Kdo platí odměny výboru

Pane Martine,
Váš případ je velmi jednoduchý. Podejte ihned reklamaci vyúčtování a neplaťte žádný doplatek, dokud nedostanete vyúčtování bezchybné. Náklad na činnost statutárního orgánu včetně odměn a zdravotní daně je samozřejmě nákladem na správu domu, nikoliv službou. V tomto vláknu je to uvedeno vícekrát a zcela jasně.

Mimochodem, ve Vašem SVJ nemáte žádný "fond oprav", tedy prosím neuvádějte nás i sebe samého v omyl.

Příjem z reklamy je příjmem jednotlivých vlastníků jednotek a s rozpočtem SVJ nemá nic společného.

lake

Dobry den pane Lake, dekuji Vam za odpoved. Reklamaci jsem jiz podal a zaroven tam mame i nedostatky tykajici se vyuctovani tepla, TUV a SV a zadal jsem po firme, co nam dela vyuctovani polohove koeficienty, naklady na vytapeni jednotlivych bytu, pocty osob nahlasenych v bytech, naklady na vytapeni jednotlivych bytu… a odpovedeli mi, ze je vse v poradku, ze koeficienty prevzali od firmy, co to delala predtim a ze naklady na vytapeni jednotlivych bytu mi mohou poskytnout pouze za predpokladu, ze s tim vybor spolecenstvi bude souhlasit, tak jim budu znova psat dopis a vse zadat znova a nic zatim platit nebudu. dekuji a preji hezky den Martin K

Pane Martine,

pro jistotu podotýkám, že reklamace a jakékoliv požadavky na předložení podkladů uplatňuje konečný spotřebitel vůči SVJ, pokud ve vyúčtování nebo v usnesení shromáždění nemáte uveden jiný postup nebo jinou osobu, na kterou se máte obracet.

• Neobdrží-li SVJ od Vás reklamaci, řeknou Vám po třech týdnech, že reklamační lhůta již uplynula. 
  
• Správní firma Vám k tomu pak sdělí, že není oprávněna přijímat reklamace přímo od vlastníků jednotek, nýbrž pouze provádí rozúčtování a vyúčtování pro SVJ a s Vámi není v žádném právním vztahu (což je všechno pravda pravdoucí).

lake

Pane Lake, vyuctovani sluzeb za obdobi 2010 jsem obdrzel od firmy, ktera se nam stara o spravu domu (je za to placena) a tudiz i rozesila dane vyuctovani. Poslal jsem jim ho doporucene na jejich adresu a na zaklade toho se mnou komunikuji po emailu. Jen podotykam, ze vloni i predloni jsem podal reklamaci touto cestou take, lec bohuzel bez odpovedi… ted jsem priznam trosku zmaten, zda-li jsem postupoval spravne, nebo zda-li jsem mel dopis spise poslat SVJ? A SVJ = predseda SVJ? Moc dekuji Martin K

Pane Martine,
napsal jsem to přece srozumitelně. Že Vám vyúčtování poslala jakási firma je bezvýznamné. Ptejte se s kým jste Vy osobně v právním vztahu a jaká jsou ve Vašem SVJ pravidla pro reklamace vyúčtování. To jediné je důležité.

SVJ není předseda SVJ. SVJ je SVJ. Právnická osoba zapsaná v rejstříku SVJ. Doručovací adresou právnických osob je adresa jejich sídla.

lake

jo vono je to těžký, když člen svj neví co je svj. Kdoví pak jak je to s tím vyúčtováním. Patrně to bude jinak

clen svj samozrejme vi, co je svj a s tim vyuctovanim to patrne v poradku nebude, kdyz mame narust o 15000Kc…nicmene mne bohuzel nenapadlo, ze se reklamace patrne podava na jinou adresu (tudiz jinam, tedy SVJ), nez ze ktere mi prisel dopis s danym vyuctovanim (spravcovska firma). Ve stanovanch SVJ nemame o tom, kam podavat reklamace vyuctovani ani zminku. Jen mi neni stale jasne kam ci spise tedy komu ze SVJ mam presne napsat reklamaci. dekuji a omlouvam se za neznalosti v teto oblasti, nicmene jsem si myslel, ze prave tento portal pomaha lidem, kteri jsou na tom podobne jako ja…Dekuji Martin K.

