Daňové přiznání

Teď jsem zrovna dočetl rozsudek, kterým obvodní soud zamítl žalobu o umožnění nahlédnout do projektové dokumentace s odůvodněním, že § 1179 to neurčuje, jelikož určuje jen možnost nahlížet do smluv a účetnictví. Ukázka idiocie práce zákonodárců a jednoho soudce, který asi studoval v Plzni.

První, co mě napadlo, je hláška: Mladý pane, viděl jste někdy důl? To je díra v zemi, chodby tak a tak. Prosím, důl se může zatopit, zasypat, ale nikdo vám ho nemůže vzít!

Snad se ten, komu nahlížení bylo upřeno tímto kuriózním rozhodnutím soudu, odvolá. Vždyť ty domy patří nám! Jsou naše!!! Jak nám může někdo zakázat nahlížet do projektové dokumentace???

Můžete, prosím, zveřejnit, o konkrétně který soud a soudce se jedná? To by mě fakt zajímalo. Taková rozhodnutí překonávají reálie budování rozvinuté socialistické vlasti.

A to není všechno. Čtu usnesení, kterým soud vyzývá žalobce, aby uhradili soudní poplatek 138 000 Kč, žalobci se domáhají k nahlédnutí různých listin SVJ, přičemž žalobci i přesně identifikovali v petitu konkrétní listiny, do kterých chtějí nahlédnout (vesměs smlouvy, účetní doklady) a soud to posoudil tak, že „vydání každé listiny – movité věci k nahlédnutí, se lze domáhat samostatnou žalobou“ a tedy za každé nahlédnutí soudní poplatek 2000 Kč, byť jde o jednu žalobu :-D No není to k pláči?

;-) Nesporně mají pravdu v tom, že to lze. Ovšem jako právní laik si dovolím připodotknout, že se domnívám, že v tomto případě soud nectí ustanovení o hospodárnosti uvedené v § 112 OSŘ.

Pane TN, můžete ten rozsudek vyvěsit? Nechce se mi tomu věřit. To musí vyšší instance shodit. Děkuji.

Okresní soud žalobu zamítl a krajský soud zamítl odvolání, ale na základě jiných důvodů, z rozsudků nejde identifikovat, kde žalobci udělali konkrétně chybu, připouštím, že je docela možné, že celá žaloba byla zmatečná, neboť se nenechali zastoupit advokátem. Z rozsudku vyplývá, že SVJ v průběhu soudního řízení většinu listin ukázalo, dokonce vydalo i kopie, takže nakonec i dosáhli vlastně svého, akorát teda museli zaplatit náhradu řízení. Mohla být i chyba v petitu, protože v rozsudku se uvádí, že žalobci petit měnili (konkretizovali listiny).

Usnesení Okresního soudu v XXX ze dne XXX, č.j. XXX se mění ve výroku tak, že „Soud vyzývá žalobce a) a b), aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za žalobu, a to společně a nerozdílně, který činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 136.000,–Kč, a to na bankovní účet soudu XXX, VS XXX“ (soudní poplatek činí 138.000 Kč, žalobci uhradili 2.000 Kč, zbývá doplatit 136.000 Kč). O d ů v o d n ě n í : Usnesením Okresního soudu v XXX ze dne XXX, č.j. XXX byli žalobci a) a b) vyzváni k zaplacení soudního poplatku ve výši 2.000,– Kč, a to společně a nerozdílně, dle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Okresní soud v XXX spisovou kontrolou zjistil, že ve výše citovaném usnesení byli žalobci a) a b) vyzváni k zaplacení soudního poplatku v nesprávné výši 2.000,– Kč. Správná výše soudního poplatku za návrh je 138.000,– Kč (neboť vydání každé listiny – movité věci k nahlédnutí, se lze domáhat samostatnou žalobou). Žalobci a) a b) na soudním poplatku uhradili 2.000 Kč, zbývá tedy uhradit 136.000 Kč.

TN, můžete ten rozsudek zveřejnit celý? A můžete zveřejnit jméno toho duševně nemocného soudce?

