Problem vyssich kvor pri nizke ucasti vlastniku na shromazdeni

Píšete “technické zhodnocení je zcela mimo pravomoc a právní způsobilost SVJ(2000),” – to bych přeformuloval: “TZ je zcela mimo možnost použití v podmínkách SVJ”.
Zdvodnění: TZ, jak název naznačuje, je to způsob realizace technické péče, kdy dojde k navýšení hodnoty ošetřeného majetku. Z toho vyplývá, že tato operace ošetření výdaje je aplikovatelná pouze na vlastní majetek. Protože SVJ převážně pečuje o cizí majetek (vlastníků) tato operace v podmínkách SVJ je neaplikovatelná (neexistuje, irelevantní). Protože oprava a TZ jsou doplňkové pojmy, v podmínkách SVJ existuje pouze operace “oprava”.
To ovšem neznamená, že oprava nemůže být zároveň rekonstrukcí nebo modernizací. To může (proto existuje kvorum), neboť tyto charakteristicky jsou aplikovatelné i pro cizí majetek. U podnikajících subjektů za jistých podmínek rekonstrukce nebo modernizace vlastního majetku je speciláním druhem TZ.

Pane Poznámko, SVJ samozřejmě může provést technické zhodnocení cizího majetku. Nejde o nic irelevantního. Zhotovitel neúčtuje o svých nákladech jako o technickém zhodnocení svého majetku; to je triviální skutečnost, kterou není třeba zdůrazňovat.

Jestliže na tomto portálu mluvíme o opravách, jsou tím míněny opravy společných částí domu. Jestliže na tomto portálu mluvíme o technickém zhodnocení, míníme tím technické zhodnocení společných částí domu.

Při tom je bezvýznamné kdo toto technické zhodnocení majetku pro vlastníky zajistil či provedl. Mohla to být právnická osoba Bytostav s.r.o., nebo právnická osoba SVJ, nebo Franta Šramota, nebo kdokoliv jiný.

Pod účetní a daňový pojem „technické zhodnocení“ nespadají údržba ani opravy. Pod TZ se zařazují rekonstrukce a modernizace, stavební úpravy (nástavby, přístavby a vestavby). U rekonstrukcí a modernizací však účetní předpisy stanoví minimální limit 40000 Kč, jinak se považují pouze za opravu.

Není tedy problém rozlišit, zda v konkrétním případě se ve vztahu ke společným částem domu jedná o údržbu, opravu či technické zhodnocení majetku vlastníků jednotek. Podle toho se posuzuje právní způsobilost SVJ(2000) rozhodnout a provést takový zásah do cizího majetku.

lake

Protože co nevidět budeme zadat obnovu el.rozvodů spol. části celého domu přes 1mil., potřebuji vědět, zda tuto akci provádíme v rámci právní způsobilosti SVJ nebo mimo, jako přikazovanou akci vlastníků. Problém vidím v tom, v čem vy problém nevidíte.
“Není tedy problém rozlišit, zda v konkrétním případě se ve vztahu ke společným částem domu jedná o údržbu, opravu či technické zhodnocení majetku vlastníků jednotek.”
TZ definované v zákoně má ekonomický význam a má tyto definiční charakteristiky:

1. objem péče přes limit 40 tis.
2. dojde k navýšení hodnoty majetku (u toho kdo vlastní nebo využívá) 
   

A právě v podmínkách SVJ 2) nenastane (převážně), a proto si myslím že nelze mluvit o TZ. Podmínka limitu vytváří jen hranici mezi TZ a neTZ. Nelze-li aplikovat dělení, není potřeba ani definice limitu dělení. Pokud existuje TZ tak výdaj péče je buď zahrnut do provozních nákladů (neTZ) nebo navýší hodnotu majetku (TZ). V podmínkách SVJ neexistují tyto dvě možnosti ošetření výdaje péče. Vlastník majetku výdaje péče zaplatí vždy stejně, nezávisle na velikosti, převážně předem.

