Příspěvky na správu a domu jsou paušálními platbami.

vážený pane.

protože jsem sám vedl spor s SVJ a následně se na mne obrátily desítky lidí se svými zkušenostmi, dobře vám radím:

spor ihned ukončete a doplaťte co po vás SVJ požaduje

v ČR nyní nemáte šanci uspět ani kdyby po vás SVJ požadovalo platbu za energii , kterou vám nemohlo dodat, protože ji nikdy neodebralo a vy jste od dodávek energie odpojen.

to je realita

E_man zde částečně přímo lže, částečně mlží a zastírá pravdu. Tolik nepravd najednou jsem viděl naposled u diskutéra Tomas 22, a to je skutečný přeborník v mlžení a překrucování. E_man se mu však blíží.

• První E_manova nepravda

Snaží se zpochybnit skutečnost, že vlastníci jednotek si schválili částku na správu domu ve výši 30 Kč/m2 měsíčně (což je zachyceno v zápisu). Protože nechce platit, lže a tvrdí že „používat tento dokument v našem SVJ je PROTIPRÁVNÍ“.
Sotva ovšem může být označeno za „protiprávní“ řádně přijaté rozhodnutí všech vlastníků jednotek v domě, a k tomu se dodatečně našel i zápis který prokazuje přijetí tohoto rozhodnutí.

• Druhá E_manova nepravda

Tvrdí: „My jsme si však nikdy žádné náklady neodsouhlasili“.
Samozřejmě že si je odsouhlasili. A to dvakrát: poprvé na onom shromáždění vlastníků a nájemců v roce 2009, podruhé pak na shromáždění SVJ v roce 2012, kde bylo přijato rozhodnutí hradit dál tyto částky „ve stávající výši“. Toto by nepochopil jedině blb …

• Třetí E_manova nepravda

Tvrdí: " jak na potvoru, jsme si prokazatelně schválili tyto příspěvky v „současné“ a tedy v nulové výši,".
To je lež: Žádné usnesení o nulové výši příspěvků nebylo nikdy přijato.

• Čtvrtá E_manova nepravda

Tvrdí: „v době konání shromáždění a ještě i 3 měsíce potom jsme prokazatelně platili „Dlouhodobé zálohy na opravy“ do SBD.“.
To je ukázkové mlžení. Ty částky byly placeny ve stále stejné výši (30 Kč/m2) a na stále stejný účel. Bez ohledu na to, že jejich příjemcem byl napřed správce domu SBD, a později se správy domu ujalo SVJ.

• Pátá E_manova nepravda

Křičí zmateně: " nám předepisovali (…) položku „fond 987“ (…) která však žádné určení účelu ať zálohy (…), ani příspěvky (…) NEEXISTOVALO!!!„.
Tuto E_manovu stále opakovanou lež jsme přece už odhalili: kdysi v roce 2009 byla schválena částka 30 Kč/m2, a na shromáždění SVJ byla o tři roky později potvrzena usnesením o platbách "ve stávající výši“.

• Šestá E_manova nepravda

Vše co píše v části „Účetní metody a obecné účetní zásady“ je totální blábol. Zjevně E_man nerozumí účetnictví. Divím se, že si dovoluje při svých neznalostech činit nějaké závěry.

• Sedmá E_manova nepravda

E_man opakuje předchozí lež o příspěvcích jako o paušální platbě. Už jsem mu před týdnem vysvětlil, že se nejedná o žádné „paušální platby“, ale on si stále vede svou jako umíněné děcko. K této své nepravdě se vrací, aby zamlžil skutečnost že se stal bez důvodu dlouhodobým neplatičem.

• Osmá E_manova nepravda

Viz část „Prasárna č. 5“. Opět bláboly osoby, která neví vůbec nic o postupech účtování a o účetnictví.

Justitianus

E_mane, na úvod mám dobrou zprávu – když ten váš příspěvek shrnu, máte tam stejný bordel jako skoro všude jinde. To je asi taky důvod, proč se na tomto portále pořád diskutuje a pořád prakticky o tomtéž.

Teď už to bude možná bolet. Obviňujete kdekoho, ale je nejvyšší čas pohlédnout do zrcadla na viníka a uvědomit si, že vlastnictví zavazuje. Cítíte se blbě? Prožíváte procitnutí ze snu o návratu „vlády věcí tvých“. Já setrvale říkám, že ten, kdo uvedl do života privatizaci bytového fondu, by si měl odkroutit trest za tento zločin postupně v jednotlivých SVJ a BD po matičce vlasti. Fakt nechápu, jak mohl někdo očekávat, že lidi, kteří nemají zkušenost s vlastněním, navíc v tak komplikované situaci jako je „bytová korporace“, navíc po několika desítkách let, kdy vše patřilo všem, se přes noc stanou specialisty přes řadu odborností a potáhnou v názorové shodě za jeden provaz a po večerech (míněno „po pracovní době“) budou šmidlat účetnictví, výběrová řízení, uzavírat bezchybné smlouvy… (nebo „supervizovat“ správcovskou firmu). Nemohu opomenout zmínku o kvalitě, srozumitelnosti a hektických úpravách českých zákonů, a to zejména z pohledu řadového občana a právního laika. Následných průserů „korporativního vlastnění“ je hned několik. První je, že je stále velice málo procitnuvších, což znamená, že lze za standard považovat, že pokud procitnete, stojíte vždy proti zdi těch, kteří ještě nepochopili, co to obnáší vlastnit. Druhým je, že tyto spory jsou tak nelukrativní, že advokáta budete hledat jako jehlu v kupce sena. Což ve svém důsledku znamená, že ani soudy s těmito spory nemohou mít tolik zkušeností jako s rozvody a exekucemi. K tomu si připočtěte celospolečenskou načichlost fungováním BD za časů budování rozvinutého socialismu, jejichž papaláši se snaží přikrýt pod svá křídla další a další společenství. A na MMR nebo kde tuhletu bytovou politiku vymysleli, jsou spokojení a berou prémie.