Děkuji. Magda

Nemůžu, už jsem to tady psal. Nehodlám dávat návody despotickým výborům a různým pofiderním SBD a s.r.o. Věřte mi, Magdo, že soudní praxe ohledně nahlížení je ještě horší, v tomto případě to vlastně dopadlo dobře, že vlastníci se dokumentů nakonec domohli, protože advokát SVJ je postupně dával do spisu a žalobci do dokladů SVJ vlastně nahlíželi prostřednictvím soudu. Soudy masově zamítají žaloby o nahlížení, a to na všech úrovních, okres, kraj i VS. Tohle je jenom taková perlička pro zasmání. Nějaké kecy o vlastnických právech nebo účinné kontrole hospodaření SVJ soudce nezajímají, protože nějaký idiot na ministerstvu pro místní rozvoj napsal do § 8 zák. 67/2013 Sb., že podklady se musí okopírovat a protože to v § 1179 napsáno není, tak nemusí. Proto už několik měsíců volám po nutnosti spolupráce, protože až se tyhle kauzy začnou dostávat k NS, což možná už bude letos nebo na jaře příštího roku, a ten zamítnutí žalob nižších soudů začne potvrzovat, jsme v háji všichni minimálně na 20 let, než se obmění strejcové a tety na NS.

TN, pokud bylo předloženo prostřednictvím soudu, pak by mělo náklady řízení hradit SVJ. To nejdůležitější jste zde již napsal, takže paka ve výborech už návod mají, nebo ne?

Co se týká nahlížení, pak je potřeba to dotáhnout až k ÚS. Ale musí to udělat někdo příčetný.

Prosím, je tu někdo, kdo takovou žalobu chystá? Můžete se zde ozvat? Zkusíme spojit síly. Toto už opravdu hraničí s debilitou a s právem to nemá nic společného.

Magda

Ano, chystám se (proti SBD, za kterým budou stát právníci SČMBD). Proto studuji i judikaturu nižších soudů. Nebezpečí tkví v tom, že než to vyřeší můj obvodní soud, tak už stávající kauzy (dost toho leží už u odvolacích soudů a něco už i u NS) budou projudikovány. Proto vážně uvažuji, že to snad i vzdám, jsem realista, protože pokud je taková situace, můžu také prosoudit desítky tisíc (odměna mé advokátce a advokátovi SVJ, resp. SBD). Nevidím to perspektivně, protože i SMBD na konzultačních dnech radí předsedům, že nemusí umožňovat kopírovat smlouvy a účetnictví. V tomto jsou obě lobbistické družstevní organizace za jedno. Jak se do toho dostávám hlouběji, mám z toho všeho dojem, že SMBD vznikla ne proto, aby zastupovali malá družstva, ale protože objevili možnosti čerpat různé dotace z EU a tak si skupinka lidí, která se původně angažovala v SČMBD založila vlastní organizaci SMBD. Mentálně jde ale o staré struktury, které se nedokázaly adoptovat na moderní dobu a nepochopily, co to je vlastnictví, že vlastník není nájemce a SVJ není pronajímatel.

OK, tak se pojďme pokusit něco udělat. Třeba sbírku. To snad nemůžete vzdát? Vy jste zrovna jeden z příčetných. Jsem si jistá, že to vyhrajete a peníze dostaneme zpět.

Můžeme se pokusit i o to občanské sdružení a žádat o dotace. Když to jde u těchto struktur, tak proč né u nás.

Už zde někdo zakládal občanské sdružení?

Pojdmě něco udělat. Na to co se děje v SVJ se nedá koukat. A soudy nás hážou přes palubu. Snad ještě znamená něco „vlastnictví“. Ta pomalá, nenápadná kolektivizace začíná být opravdu nebezpečná.

Pojďme se spojit!

Magda

zdravím, dnes by se nezakládálo, sdružení, ale zapsaný spolek. :-D postup je v nám dobře známém občanském zákoníku.

Už zde někdo zakládal občanské sdružení?

Jo, já.

Mám tuto zkušenost, cca 15 let starou. Stálo to čas, úsilí a skončilo vyšuměním. Problém stále trvá, občas rozkmotří vládu a rozčeří klid ve sněmovně. Sdružení, jak jsem teď gůglila, už neexistuje. Vím, že v době nejvyšší aktivity Pražáci pronikli do rádia a snad i TV, já publikovala v Britských listech. Ale bylo čím dál obtížnější skloubit tuto aktivitu s chodem rodiny, a „vyhovět každému bebí“ ve sdružení, aktivita členů postupně upadala a upadala… Já jsem záležitost vyřešila tím, že jsem podala žalobu ve své konkrétní věci a soud vyhrála. Je mi líto těch, kteří to takto neumí nebo nemají takové štěstí. Proto jsem zde na portále kdysi z čistě altruistických důvodů zavedla diskusi na téma vzniku instituce podobné ČOI, SEI, ČTÚ…, a to pro potřeby bytové politiky. A se zlou se potázala.

