promazal ten odpad který se zde nashromáždil je jen a jen dobře. A že jsem se připletl na vidle? Nevadí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Důkaz místo slibů:

• http://www.irtn.cz/…uctovani.pdf (položka výkon tělesa)
• http://www.cooptherm.cz/…ctovanim.pdf (položka Korekce, včetně vysvětlivky)

Další ukázky bych musel hledat u nás v archivu, protože ti ostatní velcí nemají potřebu nikoho seznamovat s tím jak vůbec bude vyúčtování vypadat.

• jen někteří uživatelé jim dávají mínus – tím konkrétním jsem nemyslel Vás (i kdyby to náhodou byla pravda). Byl tu jeden, který mi jich dával i 20 k jednomu příspěvku.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Dobrý den, mnohokrát zde byla zmiňována korekce ± 40%. Ve vyúčtování, které uvádíte je rozpětí –25% +40%. Můžete mi vysvětlit proč? Děkuji.

Korekce ± 40% vychází z vyhlášky 372/2001Sb. § 4 odst 4. Tyto meze jsou ale natolik široké, že se spodní hranice násilím posunuje k hodnotě –25% s výmluvou na tepelnou stabilitu objektu (což je podle technické normy, která tento pojem zavádí, ale něco naprosto jiného).

Pro konkrétní informace se musíte obrátit na firmy, které takto provádějí rozpočty.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vy také zastáváte ten názor ?? :

• že i když právně nezávazný – je „Metodický pokyn MMR“ výmysl nějakého „ouřady z MMR“ jak jsem tady již několikráte četl a s pokyny a vysvětleními TAM uvedenými NELZE pracovat přestože je pod dokumentem podepsán náměstek ministra a ředitelka odboru bytové politiky ??
  Může Váš „právní názor“ jak vykládat podzákonnou normu (Vyhláška 372 od MMR) změnit něco jiného než pravomocný rozsudek soudu přímo nad Vámi ?
  
  
• že jeli technicky zajištěna neodmontovatelnost ITN a termohlavic (TRH) přičemž TRH jsou zafixovány na minimu kolem 16°C (-25%) je správné tvrdit, že může být dosaženo „při řádném odběru služby“ 13°C (-40%) – což jsou TI koneční spotřebitelé, kteří neprokazatelným způsobem ovlivnili buď ITN nebo uzavřeli TRH čímž porušili „řádný odběr služby“ ??

Uvedené dovozuji z tvrzení, že hranice –40% se posunuje násilně (i když zatím netvrdíte jako Lake, že protiprávně) a záminkou jsou „výmluvy na tepelnou stabilitu“.

lolek

PS: nediskutuji o tom jak moc je spravedlivé rozdělení spotřeby tepla ale pouze o Vyhlášce 372 a v ní uvedeném způsobu rozúčtování nákladů na službu dle §1 Vyhlášky 372/2001

• Metodický pokyn k vyhlášce je právně nezávazný. Ale jelikož jej tvořila stejná „parta“ lidí jako tvořila vyhlášku, je velmi pravděpodobné, že soudce zcela dobrovolně jako první podklad k „co to ta vyhláška vlastně říká“ vezme do ruky právě tyto pokyny. (v tomto duchu jsem již odpovídal)
• Ten posun spodní hranice je logický. Dokonce se možná v tomto směru bude současná vyhláška upravovat. Problematické je použití natvrdo nastavených mezí. Řekněme, že všichni uživatelé v objektu se budou chovat naprosto průměrně. A teď vezmeme dva a ti změní teplotu jeden o stupeň dolu a druhý nahoru. Pokud tvrdím, že nejnižší náměr musí vždy odpovídat spodní hranici a nejvyšší horní, právě jsem tyto dva uživatle poškodil. Bohužel i tento názor na aplikaci ±40% panuje. Tedy jde zejména o to, jestli tyto hranice beru jen jako dosažitelné, ale větsinou nedosažené, nebo natvrdo do těchto hranic napasuji jakékoli náměry.

Jinak můj právní názor jak vykládat vyhlášku může změnit cokoli co mě opravdu přesvědčí.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

…asi jsem se zeptal nesrozumitelně:

• tedy: Vy osobně – potažmo fy VIPA – považujete změnu hranic v §4/4 kamkoli JINAM za právně v pořádku a klidně ji na příkaz nějakého SVJ budete používat nebo to prostě odmítnete jako protiprávní a rozúčtování neprovedete jinak, než s hranicemi ±40% ??
  
  („Lake“ zde jasně „konstantně“ tvrdí, že změna je skoro 100%-tně v rozporu se zákonem)

lolek

Když my na to jdeme z druhé strany.

