Pokusím se k Vašim výhradám doplnit další možný důvod dodržení limitů u všech bytů (pokojů) při měření firmy Vipa. Jak uvádí pan Patočka, Vipa začíná měřit již od teploty 10º po celé období topné sezóny. Protože každý byt tuto teplotu překračuje, zvedá to náměr všech bytů, tedy i těch, které netopí vůbec. Tím ovšem značně zvedne všechny náměry, takže se poměr mezi největším a nejmenším náměrem sníží a hodnoty náměrů se přiblíží k průměru. Je to snad jejich způsob předcházení odchylkám. Poněkud svérázný a rovnostářský.

Podle mých zkušeností není možno udržet všechny byty uvnitř odchylek ±40º, zvláště po úpravách směřujících k úsporám tepla a to ani při dělení složek nákladů v poměru 50:50. Přispívá k tomu také neochota vlastníků, investovat do přizpůsobení tepelného rozvodu novým podmínkám. VIPA tvrdí, že vychází z teploty místnosti. Největší podíl na ztrátách dobře zateplených bytů má větrání. Při nadměrném větrání neroste teplota místnosti, ale dodaný výkon (který málo souvisí s velikostí místnosti, ale spíše s vnější teplotou), který se na měřidle neprojeví (když „měří“ teplotu místnosti) a nedojde k příslušnému navýšení náměru, a následně ani k překročení limitů.

K násobení náměrů plochou místnosti, místo výkonem tělesa, jsem se již vyjadřoval. Příspěvky pana Patočky moji důvěru k přesnosti a objektivnosti jejich systému měření značně zpochybnily. Buď neříká všechno, nebo argumentuje zmateně, nebo je jejich systém skutečně pochybný.

FrantaF