Misme, jste moje krevní skupina. Chybí tu státní instituce na kterou bychom mohli přenést své problémy v bydlení, které nezvládneme nebo nechceme zvládnout sami. Zdarma bychom mohli udávat, když nás výbor něčím naštve a stát by to za nás vyřešil.

Udavači všech zemí, spojte se!!!

Vy jste nejen Udavač, ale i Blbec, zjevně s bohatými udavačskými zkušenostmi, ale žádnou s podáním podnětu. Nebo jste osobně zainteresován na konzervaci bordelu ve vašem SVJ, případně BD, což nevylučuje tvrzení uvedené ve větě první.

Při zkušenosti s podáním podnětu byste totiž věděl, že musíte splnit požadavky na svou identifikaci, tj. nejedná se o žádné udávání. Vyjde to tedy, pokud jde o vlastní identifikaci, nastejno jako žaloba. Jen je to svižné, méně bolestné, zdarma (Co vám na tom vadí? Že na vás někdo snadno podá podnět k prošetření?) a velmi rychle to obvykle napraví situaci, v níž se ocitne slabší strana sporu. Kromě toho např. ČOI nabízí i mimosoudní řešení sporů. Proč to asi dělá? Proto, aby s typickými případy ulehčila soudu. Výhodu lze vidět i v tom, že zatímco na soudce je vyvíjen tlak, aby se věnovali případům bez ohledu na svou specializaci, což je občas příčinou generování neuvěřitelných rozsudků, tyto instituce jsou specializované právě na jednu konkrétní problematiku. Krom toho už je máme, takže nechybí, dokonce jich máme několik (např. často uváděné SČMBD), akorát to tam vázne s náplní práce a zaměřením na správnou cílovou skupinu.

Jak vidíte, s tou krevní skupinou jste to se mnou netrefil, musíte hledat lépe, s kým se spojit. Se mnou ani náhodou.

Zdravím paní Magdo.S tím, co zde napsal „TN“ se absolutně ztotožňuji ,jsem ochoten se připojit a také finančně přispět ku zdaru věci.

JaVa

Zdravím JaVa, jsem si vědomá toho, že na Vás je spoleh :-)!!!

Moc díky za podporu.

Magda

OK, tak se pojďme pokusit něco udělat. Třeba sbírku. To snad nemůžete vzdát? Vy jste zrovna jeden z příčetných. Jsem si jistá, že to vyhrajete a peníze dostaneme zpět.

Můžeme se pokusit i o to občanské sdružení a žádat o dotace. Když to jde u těchto struktur, tak proč né u nás.

Už zde někdo zakládal občanské sdružení?

Pojdmě něco udělat. Na to co se děje v SVJ se nedá koukat. A soudy nás hážou přes palubu. Snad ještě znamená něco „vlastnictví“. Ta pomalá, nenápadná kolektivizace začíná být opravdu nebezpečná.

Pojďme se spojit!

Magda

A že občanská sdružení neexistují, ale jsou jenom spolky, o tom jste někdy slyšela ?

Já se na ÚS nehodím, protože já už začínám být nepříčetný. Utápím se v hysterii.

Další příklad:

SVJ před schůzí neposlalo žádné podklady a neumožnilo do nich ani nahlédnout, nebyly předloženy ani na samé schůzi. Dva vlastníci podali žalobu o nahlížení, které se týkaly schvalování hospodaření. OS zamítl žalobu o nahlížení do podkladů ke shromáždění. KS sice rozsudek zrušil a vrátil k dalšímu řízení, ale z důvodu, že OS neposoudil, zda mohou žalobci vůbec dosáhnout nějaké změny hospodaření SVJ (když už bylo schváleno na schůzi – tj. hospodaření SVJ bylo „uzavřeno“ rozhodnutím shromáždění) a zda je tedy pro jejich informační právo dán důvod. Dále KS uložil OS, aby se zabýval otázkou, jak žalobci o schválení hospodaření hlasovali (zda hlasovali proti) a zda bylo takové rozhodnutí napadeno žalobou podle § 1209.