Jak chcete, aby člověk vlastníci byt, člen společenství, rozuměl účetnictví. Vždyť se o jednotnosti nemůžou dohodnout ani účetní. Každý účetní používá jiný způsob účtování, podle toho, co každému víc vyhovuje. A vy chcete, aby tomu rozuměl Ferda Veselý, který vlastní byt v 5. patře, který nikdy s účetnictvím nepřišel do styku.

„To je ale špatně, protože nebývají zohledněny skutečné potřeby SVJ.“

Více zde: https://klaiex.webnode.cz/…y-na-spravu/"

Není to špatně! Právě možnost volby velikosti sazby xx Kč/m2 je faktorem zohledňující potřebu SVJ. Někdo stanoví 3 Kč/m2, jiný 30 Kč/m2!

Začíná to tu zase připomínat diskusi o vejci a slepici. Nedávno jsem zahlédla titulek: Pětiletka není sprosté slovo. Odhaduju proto, že asi nebudu sama, kdo se přiklání k názoru paní Klainové, že velikost sazby by se měla odvinout od racionální úvahy, ne vycucat z prstu. Řečeno jinak, sazby lze odpovědně určit až na základě vědomí toho, kolik neodkladných výdajů, tzn. i nač, budu v následujím období potřebovat. A to zjistím, když si připravím cosi jako „plán“. Když je tento známý, lidi mají o důvod míň remcat o černé díře a o důvod víc akceptovat jej. A mnozí vůbec pochopit, že údržba a provoz baráku, v němž mají svůj vypěkněný byt, něco stojí.

„sazby lze odpovědně určit až na základě vědomí toho, kolik neodkladných výdajů, tzn. i nač, budu v následujícím období potřebovat.“

A to právě nikdo nepožaduje. Ani zákonodárce, ani soudy, a typicky ani stanovy.

Měl byste si klást otázku, zda to požadujete vy, když jde o váš majetek. A co jste pro to schopen a ochoten udělat. Zákonodárce, podle mého názoru, možnost dává, viz např. NOZ > Část první > Obecná část > Hlava I > Díl 1

„NOZ > Část první > Obecná část > Hlava I > Díl 1“

Můžete upřesnit číslo § Vámi zmiňovaného ustanovení?

§§ 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8

Ale, ale Misme. Oběma dvěma stranám, a to jak pí Klainové, tak jejím odpůrcům jde předce o to stejné, akorát cesta je jiná. Já taky patřím k těm, kteří neuznávají cestu paní Klainové, protože mám jinou cestu a ta je taky správná. A navíc mi připadá jednodušší. Cesta paní Klainové mi připadá nepraktická, tak nevím, proč bych jí měl používat. Dále mi na tom vadí hlavně to, že paní Klainová imrvére tvrdí, že jenom to co ona vymyslí je správně a vše ostatní je špatně. Není tomu tak. Jinak s vám souhlasim, poslední dobou je diskuse na tomto portálu celá o vejci a slepici, neboli chcete-li o kohoutkovi a slepičce. Každý tady tvrdí, že pouze jeho názor je správný a všichni ostatní to dělají blbě a myslí blbě. Já to netvrdím,já netvrdím, že pouze můj názor je správný. Pouze používám svoji vlastní hlavu a to, co v ním mám. Ostatní si přečtu a buď si z toho vemu něco pro sebe, nebo to hodím za hlavu. Slova já, já, jenom já nepraktikuji.

Paní Klainová prostě upozorňuje na to, že správný (tedy „nikoliv špatný“) způsob řízení finančních toků je ten, který se prosadil v hospodářské sféře už před 700 lety.

Tento způsob se vyučuje na všech ekonomických školách od Harvardu a Princetonu přes Oxford, Cambridge, Peking a Moskvu až po Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Pak existuje ještě druhý – velmi rozšířený – způsob určení částek (který paní Klainová označuje za „špatný“). Tento způsob spočívá v tom vybírat peníze na neurčitý účel, a jejich výši stanovit jednoduše podle toho kolik jsou ovce ochotny měsíčně platit.

První způsob je šetrný k peněžence vlastníků jednotek (a ovšemže je pracný kvůli nutnosti vypracovat plán oprav a cashflow). Druhý způsob je jednoduchý, ale může znamenat podfinancování (a peníze budou pak chybět), nebo nadfinancování (a ze zbytečně ležících milionů pak šikovní statutáři čerpají do vlastních kapes).

Paní Klainová prostě umí rozpoznat co je „dobře“ a co je „špatně“. Místní vzteklouni jí to mohou vyčítat, ale to je asi tak vše co mohou.

Mimochodem, při skládání záloh na neurčitý účel dojde k promlčení nároku na vyúčtování a vypořádání již po třech letech od platby. SVJ si pak může ty peníze ponechat (uplatní-li vůči věřitelům námitku promlčení). Ale to je ovcím přece jedno.

Justitianus

Pane Justitiane, děkuji Vám za pochopení. Dík patří i paní Misme a tazateli. To se mi tu často nestává.

