Fond oprav = příspěvek na správu = dlouhodobá záloha
Prosím o radu někoho, kdo rozumí pojmům fond oprav, zálohy a příspěvky na správu na domu, mám v předpise záloh položku fond oprav, ptám se účetní, která mi předpis zaslala, co to je, poslala mi odpověď v tomto znění, jsem z toho jelen. Rozumíte tomu prosím někdo?
"Ad příspěvky, FO, dlouhodobá záloha:
Nejprve je, prosím, potřeba si uvědomit, že je nutno rozlišovat účetní a správní rovinu.
Z účetního hlediska je „fond oprav“ samozřejmě vykazován jako dlouhodobá záloha.
Z hlediska správy nemovitostí se domnívám, že označení příspěvek na správu domu a pozemku je správný a je v souladu se stanovami, které máte zveřejněny v rejstříku – viz. stanovy Čl. XVII. Odst. 1. – 3, kde je fond oprav jednoznačně nazýván příspěvkem na správu domu a pozemku."(Bývalé vzorové stanovy, ale o fondu oprav tam není ani slovo)
Odůvodnění tohoto názvu mohu také opřít např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 CDO 2038/2008, které se domnívám, že je Vám známo, protože ve své době bylo dosti průlomové.
Cituji: “..Je též třeba rozlišovat příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku (§ 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů) od předem určených finančních prostředků, které vlastníci jednotek skládají jako zálohu (kterou je ovšem třeba dodatečně vyúčtovat) k účelu uvedenému v § 15 odst. 1 zákona. Ze znění zákona jasně vyplývá, že příspěvek na náklady spojené se správou domu a pozemku nesou vlastníci jednotek poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2), nedohodnou-li se jinak. Jde o dispozitivní ustanovení, jehož aplikaci může vyloučit jen shodná vůle všech vlastníků jednotek…“
Pokud si přejete mít v poznámce na evidenčním listu záloh uvedeno, místo příspěvek na správu domu a pozemku slovní spojení dlouhodobá záloha na správu domu a pozemku, či dle zápisu ze shromáždění dokonce příspěvek do dlouhodobých záloh, nemám problém Vám to přepsat. Dejte mi když tak vědět. Ovšem nic to nemění na skutečnosti, že podstata téhle věci je zcela v pořádku, stejně jako způsob jakým o tom účtujeme.
Dále co se týče vyúčtování „fondu oprav.“ Jak jistě víte, o povinnosti vyúčtování FO se vedou již několik let rozsáhlé diskuse a ze zkušenosti Vám mohu říct, že většina velkých správních firem typu LBD, SBD, First, IKON apod. vyúčtování FO vůbec nezahrnují do vyúčtování záloh na služby. Nicméně my toto děláme a za nás jej jako součást vyúčtování roku 2013 dostanete. Samozřejmě, že v souladu s ZOVB ale „FO“ nepodléhá vypořádání (dle stanov čl. XVII, odst. 3). Ohledně předchozích období se prosím obraťte na … či výbor. Označení „fond“ v přepisu záloh značí to, že právě nedojde k vypořádání této položky. Toto je nastaveno dodavatelem správního softwaru a pokud by se pojem nastavil jako záloha, došlo by nejen k vyúčtování, ale také k vypořádání.
Nicméně mi dovolte ještě drobnou poznámku. Jak píšete, v zápisu ze shromáždění si FO nazýváte příspěvek do dlouhodobých záloh, což se domnívám, že je jakýsi minimálně neobvyklý mezikrok mezi pojmy DZnSDaP a příspěvek na správu domu a pozemku (které se oba pro FO používají) a přitom sám dále uvádíte, že od příspěvku neočekáváte, že Vám bude vyúčtován…"
Konec citace.
Pane LAKE, co Vy na to? Rozumíte mojí účetní, co mi chce říct? Já jsem z toho vážně zmaten.
jde o to, ze na tomto foru ani v legislative se asi bohuzel nikde nenajde, ze mesicni prispevky (na udrzbu, provoz, spravu,..) se musi nebo doporucuji rocne, kvatalne nebo nejak vyuctovavat vlastniku jednotky.
Kdyby to bylo zakonem predepsano, tak by to vlastniku-platci mesicnich prispevku ztrasparentnilo hospodareni SVJ.
Zakonna povinost je aby svj vyuctovalo pouze sluzby v terminu.
Existuji tzv. transperentni bankovni ucty pro organizace a nektera SVJ je vyuzivaji. Vsechno je proste o vuli vedeni SVJ.