Řekněme že parametrem nejsou u nás hranice, ale strmost úhrady. Standardně se držíme 6% nákladů na °C. Pokud někdo chce více motivovat k úsporám, jsme ochotni jít zhruba na 9%/°C.

99.99% rozúčtování se při obou strmostech vejde do těchto mantinelů.

Při větší strmosti už by mohlo dojít ke zvýhodnění části uživatelů na úkor jiné části. A do toho my nepůjdeme.

Já si nemyslím, že změna je v rozporu s vyhláškou. Vyhláška zde naprosto jasně říká, že rozúčtování nesmí překročit hranici. Takže meze které se pohybují uvnitř rozsahu jsou podle mě legislativně v pořádku.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pan Patočka napsal: „Vyhláška zde naprosto jasně říká, že rozúčtování nesmí překročit hranici. Takže meze které se pohybují uvnitř rozsahu jsou podle mě legislativně v pořádku.“

Uvnitř rozsahu ±40% ovšem nemohou být stanoveny ŽÁDNÉ MEZE. Vyplývá to z formulace ve vyhlášce 372/2001 Sb., která zní: „Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.“

Přitom „přípustným rozdílem“ míní vyhláška právě hranici ±40% od průměru zúčtovací jednotky, což je přesně takto definováno o jednu větu dříve. Není-li tedy tato hranice překročena, žádná úprava výpočtové metody se nekoná.

lake

Na to abych mohl spočítat úhradu musím stanovit postup (výpočtovou metodu nebo koeficienty) dle 372/2001 Sb § 4 odst 3. Pokud tato selže (překročí limity) musím ji upravit dle 372/2001 Sb § 4 odst 4. Ale nikde není řečeno, že ta původní výpočtová metoda nemůže interně již počítat s nějakým užším rozsahem úhrady. Toť můj výklad.

Bohužel vyhláška se v tomto bodě dá vykládat tak, že počítám tak dlouho, až se trefím a pak je to legislativně správně. Takto se k tomuto problému staví i asociace Artav.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

• cit.„…nikde není řečeno, že ta původní výpočtová metoda nemůže interně již počítat…“
  • zde se s Vámi zcela shoduji. Pokud SVJ neurčí metodu pro §4/3 tak aby vyhověla §4/4 pak je to zcela na vodě. A záleží JEN a JEN na rozůčtovateli jak to provede. Důvod proč se tolik rozúčtovatelů zuby nehty brání udělat rozúčtování včetně údajů dle §7/2f já právě tento
    • 1. lze do toho schovat spotřebu některých Vlastníků kteří se na fakturační spotřebě podílí POUZE svým % a to na rozdílu mezi fakturovanou částkou a napočtenou spotřebou
    • 2. rozdíl NAD +40% lze připočíst JEN svým NE-oblíbencům – jak správně uvádíte algoritmus dle §4/3 není stanoven a není zřetelně navázán na §13/7 ZoVB – proto musí dojít k soudu → a to mezi „konečným spotřebitelem“ a SVJ
  • že Vlastníci nemají zájem na stanovení způsobu pro §4/3 – plyne PŘEDEVŠÍM Z JEJICH NEZNALOSTI a také nevůli – protože někdo vydělá, neználci prodělají
    
    
• cit.„…Pokud někdo chce více motivovat k úsporám, jsme ochotni jít zhruba na 9%/°C…“
  • uvedenému postupu k mé smůle OPRAVDU nerozumím: nemohl by jste mi prosím objasnit
    • postup, který nazývate „strmost úhrady“ ?
    • pokud „…parametrem nejsou u Vás hranice…“ jak lze Váš postup transformovat na postup kde „hranice jsou parametr“ – protože JINAK je zjevné, že Vaše rozúčtování bude dle nějaké JINÉ Vyhlášky než 372/2001? Je tedy dle 372 nebo ne ?

lolek

nemohl by jste mi prosím objasnit postup, který nazývate „strmost úhrady“

• z náměru umíme spočítat průměrnou dosahovanou teplotu v konkrétní místnosti
• díky tomu umíme získat rozdíly mezi dosahovanými teplotami
• můžeme stanovit, jaký rozdíl úhrad má být pro teplotní rozdíl 1K
• po spočítání vše zkontrolujeme na -+40%, ale protože se držíme těch teplot, tak ve většině případů je vše v pořádku.

Dle 372/2001Sb §4 odst.3 jsme takto stanovili výpočtovou metodu. Takže vše je v souladu s vyhláškou.

