Začíná to tu zase připomínat diskusi o vejci a slepici. Nedávno jsem zahlédla titulek: Pětiletka není sprosté slovo. Odhaduju proto, že asi nebudu sama, kdo se přiklání k názoru paní Klainové, že velikost sazby by se měla odvinout od racionální úvahy, ne vycucat z prstu. Řečeno jinak, sazby lze odpovědně určit až na základě vědomí toho, kolik neodkladných výdajů, tzn. i nač, budu v následujím období potřebovat. A to zjistím, když si připravím cosi jako „plán“. Když je tento známý, lidi mají o důvod míň remcat o černé díře a o důvod víc akceptovat jej. A mnozí vůbec pochopit, že údržba a provoz baráku, v němž mají svůj vypěkněný byt, něco stojí.