Pane Anonyme níže v příspěvku uvádite:
„A aby toho nebylo málo, tak se z „dlouhodobé zálohy“ hradí technické zhodnocení domu, ačkoli jsme SVJ(2000).“
Pan lake k tomu dodává: „Pokud dobrovolně hradíte dlouhodobé zálohy na technické zhodnocení domu, je to pouze vaše vlastní rozhodnutí. Nemáte přece takovou zákonnou povinnost.“
A co říkáte na tuto část odůvodnění z Rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 4294/2011, ze dne 2.4.2014:
„Předně Nejvyšší soud podotýká, že – jak plyne z ustanovení § 9 odst. 1 věty první zákona o vlastnictví bytů – zahrnuje pojem „správa domu“, užitý v § 15 odst. 1 téhož zákona, taktéž opravy společných částí domu. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že náklady na zateplení fasády představují náklady spojené se správou domu a pozemku, jež vlastníci jednotek nesou – neurčí-li jejich dohoda jinak – poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů.“
Víte o nějakém jiném judikátu, podle kterého by na rozdíl od citované části uvedeného judikátu „správa domu“ dle § 15 odst. 1 nezahrnovala technické zhodnocení domu?
Pane Vítku,
zdá se, že rozšířený senát Nejvyššího soudu nebyl schopen rozpoznat co je to oprava a co technické zhodnocení majetku. Jde o záležitost, která je dávno vyřešena v praxi všech Finančních úřadů v ČR. Zeptejte se kteréhokoliv daňaře, nebo podnikatele. Samozřejmě k této věci existuje konstantní judikatura, namátkou:
- rozsudek NSS ze dne 7. 5. 2008, čj. 9 Afs 141/2007–83
- rozsudek NSS ze dne 27. dubna 2012, č.j. 8 Afs 4/2012
Soudci NSS vědí přesně jaký je význam oněch pojmů z oblasti daňové a účetní. A dokázali to také řádně a přiléhavě zdůvodnit v judikátech. Psal jsem o tom před dvěma lety zde: http://www.portalsvj.cz/…-neni-oprava.
Tvrzení NS ve světle těchto judikátů neobstojí. Nicméně jistě Vám neušlo, že předmětem rozsudku NS vůbec nebyla ta okolnost, zda se jednalo o opravu, či o technické zhodnocení. Žalobce na tom nevystavěl svou žalobu, ani žalovaná strana v tomto smyslu ničeho nenamítala.
Povinnost podílet se na nákladech podle spoluvlastnických podílů dopadá přece jak na opravy, tak i na technické zhodnocení společných částí. Rozdíl zde není žádný. Takže bezvýznamná chyba v textu rozsudku neměla naprosto žádný právní dopad, a nemá ani judikatorní přesah.
Zateplení je odjakživa technickým zhodnocením majetku, neboť se mění technické parametry obálky budovy. Není to tedy pouhá oprava (což by bylo uvedení do původního či provozuschopného stavu). O opravu z hlediska daňového by se jednalo pouze pokud by náklad na technické zhodnocení byl do 40000 Kč. Zateplení budovy ovšem muselo stát podstatně více.
lake
Pane lake,
řešení otázky, zda lze technické zhodnocení v SVJ zahrnout pod „správu domu“ podle ustanovení ZOVB, je odlišná záležitost, než posuzování technického zhodnocení zhlediska zdanění podle zákona o daních z příjmů.
Zhlediska daňového je to jiná záležitost. Zákon o daních z příjmů sám v definici o technickém zhodnocení v § 33 uvádí „Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí …“. V tomto smyslu jsou i Vámi citované judikáty, které řeší daňovou uznatelnost nákladů a navíc se ani netýkají SVJ, nýbrž podnikatelských subjektů vždy ve sporu s FÚ. Kromě toho SVJ jako právnická osoba zpravidla neprovádí technické zhodnocení svého majetku, nýbrž technické zhodnocení domu zpravidla majetku vlastníků, a účtovat náklady vynaložené na cizí majetek jako své daňově zdanitelné náklady ani nemůže. Z hlediska daňového je u SVJ tedy fakticky jedno, zda SVJ rozliší technické zhodnocení budovy od ostatních oprav.
I když předmětnou část uvedeného judikátu bagatelizujete, její význam je značný. Zda zateplení patří pod „správu domu“ (jak sám určitě víte) rozhoduje např. o tom, kdo může o zateplení rozhodovat (zda shromáždění SVJ nebo vlastníci mezi sebou) a jakými hlasovacími kvóry se má rozhodnout. Toho si museli být soudci vědomi, když se v odůvodnění podrobně zabývali předmětnými ustanovením ZoVB a jejich výkladem, i když předmětem sporu byla povinnost podílet se na nákladech podle spoluvlastnických podílů.
