Pravomoci předsedy výboru
Naše SVP má tříčlenný výbor. V letošním roce budeme provádět výměnu oken a kompletní rekonstrukci výtahů, což pro náš dům představuje náklady cca 9 mil.Kč. Ve výboru jsem byla místopředseda a pro informaci, v jednom stavebním družstvu jsem zajišťovala veřejné zakázky. Takže jsem navrhla provedení výběru firem v podobě oslovení firem zadáním zakázky se stanovenými podmínkami, došlé nabídky měly být otevřeny za přítomnosti výboru a 2 přizvaných členů společenství. Z nabídek pak v tomto složení měly být vybrány 3 nejvýhodnější a ty předloženy shromáždění vlastníků ke konečnému výběru a odsouhlasení. Považuji tento způsob za zcela průhledný. Na schůzi výboru byl tento postup jednomyslně odsouhlasen. Předseda výboru bez komunikace se členy výboru toto rozhodnutí zrušil. Před schůzi, na kterém mělo být otevření obálek provedeno jen pouze telefonicky sdělil své rozhodnutí. Když jsem oponovala, že nemůže měnit sám rozhodnutí výboru, sdělil, že jako předseda může. A že rozhodnutí výboru je v rozporu s právními předpisy, což jsem rovněž rozporovala. Protože nechci být spojená s jakýmkoliv jednáním ohledně zadání zakázky, které by mohlo vzbuzovat podezření a zároveň jsem si chtěla pojistit, že předseda výboru nezačne s nabídkami manipulovat do shromáždění vlastníků, podala jsem odstoupení s uvedením důvodů. Odstoupení bylo výborem přijato. Pro zpestření – předseda výboru odmítl odstoupení osobně převzít, že s ním nesouhlasí a že ho převezme jedině když ho přepracuji. Což jsem odmítla s tím, že on nestvrzuje souhlas, ale převzetí. Jaké však bylo mé překvapení, když předseda výboru místo co nejrychlejšího svolání shromáždění vlastníků znovu vymýšlí způsob otevírání obálek, tentokrát že na domě vyvěsí termín otevírání s možností vlastníků zúčastnit se otevírání obálek, které provede on a zástupce správce domu. S tím nesouhlasí ani další, zbývající člen výboru.
Jsem přesvědčena, že způsob výběru firem, který výbor odsouhlasil ničemu neodporuje a že předseda nemůže měnit rozhodnutí výboru. Je mi jasné, že dvoučlenný výbor je nefunkční a nemá žádné pravomoci. Jak si však (kromě toho, že bych začala obíhat vlastníky a získala potřebný počet hlasů pro svolání shromáždění vlastníků) v této chvíli zajistit, aby předseda nepodnikal žádné věci týkající se domu ať již opravy mimo havarijních nebo ve výběru firmy? Odstoupila jsem hlavně z důvodu zamezení jeho dalších aktivit s tím, že by celá záležitost byla předložena shromáždění a vlastníci by se již mohli rozhodnout podle svého názoru. V této chvíli se však cítím naprosto bezradná.
Zuzana Kateřina
Předseda výboru má pouze 1 hlas a pokud je přehlasován, tak nemůže měnit rozhodnutí většiny výboru.
Způsob výběru dodavatele pro SVJ žádný předpis neupravuje a proto zvolený způsob výběru není v rozporu s žádným předpisem.
Nesouhlasím ale s tím, že 3-členný výbor „je nefunkční a nemá žádné pravomoci“ pokud jeden člen odstoupí. Pokud to takto nemáte upraveno ve stanovách, tak to ze ZoVB nevyplývá. Výbor je usnášeníschopný při nadpoloviční účasti členů výboru a může přijímat usnesení při souhlasu nadpoloviční většiny přítomných. Z toho mi vyplývá, že stačí 2 ze 3.
Druhý člen výboru by musel být proti předsedovi nebo odstoupit. Pokud bude hlasövat s předsedou, tak mohou fungovat dál jako výbor.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Dobrý den, bylo již zde mnohokrát diskutováno, takže ještě jednou: – dle mého názoru dvoučlenný Výbor nesplňuje dikci zákona požadujícího Výbor nejméně tříčlenný. s pozdravem, Petr Vávra
ZoVB je předpisem soukromého práva, stejně jako Obchodní zákoník. V soukromém právu platí, že co není zakázáno, je povoleno.
Podle Ústavy čl.2/4 a LZPS čl. 2/3 každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Obchodní zákoník v § 194/3 také požaduje, obdobně jako ZoVB, aby představenstvo mělo nejméně 3 členy.