Je potřeba zjistit jaký způsob přispívání na odměny byl odhlasován nebo dohodnut. Členové výboru si přispívají na odměny v případě, že jsou tyto odměny rozpočítány podle velikosti spoluvlastnických podílů. Záleží na odhlasované, dohodnuté variantě. To je potřeba nejdřív zjistit.

Odpověď na úvodní dotaz "kdo platí odměny výboru" je jednoduchá: Platí je SVJ - právnická osoba.

Leni nemá pravdu. Tazatelka jasně píše, že položka "odměny členů výboru" je zařazena pod zálohy na správu domu (a tak to má být).
Náklady na správu domu snášejí jednotliví vlastníci jednotek podle svých spoluvlastnických podílů (§ 15 odst. 1 ZoVB).
Z toho je zřejmé, že zálohy na správu platí všichni, bez ohledu na to, k jakému účelu se použijí.

Teoreticky je možná dohoda všech o jiném způsobu přispívání, ale o její existenci by tazatelka přece musela vědět.

lake

Vyjádření k názoru:

„Z toho je zřejmé, že zálohy na správu platí
všichni, bez ohledu na to, k jakému účelu se
použijí.“

Dle mého názoru určuje účel použití záloh složených vlastníkem jednotky pouze tento vlastník a správce cizího majetku -společenství- tuto vůli nemůže ovlivnit. A to bez ohledu na tu skutečnost, zda se ostatní vlastníci jednotek v konkrétním domě usnesou odchylně.

ZoVB

sice se v tom moc nevyznám, ale výši záloh určuje shromáždění, toto usnesení je závazné pro všechny členy SVJ, a platbu je „účetně“ možné použít na nejstarší závazky ?? prakticky – pokud se vlastník usnese (sám se sebou) a napíše výboru, že nebude platit zálohy na výtah, protože chodí pěšky. tak se jeho platba nesmí používat na platby společenství za údržbu výtahu ??

Pane Jaroslave, netrapte se názory ZOVB. Pokud vlastník tvrdí, že chodí pěšky, utužuje si zdraví, ale na platby za užívání výtahu by to vliv mít nemělo. Pouze v případě, že byste si na shromáždění odhlasovali jiná pravidla, budou se platby řídit podle nich. Obvykle se neplatí za užívání výtahu v bytech v přízemí a 1.NP. Co se týče údržby, jde o to, zda se zahrnuje do provozu výtahu. Pokud ano, platí výše napsané.

Výtah je společnou částí domu a výstavba výtahu, nebo některé velké opravy se platí ze záloh na správu a údržbu. Tam přispívají všichni podle majetkových podílů. Pokud zase neodhlasujete něco jiného.

Jirka

Jaroslave, to co uvádíte by způsobilo chaos. Ale pan zovb tvrdí, že na to má rozsudky soudů. Určitě je poskytne, aby svůj jinak těžko pochopitelný názor, něčím podpořil.

Co píše pan "zovb" je samozřejmě naprostý nesmysl. Plete si SVJ se sdružením osob bez právní subjektivity.

Složená záloha je majetkem SVJ. Pouze společenství rozhodne jak s ní naloží. Je nemyslitelné, aby SVJ uhradilo nižší splátku úvěru bance, nebo svévolně ponížilo platbu za vedení účetnictví jen proto, že pan Rozumbrada "zovb" se rozhodl zaplatit v některém měsíci méně na zálohách.

Existují výjimečné situace, kdy SVJ pouze zprostředkuje platby předepsané přímo jednotlivým vlastníkům (např. úhrada za odpad v některých obcích); o takový případ se však zde nejedná.

lake

Pouze shromáždění rozhodne jak se nakládá se zálohami. Složená záloha není majetkem SVJ, ale majetkem jeho členů. To jsou zase jenom účetní finty .