Pan Vítek napsal: „… řešení otázky, zda lze technické
zhodnocení v SVJ zahrnout pod „správu domu“ podle ustanovení ZOVB, je
odlišná záležitost, než posuzování technického zhodnocení z hlediska
zdanění“.
Nemáte pravdu. Oprava je oprava. Technické zhodnocení je technické
zhodnocení. To není totéž a ZoVB to dobře rozlišuje.
Kdyby zákonodárce zamýšlel rozšířit omezenou právní způsobilost SVJ(2000) také na technické zhodnocení cizího majetku, byl by to jistě uvedl ve výčtu činností SVJ v § 9 ZoVB. Ale neučinil tak. V působnosti SVJ jsou pouze správa, opravy a provoz společných částí. Znění ZoVB je jednoznačné, opak jste neprokázal.
K pojmu „správa“ podle ZoVB a ObčZ doporučuji přečíst http://www.portalsvj.cz/…-a-podle-noz.
K rozsudkům NSS o pojmech také nemáte žádný relevantní argument.
Nyní krátce k Vašim pseudoargumentům v dalším Vašem textu:
Píšete, že „SVJ neprovádí technické zhodnocení svého
majetku“.
To je zcela zřejmé každému, ale je to bezvýznamné konstatování.
Ustanovení § 11 odst. 5 ZoVB přece není o majetku SVJ, nýbrž
o společných částech domu a (také) o jejich technickém zhodnocení.
Četl jste ZoVB, doufám?
Je nepravdivé vaše tvrzení, že „účtovat náklady vynaložené na
cizí majetek jako své daňově zdanitelné náklady [SVJ] ani
nemůže“.
Samozřejmě že může, vždyť správa cizího majetku je hlavní činností
SVJ. Vraťte se do knihovny a půjčte si nějakou příručku o účetnictví
a o daních.
Napsal jste: „Z hlediska daňového je u SVJ tedy fakticky jedno, zda
SVJ rozliší technické zhodnocení budovy od ostatních oprav.“
Opět jste off-topic, o daňovém zatížení SVJ se zde nebavíme. Ani obecně
nemáte pravdu: SVJ to samozřejmě musí rozlišit, protože
je povinno vystavovat daňové doklady vlastníkům jednotek. A ty se budou
svým obsahem lišit podle toho, zda šlo o opravu, či o technické
zhodnocení jejich majetku. Má-li podnikající vlastník svou jednotku
zařazenu do obchodního majetku, je toto rozlišení pro něj naprosto
klíčové. Zeptejte se na kterémkoliv Finančním úřadu jaký je rozdíl
v se účtování o opravách a o technickém zhodnocení. Mimochodem, SVJ to
musí rozlišovat ještě z dalšího dobrého důvodu:
protože pouze na opravy, správu a provoz může svým jménem vymáhat
i dlouhodobé zálohy. Nikoliv však na technické zhodnocení domu, to je mimo
právní způsobilost SVJ(2000). Viz § 9a ZoVB.
lake
Svůj názor o technickém zhodnocení a správě domu jsem zde několikrát uváděl, mj. v roce 2009:
http://www.portalsvj.cz/…a-pod-spravu
Hezký den!
Pavel
Pan Pavle,
je zcela běžné, že někdo platí jakýsi „fond oprav“, kterému se řekne – příspěvek na správu domu a účtuje se jako dlouhodobá záloha. Platí 5 let, zaplatí 50 000 a opak byt prodá. Co myslíte, potěší ho, když si za jeho peníze noví vlastníci pořídí technické vymoženosti, které v domě nikdy nebyly? Chápu, že když se dlouhodobě naplánuje údržba a opravy, je to spravedlivé, vozím se 5 let výtahem, mám střechu na hlavou, ta stárne atd. Tak prostě jsem spolu s ostatními souhlasil s tím, že kdo vlastní, střádá na opravu. A k čemu mu bude nový videotelefon, radiově řízené vodoměry, kamerový systém, čipový systém atd. Vám se tohle zdá být v pořádku? proto je snad normální, že je jasné na co se platí? nebo ne?
Paní účetní napsala: „Odůvodnění tohoto názvu mohu také opřít např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 CDO 2038/2008, které se domnívám, že je Vám známo, protože ve své době bylo dosti průlomové.“
Paní účetní považuje z nějakého důvodu rozsudek 22 CDO 2038/2008 za „dosti průlomový“. Není zřejmé proč. Vždyť jednoznačné rozlišení příspěvků na správu (§ 15 odst.1) od záloh na tento účel (§ 15 odst.2) bylo v ZoVB obsaženo od samého počátku, od roku 1994. A jak se liší záloha od konečné úhrady je přece známo od nepaměti. Již staří Egypťané…
V právním předpisu je to formulováno od roku 1811, kdy vešel na území Čech a Moravy v platnost rakouský zákoník ABGB. Od té doby si snad ty dva pojmy nikdo nemůže splést. Takže na rozsudku z roku 2008 nevidím nic „průlomového“.