Obchodní zákoník na rozdíl od ZoVB řeší i situaci, co se má dělat v případě, když člen skončí ve funkci. V § 194/2 stanoví povinnost, aby příslušný orgán zvolil do 3 měsíců nového člena. Za nezvolení člena do tří měsíců žádná sankce není uložena. Pro určitý případ dává Obchodní zákoník právo soudu jmenovat „přechodné“ členy představenstva. V žádném případě však Obchodní zákoník neříká, že když jeden člen představenstva odstoupí, tak představenstvo není funkční, že nemůže uzavírat smlouvy nebo dokonce, že neexistuje.
ZoVB z úpravy v obchodním zákoníku převzal pouze počet členů výboru. Žádnou další úpravu neřeší.
Z výše uvedeného pro mne vyplývá, že i 2 členný výbor je funkční a může platně např. uzavírat smlouvy.
Jak by asi soud posoudil situaci, kdy by 2 členný výbor podepsal nějaké závazky za SVJ ve složení předseda+člen podle § 9/13 ZoVB? Věřitel by si pouze ověřil, že tito dva mohou podepisovat, žádný předpis neukládá věřiteli aby zkoumal, zda je výbor v plném počtu. A protože by věřitel postupoval v souladu se zákonem a v dobré víře, tak by mu asi soud přiznal pohledávku za SVJ.
Právě proto, že se domnívám, že 2členný výbor může zavazovat SVJ, doporučuji, jako ochranu pro SVJ, aby zvolili nový výbor.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Vážený pane Koláři, k předposlednímu Vašemu odstavci: v tomto máte samozřejmě pravdu závazek vně bude platný a velmi lehce vymahatelný, protože jak uvádíte dodavatelský subjekt jedná s osobami zapsanými v OR. Zde je však řešeno vnitřní fungování orgánu – Výboru SVJ. OR má odrážet skutečný pravdivý stav orgánů SVJ a po odstoupení je samozřejmě pochybením zachovávat v zápisu OR osoby, které již statutárním orgánem nejsou. To, že nejsou v některých SVJ naplněny podmínky, které jsou předepsány pro platný Výbor SVJ není oporou pro tvrzení, že tento stav je zákonný a tento fragment původního výboru může platně funkci Výboru zastávat. s pozdravem, Petr Vávra
Z otázky „Jak si však (kromě toho, že bych začala obíhat vlastníky a získala potřebný počet hlasů pro svolání shromáždění vlastníků) v této chvíli zajistit, aby předseda nepodnikal žádné věci týkající se domu ať již opravy mimo havarijních nebo ve výběru firmy?“ se domnívám, že tazatelce šlo zejména o externí a nikoliv interní působení výboru.
Proti hrozbě uzavření nevýhodné smlouvy považuji nějaké interní pochybení za nevýznamné a proto jsem radil převolit výbor.
Sám uznáváte, že soud by se patrně přiklonil na stranu dodavatele proti SVJ.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Vážený pane Vávro, usuzuji podle obsahu vašeho příspěvku, že se týká zřejmě příspěvku p.PavlaSVJ, nikoliv mého, jak uvádíte. Já jsem se několikrát k tomuto tematu již vyjádřil níže a ponechám si v tomto „případě“ zatím svůj názor, uvedený ve svých předchozích příspěvcích.
Děkuji všem za příspěvky. Ráda bych se vrátila k názorům (je to i můj názor), že dvoučlenný výbor je nefunkční. ZoVB i vzorové stanovy jednoznačně hovoří o nejméně 3 členném výboru, upravené vzorové stanovy dokonce tuto situaci již řeší, když uvádí kdo přebírá pravomoci při nefunkčním výboru z důvodu nedostatečného počtu členů výboru. Toto sice není v ZoVB, ale beru to jako jednoznačnou vůli zákonodárce. Souhlasím s tím, že společenství bude vázáno veškerými právními kroky, který by předseda s jedním členem udělal, nicméně si myslím, že společenství by pak v případě, že bude tyto kroky považovat za škodlivé, mohlo žádat náhradu škody z důvodu neoprávněného výkonu funkce. Nejsem si jista, zda je pro společenství možno použít obchodní zákoník.
Zuzana Kateřina
Když uvádíte, že „Souhlasím s tím, že společenství bude vázáno veškerými právními kroky, který by předseda s jedním členem udělal“ tak nerozumím dalšímu Vašemu tvrzení, že „dvoučlenný výbor je nefunkční“. Spatřuji v tom logický rozpor.
Obchodní zákoník jsem použil na základě principu analogie.
Domnívám se, že místo teoretických diskusí by bylo vhodnější vyměnit výbor.