Pouhá změna použitého materiálu není technickým zhodnocením. Výměna opotřebovaných rozvodů s hliníkovými vodiči za rozvody s měděnými vodiči je opravou (oprava výměnou).

lake

Pro jistotu: ani ve snu jsem nemyslela nic o sniženi kvory nadpoloviční většinou přítomných na usnášeníschopném shromáždění-

Ale uvažovala o možnosti/ potřebě sniženi kvor SVJ(2000) pro hlasování o spoluvlastnických záležitostech a v připade technického zhodnocení a to z důvodu nizke přitomnosti a angažovanosti vlastniku.

Mam važne obavy, že i „naš“ vybor SVJ (2000) se domniva, že se budou řidit NOZ nadpoloviční většinou přítomných na usnášeníschopném shromáždění ve všech připadech. Pri vysvětlovani budu použivat Vaše formulace pane Lake. Budu raportovat. Moc děkuji

Arveno

prosim, mužete popsat s čim nesouhlasite? Arveno

Po zkušenostech z minulých diskusí nemůžeme, bylo by to zbytečné. V otázce technického zhodnocení máme jiný názor než lake a ten lake maže.

lepe si mohu udelat vlastni nazor srovnanim argumentu. Argumentovat proti čemukoliv poslouži vytřibeni vlastnich argumentu pro něco. Ve vědě je to obvykle. Myslim, že se tomu řika byt „dabluv advokat“. Skoda, že se nedozvim take Vaš nazor.

No dobře, něco k tomu uvedu, ale asi to lake brzo smaže.

Lake tu dlouhodobě píše o tom, že SVJ vzniklá podle ZoVB nemají způsobilost rozhodovat o technickém zhodnocení. Já si to nemyslím. § 11 ZoVB řeší zasedání shromáždění. Schvalovací kvóra pro technického zhodnocení upravuje ustanovení odst. 5 § 11 ZoVB.

Všimněte si, že odst. 5 § 11 začíná slovy: „K přijetí usnesení“, tzn. že se jedná o shromáždění. Přesto lake stále tvrdí, že shromádění SVJ vzniklého podle ZoVB o technickém zhodnocení rozhodovat nemůže.

Mám stejný názor. Je to i literatuře, jen lake a jeho následovníci to neuznávají. Jak dlouho naše příspěvky přežijí?

Shromáždění mohlo rozhodovat o TZ i podle starších verzí ZoVB a vzorových stanov. Bohužel bylo schováno pod pojem „podstatné změny“, který nebyl nikde definován.

Vzorové stanovy č. 322/2000, Čl. III odst. 2 písm. d) Do výlučné pravomoci shromáždění náleží rozhodování .. o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu.

Vím, že tam patří i TZ. Ptala jsem se přímo na MMR a nebyla jsem sama. Časté volání po definování „podstatných změn“ bylo vyslyšeno až ve vzorových stanovách č. 371/2004 v Čl. IV:

"Podstatné změny společných částí domu

Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny stavby (nástavby, přístavby, rekonstrukce a modernizace) a změny v užívání stavby."

Vysvětlení „podstatných změn“ sice při dalších novelizacích ZoVB a vzorových stanov zase zmizelo, ale to podle mého názoru neznamená, že by autoři předpisů změnili názor. Prostě byli, jsou a asi budou při tvorbě právních předpisů poněkud nepořádní v definování používaných pojmů.

—————— Važeni pokusim se vše co řikate si nějak srovnat. O otazce zda SVJ vzniklá podle ZoVB nemají (Lake) či maji (kolemjdouci a minusujici) způsobilost rozhodovat o technickém zhodnocení jsem vychazela z definice pravnicke osoby SVJ 72/1994.

ZoVB § 9 řika: Společenství vlastníků jednotek (dále jen ”společenství”) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen ”správa domu”), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu.

V tom připadě souhlasi to co řika p.Lake, tedy že do zpusobilosti SVJ dle 72/1994 nepatři žadne dalsi dalši povinnosti či prava, shrnute pod pojmem Technicke zhodnoceni atd. Stejně tak tedy nepatři do zpusobilosti SVJ příprava a provádění změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením/moder­nizaci zařízení v domě nebo na pozemku.