Takže jinými slovy KS říká, že výbor nemusí poslat podklady ke shromáždění, o kterých se bude hlasovat, protože ovce na schůzi stejně zvednou ruku. Když se najde vlastník, který si to nenchá líbit, a podá žalobu podle § 1209, soud řekne, že jeden hlas stejně nic neřeší nebo že nejde o důležitý důvod. Když tedy vlastník podá žalobu o nahlížení, soud řekne, že stejně už hospodaření bylo schváleno („uzavřeno“), tak nemá právo nahlížet.

Mám pokračovat v uvádění příkladů?

Pane TN, Vaše příklady jsou zajímavé, ale ještě zajímavější by bylo, kdybyste uváděl celé judikáty nebo alespoň jejich spisové značky. Děkuji předem za ochotu šířit osvětu mezi prostý lid. :-))

Co se týče důležitého důvodu, leží nám od zimy 2017 na nejvyšším soudu dovolání, které poměrně komplexně řeší problematiku ústavní nekonformity současného výkladu. Rozhodnutí očekáváme na začátku 2018, takže tady nás asi už moc rozhodnutí nepředběhne. Pokud NS neobjeví odvahu revokovat judikaturu, jdeme dál k US a případně jdeme dál i k ESLP. V diskuzích tady jsme zatím neobjevili žádný nový argument, takže u důležitého důvodu k tomu společnému postupu ani moc nevidím motivaci.

Co se týče nahlížení, máme teď jedno odvolání u KS, nicméně řešíme poněkud jinou situaci, než tu popisujete. Nechci to tu teď více konkretizovat, ale rozhodnutí OS je také dost absurdní, naštěstí je i v rozporu s judikaturou NS. V budoucnosti to uvedu více konkrétně. Pokud bychom nevyhráli, půjdeme dál, opět klidně až k ESLP přes NS a US.

Případný všem prospěšný pravomocný rozsudek tu zveřejním, až nějaký bude.

Děkuji za povzbudivou zprávu a držím palce.JaVa

Tak nějak nerozumím, jaký nový argument očekáváte, když podmínku důležitého důvodu požaduje zákon (§ 1209). Proti tomu argument nevymyslíte.

To jsem tady uváděl už vícekrát.

V kostce:

Není možné v právním státě tolerovat nezákonnost = každé usnesení které je v rozporu se stanovami, případně se zákonem, případně přijato vadně, se musí posuzovat jen a pouze podle 258.

Pouze u zákonných usnesení souladných se stanovami a přijatých správným postupem je nutný důležitý důvod. Takže podle 1209 se žalují pouze bezvadně přijatá usnesení, kde je důležitý důvod eventuelně ochránit menšinového vlastníka, například pokud by ho většina nutila podílet se na zaplacení pozlacené střechy na paneláku.

Ovšem soudci toto zneužili k odmítání téměř všech, čímž odpírají právo na soud.

Neuspějete, protože tento trend, že i § 258 se musí posuzovat v intencích § 1209 (tedy musíte hlasovat proti a musí jít o důležitý důvod) nasadily už autoritativní komentáře CH Beck a Wolters Kluwer a jimi se soudci řídí. Co jsem přečetl aktuální judikaturu VS Praha a VS Olomouc a NS za roky 2016–2017, soudy všechny žaloby zamítají.

Čtu hororový rozsudek KS (2016) a potvrzující rozsudek VS (2017). Svolavatel odeslal pozvánky pozdě, tj. doručeny byly pozdě, některým vlastníkům jen týden před schůzí, ačkoli měly být dle stanov doručeny nejméně 15 dní. Podle soudu bagatelní vada, soud konstatoval, že žalobce se schůze zúčastnil a nebyl tedy zkrácen na svých právech. Svolavatel nepřiložil podklady, ani neumožnil nahlédnout, v pozvánce nebyl odkaz, kde podklady jsou (návrh stanov, návrh mandátní smlouvy se správcem, projekt k opravě střechy za 2 mil. Kč), žalobce si část podkladů opatřil jiným způsobem neoficiálně z vedlejšího domu (oba domy spravovány stejným správcem, čili stanovy a mandátní smlouva asi byly shodné), během dokazování se ukázalo, že se ale hlasovalo o jiném znění stanov, resp. do sbírky listin byly založeny jiné stanovy, než jakými žalobce před schůzí disponoval, soud přesto konstatoval, že žalobce podklady disponoval, resp. žalobci se nepodařilo prokázat, jakým návrhem vlastně disponoval (advokát SVJ tvrdil, že žalobce měl stanovy, které se pak založily do sbírky listin). V bodě volba výboru předsedající neumožnil žalobci kandidovat do výboru, vůbec nedal hlasovat o jeho kandidatuře a nechal hlasovat jen o své kandidatuře. Pro jeho volbu nehlasovali všichni, ale soud řekl, že jde o spekulaci, že by tito mohli žalobcovu kandidaturu podpořit a i kdyby, celkově by k jeho zvolení tyto hlasy stejně nestačily. Jak myslíte, že dopadlo odvolání u VS? Rozsudek potvrdil a plně se ztotožnil se závěry KS, že jde o bagatelní vady a jeden hlas stejně nemůže na výsledku nic změnit.