Pro kritiky, kteří tu vybuchují, že se jim více líbí xx Kč na m2:

Kdyby si vzali kalkulačku, zjistili by v první tabulce příspěvků podle podílů, že každý platí 16 Kč na m2.

Podstatné je, proč zrovna tolik.

V některých SVJ tu výši na m2 střihnou od boku – třeba podle ankety, nebo podle toho, kolik se platí vedle v domě, nebo podle toho, kolik ještě vlastníci snesou (jak tu bylo někde uvedeno).

ALE Předseda z příkladu věděl, že na opravy, revize, pojištění apod. potřebuje 48 000 Kč.

Pro rozpočítání na vlastníky jsem uvedla asi složitý vzorec.

Nabízím tedy jednodušší vzorec

48 000/250 m2/12 měsíců = 16 Kč měsíčně na m2. Svůj příspěvek si už každý může vypočítat sám, protože plochu jednotky má v kupní smlouvě.

A budoucí útrata 48 000 Kč je právě v rozpočtech. Povinnost schvalovat rozpočty předepisuje OZ (§ 1208).

Co jsem kritizovala je, že se schválí xx Kč na m2, aniž by se někdo obtěžoval vysvětlit, proč.

Doufám, se alespoň někteří kritici svůj názor přehodnotí.

Další dvě tabulky už nemají s Kč na m2 nic společného, protože nejde o příspěvky podle podílů. Ale to snad ví každý.

„Povinnost schvalovat rozpočty předepisuje OZ (§ 1208).“ (Vložil N. Klainová (bez ověření), 25. Únor 2021 – 17:46)

To jistě ano. Ale nikde není požadována vazba mezi rozpočtem a výší příspěvku na správu, jakkoli se to jeví logické a pochopitelné.

Píšete:

„Ale nikde není požadována vazba mezi rozpočtem a výší příspěvku na správu, jakkoli se to jeví logické a pochopitelné.“

Ano, jeví se to logické a pochopitelné. To věděli autoři ZoVB (zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů) viz § 15 odst. 2, druhá věta:

„Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“

Věřím, že nikdo nepochybuje, že předpokládané náklady = rozpočtované náklady.

Za to, že už není požadována vazba mezi rozpočtem a výši příspěvku může autor OZ, JUDr. Eliáš, který neuznal za vhodné tuto logickou vazbu mezi rozpočtem a příspěvky převzít.

Přesto však ti, kteří tuto vazbu uznávají, ji respektují i nadále a celkovou výši příspěvků odvozují od celkové výše předpokládaných nákladů.

Rozdělení mezi vlastníky už je jednoduchá matematika viz dva již zmíněné vzorce.

Paní Klainová, máte naprostou pravdu s § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb..

Bohužel nám ta pravda už není nic platná. Jednak proto, že ZoVB byl zrušen. Druhak proto, že popletení soudci nikdy nebyli schopni rozpoznat obsah § 15 odst. 2 zákona. Prostě jsou to právní a účetní neználci, kteří tuto část zákona houfně ignorovali.

1. Zákon jednoznačně hovořil o předpokládaných nákladech. Z uvedeného plyne, že výše úhrady vlastníka jednotky nesměly být určeny nahodile, nýbrž měly vycházet z plánu údrýby a oprav a z odhadu budoucích nákladů na tyto opravy.
2. Zákon jednoznačně hovořil o tom, že zálohy je možno vybírat pouze na náklady, které bude NUTNÉ vynaložit. K výběru záloh bylo povinností SVJ tvrdit a prokazovat, že jde o náklady nutné. Zákon tedy vylučoval povinné skládání peněz na neznámý nebo i na nikoliv nutný účel (jako je zateplení, pořízení nového výtahu, pozlacení klik, pořízení tepelného čerpadla, atd.). Vybírat zálohy bylo podle zákona možné pouze na zachování domu: účetně na údržbu a opravy, na nutné revize a kontroly technických zařízení domu (tedy na udržení společného majetku ve funkčním a provozuschopném stavu).
3. Zákon také jednoznačně rozlišoval dva druhy částek, které vlastník jednotky bude povinen skládat na „náklady v následujících měsících i v dalších letech“. Z hlediska účetnictví je naprosto jasné, že to první (měsíce) jsou krátkodobé zálohy na správu. To druhé (léta) jsou nepochybně dlouhodobé zálohy na správu (na rozsáhlejší nutné akce v budoucnu).

Bohužel, tento srozumitelný a vyvážený text narážel od samého počátku na blbost soudců a soudkyň. Oni nebyli nikdy schopni pochopit co je obsahem § 15 odst. 2 zákona.

Takže od počátku se judikovalo, že platby podle § 15 odst. 2 jsou prostě ty částky, které si shromáždění odhlasovalo. Bez toho aby se vědělo k čemu ty peníze mají sloužit. Bez plánu údržby, bez odhadu životnosti a bez odhadu budoucích nákladů. Bez jakékoliv spojitosti se skutečným stavem domu.

Soudy a soudci bylo naprosto spokojeni s tím, že platit se bude na neznámý a tajemný účel, bez odůvodnění výše požadovaných částek, bez jakéhokoliv plánu k čemu se ty částky mají použít a kdy. Soudy rozhodovaly konstantně, že chce-li vlastník zjistit co se s jeho penězi má dít, je kverulant který na takovou informaci nemá právo. „Plať co ovce odhlasovaly a drž hubu. Zákon nás nezajímá, nerozumíme mu, nerozumíme účetním předpisům. Ale jsme soudci.“

A tak je tomu dodnes.