Dodávka tepla do domu podle nás není koupě zboží (dodávka tepla do místnosti otopným tělesem), ale služba na dosažení požadované teploty v místnosti. A pak už se vše odvíjí od těch spočítaných teplot.

Princip systému VIPA byl mnohokrát popsán a dovolím si Vás odkázat na naše články přístupné na našem webu. Obávám se, že podrobnější popis je nad rámec možností této diskuze). Navíc mojí parketou ve firmě je spíše to vlastní zpracování (třeba na čem během jednoho měsíce vytisknout statisíce stránek).

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pokusím se k Vašim výhradám doplnit další možný důvod dodržení limitů u všech bytů (pokojů) při měření firmy Vipa. Jak uvádí pan Patočka, Vipa začíná měřit již od teploty 10º po celé období topné sezóny. Protože každý byt tuto teplotu překračuje, zvedá to náměr všech bytů, tedy i těch, které netopí vůbec. Tím ovšem značně zvedne všechny náměry, takže se poměr mezi největším a nejmenším náměrem sníží a hodnoty náměrů se přiblíží k průměru. Je to snad jejich způsob předcházení odchylkám. Poněkud svérázný a rovnostářský.

Podle mých zkušeností není možno udržet všechny byty uvnitř odchylek ±40º, zvláště po úpravách směřujících k úsporám tepla a to ani při dělení složek nákladů v poměru 50:50. Přispívá k tomu také neochota vlastníků, investovat do přizpůsobení tepelného rozvodu novým podmínkám. VIPA tvrdí, že vychází z teploty místnosti. Největší podíl na ztrátách dobře zateplených bytů má větrání. Při nadměrném větrání neroste teplota místnosti, ale dodaný výkon (který málo souvisí s velikostí místnosti, ale spíše s vnější teplotou), který se na měřidle neprojeví (když „měří“ teplotu místnosti) a nedojde k příslušnému navýšení náměru, a následně ani k překročení limitů.

K násobení náměrů plochou místnosti, místo výkonem tělesa, jsem se již vyjadřoval. Příspěvky pana Patočky moji důvěru k přesnosti a objektivnosti jejich systému měření značně zpochybnily. Buď neříká všechno, nebo argumentuje zmateně, nebo je jejich systém skutečně pochybný.

FrantaF

Odpovím jen v bodech na některé „zavádějící“ informace:

• „tedy i těch, které netopí vůbec“ v centrálně vytápěném objektu neexistuje byt, který by neodebíral teplo vůbec. Možná neodebírá teplo topným tělesem, ale pokud nemá v bytě venkovní teplotu tak teplo odebírá a musí se podílet na jeho úhradě. Jak stanovím podíl tohoto bytu jste sám popsal.
• „Při nadměrném větrání neroste teplota místnosti“ při žádném větrání neroste teplota místnosti. Právě naopak. Zde je důležité jak se nadměrné větrání projeví na vypočítané teplotě místnosti (z teploty zpětného potrubí, tedy místa instalace našich indikátorů) a následně na úhradě.
• „K násobení náměrů plochou místnosti, místo výkonem tělesa, jsem se již vyjadřoval.“ bohužel jsem nepochopil, proč bychom pro získání průměrný hodnoty měli jakkoli pracovat s náměrem.

Proč je plocha důležitá je snad jasné. 1000 dílků v 10m2 by snad mělo mít jinou úhradu než 1000 dílků ve 20m2. Zvláště pokud dílky vlastně představují jen přepočet na teplotu. Tedy pokud mám místnost 10m2 o teplotě 20°C a 20m2 o teplotě 20°C, předpokládám, že při stejném náměru by něměli mít stejnou úhradu.

• „moji důvěru k přesnosti a objektivnosti jejich systému měření značně zpochybnily“ mrzí mě to, ale pokud někdo tvrdí že Poměrové indikátory neměří teplotu místnosti, ale množství tepla předaného radiátorem. tak máme na daný problém zcela odlišný názor.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočko. Připouštím, že byt, který vůbec netopí, odebírá teplo z jiných bytů, takže jeho teplota nepoklesne pod 16 stupňů. Ale při této teplotě se asi dostane pod 40%. Ovšem může teplotu získat jinými zdroji než tělesem. Například, větší počet bydlících, používaná technika, velký televizor, výkonný počítač, lednička, vaření, pečení atd. Před několika lety bych to netvrdil, ale po zkušenostech s tepelnými poměry po důkladném zateplení našeho domu a pronikavým poklesem úniků přes vnější stěny, jsem o tom již přesvědčen. U nezatepleného domu si zase může někdo přitápět. Pak při vaší metodě své teplo dodané navíc platí dvakrát.