Avšak, navzdory vyše popsanemu omezeni zpusobilosti SVJ 72/1994 (§ 9) sděluje §11 (5) nasledujici: K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby6) a o změně stavby⁷) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy^7a) a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.

Podobně lze ve stavajicich stanovach z roku 2009 nalezt nasledujici: Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o změně účelu užívání stavby, změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, (14) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech členů společenství. Podstatné změny společných částí domu Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny stavby (nástavby, přístavby, rekonstrukce a modernizace) a změny v užívání stavby.

Na zakladě § 11(5 ) dochazi p. kolemjdouci a minusovač k nazoru, že pravnicka osoba SVJ 72/1994 ma zpusobilost rozhodovat o technickém zhodnocení atd.

Pan lake mini, ze o technickem zhodnoceni nerozhoduje pravnicka osoba SVJ ale vlastnici bytovych jednotek.

Přiznam se, že jsem si to v me laicke hlavě zjednodušila. Pokud se v časti ”Předmet činnosti společenství objevi jine činnosti než sprava, provoz a opravy domu předpokladam, že se jedna o pokus rozšiřit pravomoc pravnicke osoby SVJ dle ZoVB. Domnivam se spravně či chybně, že se jedna o pokus rošiřit pravomoce pravnicke osoby SVJ 72–1994 pomoci stanov na SVJ 2014 NOz? Je či neni v pořadku okopirovat do”předmetu činnosti SVJ 72/1994 čast z ”předmetu činnosti SVJ dle NOZ?

• Arveno, napsala jste: „Avšak, navzdory vyše popsanemu omezeni zpusobilosti SVJ 72/1994 (§ 9) sděluje §11 (5) nasledujici: K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby6) a o změně stavby7) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.“

To přece není ničemu „navzdory“. Snad si neuvědomujete, že § 11 odst. 5 ZoVB popisuje jak rozhodují vlastníci mezi sebou o svém společném majetku. Proč do toho pletete nějaké SVJ? O SVJ-právnické osobě tam přece není ani slovo. Čtěte ZoVB a nevymýšlejte co v něm není.

• Dále píšete: „Stejně tak tedy nepatři do zpusobilosti SVJ příprava a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením/moder­nizaci zařízení v domě nebo na pozemku.“

V tom se mýlíte. Nerozlišujete totiž dvě velmi různé věci: (1) rozhodování o majetku vlastníků, (2) provádění změn majetku vlastníků.

1. Rozhodovat o majetku vlastníků mohou pouze vlastníci tohoto majetku (kromě případu, kdy v domě existuje SVJ jako právnická osoba, která sama rozhoduje o správě, provozu a opravách).
2. Zajišťovat či provádět technické zhodnocení či jiné změny majetku vlastníků může kdokoliv, koho tím vlastníci pověří: například společnost Stavbyt, s.r.o, nebo zednický mistr Franta Šramota, nebo právnická osoba SVJ, nebo kdokoliv jiný.

Vy také přece rozhodujete o tom, zda se Vaše auto má přestříkat na červeno, zda má mít nové tažné zařízení, spoilery, hliníková kola či nějaké jiné technické zhodnocení. Kdo tu práci pak provede je celkem vedlejší: nejspíše to bude ten autoservis, kterému práci zadáte.

A ten autoservis je Váš sluha, který udělá co jste mu přikázala.

Úplně stejně jako SVJ, které zlepšuje či zhodnocuje společné části Vašeho domu.

lake

Pane Lake je to tak jak řikate, mam v tom dosti zmatek.

Chapu spravně či nikoliv, že pravnicka osobnost SVJ (2000)ma zpusobilost sama rozhodovat pouze o správě, provozu a opravach?

Je to tak (či neni), že o všech dalsich aktivitach jako modernizace, rekonstrukce či zlepšeni společnych časti rozhoduji vlastnici BJ mezi sebou s tim, že provedeni muže zajištovat SVJ či kdokoliv?