Takže na závěr: od roku 1994 do roku 2013 jsme měli jsme docela použitelnou, přesnou a spravedlivou právní úpravu přispívání na správu domu. Jen si toho prakticky nikdo nevšiml (snad kromě přispěvatele lake na tomto portálu).

Ustanovení § 15 odst. 2 bylo totálně ignorováno. Bylo ignorováno jak hlupáky v talárech, tak smluvními i zákonnými správci domů, ignorováno členy statutárních orgánů SVJ, a také ovšemže ignorováno vlastníky jednotek. Ti většinou ani netušili, že v zákoně je taková úprava. A kdo věděl, nepouštěl se do sporu, protože by kvůli hlouposti soudce jistě prohrál.

Justitianus

1. „Zákon jednoznačně hovořil o předpokládaných nákladech … že zálohy je možno vybírat pouze na náklady, které bude NUTNÉ vynaložit. – Každou výdajovou položku finančního plánu tedy i rozpočtu můžu považovat implicitně (tj. automaticky) za náklad předpokládaný a nutný. Náklady opačného významu (nepředpokládané a ne potřebné) do rozpočtu dávat nemá smysl. Navíc jsou to časově závislé vlastnosti. Náklad, který v čase sestavení rozpočtu není nutný může se stát následně nákladem nutným.
2. Dalším problémem je specifikace účelnosti příspěvku. Účel příspěvku „správa domu a pozemku“ nebo „dodávky SV“ jsou dostatečně konkrétní nebo je potřeba rozepsat na detailní výkony? Jak rozpočtovat drobné výkony (25 případů bylo vloni a nevíme kolik bude za rok) které v čase sestavení rozpočtu nevěděli že vzniknou. Souhrnná položka „ostatní drobné výkony správy domu a pozemku“ sice není konkrétní, a proto nezneužitelnost je třeba doplnit limitem částky nákladů. Tento náklad je vhodnější specifikovat sazbou (vloni jsme měli 5 Kč/m2, letos navrhujme 7 Kč/m2) než souhrnnou částkou.
3. Krátkodobé/dlou­hodobé zálohy a výkony správy. Časová příslušnost se posuzuje podle toho, zda začátek a konec hospodářského případu nastalo v jednom nebo ve více účetních obdobích. V případě finančně náročných výkonech správy (zateplení) samotná realizace výkonu je akce jednoho účetního období. Pouze financování je víceletá záležitost buď realizována spořením nebo placením úvěru. V případě spoření se nejedná o víceleté zálohy, naspořená částka je deponována na účtu SVJ a není poskytnutá zhotoviteli a není zúčtována jako záloha v jednotlivých letech. Pokud se záloha poskytuje pak obvykle jednorázově před zahájením práce na zakázce v objemu celé zakázky.

Shrnul jste to perfektně.

AsiTak napsal tento nesmysl: „Každou výdajovou položku finančního plánu tedy i rozpočtu můžu považovat implicitně (tj. automaticky) za náklad předpokládaný a nutný.“

Nikoliv, nemáte pravdu. I osoba která nedosahuje rozum průměrného člověka (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb.) je schopna rozpoznat který náklad je nutný a který není nutný. Buď to nedovedete rozpoznat, nebo jste předseda výboru a jste zvyklý tahat vlastníky za nos. Pro případ že platí první z obou možností, dám Vám příklad z oblasti, kterou byste snad rozpoznat mohl. Který z těchto nákladů na domácnost je nutný a který nikoliv nutný?

• náklady na potraviny pro domácnost
• zimní boty (u starých se už odtrhla podrážka)
• oprava pračky (netopí)
• nový spojler na škodovku (soused má taky spojler, AsiTak chce ještě větší)
• Apple iPhone (syn pana AsiTak má sice fungující starší mobil, ale spolužáci se mu smějí že má starý krám)
• dovolená na Mallorce pro celou rodinu pana AsiTak

Pane AsiTak, nejen osoba s rozumem průměrného člověka (ba i osoba s rozumem podprůměrného člověka) umí rozpoznat, které tři náklady jsou nutné a které jsou nikoliv nutné.

S náklady na společné části domu je to stejné – jde to rozpoznat, pokud to ovšem člověk rozpoznat chce a rozpoznat umí. Náklady nutné jsou:

• náklady k zachování stavby a k zachování jejích funkcí (viz stavebné zákon)
• náklady na údržbu a opravy společných částí tak, aby se nestala zdrojem ohrožení zdraví, života nebo majetku (viz obecná prevenční povinnost)
• náklady na odstranění poruch a havárií (nutné k zachování funkcí domu)
• náklady na předepsané kontroly, prohlídky a revize technických zařízení (předepsáno celostátně účinnými předpisy)

Naopak nutnými náklady zpravidla nejsou ty, které se v účetnictví zařazují jako technické zhodnocení majetku. Sem patří např. zateplení fasády, vybudování fotovoltaických panelů na střeše, zlaté kliky, tepelné čerpadlo namísto plynového kotle, pořízení kamerového sysytému. To jsou náklady na „něco extra“ – něco co není nezbytně nutné k zachování domu. Zákon č. 89/2012 Sb. to označuje jako „zlepšení společných částí“.

Na nutné náklady bylo SVJ oprávněno vybírat zálohy podle § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., protože jde vždy o náklady způsobené stárnutím a „vybydlováním“ stavby. Je tedy spravedlivé, aby se na těchto nákladech podíleli všichni po celou dobu kdy dům užívají, bez ohledu na dobu kdy se oprava/údržba uskuteční. Proto tedy zálohy, a proto se zásadně NEVRACEJÍ.