a hledejte souvislosti a logiku.

Ano, i NS rozhoduje vadně.

Najděte si judikaturu ESLP Kolhofer, Minarik vs Česká republika.

Najděte si judikaturu ústavního soudu ohledně honebních společenství.

Najděte si rozhodnutí ústavního soudu rušící ustanovení řešící přípustnost dovolání, protože bylo nepředvídatelné kdy NS připustí a kdy ne dovolání.

A pak mi zkuste vysvětlit, jak je ono překrucování důležitého důvodu a používání 1209 v rozporu s důvodovou zprávou v souladu s nimi.

http://www.portalsvj.cz/…ne-15–3–2017#…

Čekám rozsudek NS k důležitému důvodu každým dnem. Spis byl vrácen již před 10ti dny MS. Ale ten si dává načas. Chtěla jsem se jít podívat do spisu, ale je prý u soudkyně. Tento týden snad bude rozsudek odeslán právním zástupcům. Tak pak ho zde určitě zveřejním.

Jsem také ochotná jít k ÚS.

Jinou možnost nemáme, jinak to špatně skončí.

Jsem také ochotná přidat na spor o nahlížení. Protože to je zcela zásadní věc pro všechny vlastníky. Soudy, které rozhodují tak, že musíte platit na neznámý účel a nemáte ani šanci nahlížet a kontrolovat ve skutečnosti znamená, že vlastně nic nevlastníte. Jste nevolníky bez obrany. Stejně, jako jste nevolník, když nemůžete napadnout usnesení, které je v rozporu se zákonem.

Magda

Soud vám vysvětlí, že SVJ není spolek.

Cituji rozsudek jednoho VS (2016):

Společenství vlastníků jednotek vzniklá do konce roku 2013 za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění jeho změn a doplňků, jsou právnické osoby specifické svým charakterem i způsobem vzniku. Tyto právnické osoby sestávající z majitelů bytů, popřípadě nebytových prostor, nacházejících se v jedné nemovitosti, mají jediný účel, kterým je správa této nemovitosti, a k jejich vzniku docházelo přímo na základě zákona při splnění zákonných podmínek nezávisle na vůli jejich členů bez předchozího založení, jak je to obvyklé u jiných typů právnických osob. Podle názoru odvolacího soudu tato specifika odráží rovněž specifická právní úprava, pokud jde o možnost domoci se neplatnosti rozhodnutí přijatých nejvyšším orgánem sdružení, jímž je shromáždění společenství vlastníků jednotek, která je benevolentnější, než v případě jiných právnických osob, zejména obchodních korporací. Ne každé porušení právních předpisů či stanov je proto důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, ale soud musí v řízení o žalobě o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek vždy zvažovat, zda zjištěným porušením právních předpisů či stanov došlo s ohledem na okolnosti případu k natolik závažnému zásahu do práv vlastníků jednotek či společenství samotného, že to odůvodňuje vyslovení neplatnosti napadeného usnesení

Tato argumentace je zcela nelogická. Je to přesně naopak. Člen spolku může ze spolku odejít. Nikdo nikoho nenutí se stát členem spolku. Ale každého vlastníka bytu zákon nutí být členem SVJ. Pokud mi zákon vnutil být členem SVJ, musí mi také zaručit, že svá vlastnická práva mohu vykonávat. Je to přesně naopak, než jak argumentuje soud. Na hlavu postavené a absurdní. Proč by člen spolku měl mít víc práv, než vlastník jednotky.

Magda

Magdo, já věřím svým právníkům, kterým platím nemalé odměny, aby mi právo vykládali. A všichni do jednoho mě varují. Pokud právník, ba dokonce více právníků, radí nepodávat žalobu, naslouchám jim.

Oni mají samozřejmě pravdu, že současný výklad a judikatura VS a NS je taková, jaká je.