Zahrnuje sprava domu provaděna SVJ(2000) take nasledujici činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemcích sloužících všem spoluvlastníkům do­mu?

Velice děkuji za pomoc.

Prosim vysvětlete. Děkuji.

Arveno,

ve svém příspěvku v souvislosti se způsobilostí rozhodovat o technickém zhodnocení právnickou osobou SVJ, vzniklým podle ZoVB uvažujete jen s ustanoveními ZoV­B.

Váš příspěvek však mohli mínusovat např. ti čtenáři fóra, kteří jsou názoru, že se všechna SVJ řídí NOZ, a podle něho mají způsobilost rozhodovat o technickém zhodnocení i SVJ vzniklá podle ZoVB, protože podle názorů odborné veřejnosti a nyní už také zatím dostupných judikátů se „bytové spoluvlastnictví“ NOZ na SVJ vzniklá před účinností NOZ vztahuje.

Jeden judikát, podle kterého se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ je uveden v diskusi zde: http://www.portalsvj.cz/…aleni-stanov. Tento soudní spor míří k odvolacímu soudu, tak uvidíme, jak si s ním poradí.

Dalším je judikát j.č. 25Cm42/2014. V tomto judikátu se mimo jiné uvádí:

„Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“

Přestože se jedná v předmětném sporu o SVJ vzniklé před účinnosti NOZ se stanovami z r. 2012, odvolává se soud na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206), což je v rozporu s lakeho názorem, podle kterého se na SVJ vzniklá podle ZoVB část „bytové spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje.

Další vyjádření soudu http://www.portalsvj.cz/…omu-doplneno podle něhož se se „bytové spoluvlastnictví“ v NOZ vztahuje i na SVJ vzniklá před účinností NOZ.

Pane Diskutující, lžete a vymýšlíte si. Neexistuje ani jediný údajný „názor odborné veřejnosti“, na který se odvoláváte. Pokud stále tvrdíte, že existuje, citujte jej tedy i s uvedením zdroje. Pak se Vám ihned omluvím. Podotýkám, že takový názor musí být odborný, tedy právně zdůvodněný.

Pokud jde o judikáty, citujete jakési zjevně vadné rozsudky, ve kterých soud nebyl ani schopen zdůvodnit proč se odchyluje od zákona a proč porušuje konstantní judikaturu Ústavního soudu o nepravé retroaktivitě. Jde tedy o právní plevel nejnižší kategorie.

S vadnými judikáty nelze polemizovat, neboť neobsahují právní argumentaci soudu. Proto jsou vadné nezhojitelným způsobem. Neodvolávejte se na ně v diskusi, jste jen pro smích. Jde-li snad o záležitost, která se dotýká práv žalovaného, může se lehce točit na tom, že jde o libovůli soudu, o porušení práva na spravedlivý proces. Cituji:

Čtěte co bylo napsáno, viz http://www.portalsvj.cz/…n%C3%BDch%29.

lake

Pane lake,

fakt, že se odborná veřejnost ve své drtivé většině shoduje na uvedeném názoru, je nesporný. Zda-li nejsou názory odborné veřejnosti dle vašeho subjektivního názoru odborné a právně zdůvodněné, nemá žádný vliv na jejich existenci. Nikdo nemůže popřít existenci veřejně dostupných názorů odborné veřejnosti. Je nepodstatné, pokud to popíráte a s těmito názory nesouhlasíte.

Nepopiratelný je rovněž fakt, že dosavadní judikáty po účinnosti NOZ potvrzují názory odborné veřejnosti. Můžete s těmito judikáty nesouhlasit, ale o jejich správnosti a platnosti mohou rozhodnout jedině precedentní soudní rozhodnutí.

Samozřejmě, že TZ schvaluje shromáždění. Ale to přece nikdo nezpochybňuje!