Pokud vlastník jednotky:

1. vypracuje „předpis“ záloh, které hodlá na účet společenství skládat,
2. tento svůj „předpis“ doručí tomuto společenství,

tak potom vyúčtování těchto záloh (kupříkladu „služeb“) můsí být provedeno ze záloh tímto vlastníkem skutečně složených, a nikoliv ze záloh společenstvím předepsaných (byť by předepsaných na základě usnesení vlastníků).

Pokud společenství vypracuje vyúčtování služeb ze záloh „společenstvím předepsaných“ -a nikoliv vlastníkem skutečně složených- tak takové vyúčtování není řádné, není splatné a eventuální nedoplatek z takového virtuálního vyúčtování není soudní cestou vymahatelný.

Jak mohl lake postřehnout, v tomto vyjádření ZoVB úmyslně neuvádí, že se jedná o jeho názor. A to proto, že tento názor sdílí i Nejvyšší soud České republiky a tento názor je dokonce v souladu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, č. 372/2001 Sb.

ZoVB ve vyjměčných případech zastupuje vlastníky jednotke v řízeních vedených u soudů různých instancí v ČR.

ZoVB byl přítomen vyhlášení mnoha rozsudků (prvoinstanční soud, odvolací soud), kdy byly zamítnuty žaloby proto, že vyúčtování bylo vypracováno ze záloh předepsaných a nikoliv skutečně složených.

Konkrétně v číslech uvedeno:

4 x odvolací soud

5 x prvoinstanční soud

1 x vzal žalobce žalobu zpět

Je s podivem, že lake obhajuje následující situaci:

Společenství zasílalo po dobu mnoha let vlastníku jednotky vyúčtování,
dle kterých vznikal tomuto vlastníku jednotek přeplatek (za dobu 7 let
přeplatek v celkové výši cca. 20.000,– Kč).

Tetno vlastník avšak žádné zálohy na „služby“ neskládal.

Soud v souladu s ustálenou judikaturou žalobu zamítl s tím, že vyúčtování není řádné, a že žaloba je předčasná a bezdůvodná.

Bezdůvodná v tom smyslu, že vlastníku vznikl přeplatek – není se tedy čeho domáhat.

A předčasná v tom smylsu, že společenství nevypracovalo vyúčtování nové, řádné, a tedy teprve splatné, aby se vlastník jednotky dozvědel, kolik je dlužen.

Lake může bezpochyby zastávat ten názor, že ZoVB „píše naprostý nesmysl“. Názor ZoVB není podstatný. Podstatný je názor Nejvyššího soudu ČŘ, jeho názory jsou konzistentní, téměř neměnné, výjměčně jsou „překonané“ rozhodnutím Ústavního soudu.

Jelikož NS ČŘ je vrcholem pyramidy obecných soudů, názory „pod ním“, tedy názory nižších soudů, nejsou signifikantní.

Dle mého názoru, příspěvek Vložil lake, 2. Únor 2011 – 8:01, by nehmohl změnu názoru Nejvyššího soud ČR přivodit a to z toho důvodu, že tento názor není vůbec přezkoumatelný (není nijak odůvodněn).

Citace, Vložil lake, 2. Únor 2011 – 8:01:

„Co píše pan „zovb“ je samozřejmě naprostý nesmysl. Plete si SVJ se
sdružením osob bez právní subjektivity. Složená záloha je majetkem
SVJ. Pouze společenství rozhodne jak s ní naloží.“

ZoVB

Pane ZOVB. Zvolil jste si velmi „vhodný“ nick, takže mám problém pochpit, kdy pojmem ZOVB myslíte sebe a kdy Zákon. Výbor ve vámi uváděném případě postupoval nesmyslně, když na jedné straně prováděl vyúčtování a vykazoval přeplatky a na druhé straně požadoval zaplacení dluhů. To však na dotaz tazatele nemá vliv. Výši záloh určuje shromáždění a o jejich užití rozhoduje výbor nebo shromáždění, podle kompetencí daných stanovami.

