• cit.„… Potulných vykladačů zákona se bohužel potulují spousty (nechci být jedním z nich)…“

  • tak předpokládám, že jako zástupce majitele snad máte firemního právníka ne?
    
    

• cit.„…Ale já (a pokud vím tak nejen já) to i po Vašem vysvětlení takto nechápu…“

  • OK. Vlastníkovi (§2/g) resp rozúčtovateli – který opravdu chce – chvíli trvá, než pochopí co znamená „řádné a tedy splatné Vyúčtování“.
    Někdy bohužel pochopí až po správním řízení s ČOI nebo u soudu (26 Cdo 4742/2010)
    
    

• cit.„… je totiž naprosto přebytečný §7 odst.3…“

  • 1. pojem „podklady“ v §7/3 znamená prokázání vstupních údajů – tj. částek fakturovaných od dodavatelů energií. To jsou údaje pro kontrolu §2/2 a §4/4 Vyhlášky 194/2007. To jsou §§ které jednoznačně musí v důsledku konečný spotřebitel dílem zaplatit a proto je oprávněn je také kontrolovat. Ale je zcela obvyklé, že Výbory nekontrolují (a zase uvádím počtem, jen ~8 mě známých případů) právě tyto hodnoty s výmluvou na „kompetenci“ rozúčtovatele.

    U nás byla dodávka TEPla dodaná mimo topnou sezónu byla i kolem 70–90 GJ což je průměrná jedno-měsíční spotřeba – bez dohody bez doložení oprávněnosti. Nikdo (tedy Výbor) to ale nerozporoval – smůla. Vlastníci to zaplatili – co oko nevidí to kapsu netíží.

  • 2. pojem „způsob rozúčtování“ znamená usnesený algoritmus pro §4/3 protože ten určí jak se spoluvlastníci MUSÍ PODĚLIT o náklad těch, kteří svým chováním (i při vyvážené soustavě) ZÁMĚRNĚ ZPŮSOBUJÍ náklady nad +40% – tedy KRADOU. Hodnoty ±40% jsou i podle Metodického pokynu MMR ochranou jen pro TY konečné spotřebitele kteří službu odebírají řádně.
    
    BOHUŽEL je realita, že v SVJ algoritmus pro §4/3 usnesen není a je necháno zcela na libovůli rozúčovatele jak to provede.

    U nás bylo realitou, že náklady pod –40% byly srovnány na –40% a náklady nad +40% se „vylily“ na spoluvlastníky zcela bez smyslu – a bez ohledu na §13/7 ZoVB. Protože také nebyla vůle uvádět údaje dle §7/2f jak ukládá Vyhláška – nemohli na to postižení ani přijít.

  • 3. znova opakuji že je irelevantní kde je co k nahlédnutí když Vyhláška jasně ukládá kde se mám tyto informace dovědět – a pokud Vyúčtování (§2/f) dodáváte Vy jako externí rozúčtovatel pak i Vy máte odpovědnost za správnost (o čem by Vás zjevně přesvědčilo až správní řízení s ČOI – mám osobně vyzkoušeno). Ale máte pravdu v tom, že je to výhradní odpovědnost Vlastníka (§2/g) – která ale může být přenesena smlouvou na rozúčtovatele. Já nemám nic proti fy VIPA a rozumím že děláte co chce „zákazník“ (Vlastník (§2/g)) ale chce to opravdu, nebo dá většinou bez dalšího na to, co mu poskytne smluvní rozúčtovatel ??
    
    

• cit.„…jak reálně vznikají špatné náměry…“

  • náměry nejsou špatné nebo dobré – prostě jsou. Nesmí se před nimi strkat hlava do písku.
    
    Jak jste sám uvedl: Vaše metody jsou založeny na předpokladu cit.„…Pokud jsou tyto teploty v rozsahu 15°C – 25°C nemůže rozúčtování překročit dané meze…“ – až dokážete technicky tento předpoklad vynutit, tak teprve můžeme teoretizovat o tom co je či není fyzikálně možné.

lolek