Paní Klainová prostě upozorňuje na to, že správný (tedy „nikoliv špatný“) způsob řízení finančních toků je ten, který se prosadil v hospodářské sféře už před 700 lety.

Tento způsob se vyučuje na všech ekonomických školách od Harvardu a Princetonu přes Oxford, Cambridge, Peking a Moskvu až po Vysokou školu ekonomickou v Praze.

Pak existuje ještě druhý – velmi rozšířený – způsob určení částek (který paní Klainová označuje za „špatný“). Tento způsob spočívá v tom vybírat peníze na neurčitý účel, a jejich výši stanovit jednoduše podle toho kolik jsou ovce ochotny měsíčně platit.

První způsob je šetrný k peněžence vlastníků jednotek (a ovšemže je pracný kvůli nutnosti vypracovat plán oprav a cashflow). Druhý způsob je jednoduchý, ale může znamenat podfinancování (a peníze budou pak chybět), nebo nadfinancování (a ze zbytečně ležících milionů pak šikovní statutáři čerpají do vlastních kapes).

Paní Klainová prostě umí rozpoznat co je „dobře“ a co je „špatně“. Místní vzteklouni jí to mohou vyčítat, ale to je asi tak vše co mohou.

Mimochodem, při skládání záloh na neurčitý účel dojde k promlčení nároku na vyúčtování a vypořádání již po třech letech od platby. SVJ si pak může ty peníze ponechat (uplatní-li vůči věřitelům námitku promlčení). Ale to je ovcím přece jedno.

Justitianus