Je to takto uvedeno v ZoVB už od roku 1994. Tehdy ještě ani neexistovala právní úprava právnických osob SVJ; ta se do ZoVB dostala teprve o šest let později, novelou 103/2000 Sb.. Je tedy potřeba uvědomit si, že shromáždění nemá naprosto nic společného s právnickou osobou SVJ(2000). Stačí si přečíst zákonnou definici pojmu „shromáždění“. Ta definice je v ZoVB i v NOZ stejná:

Jak vidíte, o právnické osobě SVJ není v této definici ani slovo.

Shromáždění v domě vzniklo v okamžiku, kdy původní vlastník převedl první jednotku v domě na jinou osobu. A od toho okamžiku je to shromáždění, kdo rozhoduje o společných částech, i o jejich technickém zhodnocení. Je tedy zjevné, že to nemá žádnou spojitost se vznikem či existencí právnické osoby SVJ. Existují tisíce domů, kde shromáždění tvořené všemi vlastníky jednotek od počátku rozhoduje, ale žádné SVJ v domě neexistuje.

Jakmile v domě vznikla právnická osoba SVJ(2000) a zvolila svůj statutární orgán, přešla na ni ze zákona pouze pravomoc provádět správu, provoz a opravy společných částí (§ 9 odst. 1 ZoVB). Žádná další práva vlastníků jednotek na právnickou osobu nepřešla. Najdete to v ZoVB.

Opakuji:
Právnická osoba SVJ nemá právní způsobilost k tomu, aby rozhodovala o čemkoliv jiném, než je správa, provoz a opravy domu podle § 9 ZoVB. Technické zhodnocení je zcela mimo pravomoc a právní způsobilost SVJ(2000).

lake

„shromáždění nemá naprosto nic společného s právnickou osobou SVJ(2000).“ (lake)

Laku,

snad si přečtěte něco o orgánech SVJ. Patrně budete překvapen.

Lake uvedl jste:

„shromáždění nemá naprosto nic společného s právnickou osobou SVJ(2000). Stačí si přečíst zákonnou definici pojmu „shromáždění“. Ta definice je v ZoVB i v NOZ stejná: „Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Jak vidíte, o právnické osobě SVJ není v této definici ani slovo.“

Pane lake, to nemyslíte vážně, to si z nás snad děláte legraci. Přirozeně, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek, i když jeho definice, kterou jste uvedl, v ZoVB není. Pojem „shromáždění vlastníků jednotek“ nebo jen „shromáždění“ je prokazatelně uveden v ZoVB pouze v souvislosti s SVJ, pokud tvrdíte opak, laskavě citujte. Shromáždění vlastníků se samozřejmě koná i v domech, ve kterých nevzniklo SVJ, na základě § 11 odst.8, který cituji níže.

Cituji z ZoVB:
„§9(7)a)
(7) Orgány společenství jsou
a)shromáždění vlastníků jednotek (dále jen „shromáždění“),
§9(8)
(8) Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství…“

Vaše tvrzení, že „shromáždění nemá naprosto nic společného s právnickou osobou SVJ(2000)“ je bezostyšná lež.

Odstavce 1 až 6 § 11 se bezpochyby vztahují na právnickou osobu SVJ. Proto také byl do § 11 zařazen odst. 8, který teprve upravuje rozhodování v domě bez vzniku SVJ:
„(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.“

Pane minusující čtenáři, víte toho příliš málo na to, abyste mohl posuzovat má tvrzení. V roce 2005 to jednou provždy vyjasnil Ústavní soud (I.ÚS 646/04 ze dne 08.03.2005). Nikde není psáno, že by se § 11 odst. 5 mohl vztahovat na právnickou osobu. To je Vaše fantazie. Vždyť právnická odsoba SVJ není vlastníkem domu. Už se řešilo. Viz:
http://www.portalsvj.cz/…spolecenstvi#…
http://www.portalsvj.cz/…i-podle-zovb

lake

Pane Lake,

cituji z Vámi uvedeného judikátu I.ÚS 646/04:

„Ústavní soud ČR v citovaném nálezu vyslovil právní názor, že hlasování podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů je sice rozhodováním ve vztahu mezi spoluvlastníky, a to i tehdy, je-li s. v. j. právnickou osobou, avšak existuje-li s. v. j. v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také s. v. j., protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. Výsledkem hlasování je projev vůle společenství (plurality vlastníků)…“