A je samozřejmě realitou, že měnit judikaturu není sport pro každého, není to jednoduché a pro většinu to ani není a nikdy nebude levné.

Ale není to nemožné.

Podívejte se například na průběh soudních sporů s Českou kanceláří pojistitelů v letech 2009 – 2014. A na vývoj judikatury ústavního soudu od usnesení po nálezy.

A třebas nám i držte palce, pokud máte pocit, že onen „důležitý důvod“ není to „pravé ořechové“ pro prosazování práv člena SVJ.

Palce vám určitě držím, to je jasné. Obávám se, že argument, že členství v SVJ je povinné, neobstojí. Protiargumentem bude, že většina (vlastně všichni přítomní) se nemůže/nemůžou podřizovat jednomu člověku.

Jinak nikdo neříká, že se má většina podřizovat jednotlivci.

Ale všichni musí dodržovat zákon a tedy i stanovy a dokonce i jednat v souladu s dobrými mravy.

No a ústava obsahuje:

HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. (2) Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodní­ho práva.

Listina práv a svobod říká:

HLAVA PÁTÁ PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU Čl. 36 (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

Sdělení č. 209/1992 Sb. říká, že jsme podepsali úmluvu a Evropská úmluva o lidských právech říká:

ČLÁNEK 6 Právo na spravedlivé řízení

1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků, anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

Skutečně tam nikde není, že jsme právní stát pouze v důležitých věcech, že máme právo domáhat se svého práva pouze v důležitých věcech, ani že máme právo na projednání pouze důležité záležitosti nezávislým a nestranným soudem…

Ostatně ESLP k článku 6 úmluvy judikoval:

90. Soud připomíná, že článek 6 odst. 1 Úmluvy zakotvuje „právo na soud“, jehož součástí je právo na přístup k soudu, tj. právo zahájit řízení před soudem v občanskoprávních věcech (Osman proti Spojenému království, 28. října 1998, § 147, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-VIII).

Možnost předložit věc soudu však sama o sobě nenaplňuje všechny požadavky tohoto ustanovení. Je také třeba prokázat, že míra přístupu poskytovaná vnitrostátními právními předpisy byla dostatečná k tomu, aby jednotlivci zajistila „právo na soud“ se zřetelem k principùm demokratického právního státu (Petkoski a ostatní proti „bývalé jugoslávské republice Makedonii“, è. 27736/03, § 40, 8. ledna 2009, který dále odkazuje na Ashingdane proti Spojenému království, rozsudek ze dne 28. května 1985, série A è. 93, § 57). Článek 6 odst. 1 Úmluvy navíc zaručuje právo na přístup k soudu, které zahrnuje nejenom právo na zahájení řízení, ale také právo na „rozhodnutí“ sporu soudem. Jak je uvedeno v judikatuře Soudu, „bylo by iluzorní, kdyby vnitrostátní právní systém smluvní strany umožňoval jednotlivci podat civilní žalobu u soudu, aniž by bylo zaručeno, že o věci bude rozhodnuto pravomocným rozhodnutím v rámci soudního řízení. Bylo by nepředstavitelné, že by článek 6 odst. 1 Úmluvy detailně popisoval procesní záruky pro strany – řízení, které je spravedlivé, veřejné a rychlé –, aniž by stranám zaručil pravomocné rozhodnutí jejich civilního sporu“ (Petkoski, viz výše, a Multiplex proti Chorvatsku, è. 58112/00, §§ 44 a 45, 10. července 2003).

„Právo na soud“ zároveň není právem absolutním a připouští jistá omezení, neboť samotná jeho povaha vyžaduje právní úpravu na úrovni státu, který má v tomto ohledu určitý prostor pro uvážení. Taková omezení ovšem nemohou vyloučit nebo omezit přístup osoby k soudu takovým způsobem nebo v takové míře, že by došlo k zásahu do samotné podstaty tohoto práva (Edificaciones March Gallego S.A. proti Španìlsku, 19. února 1998, § 34, Sbírka rozsudkù a rozhodnutí 1998-I).

No a české soudy místo aby rozhodovaly spory o tom, zda byl dodržen zákon a stanovy, tak vyhazují vlastníky s tím, že dodržení zákonů, což je základní kámen právního státu, není důležité přezkoumat, čímž popírají samu podstatu práva na soud.