Při nadměrném větrání klesá teplota místnosti, ale je odebíráno více tepla, než při stejné teplotě ve stejné řádně nebo vůbec větrané místnosti. Pokud opravdu vycházíte z teploty v místnosti, pak čím víc větrám, tím mám nižší teplotu, tím méně platím a samozřejmě ani nepřekročím 40% ???.

Jádro sporu je v tom, že já považuji jako spravedlivé, „platit“ podle dodaného tepla, které se dá stanovit z teploty tělesa a délky působení. VIPA (podle Vás) měří teplotu (která nemusí být úměrná radiátorem dodanému teplu) a násobí plochou místnosti, která určuje také výši základní složky. Plocha má v důsledku toho rozhodující váhu pro velikost nákladů, takže se od průměru hodnoty nemohou zásadně lišit. Píšete, že nechápete, proč byste pro průměrné hodnoty pracovali s náměrem. Náměr násobený plochou je rozhodující hodnotou pro stanovení nákladů a průměrný náklad je náklad na jednotku plochy. Takže „krát“ i „lomeno“.

O důvěře píši proto, že jsem kdysi našemu výboru firmu VIPA navrhoval na základě článků Ing. Patočky (bylo to před několika léty, takže se ve jménu a titulu mohu mýlit). Můj návrh nepřijali (nevnucoval jsem jej, ale pouze navrhoval. Necháme si zřejmě každý svůj názor. Oba máme na to právo.

FrantaF

Asi vidím základní nepochopení systému VIPA ve větě: VIPA měří teplotu (předpokládám tedy přímé měření teploty místnosti). My sice měříme teplotu, ale zpětného potrubí. Teplotu místnosti z tohoto údaje počítáme. Přímě měření teploty některé Vámi jmenované nevýhody opravdu má (neumí rozlišit zdroj tepla, neumí zohlednit dlouhodobé větrání ve spojení se zapnutým vytápěním…).

Ano systém VIPA je tu jako ta druhá možnost úhrady. Platba podle odebraného tepla by v některých případech mohla být i zajímavá, ale je to vlastně jen způsob výpočtu (práce s náměrem). I VIPA by uměla počítat podle „dodaného tepla“, ale podle nás to není v našich podmínkách „spravedlivé“.

I přes rozepře v názorech děkuji za tuto debatu.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Vyjádření k příspěvku:

„Vložil Petr Patočka, 10. Říjen 2011 – 23:57“

Vážený pane Patočka,

Ve Vašem Výše deklarovaném příspěvku uvádíte:

„My sice měříme teplotu, ale zpětného potrubí.
Teplotu místnosti z tohoto údaje počítáme.
Přímě měření teploty některé Vámi jmenované
nevýhody opravdu má (neumí rozlišit zdroj
tepla, neumí zohlednit dlouhodobé větrání
ve spojení se zapnutým vytápěním…).
Ano systém VIPA je tu jako ta druhá možnost
úhrady.“

Vážený pane Patočka,

ZoVB Vám sdělí „ty pravé nevýhody“, které rezultují ze způsobu Vašeho „rozúčtování tepla“.

(korekce)

ZoVB Vám sdělí „jednu nevýhodu“, která rezultuje ze způsobu Vašeho „rozúčtování tepla“.

Žádný soud tuto metodu neuzná (respektive vyúčtování veškerých služeb bude neplatné)

Vaše obskurní metoda (dopočítávání „teploty“ místnosti – ze zpětného potrubí)

hraničí s pavědou.

Dle názoru ZoVB se mylně domníváte, že „soud“ (Obvodní, Městský, Krajský, Vrchní, Nejvyšší, Ústavní) není schopen rozpoznat „pavědu“.

Vážený pane Petře Patočka,

pouhé rozúčování „tepla“ dodávané do domu nemůže žádnou úsporu přinést (právě toto se nám snažíš namluvit – Patočko).

Rozlišuj mezi „rozúčtováním“ a „úsporou“.

A upusť od „pavědy“.

V Praze, dne 11.10.2011

ZoVB

Vážený pane, je vidět, že se domníváte, že vaše znalosti všech oborů jsou bezbřehé. A prosím ujasněte si zda mi vykáte nebo tykáte.

pouhé rozúčování „tepla“ dodávané do domu nemůže žádnou úsporu přinést je názor absolutně vadný a založený na dokonalé neznalosti situace. Naopak motivace (tedy rozúčtování) je jediný prvek ze všech možných úsporných opatřeních, který vede uživatele k hospodárnému chování a tedy k úsporám nákladů. Poměrové měření tepla obecně, má dokonce z těchto všech možných opatření nejrychlejší návratnost. Již v prvním roce je zde úspora pro každého konkréního uživatele. Zkuste porovnat třeba s návratností zateplení.