Naopak u nákladů nikoliv nutných by vybírání záloh do budoucna znamenalo, že SVJ vytáhne peníze z osob, které možná přestanou být vlastníky jednotky dříve než se dočkají toho nového krásného zhodnocení: zateplení, plastových oken, pozlacených klik či tepelného črpadla. Pokud byste je nutil hradit zálohy na toto, pak je nutíte nedobrovolně přispívat na zhodnocení CIZÍHO majetku v budoucnu. Portože ty zálohy na zlaté kliky jim nevrátíte, že?

Proto se v zákoně o vlastnictví bytů předpokládalo, že tyto „nikoliv nutné“ náklady budou hrazeny nejspíše úvěrem, který bude splácet teprve dodatečně po zlepšení domu. Tak je to i spravedlivé, protože dluh splácejí pouze ti, kdo v domě aktuálně vlastní jednotku a mohou tedy to skvělé technické zhodnocení užívat ke svému prospěchu.

Justitianus

1. Dle autora příspěvku každá osoba vybavená průměrným IQ je schopna zjistit nutnost a potřebnost vzniku nákladu. Vedle již uvedené časové závislosti to posouzení je i subjektivní, a proto není divu, že takové neobjektivní rozhodování do další právní úpravy nebylo převzato.
2. Položku rozpočtu metodou xx Kč/m2 použijeme jen u drobných výkonů správy které v čase sestavení rozpočtu nejsou známy (ani počet, ani obsah, ani rozsah např. kancelářský papír, toner, rohož) ale takových letos bylo za objem 5 Kč/m2 a v příštím roce očekáváme 7 Kč/m2. U realizace finančně náročných akcí rozpočtujeme v částkách Kč, využívajíc předběžné rozpočty těchto zakázek. Plánujeme-li financování velké zakázky spořením, objem požadavku je lépe specifikovat metodou xx Kč/m2.
3. Vazba mezi rozpočtem (předpokládaným nákladem) a výší příspěvku na správu první je vstupní veličina rozpočtu to druhý je výstupní veličina rozpočtu.
4. Řízení finančních toků u velkých zakázek správy podle způsobu výuky na všech ekonomických školách od Harvardu a Princetonu přes Oxford, Cambridge, Peking a Moskvu až po Vysokou školu ekonomickou v Praze. U takových zakázek finanční podíl vlastníka na realizaci je tak vysoká částka že vytvoření zdroje je možno uskutečnit pouze průběžným financováním za delší časové období. Zhotovitel díla mnohdy požaduje zálohové platby předem a celkové vyrovnání dokončené zakázky po ukončení díla. SVJ tedy musí disponovat celkovou částkou na úhradu dodávky díla už při zahájení realizace. Finanční zdroj na zakázku může tvořit vlastní zdroj předem v dostatečném předstihu vytvořené spořením nebo cizí zdroj, úvěr.

Spoření – přesně definovaný účel, finanční zdroj na budoucí zakázku, tvorba zdroje je dána finančním limitem roční úspory, rozvrženo na vlastníky dle majetkového podílu. U každého vlastníka jsou evidovány realizované příspěvky.
Prodej jednotky během trvání spoření. Cena domu je stanovena dle technického stavu domu. Kupující kompenzuje prodávajícímu buď zvýšením kupní ceny nebo další platbou realizované příspěvky do vytvoření finančního zdroje na zakázku.
Prodej jednotky po ukončení spoření a realizaci zakázky. Cena domu je stanovena dle zhodnoceného technického stavu domu. Finanční tok spoření se vyúčtuje a finančně se vypořádá.
Úvěr – přesně definovaný účel použití, finanční zdroj na realizovanou zakázku, náklady splátek jsou rozvrženy na vlastníky dle majetkového podílu. U každého vlastníka jsou evidovány realizované příspěvky na splátky.
Prodej jednotky během lhůty úvěrování. Cena domu je stanovena dle technického stavu domu.
Kupující kompenzuje prodávajícímu buď zvýšením kupní ceny nebo další platbou uhrazené splátky úvěru finančního zdroje na zakázku.
Prodej jednotky po ukončení úvěrování. Cena domu je stanovena dle zhodnoceného technického stavu domu. Finanční tok úvěrování se vyúčtuje a finančně se vypořádá.
Každý využívá jen to, co uhradil!
Každý ví za co platí a co za to dostane!

„Vazba mezi rozpočtem (předpokládaným nákladem) a výší příspěvku na správu první je vstupní veličina rozpočtu to druhý je výstupní veličina rozpočtu.“

Jenže právě tato vazba není požadována a v důsledku toho zpravidla ani dodržována.

Snad by něco šlo dovodit z obecných ustanovení o zálohách: Je někde stanoveno, že záloha musí být přiměřená? Třeba autoservis při výrazném překročení předem odhadnuté ceny telefonuje a novou cenu si nechá schválit (nebo neschválit).

Leono,

dokonce i Ústavní soud judikoval, že není nutné dodržovat jakoukoliv vazbu mezi výší příspěvků na správu domu a přepokládanými náklady na správu. Ústavní soud dospěl nedávno k závěru, že nepřípustná je pouze taková výše plateb, která je pro vlastníka jednotky rdousící, resp. likvidační. Pokud jej tedy SVJ pouze obere o peníze bez důvodu, je to v souladu se zákonem. Při tom šlo o případ podle § 15 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., který výslovně uvádí, že zálohy je možno odhlasovat pouze na předpokládané (to jest předem plánované) náklady které mají být vynaloženy k nutnému účelu.