Jirka

Pokud se nadále domíváte, že můžete měnit účel záloh určených vlastníkem, tak potom nebudete ve sporech s takovým vlastníkem úspěšní.

Je naivní se domnívat, že by soudy nižší instance postupovaly v rozpru s judikaturou NS, pokud na ni odkážete.

Nezaznamenal jsem, že by soudy v ČR prosazovaly libovůli v rozhodování tak, jak si ji představujete.

ZoVB

to je přece v pravomoci shromáždění, a člen toto rozhodnutí musí respektovat, nebo soudně napadnout ??

Odvoláváte se na judikáty NS ČR. Můžete poskytnout jejich sp.zn.?

Děkuji

Hezký den!

Pavel

NS 26 Cdo 2471/2007, ze dne 24. června 2009

Otázka, jaké důsledky má neuvedení shora uvedených
náležitostí ve vyúčtování, již byla rozhodovací praxí
dovolacího soudu vyřešena.
Podle ustálené judikatury je podmínkou splatnosti
nedoplatku za služby, že vyúčtování bylo řádně (tj. v
souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce
s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s
příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s
(řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za
plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za
dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a
vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího
z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny
předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena
provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající
některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu
v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé
vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby
se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové
úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.
Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně,
není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik
platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování
je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm
uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka
splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic
změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné)
vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat –
číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly
původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde
totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní
vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako
vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost
nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku)
řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy
provedeného, vyúčtování (srov. stanovisko Nejvyššího
soudu ČSR ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80,
uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, ročník 1983, nebo rozsudek Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 9. února 1968, sp.zn. 7 Co 598/67,
uveřejněný pod č. 15 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, ročník 1969, a dále rozsudek Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 26. listopadu 2003,
sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněný pod C 2170 v sešitě
č. 27 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu;
zbývá dodat, že vzhledem k závěrům, které dovolací soud v
této věci učinil, je naposledy citované rozhodnutí
využitelné i pro projednávanou věc, a to bez ohledu na
to, že ve věci sp. zn. 21 Cdo 803/2002 bylo předmětem
dovolacího přezkumu pouze posouzení otázky příslušenství
pohledávky). K tomuto výkladu se přiklonil Nejvyšší soud
též v usnesení ze dne 9. 3. 2005, sp. zn.
26 Cdo 1742/2005, jež se týkalo aplikace § 10 odst.
2 vyhlášky č. 245/1995 Sb. pro vyúčtování plnění právě
poskytnutá v kalendářním období roku 2000 a roku 2001. Z
uvedeného vyplývá, že odvolací soud posoudil otázku
předloženou k dovolacímu přezkumu v souladu s ustálenou
soudní praxí. Dovolatelům nelze přisvědčit ani v tom, že
nastala splatnost dalších plnění (vodného a stočného a
osvětlení společných prostor v domě – viz § 3 odst. 6
písm. d/ vyhl. č. 176/1993 Sb.). I v těchto případech ale
nemohla být pohledávka z vyúčtování splatnou dříve, než
byl nájemce seznámen s rozvrhem nákladů, aby „věděl,
kolik je dlužen“ (srov. odůvodnění usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 19. 10. 1973, sp. zn. 9 Co 651/73,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod
poř. č. 68 civ., ročník 1974, sešit 9 týkající se vodného
a stočného a totéž lze vztáhnout i na vyúčtování
osvětlení společných prostor domu)."

ZoVB

Pan ‚zovb‘ nejen že píše nesrozumitelné příspěvky, ale hlavně jsou off topic (mimo mísu). Zde se nediskutuje o vyúčtování záloh ani o jejich vymáhání, nýbrž o jejich placení.

Navíc se pan ZoVB podepisuje ‚ZoVB‘.