A což vede k tomu, že následně je vlastník nucen podřídit se usnesení v rozporu se zákonem, což je v rozporu s tím, že Článek 4 Listiny práv a svobod říká (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

A ještě je naprosto nepředvídatelné, co je pro soudy oním bájným důležitým důvodem a co ne. Což je v rozporu s principem předvídatelnosti soudních rozhodnutí.

Zděšený člene, ;-) jste moje krevní skupina. Máte odvahu i „slušně nabito“. Jste pro mne zosobněním člověka, který se nebojí pokusit měnit zažitý běh věcí a tvořit dějiny. Jít proti proudu. Je mi to sympatické. Velmi, velmi sympatické. Děláte mi radost.

Přeji vám úspěch a k němu, bude-li potřeba, hodně štěstí. A pokud o úspěchu mají rozhodnout i mé palce, tak držím.

Převálcujte ty zkostnatělé struktury! Moc to přeji vám i sobě. Nám všem.

TN, žijeme v právním státě? Jaký je rozdíl mezi většinou spolku a většinou SVJ? Myslíte, že většina nemusí dodržovat zákony? Většina vlastně ani zákony nepotřebuje. Většinou totiž vyhraje a prosadí si svůj názor. Zákony musí chránit i menšinu a jednotlivce. Tím spíš, že jde o slabší stranu.

Magda

Já jsem například zvědavý i na to, jak mi chce NS či ÚS eventuelně vysvětlit, že jako občan člen honebního společenstva a občan člen SVJ mám jiné „právo na soud“.

Ono totiž pak půjde například i o to, že by musel Ústavní soud stvrdit, že toto splňuje požadavky testu přímé diskriminace.

A například tady seznalo plénum ústavního soudu, že důchodce zaměstnanec a nedůchodce zaměstnanec mají stejná práva.

http://nalus.usoud.cz/…GetText.aspx?…

Fakt jsem zvědavý, jak by mi chtěli vysvětlit, že vlastník honebního pozemku ručící za dluhy honebního společenství ma širší právo na soud, než vlastník jednotky v SVJ ručící za dluhy SVJ.

Místo citací dalších literárních veledílek pilířů naší justice někde na KS či VS mi prosím zkuste argumentovat.

Co se týče Nejvyššího soudu, ten se k tomu za účinnosti NOZu zatím vyjádřil pouze jednou a například naprosto ignoroval argumentaci dovolatele důvodovou zprávou, kde je napsáno, že neplatnost usnesení SVJ je řešena paragrafem 258. To se triu na NS nehodilo do krámu, tak to prostě ignorovali. My tam mimo argumentaci důvodovou zprávou máme ještě několik dalších důvodů, které bude poněkud složitější jen tak ignorovat. Ale každopádně počítáme i s eventuelní nutností pokračovat k ÚS či až k ESLP, pokud to bude nutné.

Pane zděšený člene, je úplně fuk co si myslím já. Proč bych vám měl argumentovat. Já přece vím, jak dopadne vaše dovolání. Odpověděl jste si sám, protože na NS sedí ježibaby Brzobohatá a spol. Dokud neodejdou do důchodu, nebudu utrácet své peníze za beznadějné dovolání. Že soudy ignorují důkazy, důvodovou zprávu, když se jim to nehodí, do jejich jednoduchého vidění světa, je přece obecně známo. Z důvodové zprávy citují, jen když se jim to hodí pro potvrzení jejich „konstatntní judikatury“.

Jaký je rozdíl mezi SVJ a spolkem jsem vám ocitoval nahoře. Jak zde avizujete, stejnou odpověď si brzy přečtete od ježibab z Nejvyššího soudu.

Já ani moc nepočítám s tím, že oni se chytí za nos a přehodnotí své názory, i když jistou šanci tam vidím.

Já více věřím ÚS soudu, který opakovaně judikuje rozhodnutí, které říkají něco jiného. A o „důležitém důvodu“ zatím nikdy nerozhodoval meritorně, protože prostě nedostal dostatečně kvalitní stížnost. Takže zatím existují pouhá usnesení.

No a věřím ESLP, kde museli stejně o svá práva bojovat minoritní akcionáři českých společností a uspěli.