Viz nedávné protiústavní usnesení Ústavního soudu ze dne 19. března 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18 (http://kraken.slv.cz/II.US1484/18). Cituji:

A je vymalováno. Vítejte v Bezpráví. Vítejte v České republice.

Justitianus

Poznámka
Připomíná mi to scénu z mafiánského filmu:
„Rocco, vezmi bratry a dejte mu za vyučenou. Zmlaťte ho, zlomte mu ruce a nohy, ale ať to přežije. Takže neberte s sebou Škrtiče! Nechci, abyste ho zlikvidovali, rozumíš mi?.“

Na mafiánské filmy se nedívám, ale připomíná mi to postup autoservisu:

Opravili jsme Vám automobil za 5 000 Kč, takže zaplatíte 25 000 Kč a zbytek (možná) použijeme někdy příště a když nepoužijeme, nevrátíme.

Leono, tomu lze zabránit jednoduše. Schválite si ve stanovách, že příspěvky se každý rok vyúčtují a je vymalováno. Když to nejste schopni schválit, pak se můžete pouze rozčilovat. Tím si do určité míry ulevíte.

Snad ani jedno shromáždění neodhlasovalo nic bez toho, aby účastníci nevěděli, na co jaké opravy budou přispívat. To jsou fantazie, nebo spíše fantasmagorie.

Nyč, proč zde žvaníte? Čtěte co bylo napsáno. Celá tato diskuse se točí okolo případu, kdy bylo naslepo odhlasováno 30 Kč/m2 (bez toho aby účastníci věděli na co). A v roce 2012 si tutéž částku odhlasovali znovu (a dodnes nevědí na co).

Poslyšte, vážený nyč: Když neumíte pochopit jednoduchý text v češtině, nechte si to od někoho vysvětlovat.

Justitianus

Pan Justitiánus píše:
Celá tato diskuse se točí okolo případu, kdy bylo naslepo odhlasováno 30 Kč/m2 (bez toho aby účastníci věděli na co).

NEBYLO!!!
O 30Kč/m2 se tzv. „obviněný“ který se ani na soud neobrátil, dozvěděl až u soudu, neboť o tom, přes úpěnlivé žádosti u výboru SVJ, či u tzv. správce AKONT-PRO, či u „právního zástupce SVJ“ vůbec nedověděl!!!!!

O 30 Kč/m2 není za celou dobu existence SVJ na žádném shromáždění vlastníků od r. 2012 ani zmínka!!!!!

To, že to tady někdo naplíše neznamená, že je to pravda. Někteří lidi tady pouze žvaní, pravda je někde jinde.

vřele vám NEDOPORUČUJI takto schválené příspěvky neplatit.

Výboru nezbude nic jiného, než Vás žalovat (musí postupovat s péčí řádného hospodáře).

Takový soud s jistotou prohrajete

věnujte se kontrole, to je jistě záslužná činnost.

přesně takto se o shromáždění prostředků pro údržbu hlasuje (nebo na cokoli jiného v SVJ).

odhlasuje se výše příspěvku a pak se rozhoduje jak se s prostředky naloží.

jediné co můžete kontrolovat je, zda s penězi bylo nakládáno s péčí řádného hospodáře.

• Neexistuje zákonná povinnost SVJ předkládat rozpočty. Není-li předložen rozpočet, pak není co schvalovat.
• I kdyby SVJ předložilo rozpočet shromáždění, neexistuje zákonná povinnost o předloženém rozpočtu hlasovat. Neexistuje tedy ani povinnost „schválit rozpočet“.

Podle § 1208 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. platí pouze to, že do působnosti shromáždění patří schválení rozpočtu. To je vše. Tím zákonodárce vyjadřuje pouze právo, nikoliv však povinnost. To vše za situace kdy SVJ nemá zákonem uloženu povinnost sestavovat rozpočet, ani povinnost předkládat rozpočet shromáždění. Zákonodárce nestanovil ohledně rozpočtu žádnou povinnost snad proto, že se bláhově domníval, že vlastníci jednotek budou sami mít zájem na průhledném a kontrolovatelném hospodaření SVJ. A že si ve stanovách určí nějaká pravidla pro rozpočty. Ó, jak se zákonodárce zmýlil!

• Ovce rozpočet nepožadují, ovce rozpočet nechtějí. Nerozuměly by mu. Ovce nevědí k čemu by jim rozpočet byl. Ovce raději mlčí a platí. A platí. A platí …
• A statutáři vidí jak přibývají peníze, které nikdo nehlídá a nikdo nechce. A tak utrácejí. A utrácejí. A utrácejí …

A všichni jsou spokojeni; a pokud neumřeli, žijí v tom domě šťastně dodnes. A to je, milé děti, konec pohádky. Dobrou noc!

Justitianus

Skládání příspěvku v svj není nikdy na žádný neurčitý účel. Skládá se na správu domu a co je správa domu je přesně definované. To se opakuje každý rok. Co je na tom nesrozumitelné? Rozeznat co je dobře a co je špatně není pouze výsada pí Klainové. A místní křikolouni, že to má být podle pí Klainové, to tady sice psát mohou, ale to je asi tak vše, co mohou.

„při skládání záloh na neurčitý účel dojde k promlčení nároku na vyúčtování a vypořádání již po třech letech od platby“

Souhlas. Pane Justitiane, dokážete vymoci vyúčtování a vypořádání záloh složených na neurčitý účel? Zn. Dohodneme se.