Ke zbytku Vašeho příspěvku nemá cenu se vyjadřovat. Jsou to pouhé Vaše domněnky.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Po mě asi nechcete odpověď na titulní otázku, že?

• úplná demontáž vs. přitopení jiným způsobem: úplná demontáž není nejlepší cesta k zásahu do topného systému. To že to je (většinou) protiprávní tu bylo řečeno mockrát. Z pohledu indikátoru se to ale chová naprosto shodně jako úplně uzavřené těleso. Přitopení jiným zdrojem je potřeba promítnou do celkové energetické bilance a dopadu na místo instalace indikátoru. Zkuste juknout na článek: http://www.vipa.cz/…010EaP-1.pdf (stránka 12 Vliv tepelných zisků na náměr indikátorů VIPA a rozúčtování)
• že TOTO platí jen pokud je výrobce měřičů tepelné energie shodný s rozúčtovatelem z toho se dá odvodit, že jedině výrobce indikátorů opravdu ví co indikátor dělá. Zkuste z někoho vypáčit informaci jak vlastně vzniká náměr u dvoučidlového indikátoru.

Alchymii netřeba hledat. To je prostá fyzika. Pokud umím změřit průměrnou teplotu v místě instalace, tak umím zjistit rozdíly mezi jednotlivými místnostmi. A každé teplotě místa instalace odpovídá nějaká teplota místnosti. Jistě platí to při dodržení několika podmínek (třeba správná velikost topného tělesa podle energetické náročnosti konkrétní místnosti), ale to přeci také není problém zajistit.

I naše indikátory pouze integrují teplotu. Sklíčkové možná trochu neprůhledně, ale žádný dvojitý kotoul tam není. A u elektronických se provádí každé 4 minuty změření teploty a z toho se přímo vytváří náměr. Zásadní rozdíl našich elektronických indikátorů je ten, že v zimním období takto měříme již od teploty 10°C. Takže podchytíme i rozdíl mezi třeba 16 a 17°C. Všichni ostatní zde mají nulový náměr, my ne. Berte v potaz to, že indikátory VIPA vznikly před 30 lety a celou dobu kolem nich probíhal odborný výzkum. My nejsme jen „prodejci“ nějakých indikátorů.

Dejte mi libovolný indikátor, nechte mě jej přenastavit podle našich podmínek, dáme jej na zpátečku a uvidíte, že bude měřit podstatně lépe než dosud. I proto nám někteří velcí výrobci (ten největší) nechce indikátory prodat, protože by se mohlo ukázat, že to umíme lépe než říká norma (a oni tvrdí, že to je podle normy nejlepší).

• VIPA-geografické oblasti použijí VIPA-služeb omlouvám se, ale tady nějak nechápu.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Nebylo by jednodušší nabídnout malému SVJ odprodej 50 ks. trubiček a nechat je se vydusit při zpracování vyúčtování? Pro VIPU snad žádný problém. Někdo si holt musí nabít čumák, aby pochopil.

Právě po několikaleté spolupráci s firmou, která nám rozpočítávala náklady jsme přesvědčeni, že jsme si „čumák“ už nabili. Proto vidíme dvě možnosti:

1. zkusit to sami – a hůře nedopadneme – proto sháníme trubičky
2. vyměnit firmu – nabídku p. Patočky jsem již předal výboru. Má konkurenci dalších cca 3 firem

Nyní záleží na výboru, příp. na Shromáždění, které se blíží kvůli jiným bodům, toto může být zařazeno také na program.

Předpokládám, že o nás se ví, že trubičky nepoužíváme, nenabízíme, nedodáváme.

Naše nabídka už zde zazněla a tázající za ni poděkoval.

Kam to pak sklouzlo není úplně dobře k tomuto tématu, ale myslím, že ta debata je zajímavá. Asi měla mít své vlastní téma.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

Pane Patočka, já jen zírám, kam až dospěla diskuze na jednoduchou otázku. Kde lze koupit náhradní trubičky? Teď jen čekám, že nám sdělíte, kolik pak potisknete papíru formátu A4. Nic ve zlém.

Děkuji za odpověď. Pokud jsem to správně pochopil, po konzultaci s firmou a následnou obhlídkou domu (aby bylo vše nastaveno o.k.) moho být tato procenta individuální pro jednotlivé objekty, avšak nepřekročit ±40%.