P.S. z literatuty: „K případům uvážení lze zařadit rovněž použití analogie na případy nekryté právní normou, jde o jakousi mezeru v právním řádu, kdy se použije v některých právních odvětvích či otázkách anologie legis (analogie zákona), kdy se připouští použití právní normy, která upravuje nejvíce podobné vztahy (analogické) jednotlivému případu, v případě, že neexistuje ani taková právní norma, připouští se v určitých odvětvích práva, aby se věc řešila podle smyslu celého souboru právních pravidel, podle obecných zásad, které jsou v určitém systému právních norem vyjádřeny a na kterých je tento systém založen, což se nazývá analogie iuris (analogie práva). Analogie se uplatní zejména v občanském, obchodním, rodinném a procesním právu, neuplatní se zejména v trestním hmotném právu.“
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Já v tom rozpor nevidím. Třetí osoba nemůže být poškozena neprávním jednáním, kdy navíc ani nemá možnost zjistit si, že z výboru odstoupil jeden člen a zůstal nefunkční výbor. Takže kdyby zbývající dva členové podepsali smlouvu, společenství by trvalo na jejím zrušení, měla by třetí osoba právo na úhradu škody, která by tím vznikla, případně na úhradu ceny pokud již splnila své smluvní závazky. Což však automaticky neznamená, že zbývající členové jsou k tomu oprávněni. A pokud mám použít analogii s jiným právním předpisem tak s tím, který je nejbližší platnému předpisu a to jsou podle mě nové vzorové stanovy a nikoli obchodní zákoník. A tyto stanovy hovoří o neplatnosti dvoučlenného výboru naprosto jasně.
Přiznám se, že mi uniká, proč se někteří domáháte tvrzení, že dvoučlenný výbor je „nefukční“ místo toho, aby se řešilo jak zamezit, při jeho údajné nefukčnosti, aby PLATNĚ nezavázal SVJ a nezpůsobil mu škodu. To, že by dvoučlenný výbor nemohl platně zavázat SVJ tu nikdo nezpochybnil.
Ponechám si tedy svůj názor a budu se těšit na diskusi nad smysluplnějším tématem.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Dobrý den, Vážený pane Pavle, již několikrát zde bylo diskutováno, že zbylí dva výboři (nebo předseda) prakticky znemožňují dovolbu, či spíše odvolání a novou volbu a svou další svévolnou činnost obhajují právě regulérností činnosti fragmentu výboru. Vesele rozhodují u uzavírají smlouvy a zavazují SVJ. s pozdravem, Petr Vávra
Svolat shromáždění lze z podnětu vlastníků s 1/4 hlasů podle § 11/1 ZoVB.
Pokud je většina lhostejná k tomu, co se děje s jejich majetkem, je to jejich volba.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Možná by bylo dobré přečíst si úvodní problém, který jsem zakončila právě dotazem jak zamezit takovému podnikání nefunkčního výboru a jak jej donutit ke svolání shromáždění vlastníků mimo toho, že budu obíhat potřebný počet vlastníků s vyvoláním shromáždění. A na tuto otázku mi zatím nikdo neodpověděl.
Přesto jsem ráda za každý názor, třebaže jsem se zatím pouze utvrdila v tom, že právem nesouhlasím s jednáním předsedy ohledně zrušení rozhodnutí výboru a že způsob výběru zhotovitele dle rozhodnutí výboru je správný. Jen nevím jak jej donutit ke svolání shromáždění.
Přeji taky hezký den
Zuzana Kateřina
Velkou chybou bylo, že jste rezignovala. Mohla jste s druhým členem výboru svolat shromáždění a odvolat předsedu.
Nyní je asi jen jedna cesta, využít § 11/1 ZoVB.
P.S. opakováním tvrzení, že výbor je nefunkční z něj nefunkční výbor neuděláte. :-))
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Naprostý souhlas 2 členný výbor naprosto odporuje nám všem známému 72/1994 http://www.bsn.cz/…/72–1994.htm. JarekSVJ
Vážený pane Jarku SVJ. Uznávám, že máte široký rozhled v problematice SVJ a zkušenosti s řízením SVJ, jako málo kdo z diskutujících. Ne vždy máte „zcela“ pravdu, ale svým „důrazným“ vyjadřováním převyšujete ostatní účastníky okinfa.
Mohl byste prosím proto uvést, jak by podle Vás mělo probíhat jednání a rozhodování „dvoučlenného“ výboru po odstoupení jednoho člena výboru, do doby než bude svoláno shromáždění, které se však „jen kvůli dovolbě“ nemusí sejít, ani na po druhém ale ani po třetím svolávání shromáždění. Stav může trvat např. 3 měsíce i půl roku.