Soudy totiž konstantně judikují, že se zálohy na správu nevyúčtovávají a nevypořádávají, což je Vám jistě známo (a určisto jejich účelu už nezkoumají vůbec).

• Pane Kryšpíne, napsal jste: „Soudy (…) konstantně judikují, že se zálohy na správu nevyúčtovávají a nevypořádávají, což je Vám jistě známo“.

Ne, není mi to známo. Můžete prosím označit ty judikáty?

Je mi samozřejmě známo, že soudy konstantně zamítají námitky k výši plateb požadovaných na vlastníkovi jednotky k účelu správy domu. Jediný důvod pro zásah soudní moci by byl případ, kdy výše záloh je natolik nepřiměřená, že má „rdousící, resp. likvidační účinek“. Takto poeticky se vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18 (http://kraken.slv.cz/II.US1484/18).

Pokud jde o promlčení neurčitých záloh, vycházím z konstantní judikatury, viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019. Soud judikoval, že při zápůjčce bez sjednání doby vrácení peněz se promlčecí doba (běžně tříletá) počítá již od okamžiku zapůjčení peněz. Nikoliv teprve od doby kdy věřitel požádal o vrácení zápůjčky.

Soudím tedy, že při skládání dlouhodobých záloh na neurčitý účel (a bez stanovení časového rámce či maximální doby použití zálohy) je promlčecí doba také tříletá a počítá se již od okamžiku (actio nata) kdy záloha byla složena na účet SVJ.

Justitianus

„možnost volby velikosti sazby xx Kč/m2 je faktorem zohledňující potřebu SVJ.“ (Vložil AsiTak, 25. Únor 2021 – 8:24)

Souhlas s panem AsiTak, až na to, že nikde není požadováno, aby příspěvek na správu zohledňoval potřeby správy. Zejména to není v žádném právním předpise a ani to nepožadují soudy. Pokud se domníváte opak, uveďte podklad. (Ano, mohlo by to být ve stanovách, ale to ty zde nejde.)

To platí bez úvahy o využití jiných zdrojů na správu. Ukazatel sazby xx Kč/m2 je pouze jiná (matematická) forma možného vyjádření ročního objemu nákladu správy. K tomu není potřeba žádný právní předpis. I když sestavíte rozpočet „Správným postupem“ je účelné dopočítat sazbu xx Kč/m2 a tento ukazatel schválit, neboť posoudit otázku přiměřenosti u veličiny 15 Kč/m2 umí každý, nýbrž u částky ročního objemu 3 512 200 Kč nedokáže posoudit nikdo.

Pane AsiTak,

souhlasím, že sazba xx Kč/m2 je jiná forma vyjádření ročního objemu nákladu správy. O tom není sporu a nikdo to zde ani nenamítal ani nenamítá.

Problém je jinde. Nikde není (raději napíšu nyní) požadováno (až snad na nějaké osvícené stanovy, které budou vzácnou výjimkou), aby příspěvky na správu vycházely z nákladů/výdajů na správu (ať už skutečných, nebo rozpočtovaných/plá­novaných) a ani soudy žádnou vazbu mezi příspěvky a náklady/výdaji nepožadují ani nezkoumají.

A to je průšvih.

za bezva informace ve Vašem odkazu.

Jen si dovolím ještě dotaz z Vší praxe, jestli vidíte nějaký rozdíl mezi schvalovaným
„příspěvek na správu a údržbu domu ve výši 30 Kč/m2 podlahové plochy bytu“
a zněním ve stanovách
„příspěvek na dlouhodobou zálohu na úhradu nákladů na správu a údržbu domu a pozemku“

Nevím čím to je, ale mám výrazný pocit jde o rozdílné pojmy.
Přece by si ani tá „soudce“ nedovolila tvrdít že
" Příspěvky na správu a domu jsou paušálními platbami, které slouží k přesně definovanému účelu, nepodléhají vyúčtování (na rozdíl od plateb za služby) a jejich nevyčerpaný zůstatek se převádí do následujícího roku , což vyplývá ze Stanov SVJ."

Děkuji za odpověď.

V čem by měl být rozdíl a proč se na to ptáte?

Obávám se, že pro soud ty pojmy budou synonymem.

Paní Klainová, nemáte pravdu. Příspěvky na správu domu stanovujeme podle m2 a funguje nám to, už dlouhá léta. Nikoho neokrádáme, nikomu nic nebereme, máme opravený a udržovaný dům a vše nám funguje i ten náš způsob vybírání příspěvků. To není špatně, proč by to mělo být špatně. Proto, že vy se domníváte, že to je špatně? Podle čeho byste je chtěla stanovit, podle pater, podle počtů bytu, nebo podle čeho? 1/12 je naprostý nesmysl. To by pak ten co má malý byt platil stejně jako ten, co má veliký byt. My to děláme už dlouho, tak jak to děláme a funguje nám to. A podle vás to rozhodně dělat nebudeme, protože je to nepřehledné a nesmyslné. Ono totiž být paní Klainová být finančně gramotný a umět stanovit správnu výši příspěku xy Kč/m2 není žádná věda. Pořád je to o tom, že 1+1=2, není to ničem jiném. Pane bože, vždyť to jde dělat úplně jednoduše, ne tak složitě, jak si to vy představujete. Můžete se urazit. My na to máme jiný názor a neurážíme se, že vy byste chtěla, abychom to dělali podle vás. My to podle vás dělat nebudeme, protože to děláme jinak a děláme to dobře.

děkuji.
To co uvádíte má hlavu a patu a je to to, co se opravdu snažím prosazovat i v našem SVJ!