Jen tak dál. Pane ZoVB, tipuji, že se ve skutečnosti jmenujete Napoleon, ale domníváte se, že jste zákon o vlastnictví bytů. Dá se to léčit.

lake

1.Společenství si určí úhrn záloh

2.Jeden vlastník sdělí společenství, jaké zálohy a za jakým účelem
bude tyto zálohy skládat

3.Pokud uplyne zůčtovací období, musí společenství zálohy složené
vlastníkem (byť by odlišné od předpisu) akceptovat – co do výše a
co do účelu

4.Pokud tak neučiní, vypracuje tedy pouze virtuální vyúčtování,
nemůže se ničeho po tomto vlastníku domáhat.

Z předešlého jednoznačně plyne, že po uplynutí zůčtovacího období se společenství nemůže domáhat původně odsouhlasených zá­loh.

Aby jste donutil vlastníka skládat předepsané zálohy (na služby, od ledna), muselo by dojít k rozhodnutí soudu do 31.12. kalendářního roku (včetně odvolání).

Po uplynutí zůčtovacího období ztrácí zálohování smysl a je nevymahatelné.

Pokud dojde k rozhodnutí v červnu (žaloba podaná v lednu), potom bude vlastník odsouzen doplatit zálohy od ledna do června. Pokud vlastník v srpnu určí opět zálohy odlišně, budete muset jeho zálohy akceptovat, nebo podat žalobu novou v naději, že bude vyřízena do 31.12.¨ téhož roku.

Proto nadále tvrdím, že nelze přejít, pokud úhrn záloh určí vlastník odlišně od usnesení shromáždění.

Po uplynutí zůčtovacího období bude platit to, jaké zálohy a jaký účel záloh určil vlastník a nikoliv společenství usnesením.

A toto je ta odlišnost oproti Vašemu názoru, kdy tvrdíte, v rozporu s ustálenou judikaturou, že

„Z toho je zřejmé, že zálohy na správu platí všichni, bez ohledu na to,
k jakému účelu se použijí.“

Tento váš názor je vadný.

ZoVB

Pane zákone o vlastnictví bytů,

snad si (kromě svého jména) pletete i zálohy na správu se zálohami na služby.

Zálohy na správu obsahují i "spoření" na výdaje následujících období. Takže vymáhat nedoplatek lze velmi pohodlně.

I v případě, kdy půjde o krátkodobou zálohu na správu, bude vyúčtování probíhat tak, že se vlastníkovi připočte k tíži ještě zákonný úrok z prodlení od okamžiku splatnosti částky do dne vyúčtování. Zřejmě nevíte, že existuje promlčecí lhůta, která se staví okamžikem, kdy započalo soudní vymáhání. Času je dost, nevymýšlejte si neexistující překážky.

Soudními pokusy různých zmatených amatérů zde laskavě neargumentujte, nemá to jakýkoliv rozumný smysl. A neargumentujte "ustálenou judikaturou", jestliže nedokážete dát ani jedno číslo relevantního rozsudku NS nebo ÚS.

lake

Pan ZOVB zde uvádí nějaké prastaré judikáty, které byly přijaty většinou před 1.7.2000, tj. před vznikem prvních SVJ, která mají zcela jinou právní úpravu než může být citovaná v těch prehistorických judikátech.

Pozdější judikáty si přečtu, ale patrně nebudou dopadat na SVJ.

Pokud zde nebude uvedeno několik judikátů NS přímo k SVJ tak není důvod zpochybňovat ustálenou praxi. Tvrzení, že si v SVJ každý rozhodne na co bude posílat peníze je zcela mimo zaběhlou praxi a zřejmě i zcela mimo ZOVB (myšleno zákon, nikoli přispěvatele ZOVB).

na základě čeho ?? určí vlastník výši záloh ?? toto je podle zákona v pravomoci shromáždění vlastníků – takže pokud mi nějaký vlastník oznámí, že si stanovuje svoji výši záloh, je to blábol, protože k tomu není ze zákona zmocněn viz zákon § 15

(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.

Já jako výbor, jsem povinnen vymáhat rozdíl mezi částkou kterou si určil vlastník a tou, kterou platí vlastník – jinak se dostávám do problému (jako výbor, protože je to moje povinnost) a vlastník tám narušuje činnost společenstva – minimálně musím navýšit o dllužnou částku zálohy ostatním majitelům.