Paní účetní napsala: „… o povinnosti vyúčtování FO se vedou již několik let rozsáhlé diskuse“.
K tomu je třeba říci, že pokud se takové diskuse vedou, jde o diskuse naprosto zbytečné, vedené účetními neználky. Pokud jde skutečně o fond právnické osoby, ten je tvořen z vnitřních zdrojů právnické osoby, takže není důvod jiné osobě cokoliv vyúčtovat.
Pokud ovšem někdo chce vybírat zálohy, ale označuje je „fond“, aby je nemusel následně vyúčtovat a vypořádat, pak nejde o účetní případ – jde o trestný čin podvodu. O tom není třeba vést rozsáhlé diskuse, to je třeba oznámit policii či státnímu zastupitelství.
lake
Pane Anonyme,
že jste zmaten je vidět už z nesmyslného nadpisu Vašeho textu. A hlavně
z toho, že vůbec používáte pojem „fond oprav“, i když ve vašem SVJ
jde účetně, daňově i právně o něco zcela jiného.
Viz http://www.portalsvj.cz/…u-fond-oprav.
Pokud jde o dlouhý a pečlivě napsaný text od Vaší účetní: Napsala Vám jej nad rámec své profese. Něco z toho je pravdivé, dokonce uplatňuje i citaci z rozsudku, a je z textu vidět její dobrá orientace v praktických věcech účtování s použitím účetních programů. Správně Vás také upozornila, že co nazýváte „fondem“ žádný fond ve skutečnosti není. Že přijatá záloha je závazkem SVJ vůči plátci a vyúčtuje se plátci, kdežto přijatý příspěvek není závazkem právnické osoby vůči plátci a nevyúčtuje se.
Snad jste z toho pochopil, že ani záloha na správu, ani příspěvky na správu NEJSOU fondem právnické osoby, o kterém píšete.
Ale některá tvrzení paní účetní (mimo oblast účetnictví) jsou právně mylná a lze se jen tiše podivit nad tím, jaké pohádky mezi lidmi z branže kolují. Něco o tom ještě napíšu.
Zkrátka, rady v právních věcech raději nehledejte u účetních. Účetní ať účtují.
lake
Omlouvám se za zapomenutý otazník. Vím, že naše SVJ nemá žádný fond oprav. Bohužel tento matoucí pojem se použil v minulosti i u nás a jako peníze na opravu a údržbu domu. Nový evidenční list k BJ obsahoval „Rozpis ekonomicky oprávněných složek a záloh na služby“ a jako první položku s názvem „fond oprav“, kde byla poznámka, " „fond oprav“ = příspěvek na správu domu a pozemku". V účetnictví je tento „příspěvek“ zaúčtován jako dlouhodobá záloha na účtu 955. Kromě dlouhodobé zálohy, stanovené stylem x Kč/m2 se platí i krátkodobé zálohy na správu domu ( odměna správci, odměna výboru a KK, revize další, údržba pozemku atd.) Na shromáždění se odhlasoval „příspěvek do dlouhodobé zálohy“. A aby toho nebylo málo, tak se z „dlouhodobé zálohy“ hradí technické zhodnocení domu, ačkoli jsme SVJ(2000). Shrnutí: finanční prostředky jsou
- nazývané v předpisu záloh jednou fond oprav, s tím že to je příspěvek na správu domu
- jsou pak zaúčtované jako dlouhodobá záloha na správu domu
- a nakonec použité na technické zhodnocení domu ( zvlášť „zajímavé“ pro ty, co byt prodali )
Máme to tak, ale já chci mít jasno. Prosím, je nějaká cesta z toho ven?
Už jsem napsal,že vaše označování položek v předpisech i v účetních knihách je nesrozumitelné, neurčité, klamavé, podvodné. Víc nemá cenu dodávat.
Jak z toho ven jsem zde vysvětloval vícekrát. Zejména pod štítkem „jak kupovat byt“. Hledejte.