…Popletená soudkyně se mýlí. Jde o skládání záloh (viz vaše stanovy). Nikoliv o konečné platby. A už vůbec se nejedná o paušální platby, protože každý vlastník jednotky hradí částku zálohy v jiné výši (podle svého spoluvlastnického podílu). Neználků v talárech je víc než rozumných soudců/soudkyň.
Vaší chybou je, že jste to nesmyslné tvrzení popletené soudkyně zkusil brát vážně. Víc k tomu není třeba dodat.

Pane Justiniáne, děkuju za odpověď. Tu „soudce“ jsem vážně nebral ani náhodou, už jen pro to, že mi s vážnou tváři dělala kázání o tom, že povinnosti vlastníka je „šetřit“! Na můj dotaz podle jakého zákona odpověděla:
podle ZoVB
Řekl jsem ji že tam nic takového není, že povinnosti vlastníka je hradit náklady, které si dopředu schválí.

Že jsem se neodvolal? Proč!
Zvyšoval bych náklady pro spoluvlastníky. Jestli to pochopí, mohou mi je nahradit lehce i bez soudního rozhodnutí. A jestli to nepochopí?
V životě jsem už přišel o mnohém víc než mizerných cca 12000 (byť pro důchodce je to značná částka).

Celý spor však je úplně o něčem jiném.
Ve článku XIV jsem uvedl jen povinnosti vlastníka. Jsou tam vak i jeho práva viz

• e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků,
• f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisů ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky.

Jde o to. že jsem se odvážil požadovat, ať mi „výbor“ prokáže usneseními oprávněnost požadovat výší těchto příspěvků!
Po třech letech výbor písemně uvedl usnesení, za kterých jsem mu obratem prokázal, že schválená výše příspěvků je nulová!!
Odmítnul jsem tedy platit, protože v předpisu plateb nemáme oddělené platby na krátkodobé a dlouhodobé, ale v součtu a ten je podle mého názoru chybný!

Celý spor není ani tak o to zda jde o zálohy, příspěvky, paušální platby – ale o jejich výši, kterou jsem rozporoval jak na základě výborem předložených dokumentů tak i na základě mých dokumentů.

Výbor na moje námitky nereagoval, vydal EPR včetně nákladů na „právníka“ (právní kancelář JUDr. Růžičky), na jehož žalobu tzv. „soudce“ rozhodl o záležitosti v roce 2012 (podle NOZ s účinnost až od roku 2014). A to proto, že výbor teprve u soudu doložil usnesení „nájemců a vlastníku“ z doby 3 roky před založením SVJ na platbu dlouhodobých záloh na opravu střechy a výměnu oken, což bylo beze zbytku realizováno i zaplaceno ještě před založením SVJ v roce 2012

Ale ani to není všechno. Jednoduchým součtem dlouhodobých záloh za uplynulých 9 let snadno zjistíme schodek ve výši cca 2mil. Kč, z nichž jen část lze zdůvodnit realizovanými náklady. Zcela zřejmě a bezostyšně výbor tyto prostředky používá k jiným účelům a teď už nám nechce poskytnout ani účetní závěrku, kterou chce schválit PER ROLLAM.

Chybí vám popis řešení stavu přečerpaného zůstatku. A jak řešíte chybějící platby neplatičů?
„Tu „soudce“ jsem vážně nebral ani náhodou, už jen pro to, že mi s vážnou tváři dělala kázání o tom, že povinnosti vlastníka je „šetřit“!“ Slovo šetřit je synonymum pro pravidelné ukládání finančních částek, cílem vytvořit zdroj pro budoucí potřebu. Povinnost poskytovat zálohy pro budoucí výdaj je stejná finanční operace. Pokud vím, nikde není stanoveno, že soudce musí používat odborné výrazy pouze přesně definovaném významu viz notoricky použitý „fond oprav“.
Pokud vlastníci chválí měsíční předpisy plateb nevím, proč a jak by mohl soud posoudit adekvátnost takového rozhodnutí.

„Slovo šetřit je synonymum pro pravidelné ukládání finančních částek“

To, co píšete, je spořit. Šetřit znamená počínat si hospodárně, nerozhazovat peníze, nepoškozovat … . SVJ má povinnost počínat si hospodárně.

dle použitého slovníku jsou slova synonymní. Význam slova šetřit je též ukládat peníze.
Synonymní výraz pro hospodárnost je šetrnost.
Literatura:
Slovník českých synonym, Karel Pala, Jan Všianský, vydání 1994, NLN s.r.o.

Vždy by mělo záležet na okolnostech, za kterých se slovo spořit (šetřit) používá a kdo je používá.

Jiný význam to má u vlastníka, který nabádá ostatní spoluvlastníky ke spoření do SVJ. S vysokou pravděpodobnosti to dělá z ekonomické neznalosti, blbosti (v tom lepším případě), nebo s prosté vyčůranosti, protože je nějakým způsobem s výborem spolčen a dostává (má z toho) nějaké výhody (zdarma internet, dostane levně počítač, a pod). Spíše to bude kombinace obojího a neuvědomuje si, že v samotném důsledku je ochuzován (synonymum pro „být okraden“) také, byť jen o trochu méně!

Když říká „předseda výboru“ jak je důležité spořit do SVJ, a jak je krásné že jsme si „naspořili“ třeba 10 mega, tak je to nejhrubší manipulace, fabulace a pod. Představte si jak ředitel kampeličky říká střádalům jak je krásné, že „jsme si“ v jeho kampeličce „našetřili“.