Pane Jaroslave,

mám pocit, že je to marné. JuDr. ZOVB buď studoval alespoň 14 dnů v Plzni, nebo si z nás dělá srandu. Blbé je, že řada lidí tu hledá zkušenosti a přečtou si i ty jeho nesmysly. Jirka

takže když se na to ještě podívám z jiného úhlu, máte pravdu, po zůčtování nemohu vymáhat nezaplacené zálohy, ale jsem povinne vymáhat sankční úrok z nich – podle shromáždění byl povinnen platit ve výši a k datumu.

pokud provedu vyúčtování domu – v souladu s platnou legislativou a podle mustru odsouhlaseného shromážděním – mám řádné vyúčtování, proti němu započtu zaplacené zálohy – mám nedoplatek, který je splatný, je jedno, jestli na řádce jedna mám minus, protože platil méně a na řádce dvě plus, protože byla mírná zima – na konci je číslo, které je na faktuře a je splatné.

Vámi požadovanou judikaturu NS ČR vám doložím, přesto se domnívám, že
musí být naprosto zřejmé, že vyúčtování musí být provedeno ze záloh
skutečně složených – jinak by nemohl vzniknout nárok z vyúčtování.

A samotná žaloba „o zálohy“ má v praxi pramalou šanci na úspěch,

PROTOŽE NÁROK NA ZAPLACENÍ ZÁLOH JE HMOTNĚPRÁVNÍM NÁROKEM ODLIŠNÝM
OD NÁROKU NA PLNĚNÍ Z VYÚČTOVÁNÍ (VZNIK SKUTEČNÝCH NÁKLADŮ)
A VZNIKEM NÁROKU Z VYÚČTOVÁNÍ ZANIKÁ NÁROK NA PLNĚNÍ Z TITULU ZÁLOH,
NBUDE POVINNOSTÍ SOUDU POSKYTOVAT POTENCIÁLNÍMU ŽALOBCI POUČENÍ O
ROZDÍLNOSTI TĚCHTO HMOTNĚPRÁVNÍCH NÁROKŮ.

ZoVB

pokud jsme vymáhali dluh na platbách spoluvlastníka, sankční úrok jsme počítali dle stanov a to pro každou nezaplacenou zálohu !!!! separátně, plus dluh z vyúčtování plus úroky z vyúčtování. a soud s tím neměl žádný problém – tedy nezaplacené zálohy uznává soud jako standardní pohledávku !! (4 x zkušenost u soudu v Praze.

K příspěvku: Vložil Jaroslav Jaroslav (bez ověření), 2. Únor 2011 – 11:14

Nelze opravdu vyloučit (a bude to dokonce i častý případ), že vaše společenství bylo uspešné přesto, že Váš uspěch je v roporu s judikaturou.

Je skoro nadbytečné vyjmenovávat různé příčiny tohoto stavu:

1.žalovaný se nedostavil k prvnímu jednání – rozsudek pro změškání
(nebylo zkoumáno odůvodnnění žaloby)

2.žalovaný nebyl schopen uchopit svoje vlastnická práva

3.zástupce žalovaného disponoval pouze nízkým právním vědomím

…

ZoVB

Pokud existuje dluh a žalující jej doloží, tak má reálnou šanci uspět. Vy tu operujete případem, kdy SVJ vykazovalo v účetnictví přeplatek a chtělo vysoudit zaplacení dluhu. V tom případě pochopitelně nemělo šanci. Tento případ se tady snažíte uplatnit v dalších případech, které jsou ale o něčem úplně jiném.

Jirka

Složená záloha není majetkem SVJ. Složená záloha je majetkem členů tvořících SVJ. Jsem členem SVJ. Moje peníze, které odešlu dle předpisu na účet SVJ jsou pořád mými penězi. Nejsou penězi žádného SVJ. člen SVJ

Pane 'šlen SVJ',

sice jste členem SVJ, ale ve finančních tocích se zřejmě nevyznáte. I Vy si pletete SVJ se sdružením osob bez právní subjektivity. Přijaté zálohy jsou majetkem SVJ. Jejich přijetím zároveň vzniká ve stejné výši závazek SVJ (právnické osoby) vůči vlastníkovi jednotky. Jde tedy o dvojici vzájemně propjených (synallagmatických) vztahů. Přečtěte si § 15 odst. 4 ZoVB.