Pokud dobrovolně hradíte dlouhodobé zálohy na technické zhodnocení domu, je to pouze vaše vlastní rozhodnutí. Nemáte přece takovou zákonnou povinnost. Rozhodl jste se sám. Proč se tím zde zabýváte?
lake
LAKE,
já vím že naše „označování položek v předpisech i v účetních
knihách je nesrozumitelné, neurčité, klamavé, podvodné“, já nevystavuji
předpisy úhrad, nevedu účetní knihy, já neplatím již druhý rok cosi,
o čem nevím, co to je. A účetní, která nerozlišuje zálohu od
příspěvku mi píše výhružně dopisy a hrozí žalobou a vícenáklady na
právní služby, členové výboru se mi doslova hlasitě smějí do očí při
zmínce o rozdílu mezi zálohou, příspěvkem a fondem oprav. Podávají
žaloby s nekřesťanským palmáre evidentně s nekvalitně zpracovanými
podklady, takže dlužné částky zřejmě nikdy neuvidíme, neboť dlužník
není hloupý ani chudý. Je to ponižující, protože na rozdíl od členů
výboru, účetní a dokonce KK, já se musím bránit na úkor svého volna,
zdarma, nechat se vysmívat, ponižovat a platit, ano platit tyto
zmatečné úkony.
„Proč se tím zde zabýváte?“
Protože si myslím, že dům je třeba řádně spravovat, neboť jinak z něj bude barabizna, tudíž mnou vynaložené prostředky na bydlení bylo lépe propít nebo lépe splácnout rovnou do záchodu. Protože není-li mezi lidmi pořádek ve financích, vede to ke sporům a mně se nechce mít za sousedy lidi, kteří na sebe hledí, jako na podvodníky a zloděje, dělá to zlou krev a mizerné klima v baráku i v životě. Protože nesnáším nespravedlnost, kterou obhajují nafoukaní a sebevědomí blbci( mimochodem i absolventi univerzit ), kteří nejsou sto přečíst a pochopit pár pravidel a paragrafů, a kteří si osobují práva, která jim nenáleží, a jejichž klíčovou kompetencí je arogance a drzost.
Vy snad nechcete, LAKE, jako svobodný občan vejít do krámu, podívat se na cenovky, rozhodnout se, na co máte své peníze a chuť, to si vybrat, odnést k pokladně a nechat si od pokladní vystavit pokladní doklad?
Bydlení nestojí drobné, jako rohlíky, tak chci alespoň podobný řád. S tím, že holt se nerozhoduji sám, ale více lidí. Mám pocit, že pravidla jsou podobná, jen vůle k jejich respektování malá.
Nic více, nic méně, ačkoli se mi zdá, že chci něco naprosto z říše snů.
Vaše rady čtu, ale jsou
Já se nedivím, že způsobu hospodaření SVJ rozumí tak málo lidí, dokonce účetní experti jsou na pochybách, zda něco řeší dobře a že situce „nechápání“ je zneužita na obouch stranách barikády jak u funkcionářů SVJ tak u vlastníků. Můžou za to zákony, jazyk právníků, kdy definující uvedenou problematiku zbytečně složitě a nejasně. Mně naprosto uniká význam definování tří druhu plateb „zálohy služeb“, „příspěvky“, a „zálohové příspěvky“. Je sice pravda, že je rozdílný ekonomický význam mezi zálohou platby dodávky a platbou dodávky. Na druhé straně pokud platby se vyúčtují, pak každou dílčí platbu před vyúčtováním lze kvalifikovat jako platbu zálohovou. Předpis plateb vzniká jako výstup z plánovacího aktu a protože každé plánování je jen určitou přesností předvídá budoucnost, každý předpis platby je pouhou „zálohou“ výdaje, která vzniká ve skutečnosti za budoucí období. Příspěvek za odvoz odpadu za který již 6 let platíme konstantní částku 5 tis. najednou se změnilo nastěhováním 20 členné romské rodiny do garzonky a v důsledku toho bylo potřeba objednat jednu nádobu na odpad navíc. Takže dělit na zálohové a nezálohové nemá význam, protože všechy jsou inplicitně stejně „zálohové“. Některé platby zejména ty zálohové vyúčtujeme ostatní ne. Proč ne všechny? Jakou má výhodu, má-li platba nevyrovnané hospodaření pak vzniká nenulové HV. Ten musíme schválit, a máme-li, pak musíme rozhodnout a schválit „kam s tím“ a takto vypořádat stejně jako platbu vyúčtovanou. Platíme x tisíc za zpracování vyúčtování ext. správci, vedle toho mámee 150 Kč HV, ale ten ve vyúčtování není. To máme babičkám a dědečkům vysvětlit, že mají vyúčtování (to tak nějak vysvětlit lze) ale vedle toho ještě 150 Kč „hospodského výsledku“ a že je totéž a není to totéž, převyšuje požadavek IQ i univerzitních vzdělanců. Kdo to mohl vymyslet a proč? Nevystačili bychom s jediným druhem platby předpisu, který má vždy „zálohový“ charakter a vyúčtuje se vždy? Při plánování položek předpisu plateb je třeba rozlišit zda určení sazby dle m2 je údaj pomocný nebo difinující velikost potřeby. Já i při podrobném plánování pak odvozuji sazební hodnoty dle m2 a to proto, že podle toho každý za sebe spočte/odhadne platbu za vlastní jednotku a že to veličina a úroveň chápání mnoho vlastníků. Vysvětlovat do které položky předpisu platby co patří a co to vlastně znamená, je zbytečná ztráta času. A proto v mnoha případech pro větší srozumitelnost v zápisu se objeví jen stanovení velikosti dle m2. Takže to ještě nemusí znamenat, že je to neurčitá černá díra!
