Pane Patočko. Připouštím, že byt, který vůbec netopí, odebírá teplo z jiných bytů, takže jeho teplota nepoklesne pod 16 stupňů. Ale při této teplotě se asi dostane pod 40%. Ovšem může teplotu získat jinými zdroji než tělesem. Například, větší počet bydlících, používaná technika, velký televizor, výkonný počítač, lednička, vaření, pečení atd. Před několika lety bych to netvrdil, ale po zkušenostech s tepelnými poměry po důkladném zateplení našeho domu a pronikavým poklesem úniků přes vnější stěny, jsem o tom již přesvědčen. U nezatepleného domu si zase může někdo přitápět. Pak při vaší metodě své teplo dodané navíc platí dvakrát.

Při nadměrném větrání klesá teplota místnosti, ale je odebíráno více tepla, než při stejné teplotě ve stejné řádně nebo vůbec větrané místnosti. Pokud opravdu vycházíte z teploty v místnosti, pak čím víc větrám, tím mám nižší teplotu, tím méně platím a samozřejmě ani nepřekročím 40% ???.

Jádro sporu je v tom, že já považuji jako spravedlivé, „platit“ podle dodaného tepla, které se dá stanovit z teploty tělesa a délky působení. VIPA (podle Vás) měří teplotu (která nemusí být úměrná radiátorem dodanému teplu) a násobí plochou místnosti, která určuje také výši základní složky. Plocha má v důsledku toho rozhodující váhu pro velikost nákladů, takže se od průměru hodnoty nemohou zásadně lišit. Píšete, že nechápete, proč byste pro průměrné hodnoty pracovali s náměrem. Náměr násobený plochou je rozhodující hodnotou pro stanovení nákladů a průměrný náklad je náklad na jednotku plochy. Takže „krát“ i „lomeno“.

O důvěře píši proto, že jsem kdysi našemu výboru firmu VIPA navrhoval na základě článků Ing. Patočky (bylo to před několika léty, takže se ve jménu a titulu mohu mýlit). Můj návrh nepřijali (nevnucoval jsem jej, ale pouze navrhoval. Necháme si zřejmě každý svůj názor. Oba máme na to právo.

FrantaF