Pane Lake, ptám se Vás. Jedná-li se o dům spravovaný právnickou osobou SVJ(2000), je usnesení shromáždění vlastníků jednotek o technickém zhodnocení přijaté potřebnou tříčtvtinovou většinou všech vlastníků podle § 11 odst. 5 v pořádku a právoplatné?"

mam dojem, ze v nektere z předešlych nitti p. Lake již pravil, že řadne odhlasovane rozhodnuti tykajici se TZ je povinne i pro vlastnika ktery hlasova proti (či s přijetim nesouhlasil). Omluvte pokud se mylim. Arveno

Pane Lake,

mě by také zajímala Vaše odpověď na tu uvedenou konkrétní otázku. Můžete prosím odpovědět?

Děkuji.

Soňo, viz citovaný nález I.ÚS 646/04. Pokud mu nerozumíte, nechte to být.
 lake

Podle mého názoru je odpověď na otázku

„Jedná-li se o dům spravovaný právnickou osobou SVJ(2000), je usnesení shromáždění vlastníků jednotek o technickém zhodnocení přijaté potřebnou tříčtvtinovou většinou všech vlastníků podle § 11 odst. 5 v pořádku a právoplatné?“

jednoznačná. Ano.

Nevadí Vám, že se ptáte na “technické zhodnocení” přičemž v citovaném paragrafu, ale ani v celém zákoně ZoVB tento termín se nevyskytuje. Majetek vlastníka může být rekonstruovaný nebo modernizovaný, ale “technicky zhodnocený” sotva (jen vyjímečně)! Vlastně o čem je tá otázka potom?

To byla moje otazka

2. lze v SVJ (2000) použit o neco ZVYšENE kvory dle NOZ§ 1206?

Posledni otazka: jaka nižši kvora pouzivate u Vas či v jinych SVJ(2000)? Jak řešite situaci s vlastniky kteři se nezajimaji/nep­řijdou na shromaždeni?

Co by bylo prakticky použitelna dle miněni Vas všech zkušenych?

Chapu , že je to připitoměla otazka, ale duležita v praxi .Arveno

Hlasovací kvóra si SVJ ve svých stanovách může pouze zpřísnit,nikoliv zlehčit.JaVa

Jak provest žadanou akci pro kterou je třeba vysši kvorum než vetšina přitomnych, když se teměř nikdy nesejde dostatečny počet vlastniku?

Jsme SVJ(2000) a dle p. Lake bychom se měli řidit ZoVB což znamena,že nesmime snižit kvory dane ZoVB. Což je těžke když učast na shromaždeni je stězi těch 53%.a tedy nemožne schvalit ku př. volbu členu vyboru (vetšina všech vlastniku) modernizaci 3/4% a podobně.

1. mužeme SNIžIT některe kvory SVJ(2000) i když to vlastně dle & ZoVB neni dovoleno? Pokud nelze tak co?
2. Dalši alternativa je, použit v ruznych připadech o něco ZVYšENE kvory dle NOZ§ 1206
3. V připade b uvažít jake kvory či zda použit model dle p tristone ktery popisuje v jedne z předešlych niti.

Jak to dělaji v jinych SVJ(2000)?

Přestože jste SVJ (2000) k volbě výboru vám plně postačí Vámi uvedená průměrná 53% účast všech vlastníků jednotek v domě a k modernizaci taky,poněvadž z důvodu nízké účasti vlastníků, si pak vše můžete zkusit odsouhlasit mimo zasedání.tzv.pear rollam. JaVa

Podle čeho Pear rollam, podle ZoVB nebo NOZ?

V ZoVB hlasování mimo zasedání nehledejte. Nic takového tam nenajdete.

Magda

No právě, ZoVB ho neumožňoval, oddí 5 NOZ se uplatnit údajně nemůže na stará SVJ. Ve stanovách úpravu per rollam nemají, takže to vypadá, že ho použít nejde, což je v rozporu s tím, co tvrdí JaVa.

