• Pane Kryšpíne, napsal jste: „Soudy (…) konstantně judikují, že se zálohy na správu nevyúčtovávají a nevypořádávají, což je Vám jistě známo“.

Ne, není mi to známo. Můžete prosím označit ty judikáty?

Je mi samozřejmě známo, že soudy konstantně zamítají námitky k výši plateb požadovaných na vlastníkovi jednotky k účelu správy domu. Jediný důvod pro zásah soudní moci by byl případ, kdy výše záloh je natolik nepřiměřená, že má „rdousící, resp. likvidační účinek“. Takto poeticky se vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 1484/18 (http://kraken.slv.cz/II.US1484/18).

Pokud jde o promlčení neurčitých záloh, vycházím z konstantní judikatury, viz například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019. Soud judikoval, že při zápůjčce bez sjednání doby vrácení peněz se promlčecí doba (běžně tříletá) počítá již od okamžiku zapůjčení peněz. Nikoliv teprve od doby kdy věřitel požádal o vrácení zápůjčky.

Soudím tedy, že při skládání dlouhodobých záloh na neurčitý účel (a bez stanovení časového rámce či maximální doby použití zálohy) je promlčecí doba také tříletá a počítá se již od okamžiku (actio nata) kdy záloha byla složena na účet SVJ.

Justitianus