Souhlasím s Vámi, že boj o některé věci u soudů je skutečně záležitost, kdy zažijete nevídané, ale to není důvod, proč bych měl respektovat protiústavní postup soudů. :)

Myslíte, že ÚS zruší §1209? Jste blázen? Copak ÚS zrušil protiústavní §1186? Ne, ještě se vysmál stěžovateli, proč otravuje s ústavní stížností, když přece automatické přechody dluhů jsou ústavně konformní…

A ani mi nijak nevadí :)

Používaný výklad 1209 je protiústavní hned z několika důvodů. Fakt si přečtěte rozhodnutí ve věci Kolhofer, Minarik versus Česká Republika

Zkoušel jste angažovat nebo se jen poradit s bývalým soudcem. Např. Stanislav Balík nyní praktikuje v advokacii.

A už jsme i u ústavního soudu uspěli v minulosti s jinými věcmi. Nebojovali bychom o to, kdybych tam neviděl šanci.

Vždyť je to úplně jasné. §1209 není sám o sobě protiústavní. Ani zdesený, ani já neříkáme, že by se řádně přehlasový vlastník měl obracet na soud s nedůležitou záležitostí. Dokonce se domnívám, že úspěšný nebude ani vlastník, který se obrátí na soud v důležité záležitosti, pokud bylo vše schváleno dle zákona a stanov.

Není na soudci, aby se rozhodoval o tom, zda je zákon porušen málo, nebo hodně. Musí rozhodovat v souladu se zákonem. Jinak zde není právní stát, ale soudcokracie. Kdo jiný se má o svá práva postarat, než vlastníci. To výklad soudů nás připravil o právo reálně vlastnit, nikoli zákon.

Soudci udělali z usnesení o mnohamilionové rekonstrukci nedůležitou záležitost. Přitom jde samozřejmě o důležitou věc, která zasahuje výrazně do práv vlastníků. Místo toho, aby prověřili, zda bylo řádně schváleno potřebnou většinou a žalobu zamítl jako neoopodstatněnou, svedli to na aktivní legitimaci. A ostatní soudci tuto demagogii převzali. Je to totiž mnohem jednodušší, než se zabývat podstatou.

Magda

Magdo, svět není spravedlivý. Předpokládám, že byty kupujete na úvěry. Asi jste se setkala s nedůvěrou bank k OSVČ. Zatímco příjmy zaměstnanců jsou pro banky „jistým příjmem“ (jakoby zaměstnanec nemohl zítra dát výpověď, zaměstnavatel nezkrachovat, nebo prostě nezavřít firmu, případně jakoby nemohl být zaměstnanec zítra propuštěn). Zatímco příjem OSVČ je bankami brán jako nejistý. A úplně nejhůř banky koukají na příjmy společníka s.r.o., ze zisku uznají třeba jen 10 %, takže jste pro banku beznadějná socka. Bratranec vykazuje v daňovém přiznání příjmy přes 1 mil. Kč, zisk asi 600 tis. Kč, ale v bance mu podle nějakých tabulek vypočetli uznatelný příjem 8500 Kč, protože prostě některé příjmy neuznávají :-) Příjmy ze zahraničí neakceptuje skoro žádná banka, a ta jedna, co ano, požaduje tolik dokladů, že je jednodušší příjmy prokázat jinak.

TN, já moc nevím, co si pod pojmem spravedlnost představit. Celý svět je jedna veliká nespravedlnost. Někdo je nemocný a někdo zdravý jako řípa. A někdo je chytrý a někdo méně. Já nehledám spravedlnost. Hledám rovnost před zákonem, který mi zaručuje Ústava a ZLPS. Proč by měla mít právnická osoba, která má zajišťovat pouze správu mého majetku větší práva, než já?

K té vaší věci. Banky nemají nedůvěru. Banky chtějí především půjčovat, protože nevědí co s prachama. Já jsem je musela několik let přesvědčovat, že pokud mám pronájem a dávám si do nákladů odpisy, tak nemám příjem, ale cash ano. Nakonec jsem našla banku, která mi umí daňové přiznání rozklíčovat a splátky hypotéky na pronajímané nemovitosti ve výši odpisů mi nedává do výdajů. Doporučuji mít hypotéčního makléře, který umí jednat s bankami a umí dohodnout i vyjímky. Jde to.

Magda

Miami, reálie socialismu jsou dávno překonané, pokud to nevíte. Za socialismu byla alepoň nějaká vlast a ta se v rámci možnosti nějak budovala. Ta nám už dávno byla ukradena. Mluvit dnes o vlasti je nežádoucí, dnes máme jednotou Evropu. A všude a ve všem nepopsatelý bordel. Jestli to nevíte, k poznání zcela určitě věkem dojdete.