Pan AsiTak napsal: „Já se nedivím, že způsobu hospodaření SVJ rozumí tak málo lidí, dokonce účetní experti jsou na pochybách, (…). Můžou za to zákony …“
S tím si dovolím nesouhlasit. Je-li někdo na pochybách o základních věcech, pak tedy není účetní expert. Je to spíše účetní neználek. Možná se vedením účetnictví živí, ale této činnosti zjevně nerozumí.
Žádný účetní si nemůže splést zálohové platby s konečnými úhradami. Přijetím zálohy vzniká totiž závazek SVJ vůči plátci a ten musí v účetnictví být takto veden až do konečného vypořádání.
U krátkodobých záloh následuje vyúčtování a vypořádání minimálně jednou ročně, zpravidla po skončení účetního období. U dlouhodobých záloh následuje vyúčtování a vypořádání zpravidla po dodávce sjednaného plnění, případně po tom, co odpadne důvod, ke kterému byla záloha vybírána.
Žádný účetní tedy nemůže vážně tvrdit, že účetní jednotce nevzniká s přijetím zálohy účetní závazek a právní povinnost tuto zálohu s plátcem vyúčtovat a vypořádat.
Žádný účetní si nemůže splést co je v účetnictví fond právnické osoby a z jakých zdrojů se naplňuje. V tom jsou právní předpisy přece jednoznačné.
V úvodním příspěvku je citována účetní, která neváhá označovat dokumenty a položky v účetních knihách nesprávnými údaji. Tím se podílí na trestném činu podvodu, který dlouhodobě páchají členové výboru na vlastnících jednotek.
Před časem zde přispívala jedna paní účetní, která tvrdila, že splátky jistiny úvěru bance jsou u právnické osoby nákladem na hlavní činnost. Samozřejmě se nejedná ani o daňově uznatelný náklad SVJ, ani o náklad na správu domu. To si účetní přece nemůže nikdy splést, to jsou základní účetní a daňové záležitosti.
V mnoha SVJ vidíte neznalost, nekompetentnost, porušování zákonů, porušování účetních předpisů, podvody, vystavování falešných předpisů plateb s uvedením úhrad do neexistujících fondů. S tím jde ruku v ruce odmítání poskytovat informace vlastníkům jednotek, aby neměli šanci zjistit rozsah těch podvodů.
Za to všechno nemohou ty zákony a ty předpisy, pane AsiTak. Mohly by určitě být srozumitelnější a podrobnější, ale i v tom případě by je museli členové výborů i účetní chtít dodržovat.
lake
Upřímně řečeno, moc nechápu, co Vám na tom vadí. Vysvětlení od paní účetní je srozumitelné. Proč Vám tak záleží na názvosloví? Existují i jiné názory, než pana Lakeho. Myslím si, že je to pochopitelné a nerozumím tomu, proč to chcete rozšťourávat? Existuje více způsobů, jak rozlišovat platby, zálohy, předpisy, příspěvky … Jiný názor na to má pan Lake, jiný paní Kleinová, jiný pan Krupp (to jen z tohoto portálu …). Možná by stálo za to zaměřit se na podstatu věci, nikoliv na podružnosti. Je jasné, že musíte platit nějakou částku na obhospodařování svého majetku, na jeho údržbu atd. Jak konkrétně tuto částku nazvete, je přece nakonec úplně jedno…
Pane Dvořáku,
„Možná by stálo za to zaměřit se na podstatu věci, nikoliv na podružnosti.“
Co je podstata věci?
Kupoval jste si někdy něco, třeba elektřinu nebo vodu nebo si nechal něco opravit, třeba televizi? Viděl jste někdy předpis k úhradě něčeho? Přečetl jste ho a víte, co na něm stále? Přemýšlel jste někdy, co to vlastně platíte? Odpovězte mi, prosím.