Jaký je právní stav pro jednání výboru v tomto „dvoučlenném mezidobí“ ? Co mohou zbylí dva členové výboru za SVJ konat, rozhodovat a co ne ?
Podle vašeho názoru zbylí dva členové výboru
- nemají žádný mandát pro jednání a konání výboru ?
- mají omezený mandát ? pokud ano, tak k čemu ?
- už nejsou výbor, tedy ani členové výboru ?
Nejde o „kontrování“ na Váš odkaz na zák.72/1994 (který takový stav blíže neřeší) ale uvedení konkretních odpovědí na 3 konkretní otázky, které jistě budou zajímat ostatní, protože takové situace může snadno nastat kdekoliv v SVJ. Poraďte nám prosím co dělat. Děkuji.
Je sobota večer, víkend… je to celkem zajímavý dotaz, podobnou situaci jsem řešil nedávno u nás, … 2 měsíce bylo naše svj s výborem , kde já jako předseda a paní místopředsedkyně jsme měli za sebou víc jak 5 let ve funkci a podle našich stanov kde výkon funkce ve statutáru je vázaný délkou max. pět let. Takže byl nefunkční výbor, neměl jsem čas a nestálo mě za tu námahu a vlastníkům to bylo srdečně jedno. Schůze byla, byli jsme zvolení, procedůra s krajským soudem a je to OK, 2 měsíce jsem platil faktury jako nekorektní statutár… nikoho to nezajímá. Je pravda , že pokud bychom v tu dobu podepisovali nějakou důležitou smlouvu a něco pak bylo špatně tak to by byl prů..r. na ty vaše otázky se mě nechce odpovídat, vy jste VELKÝ TEORETIK- ale praxe ve statutáru SVJ je i o jednání s lidmi, politikaření atd. Doporučuji co nejrychlejší volbu 3 člena výboru. JarekSVJ
Vážený pane Jarku SVJ, děkuji Vám za klidnou, „sobotně pozdní“ odpověď. Nejde o to jestli jsem či nejsem VELKÝ TEORETIK. Snažíme se zde přeci a věřím, že i Vy dle svých znalostí a schopností, si sdělovat vzájemně informace a zkušenosti pro situace, na které v ZoVB nemáme odpověď.
Ne vždy, bohužel, stačí zdravý selský rozum pro určitá rozhodnutí, pokud by to nebylo v souladu se zákony. Mohu Vás ujistit, že mě řada věcí odporující zdravému selskému rozumu také štve ale na druhou stranu vím, že holt „zákon je zákon“ a i když špatný, nic s tím nenaděláme. Nezbývá než konat podle něj.
Netrvám na odpovědích, které jsem Vám položil, umím si na ně odpovědět sám a nechci se o nich s Vámi přít. Odpovídal jste na trochu jiný právní stav, kdy „skončilo“ výboru období 5 let, což neznamená že po 5 letech „byl výbor nefunkční“. Správné odpovědi najdete na „oba stavy ve výboru“ v knížce od JUDr Pražáka „Společenství vlastníků jednotek“, v které najdete řadu dalších zajímavých právních názorů na „řešení toho“ co není přímo v ZoVB.
Závěrem bych Vás rád požádal abyste nedával do souvislostí, do nichž jste si sám vyložil „nepřesně“ některý z mých předchozích příspěvků jen proto, že jste si ho v klidu nepřečetl a vynesl hned nesprávný závěr, a s ním pak spojil neopodstatněně moje jméno a p.Emanuela. (o elektroinstalaci).
Děkuji Vám za zachovávání korektních reakcí a tolerance i vůči názorům ostatních „méně“ zkušených účastníků.
Prvotní způsob „výběru dodavatele“ popsanou volbou by měl být pro vlastníky předpokladem její průhlednosti. Připojil bych se k názorům p.Pavla. Ve 2. jeho větě týkající se „způsobu výběru dodavatele“ předpokládám, že mínil rovněž prvotní návrh, odsouhlasený ještě úplným 3 členným výborem.
Pokud předseda poruší schválený způsob provedení volby dodavatele, provedením „volby“ druhým nebo jiným pouze jím prosazovaným způsobem, pak má každý člen SVJ, který o takové skutečnosti ví, nejen právo ale povinnost činit kroky v souladu se ZoVB a iniciovat shromáždění, na kterém by mělo dojít k hlasování:
- o neplatnosti takové „volby“
- o potvrzení prvotního návrhu volby
- současně i o hlasování další důvěry či nedůvěry předsedovi a tím jeho odvolání
- o dovolbě nových členů do výboru.
Poslední komentáře