Upozorňuji,že jsem nepsal o zasedání mimo shromáždění,nýbrž o možnosti hlasování mimo shromáždění.Oz­načení „pear rollam“ se ve tzv.Vzorových stanovách (n.v.371/2004 Sb.,)opravdu nevyskytuje ,tento slovní obrat se začal používat až s příchodem NOZ,ale v jeho Třetí části- Orgány společenství-Čl. XII se píše o tomto zvláštním způsobu rozhodování:

V případech,kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů společenství(§ 11 odst.5 a § 13 odst.3),může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách ,které obsahují označení záležitosti ,k níž je souhlas vydáván ,datum a podpisy členů společenství.JaVa

JaVa, ta část vzorových stanov je směšně vadná. SVJ(2000) je oprávněno rozhodovat pouze o správě, provozu a opravách společných částí domu.

Pokud je potřebný souhlas všech, nepůjde v žádném případě o souhlas všech členů společenství. Vždyť ty zmíněné záležitosti podle § 11 a § 13 jsou mimo právní způsobilost právnické osoby!

Půjde o souhlas všech vlastníků jednotek. A ten může samozřejmě být dán podepisováním listiny, bez vědomí SVJ, mimo shromáždění – inu, vždyť jde o právní jednání vlastníků jako každé jiné!

Je směšné, když se právnická osoba snaží strkat nos do toho, do čeho jí vůbec nic není. SVJ je sluha. To je stejný nesmysl, jako kdyby se Vám váš automechanik snažil nařizovat, že Vám povoluje tankovat benzin nejen od Shellu, ale také u OMV. Vaše odpověď by zněla: děkuji za radu, ale do toho Vám opravdu nic není.

lake

Můj laický názor je, že SVJ (2000) by muselo mít hlasování mimo zasedání zakotveno ve stanovách. Jinak tak hlasovat nemůže. Magda

Musim se na to pořadne podivat. Arveno

Zkusim motivovat Vaš navrh tim, že tak to dělaji v jinem SVJ . Argument proti per rollam byl, že dosud spousta vlastniku nereagovala ani na dopisy. Ale je třeba se nevzdavat předem. Arveno

Jsme SVJ(2000), meli bychom se ridit ZoVB a nikdy nesnizit kvory dane ZoVB. Coz je velice tezke kdyz ucast na shromazdeni je stezi tech 53%.a je tedy nemozne schvalit ku pr. volbu clenu vyboru (vetsina vsech vlastniku) modernizaci 3/4% a podobne.

V "novych " stanovach muzeme:

1. SNIZIT nektere kvory SVJ(2000) i kdyz to vlastne dle & ZoVB neni dovoleno
2. pouzit v ruznych pripadech o neco ZVYSENE kvory dle NOZ § 1206
3. pouzit model dle p tristone ktery popisuje nasledovne:

„Limity 2 Vložil tristone, 3. Únor 2016 – 14:20 V aktuálně diskutovaném návrhu stanov pro dům se 175 jednotkami máme takovéhle limity a zatím to vypadá akceptovatelně bez vážnějších výhrad. Výbor může (bude moct): Provádět opravy, stavební úpravy nebo modernizace v hodnotě do 100 tisíc Nakládat (nákup, prodej) s movitým majetkem do 60 tisíc v jednotlivém případě a max. 100 tisíc ročně. Pronajímat či zatěžovat majetek SVJ do výše 100 tisíc ročně. To akceptovani je vcelku jednoduche na pochopeni. Cim vetsi dum, tim hur se obvykle dosahuje usnasenoschopnosti a vubec akceschopnosti.“

Nevim jestli z toho bude nekdo chytry pokud ano tak uvitam komentar. Arveno

Nekdy je vyborne formulovat otazku. Tim se casto objevi i odpoved. Myslim, ze se v me ponekud zamotane hlave vyjasnilo. Diky za Vasi trpelivost. Arveno

Bylo by zajimave vědet jak to reši jinaSVJ(2000) majici slabou /nizkou přitomnost vlastniku na shromaždeni.