Pane Dvořáku, názor paní účetní z úvodního příspěvku je možná pro někoho srozumitelný, ale je minimálně v jedné věci protiprávní.
Paní účetní napsala: „Označení „fond“ v přepisu záloh značí to, že právě nedojde k vypořádání této položky.“
Přitom ona sama před tím upřesnila,že nejde o žádný „fond“, nýbrž o předepsanou zálohu. A u záloh je povinností příjemce přijatou zálohu vyúčtovat a vypořádat. Opačné tvrzení je v rozporu s právem.
Takže paní účetní připouští, že nemá problém sešvindlovat a nesprávně označit položku v předpisu záloh. Jak si výbor bude přát. To vše jen proto, aby byli neznalí vlastníci uvedeni v omyl a aby se zastřel pravý charakter této položky. Cílem tohoto podvodu je, aby se tiše obešla zákonná povinnost vyúčtovat a vypořádat přijaté zálohy s plátci.
Paní účetní píše, že toto švindlování jí nečiní potíže. Mělo by.
lake
Lake, můžete prosím uvést konkrétní právní předpisy, popř. konkrétní §§, které uvádějí povinnost příjemci záloh (SVJ), přijaté zálohy plátci záloh (vlastníkům) vyúčtovat a vypořádat?
Povinnost vyuctovat zalohu lze dovodit napriklad ze zakona o ucetnictvi.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563
Úschova účetních záznamů § 32
(3) Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá; pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě podle § 31 odst. 2, uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.
Dokud vybirate dlouhodobe zalohy na prispevek na spravu domu a pozemku, jsou tyto zavazkem SVJ vuci vlastnikovi (coz primo rika jak ZOVB v minulosti, tak OZ nyni). Tento zavazek mate v ucetnictvi a musite disponovat veskerym ucetnictvim a prislusnymi doklady az do splneni zavazku, tedy do momentu kdy z teto zalohy doslo k uhrazeni prispevku a vyuctovani zalohy. Dokud toto neni ucineno, je zaloha zalohou a jako takova neni promlcena a lze ze se kdykoliv domahat vyuctovani.
Ohledne promlceni zalohy rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 48/2005, ze dne 18. října 2005
Dokud je zaloha zalohou, nebezi zadna promlceci doba. A u zalohy na prispevek je tato zalohou az do momentu stanoveni prispevku a jeho uhrada ze zalohy, k cemuz nedochazi pouzitim nejakych penez z uctu SVJ na cosi, ale prave vyuctovanim, ktere rekne, z tve zalohy jsme zaplatili tvuj podil na nakladech na spravu domu a pozemku v teto vysi a na zalohach tedy v tuto chvili evidujeme takovou vysi. Pokud toto SVJ necini, vystavuje se riziku, ze kdykoliv v budoucnosti bude muset byt schopne predlozit kompletni ucetnictvi SVJ a byt schopno vycislit co a jak bylo ze zalohy zaplaceno a nebo bude muset vratit prislusne financni prostredky vybrane jako zalohy.
Povinnost se skryva ve formulaci – v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku
Protoze sekvence je nasledujici:
- Nejdrive je rozhodnutim shromazdeni SVJ stanovena vyse zalohy.
- Nasledne je tato zaloha clenem SVJ zaplacena.
- Vznikne zavazek SVJ vuci clenove ve vysi vybrane zaplacene zalohy.
- Dojde k nejakym platbam SVJ v souvislosti se spravou domu a pozemku.
- Na zaklade techto plateb je stanoven clenovi jeho podil na techto nakladech stanovenim prislusneho prispevku na spravu domu a pozemku (napriklad nase SVJ ma toto urceno jako vylucnou pravomoc shromazdeni vlastniku, tedy pokud shromazdeni o nicem takovem nehlasovalo, neni zadny prispevek, toto odpovida OZ, ktery dava tuto pravomoc v podobe odsouhlasovani celkove vyse prispevku take shromazdeni, ktere ma nad to schvalovat i zpravu o hospodareni a sprave domu a pozemku).
- Odsouhlasenim vyse prispevku konkretniho clena doslo k vzniku pohledavky SVJ za timto clenem.
- Tato pohledavka muze byt splnena jejim zapoctenim vuci zavazku SVJ vuci clenovi z titulu vybranych zaloh. Teprve timto zapoctenim je splnen zavazek vuci clenovi v odpovidajici vysi. Forma tohoto zapocteni je jasna, je jim vyuctovani zalohy.
