Já se nedivím, že způsobu hospodaření SVJ rozumí tak málo lidí, dokonce účetní experti jsou na pochybách, zda něco řeší dobře a že situce „nechápání“ je zneužita na obouch stranách barikády jak u funkcionářů SVJ tak u vlastníků. Můžou za to zákony, jazyk právníků, kdy definující uvedenou problematiku zbytečně složitě a nejasně. Mně naprosto uniká význam definování tří druhu plateb „zálohy služeb“, „příspěvky“, a „zálohové příspěvky“. Je sice pravda, že je rozdílný ekonomický význam mezi zálohou platby dodávky a platbou dodávky. Na druhé straně pokud platby se vyúčtují, pak každou dílčí platbu před vyúčtováním lze kvalifikovat jako platbu zálohovou. Předpis plateb vzniká jako výstup z plánovacího aktu a protože každé plánování je jen určitou přesností předvídá budoucnost, každý předpis platby je pouhou „zálohou“ výdaje, která vzniká ve skutečnosti za budoucí období. Příspěvek za odvoz odpadu za který již 6 let platíme konstantní částku 5 tis. najednou se změnilo nastěhováním 20 členné romské rodiny do garzonky a v důsledku toho bylo potřeba objednat jednu nádobu na odpad navíc. Takže dělit na zálohové a nezálohové nemá význam, protože všechy jsou inplicitně stejně „zálohové“. Některé platby zejména ty zálohové vyúčtujeme ostatní ne. Proč ne všechny? Jakou má výhodu, má-li platba nevyrovnané hospodaření pak vzniká nenulové HV. Ten musíme schválit, a máme-li, pak musíme rozhodnout a schválit „kam s tím“ a takto vypořádat stejně jako platbu vyúčtovanou. Platíme x tisíc za zpracování vyúčtování ext. správci, vedle toho mámee 150 Kč HV, ale ten ve vyúčtování není. To máme babičkám a dědečkům vysvětlit, že mají vyúčtování (to tak nějak vysvětlit lze) ale vedle toho ještě 150 Kč „hospodského výsledku“ a že je totéž a není to totéž, převyšuje požadavek IQ i univerzitních vzdělanců. Kdo to mohl vymyslet a proč? Nevystačili bychom s jediným druhem platby předpisu, který má vždy „zálohový“ charakter a vyúčtuje se vždy? Při plánování položek předpisu plateb je třeba rozlišit zda určení sazby dle m2 je údaj pomocný nebo difinující velikost potřeby. Já i při podrobném plánování pak odvozuji sazební hodnoty dle m2 a to proto, že podle toho každý za sebe spočte/odhadne platbu za vlastní jednotku a že to veličina a úroveň chápání mnoho vlastníků. Vysvětlovat do které položky předpisu platby co patří a co to vlastně znamená, je zbytečná ztráta času. A proto v mnoha případech pro větší srozumitelnost v zápisu se objeví jen stanovení velikosti dle m2. Takže to ještě nemusí znamenat, že je to neurčitá černá díra!