Kdyby tomu bylo jak píšete Vy, nemohlo by SVJ svým jménem vymáhat placení záloh (§ 9a odst. 3 ZoVB), ani by podnikající vlastníci jednotek nemohli zaplacenou zálohu uvádět jako daňově uznatelný výdaj ve svých daňových přiznáních.

lake

lake, nepleťte tady diskutující. Přijaté zálohy v žádném případě nejsou majetkem SVJ !!!! Přijaté zálohy jsou pouze závazkem SVJ vůči vlastníkům jednotek, tedy členům SVJ, tak jak jste dále uvedl. Složené zálohy jsou tedy jednoznačně majetkem členů SVJ, kteří je jako zálohu poskytli.

SVJ má závazky vůči dodavatelům – jako vlastník nemáte smlouvu na údržbu výtahu, tu má SVJ, a SVJ ji musí platit. Zrovna tak nemáte smlouvu s vodárnamu, s rozvodnými závody na elektřinu společných prostor. atd. a dodavatelům se musí platit měsíčně a vyúčtování se dělá ročně .

Jirko, asi nemáte ekonomické vzdělání. Já složím SVJ 1000 Kč, které jsou stále moje (podle Vaší teorie). Společenství vznikne závazek 1000 Kč. Já budu chtít, aby mi ten závazek zaplatili, dostanu 1000 Kč. A zároveň si řeknu o těch 1000 Kč, protože ty jsou stále moje (podle Vaší teorie). To je perpetum mobile na peníze!!

Pokud vy máte ekonomické vzdělání, tak asi získané v Plzni, ne? Dle vašeho příspěvku by jste chtěl po SVJ 1000,– dvakrát!!! A to je asi nesmysl, že?!

Anonymouss, právě že ekonomické vzdělání mám. Chtěl jsem ukázat, že Jirka UN tu šíří bludy. Pokud má někdo závazek, tak by ho měl splatit. A z čeho, když peníze složené členy SVJ na účet SVJ nejsou podle Jirky a dalších „odborníků“ v majetku SVJ? No z něčeho, co je v jeho majetku. A to je ten nesmysl, co někteří asi nikdy nepochopí. Ale proti hlouposti je třeba bojovat, i když se s ní nedá vyhrát. :-))

Pane Jirko UN,

to co uvádíte je právní a ekonomický nesmysl.

Lake má pravdu. Stačí prohledat historii na tomto webu. Mnohokrát se to tu řešilo.

Hezký den!

Pavel

Vážený, zkouším se nad Vaším názorem zamyslet z praktické stránky. Znamenalo by to, že každý vlastník spolu s platbou zálohy vyplní formulář, kde uvede, k čemu má nebo může být jeho záloha použita. Někdo to eviduje a vyhodnocuje. To by snad chtělo celé ministerstvo a stejně byste záhy dospěli k neřešitelným situacím. Naštěstí tomu tak není.

Jirka

Vyjádření k názoru Vložil Krupp, 2. Únor 2011 – 7:18

V tomto názoru se podivujete nad tím, že vyúčtování má být provedeno ze záloh skutečně složených. Na svoji obranu stavíte, že pro vypracování takového vyúčtování by bylo zapotřebí celé ministerstvo s tím, že by se záhy dospělo k neřešitelným situacím. V závěru sám sebe ujišťujete, že tak tomu není. Váš příspěvek byl nadepsán Zkuste se zamyslet.

Dle mého názoru by ani Vaše vyjádření nemohlo přivodit změnu názoru Nejvyššího soudu ČR. To co obhajujete, je totiž naprosto absurdní. Obhajujete totiž -aniž by jste si to řádně uvědomoval- virtuální vyúčtování.

ZoVB