Takze viz vyse, teprve vyuctovanim zalohy oproti odsouhlasenemu prispevku dojde ke splneni zavazku a prestane byt SVJ povinno mit vse zdokladovano v ucetnictvi. Pokud SVJ neodsouhlasuje prispevky na spravu domu a pozemku (a tady mluvim skutecne o prispevcich, tedy o uhrade uskutecnenych nakladu na spravu, nikoliv o zalohach na ne), ma potencionalni problem, nema co zapocitavat. Pokud nezapocitava, tedy neprodukuje vyuctovani vuci individualnimu vlastniku, ma potencionalni problem, musi drzet veskere kompletni ucetnictvi v podstate po neomezenou dobu…
Dokud neprovede SVJ to vyuctovani, ma proste zavazek z vybrane zalohy, ktery nebyl splnen a musi mit doklady k pripadnemu prezkoumavani…
Takze nikde neni zadny termin, ale pokud tohle nedela SVJ pravidelne, produkuje si potencionalni problem do budoucna.
Zaloha neprestane byt zalohou jen tim, ze nekdo penize z uctu SVJ poslal nekam jinam a ani titmo nemuze zmizet z rozvahy SVJ coby zavazek vuci clenovi.
Tady je popis jak dojde ke kompenzaci pohledavek zapoctenim.
http://www.epravo.cz/…u-95745.html
Na prvním místě je nutno uvést, že jak k započtení jednostrannému, tak i k započtení dohodu, může dojít pouze v případě existujících pohledávek. Tato podmínka sice není v Zákoně explicitně upravena, nicméně lze ji dovodit ze samotné podstaty tohoto institutu, neboť není možné, aby započtením došlo k zániku neexistujících závazků. Pro existenci započítávaných pohledávek je pak rozhodný okamžik účinnosti projevu vůle směřujícího k započtení, tedy okamžik doručení projevu vůle druhé straně v případě započtení jednostranného a v případě dohody stran pak účinností takové dohody.
Takze splneni zavazku z vybrane zalohy je mozne pouze dorucenim projevu vule druhe strane.
Naše korespondence pokračuje. V odpovědi na výzvu k uhrazení pohledávky se kromě toho, z jakého důvodu pohledávka vznikla a k jakému datu ( účetní hrozí platbou úroků z prodlení ) ptám na toto: "Předpokládám, že úhradou částky dojde k vyrovnání Vámi evidované pohledávky a tedy nulovému závazku SVJ vůči nám, jako vlastníkům BJ.
a odpověď zní: „Úhradou této pohledávky nedojde k nulovému závazku SVJ vůči Vám.“
Z čehož nemohu než usoudit, že paní účetní z uhrazených pohledávek umí „vyrobit“ závazky, a které bohužel i já ručím. To je pro mě šokující.
Pane Dvořáku, denně dostávám a platím zálohy ( na vodu, na elektřinu, na další věcí, které si po svém uvážení objednám a nasmlouvám ), většinou dojde k plnění a pak dostávám obvykle dosti podrobné vyúčtování včetně zohlednění mnou zaplacené zálohy. Ještě jsem od nikoho jiného kromě správce SVJ nedostal doklad, kde se píše, že mám provést úhradu do např. fondu, s vysvětlením, že jde o příspěvek a dodatečným vysvětlením, že je to vlastně záloha, ale že nemám počítat s tím, že si ji řádně vyúčtujeme a vypořádáme po splnění závazku, respektive, že vlastně jde o jakýsi příspěvek do dlouhodobé zálohy.
Já samozřejmě chápu, že správa, oprava a údržba společných částí domu stojí nějaké peníze, jsem připraven jako svéprávný člověk respektovat a hradit jak zákonné povinnosti ( revize, ověřování atd.) tak rozumně prováděnou údržbu a opravy mého majetku. Jen se prostě a jednoduše táži, cože to vlastně platím, zda zálohu, pak tedy na co a na základě jakých rozhodnutí, pokud příspěvek, tak posoudím oprávněnost požadavku, Vám je z výkladu účetní opravdu jasné, co ode mne žádá?
Zdá se, že někdo hájí názor,
Fond oprav ≠ příspěvek na správu ≠ záloha na správu domu
Já názor že: Fond oprav = příspěvek na správu = záloha na správu domu = příspěvek na dlouhodobou zálohu
jako ten, kdo má platit něco zcela nejasného, na toto vysvětlení nemohu přistoupit.
Ptám se ale jaké konkrétní kroky radíte podniknout.
KK nefunkční, ačkoli placená, výbor placený, dobře, je to jeho dílo a odvolat bude nesnadné, sedí na tom a navíc se lidi bojí, kdo se toho ujme ( no a komu se bude chtít tohle převzít? ) Žaloby na dlužníky se budou vymáhat těžko tímto stylem, když není jasné, co se vymáhá…
Poslední komentáře